CERMAT strana 2 z 3

Ministerstvo školství (MŠMT) bude navrhovat, aby mohli zájemci o studium na střední škole podávat elektronickou cestou tři přihlášky. Přitom budou školáci sami stanovovat pořadí přihlášek na obory a školy, kde by chtěli studovat nejvíc. Návrhy novely školského zákona a vyhlášky, která upravuje přihlašování na střední školy, plánuje resort předložit na začátku září. Uvedly to jeho mluvčí Aneta Lednová a ředitelka odboru vnějších vztahů a komunikace ministerstva školství Tereza Fojtová.

V Senátu se poprvé sešel Národní konvent o vzdělávání. Sedmdesátičlenné těleso zřídil ministr školství Mikuláš Bek (STAN), označuje ho za náhradu sboru poradců. Na prvním zasedání podle něj členové konventu spíše hovořili o současné situaci ve školství, ale od příštího setkání v září chce ministr začít představovat konkrétní návrhy na změny, které jeho úřad připravuje. Od konventu očekává oponenturu, odbornou konzultaci, považuje jej ale i za způsob, jak změny představit široké veřejnosti.

Plánovaná novela o digitalizaci přijímacích zkoušek na střední školy by se na vládu mohla dostat v srpnu. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Připustil, že stihnout elektronizaci do příštích přijímaček nebude jednoduché, míní však, že je to možné. Poslankyně ANO a členka sněmovního školského výboru Jana Berkovcová řekla, že ANO v tomto vládu podpoří. Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií ČR a ředitelka Gymnázia Nad Štolou v Praze Renata Schejbalová to nepovažuje za reálné.

Nedostatek kapacit na středních školách pro školní rok 2023 až 2024 chce stát řešit plným využíváním maximální kapacity až 34 žáků ve třídě. V nejžádanějších oborech mohou vzniknout nové třídy. Po čtvrtečním jednání s hejtmany a ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Některé regiony podle Beka už navýšení kapacit tříd nařídily – jmenoval například Liberecký kraj. Školy podle něj komunikují s rodiči a informují je o nových volných místech.

Míst na pražských středních školách je podle pražského radního Antonína Klecandy (STAN) dostatek. Řekl to na tiskové konferenci magistrátu k aktuální situaci ve středním školství. Problém podle něj nastal proto, že se děti hlásily na více středních škol, nyní se však už situace zlepšila. Některé školy podle něj dokonce hlásí volná místa. Potvrdil to i bývalý pražský radní pro oblast školství Vít Šimral (Piráti). Šéfka Asociace ředitelů gymnázií ČR Renata Schejbalová uvedla, že nyní školy oslovují děti, které po přijímačkách skončily pod čarou.

Na středních školách je podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) nesoulad mezi nabídkou a poptávkou, která je nejvyšší u všeobecného vzdělání. Ministr kritizoval současnou podobu přijímacího řízení, jehož podoba podle něj patří do minulého století a po prvním kole vede ke zděšení mnoha lidí. Za jednu ze svých priorit proto na tiskové konferenci označil Bek posílení všeobecného charakteru středoškolského vzdělání. Chce rovněž diskutovat o zavedení vratných studijních grantů pro vysokoškoláky tak, aby měli možnost absolvovat studia i studenti bez silného sociálního zázemí.

Začátkem měsíce čeští maturanti psali v rámci společné části maturitní zkoušky didaktické testy. Letos poprvé Cermat použil při vyhodnocování umělou inteligenci. Ta ověřovala některé odpovědi v testech z češtiny a angličtiny.

Přes vyšší nabídku gymnázií v Praze v porovnání s jinými částmi Česka musí uchazeči o studium v hlavním městě pro přijetí získat zpravidla víc bodů než jejich vrstevníci v krajích. Zájemci o čtyřleté studium potřebují k přijetí v metropoli u jednotných přijímacích zkoušek většinou alespoň kolem 80 bodů, naproti tomu v krajích stačí někdy až o desítky bodů méně, vyplývá z informací na webech škol. Mnozí odborníci na vzdělávání upozorňují, že šance na úspěch u jednotných přijímacích zkoušek ovlivňují placené přípravné kurzy.

Výsledky jednotných přijímacích zkoušek z matematiky, které dělali uchazeči o studium čtyřletých středoškolských oborů s maturitou a víceletých gymnázií, se letos oproti roku 2022 zhoršily. V češtině byli školáci podobně úspěšní jako jejich vrstevníci o rok dříve. Vyplývá to z údajů Cermatu o výsledcích jednotných zkoušek, které poskytla mluvčí státní organizace Jana Patáková. Kolik žáků u přijímacích zkoušek uspělo a jaký výsledek stačil k přijetí, není z údajů zřejmé. O přijetí či nepřijetí rozhodují ředitelé jednotlivých škol, kterým Cermat výsledky zkoušek předal.

Na obzvlášť velký nápor zájemců se musely letos připravit střední školy. Deváté třídy těch základních opouští přes sto tisíc žáků – to je nejvíce za posledních třicet let. O středoškolské vzdělání má zájem 89 729 z nich. Přesto některé školy evidují menší zájem než dřív. To hlavně proto, že děti omezily množství gymnázií, na která se hlásí, a druhou přihlášku podávají spíše na střední odborné školy.

Některé střední školy čelí náporu studentů, jinde naopak zaznamenali odliv zájemců i navzdory silnému ročníku deváťáků. Situace na gymnáziích se liší, žáci si na ně podali přes 80 tisíc přihlášek. Častěji ale teď volí i střední odborné školy, kde mají větší šanci na přijetí.

Ministerstvo školství (MŠMT) chce vytvořit registr žáků, který má mimo jiné usnadnit zápisy do mateřských a základních škol a umožnit elektronizaci přihlašování na střední školy. Registr, který bude součástí nového Informačního systému vzdělávání s názvem eEdu, by měl být k dispozici nejdříve v roce 2025. Podle odhadů by vytvoření informačního systému mělo stát zhruba 50 milionů korun.

Kontrola hospodaření Centra zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), kterou udělalo ministerstvo školství (MŠMT), potvrdila chyby ve vztahu s firmou Konica Minolta. Ta pro státní organizaci zajišťující průběh jednotných přijímacích a maturitních zkoušek od roku 2010 tiskla a kompletovala testy. Chyby kontroloři odhalili v zadávacím řízení i při plnění smlouvy. Ve veřejných zakázkách Cermatu zjistili celkem 29 pochybení. MŠMT nyní vyhodnocuje, jak je napravit. Resort to napsal v aktuální tiskové zprávě. Podle generálního ředitele Konica Minolta Business Solutions Pavla Čurdy zajišťovala firma při spolupráci s Cermatem provoz přesně podle zadání ministerstva.

K zářijovým maturitním zkouškám se letos přihlásilo téměř 18 tisíc středoškoláků, z toho zhruba jen každý sedmý skládal zkoušku v řádném termínu. Společnou částí maturity neprošlo 38 procent studentů, v testu z matematiky nebo německého jazyka neuspělo přes 70 procent maturantů. Vyplývá to z dat Cermatu.

Novým ředitelem Cermatu se stal odborník na kybernetickou bezpečnost a informační systémy Miroslav Krejčí. Do funkce ho jmenoval ministr školství Vladimír Balaš (STAN). Bývalá ředitelka Cermatu Michaela Kleňhová skončila v květnu poté, co ji kvůli nespokojenosti s řízením a hospodařením organizace odvolal bývalý ministr školství Petr Gazdík (STAN). Cermat je organizací ministerstva školství, má na starosti zejména státní maturity a jednotné přijímací zkoušky.

Ministerstvo školství řeší budoucnost Cermatu, vlastní příspěvkové organizace, která má na starosti maturity. Hledá nového ředitele, protože instituce má podle resortu finanční i odborné nedostatky. Do výběrového řízení se však přihlásil jediný zájemce, a tak ministerstvo musí soutěž prodloužit.

Ministerstvo školství čeká další personální obměna v souvislosti s kauzou Dozimetr. Šéf resortu Vladimír Balaš (STAN) naznačil, že skončí náměstek pro IT a veřejné zakázky Milan Štábl. Podle Balaše přivedl na úřad jako poradce Luďka Šteffela, který je nyní jedním z obviněných v kauze, jež se týká údajné korupce v pražském dopravním podniku. Ministr ale chce, aby Štábl svůj odchod oznámil sám.

Vladimír Balaš (STAN), kterého ve středu plánuje prezident Miloš Zeman jmenovat novým ministrem školství, v pondělních Událostech, komentářích mimo jiné prozradil, že na nabídku resort vést nekývl okamžitě, naopak se nejprve radil například se svou ženou. Po nástupu do úřadu nechystá revoluci, chce maximálně využít tým, který už tam působí. Rozhodování chce Balaš co nejvíce založit na tvrdých datech.

Ministrem školství po Petru Gazdíkovi (STAN) se od července zřejmě stane poslanec STAN a ústavní právník Vladimír Balaš. STAN v pátek večer po zasedání svého celostátního výboru oficiálně oznámilo, že navrhne Balaše do čela ministerstva školství. Se svým kandidátem už lídři STAN seznámili Piráty, s nimiž kandidovali v loňským sněmovních volbách, a poté i premiéra Petra Fialu (ODS). V pondělí se Fiala s Balašem osobně sejde, uvedlo STAN. Někteří odborníci pochybují, zda se kandidát na ministra orientuje v regionálním školství.

Proti výsledkům didaktických testů státních maturit se zatím odvolalo 1433 studentů. Oproti předpandemické době, kdy se maturity skládaly mimo speciální režim, jde o zhruba dvoutřetinový pokles. Jen necelé procento případů odvolání přitom úředníci obvykle uznají jako oprávněné. Žádosti o přezkum výsledku maturitní zkoušky mohli žáci podávat do 6. června.

Nedostali se na školu první volby a neúspěch zažívají i na dalších školách – s takovou situací se potýkají někteří z uchazečů o čtyřleté maturitní studium v Praze. Zájemců je totiž o třicet procent více než v předpandemickém roce 2019. Vyplývá to z dat oddělení analýz Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání. Praha proto pro velký zájem navyšuje kapacity gymnázií. Pražský náměstek pro školství Vít Šimral (Piráti) České televizi sdělil, že přijímací řízení ještě neskončila, a data tak nejsou úplná. Je podle něj řada míst i na dalších školách, ze kterých je možné vybírat. Průběžná čísla Cermatu a škol ukazují na problém s nedostatkem míst i na dalších čtyřletých oborech.

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) odvolal ředitelku Cermatu Michaelu Kleňhovou, protože nesouhlasí s dosavadním fungováním organizace, která má na starosti maturitní a jednotné přijímací zkoušky. Potvrdil, že kvůli podezření z placení předražených zakázek poslal jeho resort v uplynulých dnech do Cermatu auditory. Kontrola ministerstva financí podle něj zjistila „závažné nedostatky v hospodaření.“ Vedením organizace ministr od 25. května pověřil náměstka pro IT a veřejné zakázky Milana Štábla.

U písemných maturitních testů neuspělo 13,7 procenta maturantů, informovalo Centrum pro zjišťování výsledků ve vzdělávání (Cermat). Největší potíže měli s němčinou, kde byla neúspěšnost téměř sedmnáctiprocentní, u testu z matematiky naopak neuspěla jen desetina ze studentů, kteří se k němu přihlásili. Loni byl podíl neúspěšných maturantů z matematiky výrazně vyšší. Celkově přesto letos neprošel testy větší podíl maturantů než v minulém roce.

Neúspěšnost u státních maturitních testů letos v květnu proti minulým letům klesla. Neuspělo u nich 11,2 procenta studentů, kteří šli ke zkouškám poprvé. Loni to bylo o 6,3 procentního bodu víc. Nižší neúspěšnost než letos byla u didaktických testů naposledy v roce 2013, kdy činila 10,5 procenta. Vyplývá to z analýzy výsledků, které zveřejnil Cermat na svém webu.