Česká pošta strana 2 z 5

Uplynuly téměř dva měsíce od zavření tří set poboček České pošty a rušit další podnik zatím nechce. Prodává ale některé fungující budovy, které si pak chce zpětně pronajmout, podle něj je to ekonomicky výhodnější. Podzim bude prvním zátěžovým testem pro ta pracoviště, která nově musejí obsloužit větší množství klientů. Některé z poboček, co zůstaly, se přitom už teď potýkají s potížemi. Pošta se také chystá zvýšit některé poplatky, například od září vzroste poplatek za vyzvednutí penze na pobočce.

Česká pošta chce prodat nejdražší a nejlukrativnější ze svých nemovitostí, budovy a pozemky v Praze na Pankráci. V elektronické aukci je nabízí za vyvolávací cenu tří set deseti milionů korun. Pošta čeká, že díky prodeji majetku získá do svého ztrátového rozpočtu několik miliard korun.

Uběhl měsíc od zrušení některých poboček České pošty. Na takzvaných nástupnických pobočkách, kam teď nově chodí lidé z těch zrušených, měli v červenci oproti dřívějšku i dvojnásobný provoz. Jinde však nápor nebyl tak velký, zřejmě i proto, že jsou prázdniny. Česká pošta se nyní začíná připravovat na září, kdy počítá s větším vytížením poboček. Dokonce slibuje, že v provozu bude více přepážek.

Česká pošta zruší sobotní provoz poboček na vybraných místech. Státní podnik tvrdí, že se to dotkne těch nejméně vytížených poboček. Pošta také ke konci měsíce propustí 250 listonošek a listonošů.

Česká pošta na konci července propustí 250 doručovatelů. Redukce pracovních míst souvisí s optimalizací doručovací sítě kvůli poklesu množství doručovaných zásilek. Informovala o tom Česká pošta.

Obyvatelé několika obcí na Českobudějovicku nyní až tři týdny čekají, než jim pošta doručí zásilky a dopisy. Někteří klienti, včetně starostů, podávají stížnosti. Podle vedení státního podniku teď v lokalitě chybí lidi.

Česká pošta zrušila v rámci úspor tři sta svých poboček. Vláda zároveň schválila její transformační plán, který má pomoci státnímu podniku dostat se z letitých ztrát. V něm se například počítá s vyčleněním Balíkovny či s tím, že pobočky budou vyřizovat některé sociální dávky.

Sněmovnu v pátek ovládly spory o český postoj k reformě migračních pravidel Evropské unie. Zástupci vládní koalice odmítli opětovnou kritiku předsedy ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše. Opoziční frakce si nejprve vyžádaly dohromady čtyřhodinovou přestávku. Předseda poslanců ODS Marek Benda tento přístup odmítl. Poté grémium hodinu jednalo a dohodlo se, že schůzi do 12. července přeruší.

Česká pošta v pátek naposledy otevřela tři sta poboček, které k poslednímu červnu ukončí svůj provoz. Fungovaly pouze na hodinu na začátku obvyklé otevírací doby, většinou tak otevřely od 8 do 9 hodin. K uzavření poboček došlo kvůli klesajícímu objemu provozu a úsporám, řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík. Celkem státní podnik zrušil devět set pracovních pozic, část pracovníků zaměstnal jinde, ale většinu jich propustil. Zrušené pošty může nahradit soukromý provozovatel.

Nová komerční státem vlastněná akciová společnost Balíkovna se vyčlení z České pošty k 1. lednu 2025. Balíkovna by měla ve vládou schváleném transformačním plánu od pošty převzít logistické a balíkové služby. Později by do Balíkovny mohl vstoupit strategický partner. Na tiskové konferenci to uvedli pověřený generální ředitel Miroslav Štěpán a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Vláda ve středu schválila plán transformace České pošty. Vydělí se z ní poskytovatel logistických služeb, zbývající podnik bude kontaktním místem státu s občanem. Po jednání kabinetu to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), podrobnosti hodlá představit ve čtvrtek. Na záchranu České pošty podle něj stát bude muset vynaložit v letech 2024 až 2026 celkem 4,5 miliardy korun.

Senátoři ve středu kývli na posílení role Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Ten by dle novely měl získat právo využívat policejní odposlechy při vyšetřování zakázaných dohod. Zákonodárci v horní komoře schválili rovněž novelu, podle níž budou volit třetinu členů rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senát také zvolil pětici členů dozorčí komise Národní sportovní agentury a podpořil transformaci České pošty.

Ministerstvo spravedlnosti vyhovělo společnosti Agrotec z holdingu Agrofert. Stát jí musí zaplatit 620 tisíc korun jako odškodnění za nezákonné stíhání v kauze manipulací se zakázkami České pošty. Česká televize to zjistila z rozhodnutí, které získala na základě zákona o svobodném přístupu k informacím od ministerstva spravedlnosti. Soud pravomocně osvobodil firmu i jejího manažera. V druhé části kauzy, ve které se manipulovaly stavební zakázky, soud udělil podmínky.

Vládní návrh na zvýšení spotřební daně z nafty o 1,50 korun na litr je ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Původně měla nynější snížená sazba platit do konce roku. Vláda ji ale chce kvůli nižším cenám a vyšším příjmům rozpočtu zvednout už nyní. Poslanci také ve středu schválili novelu, díky níž by exekutoři dostávali od státu paušální náhrady nákladů, které vynaloží na zastavení takzvaných bezvýsledných exekucí.

Na zavření se chystají tři stovky poboček České pošty. V současné době jsou stále v provozu, některé služby nicméně už fungují omezeně. Poštovní služby na jiných pobočkách, než kam dosud chodili, bude muset část klientů využít od 1. července, kdy se zrušené pobočky definitivně uzavřou.

Poslanci podpořili zpřísnění vymezení střetu zájmů, které připojili k novele o Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran. Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová se pustila do autora navrhovaného zpřísnění Jakuba Michálka (Piráti) a obvinila ho z toho, že ohrožuje demokracii. Předseda pirátských poslanců se vůči tomu ohradil. Sněmovnu poté čekala další mimořádná schůze, na níž měla posunout do závěrečného kola mimo jiné zvýšení spotřební daně z nafty na původní úroveň už od letních měsíců, ANO a SPD ji ale zablokovaly na protest proti způsobu přijetí návrhu o zpřísnění střetu zájmů.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zakázal České poště koupit největšího distributora tisku a zároveň největšího alternativního poštovního operátora První novinovou společnost (PNS). Důvodem je to, že spojení by podstatně narušilo hospodářskou soutěž. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě, zákaz spojení používá pouze výjimečně. Rozhodnutí zatím není pravomocné a je možné proti němu podat rozklad k předsedovi úřadu. Dozorčí rada pošty ale začátkem letošního března plánovaný nákup neschválila, státní podnik v posledních letech hospodaří v červených číslech.

Poštovní známky s prezidentem Petrem Pavlem míří do prodeje. Podle odborníků na sběratelství o ně bude velký zájem – větší než u předchozích dvou hlav státu. Sběratelský potenciál ale podle nich nová emise nemá – a to především kvůli jejímu množství. Hodnota by do budoucna mohla narůst u výtisků s barevnostní nebo jinou tiskovou chybou.

Česká pošta od července prodlouží doručovací dobu u takzvaných ekonomických listovních zásilek o jeden den na tři dny. Důvodem je podle ní trvalý pokles zájmu o posílání listovních zásilek a s tím související optimalizace poštovní sítě. Každý den pošta doručí okolo 1,8 milionu listovních zásilek. O změně podnik informoval v tiskové zprávě. Systém dvourychlostního doručování zavedla Česká pošta v únoru 2020.

Česká pošta ve své pobočkové síti podle mluvčího podniku Matyáše Vitíka zrušila v souvislosti se zavíráním poboček 924 míst, z toho dostalo výpověď asi šest set zaměstnanců. Víc jich už nebude. Další asi tři stovky zaměstnanců si našlo práci na jiných pobočkách. Pošta také ruší více než pět set pracovních pozic v logistice, z tohoto počtu mohlo dostat výpověď odhadem kolem tří set až 350 lidí.

Na upozadění rodných čísel je stát připraven, náklady budou ve stovkách tisíc, ne v miliardách, řekl náměstek místopředsedy vlády pro digitalizaci Ondřej Profant (Piráti). S tím nesouhlasí člen sněmovního bezpečnostního výboru Robert Králíček (ANO) a vyzývá, aby se neměnilo něco, co funguje. Hosté Událostí, komentářů řešili i bezpečnostní aspekt rodných čísel a jejich možné zneužití.

Sněmovna odvolala Daniela Köppla z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání kvůli podezření ze střetu zájmů. Opoziční ANO a SPD žádaly i debatu o vládním konsolidačním balíčku, který kabinet představil minulý týden, nesvedly ale na program schůze prosadit ani jeden z navrhovaných bodů. Schůze byla těsně před 21. hodinou přerušena, pokračovat bude ve středu ráno.

Po jednání se zástupci měst a obcí Česká pošta upravila plán na rušení poboček. Změny se týkají jednadvaceti provozů a nejvýraznější jsou v Moravskoslezském kraji a na Vysočině. V obou případech zůstanou zachovány čtyři pobočky, které Pošta původně hodlala zrušit.

Česká pošta nabídne k odkupu většinu vlastních nemovitostí, ve kterých se v polovině roku uzavřou pobočky. Z tří set rušených pošt jich čtvrtina sídlí v objektech pošty, zbytek je v nájmu, uvedl mluvčí pošty Matyáš Vitík. Už dříve pošta informovala, že z prodeje nemovitostí očekává zhruba miliardu korun. Kraje a obce se také snažily poštu přesvědčit, aby některé pobočky nerušila, v několika případech se výjimky podařilo dojednat.