CERMAT strana 3 z 4

Ministerstvo školství čeká další personální obměna v souvislosti s kauzou Dozimetr. Šéf resortu Vladimír Balaš (STAN) naznačil, že skončí náměstek pro IT a veřejné zakázky Milan Štábl. Podle Balaše přivedl na úřad jako poradce Luďka Šteffela, který je nyní jedním z obviněných v kauze, jež se týká údajné korupce v pražském dopravním podniku. Ministr ale chce, aby Štábl svůj odchod oznámil sám.

Vladimír Balaš (STAN), kterého ve středu plánuje prezident Miloš Zeman jmenovat novým ministrem školství, v pondělních Událostech, komentářích mimo jiné prozradil, že na nabídku resort vést nekývl okamžitě, naopak se nejprve radil například se svou ženou. Po nástupu do úřadu nechystá revoluci, chce maximálně využít tým, který už tam působí. Rozhodování chce Balaš co nejvíce založit na tvrdých datech.

Ministrem školství po Petru Gazdíkovi (STAN) se od července zřejmě stane poslanec STAN a ústavní právník Vladimír Balaš. STAN v pátek večer po zasedání svého celostátního výboru oficiálně oznámilo, že navrhne Balaše do čela ministerstva školství. Se svým kandidátem už lídři STAN seznámili Piráty, s nimiž kandidovali v loňským sněmovních volbách, a poté i premiéra Petra Fialu (ODS). V pondělí se Fiala s Balašem osobně sejde, uvedlo STAN. Někteří odborníci pochybují, zda se kandidát na ministra orientuje v regionálním školství.

Proti výsledkům didaktických testů státních maturit se zatím odvolalo 1433 studentů. Oproti předpandemické době, kdy se maturity skládaly mimo speciální režim, jde o zhruba dvoutřetinový pokles. Jen necelé procento případů odvolání přitom úředníci obvykle uznají jako oprávněné. Žádosti o přezkum výsledku maturitní zkoušky mohli žáci podávat do 6. června.

Nedostali se na školu první volby a neúspěch zažívají i na dalších školách – s takovou situací se potýkají někteří z uchazečů o čtyřleté maturitní studium v Praze. Zájemců je totiž o třicet procent více než v předpandemickém roce 2019. Vyplývá to z dat oddělení analýz Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání. Praha proto pro velký zájem navyšuje kapacity gymnázií. Pražský náměstek pro školství Vít Šimral (Piráti) České televizi sdělil, že přijímací řízení ještě neskončila, a data tak nejsou úplná. Je podle něj řada míst i na dalších školách, ze kterých je možné vybírat. Průběžná čísla Cermatu a škol ukazují na problém s nedostatkem míst i na dalších čtyřletých oborech.

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) odvolal ředitelku Cermatu Michaelu Kleňhovou, protože nesouhlasí s dosavadním fungováním organizace, která má na starosti maturitní a jednotné přijímací zkoušky. Potvrdil, že kvůli podezření z placení předražených zakázek poslal jeho resort v uplynulých dnech do Cermatu auditory. Kontrola ministerstva financí podle něj zjistila „závažné nedostatky v hospodaření.“ Vedením organizace ministr od 25. května pověřil náměstka pro IT a veřejné zakázky Milana Štábla.

U písemných maturitních testů neuspělo 13,7 procenta maturantů, informovalo Centrum pro zjišťování výsledků ve vzdělávání (Cermat). Největší potíže měli s němčinou, kde byla neúspěšnost téměř sedmnáctiprocentní, u testu z matematiky naopak neuspěla jen desetina ze studentů, kteří se k němu přihlásili. Loni byl podíl neúspěšných maturantů z matematiky výrazně vyšší. Celkově přesto letos neprošel testy větší podíl maturantů než v minulém roce.

Neúspěšnost u státních maturitních testů letos v květnu proti minulým letům klesla. Neuspělo u nich 11,2 procenta studentů, kteří šli ke zkouškám poprvé. Loni to bylo o 6,3 procentního bodu víc. Nižší neúspěšnost než letos byla u didaktických testů naposledy v roce 2013, kdy činila 10,5 procenta. Vyplývá to z analýzy výsledků, které zveřejnil Cermat na svém webu.

U státní maturity se letos výrazně snížila neúspěšnost studentů v didaktickém testu z češtiny. Propadlo jich 4,9 procenta, tedy o 9,3 procentního bodu méně než loni. Z matematiky propadlo letos 16,8 procenta studentů, o 0,8 procentního bodu méně než před rokem. Vyplývá to z informací ministerstva školství a Cermatu, který státní didaktické testy organizuje a vyhodnocuje. Výsledky maturitních testů zhodnotili zástupci škol a odborných pedagogických spolků jako zdařilé.

Přes 20 tisíc žáků ve středu absolvovalo první termín jednotných přijímacích zkoušek na víceletá gymnázia. Je to o něco míň, než bývá zvykem. Zájem o studium na těchto školách i tak výrazně převyšuje počet míst. Kvůli dlouhé distanční výuce mají uchazeči na testy z matematiky i češtiny víc času. A na rozdíl od loňska mají dva pokusy, druhý termín je ve čtvrtek. Přihlásilo se k nim téměř čtyřicet tisíc dětí. Už v pondělí a úterý žáci skládali zkoušky na střední školy.

Ministr školství Robert Plaga (ANO) vidí jako velmi pravděpodobný návrat maturantů a žáků 9. tříd do škol od prvního března. Uvedl to v pořadu Otázky Václava Moravce. Dodal však, že záleží na vývoji pandemické situace. V souvislosti s návratem počítá resort se samotestovacími sadami (typu „odběr z kraje nosu“), které by studenti využívali přímo ve školách. Zřejmě do 15 minut by tak byl znám zdravotní stav každého testovaného. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová uvedla, že úřad na přípravě testování pracuje a detaily představí včas.

Vysvědčení za první pololetí aktuálního školního roku se bude moct předávat později, pokud do konce ledna neskončí zákaz přítomnosti žáků ve školách. Na vysvědčení ministerstvo doporučuje slovní hodnocení s ohledem na výuku na dálku, možné ale budou i známky. Resort školství také potvrdil, že letos nebudou na čtyřletých maturitních oborech povinné jednotné přijímací zkoušky. Od pondělí 4. ledna přešly znovu všechny školy na distanční výuku, výjimku mají například žáci prvních a druhých tříd základních škol.

Maturanty čeká od příštího jara změna. Státní maturitní testy se totiž nebudou známkovat. Hodnotit se budou jen slovy „uspěl“ či „neuspěl“ podle procenta zvládnutých úkolů. Hranici úspěšnosti v testech bude určovat ministerstvo školství a Cermat, který má státní zkoušky na starosti, ji uvede v testových sešitech.

Státní maturitní testy se možná od jara příštího roku nebudou známkovat. Hodnotit by se mohly jen slovy „uspěl“ či „neuspěl“ podle procenta zvládnutých úkolů. Hranici úspěšnosti v testech by určoval Cermat, který má státní zkoušky na starosti. Vyplývá to z návrhu úpravy vyhlášky k maturitám, kterou připravilo ministerstvo školství.

Z didaktických testů státní maturity propadlo letos 17,7 procenta středoškoláků. Je to o 3,6 procentního bodu více než loni. Informoval o tom provozovatel testů Cermat. Podle něj souvisí letošní zhoršení s mimořádnou situací kolem koronaviru, kdy se výuka po uzavření škol několik týdnů konala na dálku a nikdo z maturantů na konci druhého pololetí nepropadl. Proti výsledkům testů se odvolalo na dva tisíce studentů.

Neúspěšnost u maturit oproti loňskému roku vzrostla. Podle Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), které údaje zveřejnilo, to souvisí se zatím nejvyšší účastí studentů u závěrečných zkoušek. Kvůli opatřením proti koronaviru totiž nikdo z maturantů na konci druhého pololetí nepropadl a ke zkoušce mohli jít v letošním roce všichni studenti posledních ročníků.

Na středních školách začínají didaktické testy státních maturit. Původně se měly konat na začátku května, kvůli pandemii ale startují až 1. června. Podle údajů Cermatu se k nim přihlásilo 68 036 maturantů, což je zhruba stejně jako loni. Dalších zhruba 9200 lidí by mělo dělat státní maturity v odloženém, náhradním nebo opravném termínu. Zkoušky provázejí zvýšená hygienická opatření.

Maturanty letos při skládání zkoušky rušilo ťukání do klávesnice nebo dělníci na stavbě. I tyto důvody někteří uváděli ve svých odvoláních. ČT to řekl Marek Lehečka z organizace Cermat. V minulosti podle něj žáci ze svého neúspěchu vinili třeba špatnou barvu stěn, vadil jim ale i přísný pohled zadavatele nebo vosa ve třídě. Proti výsledkům a průběhu maturit přišlo letos ministerstvu školství a krajským úřadům přes čtyři tisíce odvolání.

Proti průběhu a výsledku slohových prací se odvolalo přes dva tisíce žáků. To je přibližně o pět set víc než minulý rok. ČT to řekl Marek Lehečka z organizace Cermat, která zkoušky připravuje. Sloh z češtiny letos nezvládlo téměř o dvě procenta žáků více než minulý rok. Proti výsledkům a průběhu didaktické části maturity a slohovým pracím tak dohromady přišlo ministerstvu školství a krajským úřadům 4656 odvolání.

Na maturitních oborech středních škol začínají v pátek jednotné přijímací zkoušky. Podle údajů Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), které je organizuje, se letos přihlásilo 89 867 dětí. Uchazeči budou skládat hodinový test z češtiny a test z matematiky, který trvá 70 minut. Podle Bohumila Kartouse z organizace EDUin je taková specializace příliš úzká a bylo by lepší testovat komplexní dovednosti. Rodiče by se pak měli snažit, aby na své děti netlačili a zbytečně je nestresovali.

Maturantů z matematiky bude letos nejméně za osm let, vyplývá to z údajů o počtu přihlášek, které ČT poskytla společnost CERMAT pořádající státní maturity. Celkem se k řádnému jarnímu termínu zkoušek přihlásilo bezmála 70 tisíc studentů.

Budoucí maturanti by mohli mít u zkoušek velkorysejší podmínky. Ministerstvo školství připravilo novelu maturitní vyhlášky, která mírně pozmění některá pravidla pro psaní testů a písemných prací, jiné budou i podzimní termíny ústních zkoušek. Změny chystá také CERMAT, jež se po chybách v jarní části maturit rozhodl rozšířit počet odborníků, kteří testy kontrolují.

Proti výsledkům didaktických testů státních maturit se letos odvolalo 2408 studentů. I když letos v testech neuspělo více studentů než loni, je počet odvolání nepatrně nižší. Údaje sdělilo České televizi ministerstvo školství po vypršení termínu, do kdy bylo možné odvolání podat.

Maturitní zkoušku se pokouší složit tři čtvrtiny českých studentů, přestože na to část z nich nemá schopnosti. V Událostech, komentářích to řekl odvolaný ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Jiří Zíka. Podle něj je maturantů příliš mnoho, což se odráží i ve vysokém počtu studentů, kteří nedokončí vysokou školu.