Česká pošta strana 3 z 5

Česká pošta opět zdraží posílání dopisů. Od poloviny ruku bude doručení obyčejného psaní v ekonomickém režimu stát 27 korun, tedy o čtyři koruny více, doporučené psaní zdraží o deset korun na 72 a cenné psaní rovněž o desetikorunu na 77 korun, uvedl mluvčí státního podniku Matyáš Vitík. Pošta zdůvodnila zdražení tím, že zájem o zásilky klesá, zatímco náklady stoupají.

Prezident Petr Pavel představil svůj portrét, oficiální fotografii prvního páru a zveřejnil také podobu prezidentské poštovní známky. Kromě základní barevné a černobílé verze fotografie portrétu hlavy státu vzniklo i deset barevných verzí. Snímky jsou ke stažení na webu Hradu.

Česká pošta loni zvýšila ztrátu o 1,044 miliardy na 1,725 miliardy korun. Tržby z prodeje služeb klesly meziročně o 976 milionů, tedy o 5,8 procenta. O 579 milionů korun se snížily výnosy z poštovního provozu. Pošta to v pátek oznámila v tiskové zprávě.

Vláda schválila česko-americkou dohodu o obranné spolupráci (DCA). Na tiskovém brífinku to oznámil premiér Petr Fiala (ODS), podle jehož názoru tento fakt zvýší bezpečnost České republiky. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) dohoda umožní mimo jiné intenzivní praktickou spolupráci mezi armádami ve vojenském vzdělávání i výcviku. Bude se jednat například o společné zajišťování obrany východního křídla NATO nebo o logistickou podporu spojeneckých aktivit.

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala kritizoval v pořadu Otázky Václava Moravce neefektivitu státu, konkrétně zmínil třeba digitalizaci, za kterou se utrácí stále víc, ale výsledky se nedostavují. Frustruje ho, že se úřady z kontrol málokdy poučí. Je proto přesvědčen, že je potřeba celková změna přístupu celé společnosti ke státu.

Rušení tří set poboček je poslední možná varianta, která poště zbyla pro to, abychom se nemuseli obávat insolvence, uvedl v pořadu 90' ČT24 poslanec Petr Letocha (STAN). Podotkl, že vláda podnikala kroky již loni, jen nebyly vidět. Podle poslankyně opozičního hnutí ANO Jany Mračkové Vildumetzové však vláda s nikým dopředu nejednala. Kritizovala také jednání ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), který podle ní nekomunikuje.

Z podnětu opozičního ANO se poslanci ve středu odpoledne sešli na mimořádné schůzi, jejímž tématem byla situace v dlouhodobě ztrátové České poště. Opozici vadí především rušení tří stovek poboček, které už nedávno schválila vláda. Kvůli kroku opoziční politici kritizují především ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), pod jehož resort pošta spadá. Šlo podle všeho o první schůzi svolanou z opozičního podnětu v tomto volebním období, jejíž návrh programu sněmovna schválila a mohla tak proběhnout v plném rozsahu.

Pošta pozměnila seznam poboček, které chce zavřít. Celkový počet tři sta sice zůstává, ale ve čtrnácti případech kývla na požadavky radnic a ponechá otevřené pošty, které se měly zavřít, výměnou za jiné, z pohledu radnic postradatelnější. Nejvýrazněji se tato úprava týká Opavy, kde zaniknou dvě poštovní pobočky, ale jiné dvě zůstanou. V dalších dvanácti městech včetně sedmi krajských je to vždy jedna změna.

Česká pošta nabízí k prodeji některé budovy, ve kterých pobočky už nefungují, nebo v létě skončí. Chce tak získat část prostředků potřebných k finančnímu ozdravení podniku. Nejprve nemovitosti nabídne samosprávám. Na prodej je dvanáct objektů, dalších třináct pak pošta k odprodeji chystá. Specifická situace nastala v Táboře na jihu Čech.

Před Úřadem vlády v centru Prahy v pondělí po celý den zůstávaly desítky účastníků nedělní protivládní demonstrace, mnozí tam strávili i noc. Od hlavního vchodu do sídla vlády je oddělovaly policejní zátarasy, nábřeží Edvarda Beneše zůstalo průjezdné. Situace byla klidná a policie nemusela řešit žádné konflikty. V pondělí večer kolem 19:00 protest skončil, jeho účastníci se rozešli. Někteří z nich se plánují před Úřad vlády vrátit v úterý ráno.

Některé firmy či instituce plánují, že zaměstnají lidi, kteří od května přijdou o místo v České poště kvůli rušení poboček. Některým sice vedení České pošty nabídne místo na jiných pracovištích, jenže stovky lidí si budou muset najít práci jinde. Místo by mohli najít například u městské policie nebo vězeňské služby.

Navrhované snížení minimálního počtu poboček České pošty ze stávajících 3200 na 2900 na středeční schůzi schválila vláda. Potvrdila tak návrh nařízení, který jí předložil Český telekomunikační úřad. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po zasedání kabinetu řekl, že podle některých námitek mohl být návrh na rušení poboček ambicióznější. Stát by měl tímto krokem ročně ušetřit okolo 700 milionů korun.

Představitelé měst a obcí v těchto dnech jednají o rušených pobočkách České pošty. Ta sice avizovala, že je připravená seznam rušených poboček upravit, jejich počet – tři sta – je ale neměnný. Hlavním důvodem je vysoká ekonomická ztráta podniku. Obce se snaží hledat řešení, navrhují třeba přeměnu poboček v Poštu partner. Státní firma ale tvrdí, že ani taková forma se jí nevyplatí.

Ministerstvo financí (MF) od července zruší 77 z 201 územních pracovišť finančních úřadů. Z toho šestapadesát budou pracoviště, která už nyní fungovala v omezeném režimu. Místo zrušených úřadů Finanční správa lidem nabídne zvláštní linky pro telefonické konzultace, v době podávání daňových přiznání také rozšíří výjezdy do obcí. Ministerstvo o tom v úterý informovalo v tiskové zprávě. Odborní pracovníci rušených úřadů se přesunou do jiných lokalit. Resort neupřesnil, zda bude rozhodnutí znamenat i propouštění.

Českou poštu čeká v druhé polovině desetiletí další velké zavírání klasických poboček. Další by měly fungovat v partnerském režimu. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy, že by do roku 2030 mělo zbýt 1500 až 1600 kmenových poboček pošty. Po letošní chystané redukci jich má zbýt 2900. Na jednání bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny, kde aktuální rušení poboček také hájil, označil Rakušan tento krok za záchrannou brzdu. On i samotná pošta ale odmítli zveřejnit analýzu, z níž rušení poboček vyplynulo.

Třetím čtením měla v Poslanecké sněmovně projít novela, která zavede kariérní řád učitelů a také zakotví jejich platy na úrovni 130 procent průměrné mzdy. Nakonec na ni ale vůbec nedošlo. Opozice má k návrhu výhrady, chce o něm ještě jednat, a tak sérií požadavků na změnu pořadu schůze projednání znemožnila – vzhledem k časově omezenému oknu na třetí čtení. Ve sněmovně prošla pouze novela o bezpečnosti dodávané pitné vody, u níž poslanci kývli i na řadu pozměňovacích návrhů. Díky nim by měly mimo jiné zaniknout potravinářské průkazy. Několik dalších předpisů má za sebou první čtení.

Opoziční hnutí ANO a SPD neprosadila odvolání Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) z funkce předsedkyně sněmovny, stejně jako neuspěla s návrhem zařadit bod ohledně situace v České poště. Ztrátová pošta chce snížit počet poboček o 300 na 2900. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) opozici vzkázal, že pobočky měly být zavřené už dávno a současný koncept pošty se přežil.

Česká pošta kvůli snížení počtu poboček o tři stovky zruší 950 pracovních míst. Původně přitom avizovala rušení 2300 míst. Pošťáků odejde ještě méně, protože firma části z nich nabídne jinou pozici nebo rekvalifikaci. Skutečně propuštěným zaměstnancům podnik poskytne odstupné, informoval na tiskové konferenci pověřený generální ředitel podniku Miroslav Štěpán.

Česká pošta zveřejnila seznam tří stovek poboček, které do poloviny letošního roku skončí. Celkem pětatřicet z nich přestane fungovat v Praze, devatenáct v Ostravě a dvanáct v Brně a Plzni. Opatření bude platit od 1. července. Nejvíce pošt, celkem osmačtyřicet, se zruší v Moravskoslezském kraji. Jeho hejtman Ivo Vondrák (zvolen za ANO) odeslal v souvislosti s tím ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi (STAN) otevřený dopis, kde ho žádá, aby krok přehodnotil. S rušením poboček nesouhlasí také další představitelé měst a samospráv. Parlamentní opozice kritizuje, že Česká pošta rušení se starosty předem neprojednala.

Z tří set poboček, které plánuje Česká pošta uzavřít, je nejvíce v Moravskoslezském kraji a Praze. V Moravskoslezském kraji jich má ubýt 56, v hlavním městě 35, vyplývá z materiálu České pošty, který zveřejnila ČTK. Nejméně by mělo rušení pošt postihnout Vysočinu, která přijde o osm poboček.

Poslankyně a stínová ministryně vnitra Jana Mračková Vildumetzová (ANO) ve středečních Událostech, komentářích obvinila vicepremiéra Víta Rakušana (STAN), že připravený transformační a restrukturalizační plán České pošty (ČP) místo realizace „strčil do šuplíku“. Rakušan to kategoricky odmítl a oponoval, že změny v ČP se dějí až nyní kvůli tomu, že předchozí vlády k jejich provedení neměly dost odvahy.

Česká pošta v souvislosti se snižováním počtu poboček rozdá výpovědi zhruba šestnácti stům zaměstnanců. Další z předpokládaných 2269 rušených míst jsou neobsazená. Na pracovněprávní stránku podávání výpovědí a dodržování stanovených kritérií propouštění budou dohlížet odboráři České pošty. Po středečním jednání vedení pošty se zástupci odborů to řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

Mezi největší problémy obcí v Česku patří potřeba zachování služeb – a to hlavně na venkově, shodují se zástupci Sdružení místních samospráv, kteří za účasti některých členů vlády jednají v Pardubicích. Podle předsedkyně sdružení Elišky Olšákové obce volají především po tom, aby v nich zůstali lékaři nebo třeba obchody. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) už informoval, že pomůže dotační program Obchůdek 21+, který by mohl dotačně podporovat hybridní prodejny na vesnicích.

Česká pošta zruší od 1. července maximálně 2269 pracovních pozic. Některé z nich jsou nyní neobsazené, nejde tak o přesný počet propuštěných zaměstnanců. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl, že Česká pošta pomůže propouštěným lidem s hledáním práce. Propouštění souvisí s připravovaným rušením asi tří set poboček pošty z celkového počtu 3,2 tisíce. Transformace České pošty má stát více než osm miliard korun. Státní zdroje, které by na to měly být použity, ale podle prvního místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka podléhají notifikaci Evropské komise.