Charkov strana 5 z 5

Protikremelské legie Svoboda Ruska a Ruský dobrovolnický sbor (RDS) bojující na straně Ukrajiny proti ruské invazi a režimu Vladimira Putina ve čtvrtek prohlásily, že se pohybují směrem k městu Šebekino v ruské Bělgorodské oblasti hraničící s Ukrajinou, informovala agentura Ukrinform s odkazem na telegramové kanály obou skupin. Podle ruského ministerstva obrany ruští vojáci „ukrajinským silám“ v průniku do Bělgorodské oblasti zabránili a odrazili tři útoky, informovala vládní agentura TASS. Tvrzení jednotlivých stran není možné nezávisle ověřit.

Na začátku ruské invaze na Ukrajinu poslala svých pět dětí i s manželem z Charkova do zahraničí. Sama plní povinnost vůči vlasti. O své službě v agentuře Army Inform podřízené Ministerstvu obrany Ukrajiny s ČT promluvila podplukovnice Oksana Ivanecová.

Ruská Belgorodská oblast, která hraničí s Ukrajinou, zavedla podle tamních úřadů režim protiteroristické operace. Pojí se s ním speciální opatření a dočasná omezení. Zpráva přichází poté, co v místě došlo k bojům. Oblast hlásila ostřelování, osm lidí je prý zraněných. Kreml během dne tvrdil, že do regionu pronikly ukrajinské diverzní skupiny. Kyjev spojitost s událostmi v Belgorodské oblasti odmítl. Na několika místech podle něj měla zaútočit legie Svoboda Rusku, což jsou Rusové bojující na straně Kyjeva. Informace však nelze nezávisle ověřit.

Svět se deglobalizuje a vrací se tradiční geopolitika, jak jsme ji znali za studené války, řekl v Interview ČT24 ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Hovořil také o roli Číny, coby rostoucí velmoci. „A historie ukazuje, že pokaždé, když velmoc nabírá na své síle, tak je to provázeno různými konflikty.“

Očekávaná ukrajinská protiofenziva nabírá konkrétnějších obrysů. Jejím primárním cílem by měl být postup na jihu, zejména v Chersonské a Záporožské oblasti. Ukrajinci tam mají největší šance na úspěch, nikoliv však na drtivé a rozhodující vítězství, shodují se vojenští pozorovatelé. Představitelé Západu se po summitu ministrů zahraničí G7 připravují na to, že ruský vůdce Vladimir Putin použije v odvetě „všechny zbývající nástroje“ včetně jaderných hrozeb a kybernetických útoků.

Ukrajina porazí ruské zlo, řekl v pátek v severoukrajinské Buči ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ve městě si společně s delegacemi ze Slovenska, Chorvatska, Slovinska a Moldavska připomíná rok od jeho osvobození od ruské okupační armády. Informovala o tom agentura AFP.

„Soustředíme se na ochranu elektrárny,“ prohlásil šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi po své středeční návštěvě v Záporožské jaderné elektrárně. Zařízení je od loňského března v moci ruských jednotek, které okolí elektrárny obsadily. Podle Grossiho přetrvávají obavy z možné jaderné havárie: v okolí elektrárny podle něj přibylo ruských i ukrajinských vojáků, kteří se připravují na očekávanou jarní ukrajinskou protiofenzivu.

Kromě ukrajinské armády bojují na frontě také dobrovolníci. Jednotka Kraken vznikla samovolně, stojí na bývalých azovcích, ale i spoustě dalších bojovníků a zodpovídá se ukrajinskému ministerstvu obrany. Kvůli svému různorodému složení se stává i cílem ruské propagandy.

Ukrajinská města a energetická infrastruktura se v noci na čtvrtek staly terčem nové vlny ruských vzdušných útoků, první po zhruba třech týdnech. Ve Lvovské oblasti na západě Ukrajiny ruské rakety zasáhly rezidenční oblast a vyžádaly si tam nejméně pět obětí, celkem v zemi zemřelo nejméně devět lidí. Druhé největší ukrajinské město Charkov bylo bez proudu a vody, ostřelování na čas přerušilo také vnější napájení Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.

Češi a Slováci si připomínají 80. výročí od chvíle, kdy se zapojili do bojů na východní frontě. Čerstvě vycvičení českoslovenští vojáci stanuli 8. března 1943 u ukrajinské obce Sokolovo tváří v tvář zkušeným německým vojákům. Za necelý týden zahynulo při obraně linie na řece Mža 86 příslušníků praporu a více než stovka dalších z 360 mužů nasazených v Sokolovu byla zraněna. Přes nesporné hrdinství pro Čechoslováky v britských uniformách skončila bitva neúspěchem.

Krátce po napadení Ukrajiny Ruskem uprchl s rodinou z Charkova a nový domov našel v Třebíči, aniž by uměl slovo česky. O rok později obsadil Ukrajinec Mykyta na tamní základní škole ;crop;T. G. Masaryka třetí místo v olympiádě z českého jazyka. Jeho příběhu se pro pořad 168 hodin věnoval Jaroslav Hroch.

Okupovaným Mariupolem na jihu Ukrajiny během čtvrtka několikrát zahřměly výbuchy. Ukrajinské úřady uvádějí, že exploze zasáhly nepřítele. Kyjev a Charkovská oblast mezitím hlásí ruské útoky. Ukrajina očekává, že Rusové v souvislosti s pátečním výročím zahájení své plnohodnotné pozemní invaze útoky zintenzivní. Varuje také před provokacemi u hranic, z nichž by mohla Moskva obvinit Kyjev.

Mezi nejčastější cíle ruského ostřelování patřilo v Charkově tramvajové depo, největší svého druhu v postsovětském prostoru. Tramvajovou přepravu ve městě tvoří z devadesáti procent české či československé vozy. V sídle dopravního podniku zůstalo 160 souprav, zcela zničeno je třicet, skoro každý další vůz pak částečně. Ve vozovně natáčel zpravodaj ČT Jan Šilhan.

Vraždy civilistů, znásilňování a mučení se už pár týdnů po začátku invaze na Ukrajinu ukázaly jako standard pro chování ruské armády. V zónách, které Rusové okupují, dochází běžně k válečným zločinům, o kterých se svět dozvídá, až když je vojáci opustí. Ukrajina už některé jejich pachatele soudí, většinou ale v jejich nepřítomnosti. Politici také mluví o tom, že je třeba ustanovit speciální tribunál.

Čeští odborníci jsou připraveni pomoct Ukrajině na cestě k její obnově. Poskytnout mohou například svou expertizu jaderné energetiky či rostlinné genomiky, říká předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Připomněla, že akademie podpořila ukrajinské vědce hned na začátku války mimo jiné nabídkou pracovních pozic.

Reportéři ČT přinášejí unikátní záběry i svědectví z míst bojů na Ukrajině. Účastník bitvy o školu č. 134 v Charkově například vzpomíná na to, jak se budova bránila před Rusy. „Kdyby se nepodařilo tuto školu včas vyčistit a osvobodit od Rusů, pak by boje probíhaly přímo ve městě a bylo by velmi složité tomu uniknout,“ vzpomíná. Pořad se vrací i k osudům rodin, které unikly do Česka v prvních týdnech války. To se zařadilo mezi státy, které napadané Ukrajině pomáhají nejvíce.

Obrana obklíčeného města Bachmut bude pokračovat, ale „ne za každou cenu“, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mezitím se podle něj musí obránci připravit na protiofenzivu. Zelenskyj také uvedl, že ukrajinské síly působí ruským útočníkům u města Vuhledar „mimořádně značné“ ztráty.

Rusové v únoru 2022 překvapili svět vlastní neschopností. Armáda, o níž se hovořilo jako o druhé největší síle na světě, nedokázala rychle porazit menšího soupeře a předvedla částečně zpackanou operaci. Důvody však neleží jen v samotné armádě. Ta se sice potýká s mnoha problémy, zůstává však ve světovém srovnání poměrně kvalitní a mohutnou. Ostatně i v počátku války dokázala hlavně na jihu Ukrajiny předvést velmi zručně provedenou operaci a dobýt velké území. Základní příčinou debaklu u Kyjeva bylo, že Vladimir Putin poslal své muže do úplně jiného boje, než který na ně čekal.

Ruské síly podnikly raketový útok na centrum Charkova na východě Ukrajiny a zasáhly tam bytový dům, uvedl na sociálních sítích starosta města Ihor Terechov. Podle hlavy oblastní správy Oleha Syněhubova při tomto útoku tři lidé utrpěli zranění. Ruskému ostřelování čelí také Doněcká oblast, kde kvůli němu podle oblastního šéfa Pavla Kyrylenka za uplynulých 24 hodin zemřeli čtyři lidé a jedenáct dalších utrpělo zranění.

Rusko se v nadcházejících týdnech chystá zahájit novou ofenzivu. Shodují se na tom západní, ukrajinské i ruské zdroje. Kyjev se obává úderu na jižním a východním úseku fronty; nejpravděpodobnějším scénářem je útok z Luhanské oblasti směrem na Charkov. Spekuluje se, že by Moskva mohla zaútočit 24. února, tedy v den prvního výročí začátku velké ofenzivy. Očekává se masové nasazení až dvou set tisíc mobilizovaných Rusů. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga chce ruský prezident Vladimir Putin splnit svůj velikášský cíl a dobýt celou Ukrajinu.

Z Charkova do České Vsi u Jeseníku přesunula výrobu firma Vegetus. Specializuje se na veganské a vegetariánské uzeniny. Loni z ostřelovaného města evakuovala část svých pracovníků. Nabídne ale místo i dalším lidem a může tak snížit nezaměstnanost na Jesenicku.

Po celé Ukrajině byl v sobotu podruhé vyhlášen letecký poplach. Rusko podle úřadů podniklo útok střelami s plochou dráhou letu, výbuchy byly slyšet v Kyjevě, Oděse či Dnipru, kde je hlášeno nejméně dvanáct mrtvých a 64 raněných. Hlavní město se stalo terčem ruského raketového útoku už ráno, což asi na hodinu přerušilo hlasování v českých prezidentských volbách na ambasádě. Podle agentury AP je to první takový útok na Kyjev od noci na Nový rok.

Ukrajinská města v noci na neděli opět čelila raketovým útokům. Ruské rakety dopadaly v Charkovské i Doněcké oblasti, exploze byly slyšet i v Záporoží. Ruské ministerstvo obrany v neděli podle agentury TASS oznámilo, že při čerstvých úderech zahynulo v Kramatorsku více než šest set ukrajinských vojáků. Reportéři agentury Reuters ovšem odpoledne z místa hlásili, že Kramatorsk nenese žádné známky toho, že by zde poslední ruský útok poničil budovy či zabíjel. Tvrzení Rusů následně popřela i ukrajinská armáda.

Ve věku 91 let zemřel sovětský disident Viktor Fajnberg. Byl jedním z „osmi statečných“, kteří v srpnu 1968 protestovali na moskevském Rudém náměstí proti invazi vojsk Varšavské smlouvy vedené SSSR do Československa. Na svém webu to napsala stanice Rádio Svoboda, která se odvolává na děti zesnulého. České ministerstvo zahraničí v reakci na zprávu o Fajnbergově úmrtí vyjádřilo „hluboký zármutek“. Jeho odkaz je i v dnešní pohnuté době stále aktuální, píše resort na Twitteru.