Česká pošta strana 3 z 5

Nová komerční státem vlastněná akciová společnost Balíkovna se vyčlení z České pošty k 1. lednu 2025. Balíkovna by měla ve vládou schváleném transformačním plánu od pošty převzít logistické a balíkové služby. Později by do Balíkovny mohl vstoupit strategický partner. Na tiskové konferenci to uvedli pověřený generální ředitel Miroslav Štěpán a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Vláda ve středu schválila plán transformace České pošty. Vydělí se z ní poskytovatel logistických služeb, zbývající podnik bude kontaktním místem státu s občanem. Po jednání kabinetu to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), podrobnosti hodlá představit ve čtvrtek. Na záchranu České pošty podle něj stát bude muset vynaložit v letech 2024 až 2026 celkem 4,5 miliardy korun.

Senátoři ve středu kývli na posílení role Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Ten by dle novely měl získat právo využívat policejní odposlechy při vyšetřování zakázaných dohod. Zákonodárci v horní komoře schválili rovněž novelu, podle níž budou volit třetinu členů rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senát také zvolil pětici členů dozorčí komise Národní sportovní agentury a podpořil transformaci České pošty.

Ministerstvo spravedlnosti vyhovělo společnosti Agrotec z holdingu Agrofert. Stát jí musí zaplatit 620 tisíc korun jako odškodnění za nezákonné stíhání v kauze manipulací se zakázkami České pošty. Česká televize to zjistila z rozhodnutí, které získala na základě zákona o svobodném přístupu k informacím od ministerstva spravedlnosti. Soud pravomocně osvobodil firmu i jejího manažera. V druhé části kauzy, ve které se manipulovaly stavební zakázky, soud udělil podmínky.

Vládní návrh na zvýšení spotřební daně z nafty o 1,50 korun na litr je ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Původně měla nynější snížená sazba platit do konce roku. Vláda ji ale chce kvůli nižším cenám a vyšším příjmům rozpočtu zvednout už nyní. Poslanci také ve středu schválili novelu, díky níž by exekutoři dostávali od státu paušální náhrady nákladů, které vynaloží na zastavení takzvaných bezvýsledných exekucí.

Na zavření se chystají tři stovky poboček České pošty. V současné době jsou stále v provozu, některé služby nicméně už fungují omezeně. Poštovní služby na jiných pobočkách, než kam dosud chodili, bude muset část klientů využít od 1. července, kdy se zrušené pobočky definitivně uzavřou.

Poslanci podpořili zpřísnění vymezení střetu zájmů, které připojili k novele o Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran. Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová se pustila do autora navrhovaného zpřísnění Jakuba Michálka (Piráti) a obvinila ho z toho, že ohrožuje demokracii. Předseda pirátských poslanců se vůči tomu ohradil. Sněmovnu poté čekala další mimořádná schůze, na níž měla posunout do závěrečného kola mimo jiné zvýšení spotřební daně z nafty na původní úroveň už od letních měsíců, ANO a SPD ji ale zablokovaly na protest proti způsobu přijetí návrhu o zpřísnění střetu zájmů.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zakázal České poště koupit největšího distributora tisku a zároveň největšího alternativního poštovního operátora První novinovou společnost (PNS). Důvodem je to, že spojení by podstatně narušilo hospodářskou soutěž. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě, zákaz spojení používá pouze výjimečně. Rozhodnutí zatím není pravomocné a je možné proti němu podat rozklad k předsedovi úřadu. Dozorčí rada pošty ale začátkem letošního března plánovaný nákup neschválila, státní podnik v posledních letech hospodaří v červených číslech.

Poštovní známky s prezidentem Petrem Pavlem míří do prodeje. Podle odborníků na sběratelství o ně bude velký zájem – větší než u předchozích dvou hlav státu. Sběratelský potenciál ale podle nich nová emise nemá – a to především kvůli jejímu množství. Hodnota by do budoucna mohla narůst u výtisků s barevnostní nebo jinou tiskovou chybou.

Česká pošta od července prodlouží doručovací dobu u takzvaných ekonomických listovních zásilek o jeden den na tři dny. Důvodem je podle ní trvalý pokles zájmu o posílání listovních zásilek a s tím související optimalizace poštovní sítě. Každý den pošta doručí okolo 1,8 milionu listovních zásilek. O změně podnik informoval v tiskové zprávě. Systém dvourychlostního doručování zavedla Česká pošta v únoru 2020.

Česká pošta ve své pobočkové síti podle mluvčího podniku Matyáše Vitíka zrušila v souvislosti se zavíráním poboček 924 míst, z toho dostalo výpověď asi šest set zaměstnanců. Víc jich už nebude. Další asi tři stovky zaměstnanců si našlo práci na jiných pobočkách. Pošta také ruší více než pět set pracovních pozic v logistice, z tohoto počtu mohlo dostat výpověď odhadem kolem tří set až 350 lidí.

Na upozadění rodných čísel je stát připraven, náklady budou ve stovkách tisíc, ne v miliardách, řekl náměstek místopředsedy vlády pro digitalizaci Ondřej Profant (Piráti). S tím nesouhlasí člen sněmovního bezpečnostního výboru Robert Králíček (ANO) a vyzývá, aby se neměnilo něco, co funguje. Hosté Událostí, komentářů řešili i bezpečnostní aspekt rodných čísel a jejich možné zneužití.

Sněmovna odvolala Daniela Köppla z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání kvůli podezření ze střetu zájmů. Opoziční ANO a SPD žádaly i debatu o vládním konsolidačním balíčku, který kabinet představil minulý týden, nesvedly ale na program schůze prosadit ani jeden z navrhovaných bodů. Schůze byla těsně před 21. hodinou přerušena, pokračovat bude ve středu ráno.

Po jednání se zástupci měst a obcí Česká pošta upravila plán na rušení poboček. Změny se týkají jednadvaceti provozů a nejvýraznější jsou v Moravskoslezském kraji a na Vysočině. V obou případech zůstanou zachovány čtyři pobočky, které Pošta původně hodlala zrušit.

Česká pošta nabídne k odkupu většinu vlastních nemovitostí, ve kterých se v polovině roku uzavřou pobočky. Z tří set rušených pošt jich čtvrtina sídlí v objektech pošty, zbytek je v nájmu, uvedl mluvčí pošty Matyáš Vitík. Už dříve pošta informovala, že z prodeje nemovitostí očekává zhruba miliardu korun. Kraje a obce se také snažily poštu přesvědčit, aby některé pobočky nerušila, v několika případech se výjimky podařilo dojednat.

Česká pošta opět zdraží posílání dopisů. Od poloviny ruku bude doručení obyčejného psaní v ekonomickém režimu stát 27 korun, tedy o čtyři koruny více, doporučené psaní zdraží o deset korun na 72 a cenné psaní rovněž o desetikorunu na 77 korun, uvedl mluvčí státního podniku Matyáš Vitík. Pošta zdůvodnila zdražení tím, že zájem o zásilky klesá, zatímco náklady stoupají.

Prezident Petr Pavel představil svůj portrét, oficiální fotografii prvního páru a zveřejnil také podobu prezidentské poštovní známky. Kromě základní barevné a černobílé verze fotografie portrétu hlavy státu vzniklo i deset barevných verzí. Snímky jsou ke stažení na webu Hradu.

Česká pošta loni zvýšila ztrátu o 1,044 miliardy na 1,725 miliardy korun. Tržby z prodeje služeb klesly meziročně o 976 milionů, tedy o 5,8 procenta. O 579 milionů korun se snížily výnosy z poštovního provozu. Pošta to v pátek oznámila v tiskové zprávě.

Vláda schválila česko-americkou dohodu o obranné spolupráci (DCA). Na tiskovém brífinku to oznámil premiér Petr Fiala (ODS), podle jehož názoru tento fakt zvýší bezpečnost České republiky. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) dohoda umožní mimo jiné intenzivní praktickou spolupráci mezi armádami ve vojenském vzdělávání i výcviku. Bude se jednat například o společné zajišťování obrany východního křídla NATO nebo o logistickou podporu spojeneckých aktivit.

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala kritizoval v pořadu Otázky Václava Moravce neefektivitu státu, konkrétně zmínil třeba digitalizaci, za kterou se utrácí stále víc, ale výsledky se nedostavují. Frustruje ho, že se úřady z kontrol málokdy poučí. Je proto přesvědčen, že je potřeba celková změna přístupu celé společnosti ke státu.

Rušení tří set poboček je poslední možná varianta, která poště zbyla pro to, abychom se nemuseli obávat insolvence, uvedl v pořadu 90' ČT24 poslanec Petr Letocha (STAN). Podotkl, že vláda podnikala kroky již loni, jen nebyly vidět. Podle poslankyně opozičního hnutí ANO Jany Mračkové Vildumetzové však vláda s nikým dopředu nejednala. Kritizovala také jednání ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), který podle ní nekomunikuje.

Z podnětu opozičního ANO se poslanci ve středu odpoledne sešli na mimořádné schůzi, jejímž tématem byla situace v dlouhodobě ztrátové České poště. Opozici vadí především rušení tří stovek poboček, které už nedávno schválila vláda. Kvůli kroku opoziční politici kritizují především ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), pod jehož resort pošta spadá. Šlo podle všeho o první schůzi svolanou z opozičního podnětu v tomto volebním období, jejíž návrh programu sněmovna schválila a mohla tak proběhnout v plném rozsahu.

Pošta pozměnila seznam poboček, které chce zavřít. Celkový počet tři sta sice zůstává, ale ve čtrnácti případech kývla na požadavky radnic a ponechá otevřené pošty, které se měly zavřít, výměnou za jiné, z pohledu radnic postradatelnější. Nejvýrazněji se tato úprava týká Opavy, kde zaniknou dvě poštovní pobočky, ale jiné dvě zůstanou. V dalších dvanácti městech včetně sedmi krajských je to vždy jedna změna.

Česká pošta nabízí k prodeji některé budovy, ve kterých pobočky už nefungují, nebo v létě skončí. Chce tak získat část prostředků potřebných k finančnímu ozdravení podniku. Nejprve nemovitosti nabídne samosprávám. Na prodej je dvanáct objektů, dalších třináct pak pošta k odprodeji chystá. Specifická situace nastala v Táboře na jihu Čech.