Charkov strana 5 z 5

Čeští odborníci jsou připraveni pomoct Ukrajině na cestě k její obnově. Poskytnout mohou například svou expertizu jaderné energetiky či rostlinné genomiky, říká předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Připomněla, že akademie podpořila ukrajinské vědce hned na začátku války mimo jiné nabídkou pracovních pozic.

Reportéři ČT přinášejí unikátní záběry i svědectví z míst bojů na Ukrajině. Účastník bitvy o školu č. 134 v Charkově například vzpomíná na to, jak se budova bránila před Rusy. „Kdyby se nepodařilo tuto školu včas vyčistit a osvobodit od Rusů, pak by boje probíhaly přímo ve městě a bylo by velmi složité tomu uniknout,“ vzpomíná. Pořad se vrací i k osudům rodin, které unikly do Česka v prvních týdnech války. To se zařadilo mezi státy, které napadané Ukrajině pomáhají nejvíce.

Obrana obklíčeného města Bachmut bude pokračovat, ale „ne za každou cenu“, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mezitím se podle něj musí obránci připravit na protiofenzivu. Zelenskyj také uvedl, že ukrajinské síly působí ruským útočníkům u města Vuhledar „mimořádně značné“ ztráty.

Rusové v únoru 2022 překvapili svět vlastní neschopností. Armáda, o níž se hovořilo jako o druhé největší síle na světě, nedokázala rychle porazit menšího soupeře a předvedla částečně zpackanou operaci. Důvody však neleží jen v samotné armádě. Ta se sice potýká s mnoha problémy, zůstává však ve světovém srovnání poměrně kvalitní a mohutnou. Ostatně i v počátku války dokázala hlavně na jihu Ukrajiny předvést velmi zručně provedenou operaci a dobýt velké území. Základní příčinou debaklu u Kyjeva bylo, že Vladimir Putin poslal své muže do úplně jiného boje, než který na ně čekal.

Ruské síly podnikly raketový útok na centrum Charkova na východě Ukrajiny a zasáhly tam bytový dům, uvedl na sociálních sítích starosta města Ihor Terechov. Podle hlavy oblastní správy Oleha Syněhubova při tomto útoku tři lidé utrpěli zranění. Ruskému ostřelování čelí také Doněcká oblast, kde kvůli němu podle oblastního šéfa Pavla Kyrylenka za uplynulých 24 hodin zemřeli čtyři lidé a jedenáct dalších utrpělo zranění.

Rusko se v nadcházejících týdnech chystá zahájit novou ofenzivu. Shodují se na tom západní, ukrajinské i ruské zdroje. Kyjev se obává úderu na jižním a východním úseku fronty; nejpravděpodobnějším scénářem je útok z Luhanské oblasti směrem na Charkov. Spekuluje se, že by Moskva mohla zaútočit 24. února, tedy v den prvního výročí začátku velké ofenzivy. Očekává se masové nasazení až dvou set tisíc mobilizovaných Rusů. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga chce ruský prezident Vladimir Putin splnit svůj velikášský cíl a dobýt celou Ukrajinu.

Z Charkova do České Vsi u Jeseníku přesunula výrobu firma Vegetus. Specializuje se na veganské a vegetariánské uzeniny. Loni z ostřelovaného města evakuovala část svých pracovníků. Nabídne ale místo i dalším lidem a může tak snížit nezaměstnanost na Jesenicku.

Po celé Ukrajině byl v sobotu podruhé vyhlášen letecký poplach. Rusko podle úřadů podniklo útok střelami s plochou dráhou letu, výbuchy byly slyšet v Kyjevě, Oděse či Dnipru, kde je hlášeno nejméně dvanáct mrtvých a 64 raněných. Hlavní město se stalo terčem ruského raketového útoku už ráno, což asi na hodinu přerušilo hlasování v českých prezidentských volbách na ambasádě. Podle agentury AP je to první takový útok na Kyjev od noci na Nový rok.

Ukrajinská města v noci na neděli opět čelila raketovým útokům. Ruské rakety dopadaly v Charkovské i Doněcké oblasti, exploze byly slyšet i v Záporoží. Ruské ministerstvo obrany v neděli podle agentury TASS oznámilo, že při čerstvých úderech zahynulo v Kramatorsku více než šest set ukrajinských vojáků. Reportéři agentury Reuters ovšem odpoledne z místa hlásili, že Kramatorsk nenese žádné známky toho, že by zde poslední ruský útok poničil budovy či zabíjel. Tvrzení Rusů následně popřela i ukrajinská armáda.

Ve věku 91 let zemřel sovětský disident Viktor Fajnberg. Byl jedním z „osmi statečných“, kteří v srpnu 1968 protestovali na moskevském Rudém náměstí proti invazi vojsk Varšavské smlouvy vedené SSSR do Československa. Na svém webu to napsala stanice Rádio Svoboda, která se odvolává na děti zesnulého. České ministerstvo zahraničí v reakci na zprávu o Fajnbergově úmrtí vyjádřilo „hluboký zármutek“. Jeho odkaz je i v dnešní pohnuté době stále aktuální, píše resort na Twitteru.

Rusko ve čtvrtek ráno spustilo masivní raketový útok proti Ukrajině. V několika městech včetně Kyjeva se ozývaly výbuchy, podle úřadů pracovala protivzdušná obrana. Lvov se ocitl takřka bez elektřiny, s havarijními výpadky se potýkají také obyvatelé Kyjeva a Oděské oblasti. Bělorusko podle tamních úřadů sestřelilo protiletadlovou raketu S-300 vyslanou z Ukrajiny, načež si ministerstvo zahraničí předvolalo ukrajinského velvyslance a protestovalo kvůli tomu. Ukrajinské ministerstvo obrany vyjádřilo ochotu podílet se na vyšetřování a vyslovilo podezření, že incident mohl být výsledkem úmyslné ruské provokace s cílem zatáhnout Bělorusko do války.

Na Ukrajině je podle tamních úřadů momentálně milion dvě stě tisíc veteránů. Po konci války by jejich počet mohl vzrůst na pět milionů. Řada z vojáků přišla v bojích k těžkým zraněním a momentálně se rehabilitují ve speciálních centrech. Součástí jejich terapie a léčby je v některých případech i jízda na koni.

Ukrajina hlásí další rozsáhlý vzdušný útok ruských sil na svou infrastrukturu. Kyjevem otřásly výbuchy, exploze byly hlášeny i z jiných míst. Některá města se podle úřadů ocitla bez elektřiny. Úder poškodil devět energetických zařízení, řekl podle agentury Reuters ministr energetiky Herman Haluščenko. Nejméně dva lidé zahynuli při zásahu obytné budovy v Krivém Rihu, třetí v Chersonu, většinou ale ruské údery cílily na kritickou civilní infrastrukturu. Bez proudu je Charkov a další velká města přerušila provoz hromadné dopravy – včetně kyjevského metra.

Dalším cílem ukrajinské protiofenzivy se zřejmě stane významný dopravní uzel Svatove na severozápadě Luhanské oblasti. V širším okolí okupovaného města se už připravuje 92. samostatná mechanizovaná brigáda, která si vysloužila respekt úspěšnou obranou Charkova. Natáčel s ní reportér ČT Jan Šilhan.

Ostražitost trvá, i když je to už čtvrt roku, co Rusové z místa odešli. V Charkovské oblasti u státních hranic ale ukrajinští vojáci stále čelí dělostřelectvu, sílící hrozbou je pak přicházející zima, popisuje zahraniční zpravodaj ČT Jan Šilhan.

Moskva disponuje podle ukrajinské vojenské rozvědky dostatečným množstvím raket, aby provedla ještě několik větších útoků na ukrajinskou infrastrukturu. Jedním z nejostřelovanějších měst za celou dobu ruské invaze je Charkov. Tamní správa shromažďuje použitou munici agresorů na jedno místo. Natáčel o něm reportér ČT Jan Šilhan.

Charkovské sídliště Saltivka Rusové bombardovali nepřetržitě řadu měsíců. V různé míře jsou poškozené téměř všechny budovy. Obyvatelé stále nemají vodu, plyn ani topení. Opravy však oddaluje nedostatek financí i hrozba dalšího ostřelování. Ve čtvrti natáčel štáb ČT s reportérem Janem Šilhanem.

Bývalé ústředí protiletecké obrany Charkovské oblasti bylo jedním z nejdůležitějších a nejvíce utajovaných míst celé ukrajinské armády. Střežilo nebe nad druhým největším městem země, dokud sem nedolétlo několik ruských raket. Natáčel zde štáb ČT s reportérem Janem Šilhanem.

Evropská komise navrhuje zabavit majetek, který Unie zmrazila Rusku, a zároveň vytvořit zvláštní tribunál pro válečné zločiny. Při vyšetřování na Ukrajině asistuje řada nevládních organizací, zástupci tamní iniciativy Human Rights Centre ZMINA přijeli do Česka žádat o podporu.

Kyjev může ukončit utrpení ukrajinských civilistů tím, že splní požadavky Moskvy, prohlásil podle agentur mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Zástupce Kremlu se tak vyjádřil jen den poté, co ruské rakety, střely a drony opět masivně ničily energetickou infrastrukturu Ukrajiny a připravily miliony Ukrajinců o světlo, teplo i vodu.

Blížící se zima a teploty pod nulou budou mít dopad i na válku na Ukrajině. Rusům se historicky v nízkých teplotách vojensky dařilo, tuto zimu ale budou hrát mrazy spíše proti nim. Ukrajina je díky západní pomoci pro boj v tuhých podmínkách lépe vybavená, Rusko navíc nutně potřebuje přestávku na přeskupení sil a obnovu. Podle vojenských expertů je ale Ukrajina nyní v první linii a bude tlačit, aby Rusům nedala čas se zotavit a připravit.

Rusko při nové vlně vzdušných útoků, jejichž síla podle Kyjeva překonala ty z 10. října, vypálilo střely na města a energetickou infrastrukturu po celé Ukrajině. Energetická situace je kritická, upozornil zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. V Kyjevě si útoky vyžádaly nejméně jednu oběť, zasaženy byly dva obytné domy. Polovina odběratelů v metropoli je bez elektřiny, řekl starosta Vitalij Klyčko. Bez elektřiny se ocitla i řada dalších ukrajinských měst. Více než sedm milionů ukrajinských domácností je po útocích bez proudu.

Na 150 tisíc lidí bez domova, zcela zničené čtyři stovky výškových obytných budov a téměř zničené všechny z devíti městských částí. Tak popsal v rozhovoru se spolupracovnicí České televize Vitalijí Tokarčukovou situaci v Charkově na severovýchodě Ukrajiny jeho starosta Ihor Terechov. Pondělní raketové útoky zastavily ve druhém největším ukrajinském městě provoz metra, tramvají i trolejbusů.

Série výbuchů se v pondělí v ranních hodinách ozvala v ukrajinském Kyjevě, informovala agentura Reuters s odvoláním na svědky ve městě. Exploze oznámily také regionální úřady v severní, východní a střední části Ukrajiny, včetně měst Charkov, Záporoží či Kryvyj Rih. Zranění utrpělo nejméně třináct lidí, uvedla agentura Unian s odvoláním na šéfa ukrajinské policie Ihora Klimenka. V ukrajinské metropoli je naplánováno společné jednání ministrů české a ukrajinské vlády. Kvůli poškození infrastrukturních objektů ukrajinské úřady přistoupily v různých částech země k odpojování proudu. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba pondělní ruské údery na Twitteru odsoudil jako útoky proti civilistům.