S odvoláním proti výsledku maturit uspěje necelé procento studentů, žádostí ubývá

Proti výsledkům didaktických testů státních maturit se zatím odvolalo 1433 studentů. Oproti předpandemické době, kdy se maturity skládaly mimo speciální režim, jde o zhruba dvoutřetinový pokles. Jen necelé procento případů odvolání přitom úředníci obvykle uznají jako oprávněné. Žádosti o přezkum výsledku maturitní zkoušky mohli žáci podávat do 6. června.

Devatenáctiletou Terezu z Karlových Varů nemile zaskočilo, když při zveřejnění výsledků didaktických testů zjistila, že jí k úspěšnému složení maturity chyběl jediný bod. „V záznamovém archu jsem měla cvičení za tři body, které bylo správně napsané, ale ve stresu jsem to cvičení škrtla. Tím jsem se připravila o tři body, kvůli čemuž mi teď jeden bod schází,“ vysvětluje důvod svého odvolání.

Podle mluvčího Cermatu Marka Lehečky je právě chybějící bod nejčastější důvod, který maturanti v žádostech o přezkum uvádějí. „Další žádosti jsou bohužel často založeny na nesprávném porozumění způsobu bodování. Občas se objevují také obecné stížnosti na náročnost testů nebo na ztížené podmínky ke studiu v době pandemie,“ dodává.

Žádostí přichází stále méně

V předcovidovém roce 2019 se podle dat ministerstva proti výsledku testů odvolalo 4442 studentů, o rok dřív bylo číslo podobné – žádost podalo 4038 studentů. S ambicemi studentů přít se s úřady o výsledky maturit ale zamávala koronavirová pandemie i upravená podoba maturit. V posledních dvou letech tak žádostí o přezkum výrazně ubylo.

„Vloni měli maturanti jeden mimořádný termín navíc, který využívali místo podání žádosti o přezkoumání,“ připomíná mluvčí ministerstva školství Adéla Lednová fakt, že resort umožnil maturantům opravovat zkoušku mimo standardní zářijový termín i v červenci.

V loňském roce se proti výsledku maturity odvolalo 740 studentů, kladně resort vyřídil méně než procento žádostí. V předchozích letech se úspěšnost odvolání pohybovala okolo půl procenta.

Maturitu neudělá každý osmý

Letos u testů neuspělo 13,7 procenta studentů, kteří zkoušku skládali poprvé. Číslo ale není překvapivé, jak ukazují data ministerstva, každým rokem zkušku nezvládne na první pokus zhruba každý osmý maturant. Zatímco vloni muselo podle dat společnosti Cermat opakovat test 11,2 procenta maturantů, před třemi roky jich bylo 14,1 procenta.

Nejvíce studentů letos podle Cermatu propadlo z matematiky. Testem neprošlo 10,1 procenta z nich, což je ale ve finále lepší výsledek než loni, kdy neuspělo 16,6 procenta maturantů. Hůř šla naopak maturantům čeština, ve srovnání s loňskem jich v testu z mateřského jazyka propadl dvojnásobek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnice Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 12 mminutami

Správa železnic představila své plány na modernizaci tratí

Do roku 2033 by mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí, uvedl na pátečním brífinku generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
10:38Aktualizovánopřed 35 mminutami

Policie obvinila z vraždy mladíka, který napadl dívku u školy v Pardubicích

Pardubičtí kriminalisté obvinili z vraždy mladíka, který ve čtvrtek napadl dívku v blízkosti Střední průmyslové školy chemické (SPŠCH) v Pardubicích. Policie to uvedla na síti X. Těžce zraněná studentka po převozu do nemocnice zemřela.
před 49 mminutami

VideoUnikátní nahrávky procesu s K. H. Frankem připomínají poválečnou atmosféru

Lidé si mohou poslechnout proces s popraveným nacistickým válečným zločincem Karlem Hermannem Frankem. Unikátní nahrávky ze soudní síně zpřístupnili na webu odborníci v rámci projektu Politické procesy. Ředitel Národního archivu Milan Vojáček popsal tehdejší atmosféru jako vypjatou, Frank dle něj ztělesňoval zlo, které potkalo většinu lidí v Protektorátu Čechy a Morava. Proces tak měl „očistit národ od pohany, která se mu dostala“. Dokumentarista Marek Janáč připomněl, že projekt má zejména vizualizovat to, jak propaganda manipulovala procesy v 50. letech. V tomto případě však šlo o přímý přenos, podle Janáče v něm žádná velká manipulace nebyla. Od popravy Franka uplynulo 80 let. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Jde o transparentnost, hájí Vondráček zákon o neziskových organizacích. Umlčení nepohodlných, reaguje Richterová

Ministerstvo financí začíná zveřejňovat všechny peněžní dary pro neziskový sektor. Ve veřejném prostoru zaznívá otázka, zda jde o tlak na neziskové organizace, které se nelíbí vládní koalici, či zda jde pouze o transparentnost. „Určitě nechceme omezovat nikoho, kdo se pouze sdružuje,“ tvrdí místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Přísnější pravidla budou dle něj platit pro ty, kteří pobírají finance z veřejných peněz. Předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová se ohradila proti „šikaně lidí, co jen nezištně pomáhají ostatním “. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

GIBS zajistila litry tekuté extáze, měl ji i pražský policista

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) při domovních prohlídkách dvou lidí zajistila přes deset litrů takzvané tekuté extáze. Nelegální drogu měl u sebe i pražský policista, který drogu opakovaně užíval. Je stíhán a hrozí mu až dvouleté vězení. Obviněn je i druhý muž, u kterého policie domovní prohlídku udělala. GIBS o tom v pátek informovala v tiskové zprávě.
před 2 hhodinami

Vysoký počet obcí přináší komplikace. Slučování také, namítají samosprávy

Česko dělí své území do nejméně lidnatých administrativních jednotek v Evropě. Celkově se v tuzemsku nachází 6258 obcí (včetně čtyř vojenských újezdů), v nichž žije průměrně 1743 obyvatel, což je nejméně v Evropské unii. Podle studie PAQ Research má většina obcí méně než pět set obyvatel. I ty nejmenší ale mají na starost řadu agend, což může vést k neefektivitě a nízké kvalitě služeb. Podle knihy vědců z Národního institutu SYRI roztříštěnost místní samosprávy naopak může zvyšovat odolnost státu v době krizí.
před 5 hhodinami

VideoOdborníci debatovali v 90' ČT24 o sudetoněmeckém sjezdu v Brně

Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně vyvolává emotivní diskusi v české společnosti. „Ty emoce jsou přiživovány politiky,“ upozorňuje historik z Univerzity Karlovy Petr Koura v pořadu 90' ČT24 moderovaném Nikolou Reindlovou a Danielem Takáčem. Spolu s ním o tématu mluvili Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd UK a spolupředsedové Česko-německého diskusního fóra, bývalý poslanec německého Spolkového sněmu Jörg Nürnberger a velvyslanec České republiky na Slovensku Rudolf Jindrák.
před 13 hhodinami
Načítání...