CDU/CSU strana 2 z 2

Kdo v dalších čtyřech letech povede německou vládu? A které strany se budou podílet na koalici? Největší šance na vítězství mají podle průzkumů sociální demokraté (SPD) s Olafem Scholzem, konzervativní unie CDU/CSU v čele s Arminem Laschetem na ně v posledních týdnech ztrácí kolem tří procentních bodů. S odstupem třetí následují Zelení vedení Annalenou Baerbockovou. Velká část voličů je ale stále nerozhodnutá a Němce tak čeká mimořádně napínavá volební neděle a ještě napínavější skládání povolební koalice.

Do parlamentních voleb v Německu zbývají čtyři dny a Křesťanskodemokratická unie Německa / Křesťansko-sociální unie (CDU/CSU) se přibližuje sociálním demokratům (SPD). Na třetím místě se pak podle nejaktuálnějšího průzkumu drží Zelení, kteří budou zřejmě také hrát významnou roli při povolebním vyjednávání.

Náskok Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) před konzervativní unií CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové se podle průzkumu společnosti Forsa pro televizi RTL/n-tv ztenčil na tři procentní body. Pozorovatelé stále častěji předpokládají, že výsledek nedělních voleb do Spolkového sněmu bude těsný. V úterý večer se do kampaně osobně zapojila i kancléřka, když vystoupila na mítinku ve Stralsundu.

Konzervativní kandidát na německého kancléře Armin Laschet v nedělní televizní debatě čelil přesile sociálního demokrata (SPD) Olafa Scholze a kandidátky Zelených Annaleny Baerbockové, kteří vystupovali většinou jednotně. Tak hodnotí německá média poslední společnou debatu trojice hlavních uchazečů o kancléřský úřad.

Německá konzervativní unie CDU/CSU v průzkumech dál ztrácí na sociálnědemokratickou stranu (SPD). Podle sondáže agentury YouGov zveřejněné ve čtvrtek vede SPD s podporou 25 procent, konzervativci jsou stále druzí, aktuálně s dvaceti procenty. Podle vlivného člena CDU a někdejšího neúspěšného kandidáta na předsedu strany Friedricha Merze má na současné situaci z části vinu i kancléřka Angela Merkelová a způsob, jakým se rozhodla z odejít z politiky.

Německá sociální demokracie (SPD) si zhruba dva týdny před parlamentními volbami v průzkumech dál drží stabilní náskok před konzervativní unií CDU/CSU. Odcházející kancléřka Angela Merkelová však boj nepovažuje za ztracený. Všichni v CDU/CSU jsou si podle ní vědomi, že unie po 16 letech v kancléřství nezíská další mandát snadno.

Do čela průzkumů se před německými parlamentními volbami nečekaně dere sociální demokracie. Její volební lídr a zároveň ministr financí Olaf Scholz má stále větší šanci stát se kancléřem. CDU/CSU se naopak propadla na historicky nejnižší úroveň podpory.

Spory o výši daní, o odpovědnost za dění v Afghánistánu a bezpečnost Německa nebo o cestě za klimatickou neutralitou provázely nedělní televizní debatu kancléřských kandidátů konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, sociální demokracie SPD Olafa Scholze a Zelených Annaleny Baerbockové.

Stejně jako v roce 2002 i letošní povodně v Německu mohou ovlivnit výsledky voleb do Spolkového sněmu, které se konají v září. Události související s povodněmi již negativně ovlivnily třeba preference předsedy Křesťanskodemokratická unie (CSU) Armina Lascheta nebo předsedkyně Zelených Annaleny Baerbockové.

Kandidátka německých Zelených na kancléřku Annalena Baerbocková uznala, že udělala chybu, když neoznačila zdroje, ze kterých čerpala při psaní své politické knihy. Na konci června rakouský analytik Stefan Weber poukázal na to, že v knize jsou převzaté formulace z cizích publikací. Politička minulý týden ale odmítla, že by porušila autorská práva.

Kandidáti na kancléře se střetli v předvolební debatě o roli Německa ve světě a základech zahraniční politiky. Web Deutsche Welle zhodnotil vystoupení Armina Lascheta z pravicové CDU/CSU jako založené na realistickém přístupu zdůrazňujícím ekonomickou diplomacii. Naopak Annalena Baebocková ze Zelených zastávala idealistický přístup s důrazem na hodnoty. Olaf Scholz ze sociální demokracie (SPD) stál podle DW mezi nimi. Hovořilo se mimo jiné o plynovodu Nord Stream 2 nebo přístupu k čím dál autoritativnější vládě v Maďarsku.

Němečtí Zelení na sobotním stranickém sjezdu s konečnou platností potvrdili svou spolupředsedkyni Annalenu Baerbockovou jako kancléřskou kandidátku pro zářijové parlamentní volby. Pro Zelené je to v Německu poprvé, co do voleb vstupují s kancléřskými ambicemi. Volební průzkumy je aktuálně označují jakou druhou největší politickou sílu v Německu po konzervativní unii CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové.

Německá strana Zelených zažívá ve volebním roce vzestup popularity, a to i díky čerstvě zvolené kandidátce na kancléřský úřad. Annalena Baerbocková má reálnou šanci stát se historicky první kancléřkou za Zelené. Podle aktuálního průzkumu by ji v čele vlády chtěla zhruba třetina Němců.

Německou vládní unii CDU/CSU povede do zářijových parlamentních voleb šéf Křesťanskodemokratické unie (CDU) Armin Laschet, potvrdil bavorský premiér a předseda sesterské Křesťansko-sociální unie (CSU) Markus Söder, který se o post volebního lídra s Laschetem ucházel. Ten bavorskému politikovi mezitím poděkoval a prohlásil, že bez spolupráce obou stran nebude možné nadcházející volby vyhrát.

Německá kancléřka Angela Merkelová v úterý navštíví spolkovou zemi Bavorsko, setká se při tom s tamním premiérem a předsedou CSU Markusem Söderem. Schůzka se uskuteční v době, kdy Södera průzkumy veřejného mínění řadí do čela možných kandidátů na budoucího německého kancléře. Tématu se věnoval zahraniční zpravodaj ČT Martin Jonáš.

Německo bude mít příští rok rekordní státní rozpočet. Příjmy i výdaje mají dosáhnout 362 miliard eur (9,2 bilionu korun), což je o 5,6 miliardy eur více než letos. Rozpočet bez deficitu, který v pátek schválil německý parlament, bude mít spolková republika už posedmé v řadě. Koaliční vláda konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) vedená kancléřkou Angelou Merkelovou počítá s tím, že vyrovnaný státní rozpočet bude i v letech 2021 až 2023.

Německá média po nedělních zemských volbách ve východoněmeckém Durynsku píší o historických změnách ve stranickém spektru, o prvním vítězství Levice či propadech vládních stran CDU a SPD. Zamýšlejí se také nad tím, jak dlouho ještě bude fungovat koalice kancléřky Angely Merkelové. Některá média varují před vlivem protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), která si v Durynsku výrazně polepšila.

Zemské volby v Braniborsku podle předběžných výsledků vyhrála sociální demokracie (SPD), která se ziskem 26,2 procenta hlasů porazila protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD) s 23,5 procenta. Křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové jsou s 15,6 procenta třetí. V Sasku podle dosavadních výsledků zvítězila CDU se ziskem 32,1 procenta hlasů, druhá skončila AfD s 27,5 procenta hlasů, která tak své dosavadní maximum překonala téměř trojnásobně. Výsledky v obou zemích jsou pro CDU i SPD historicky nejhorší a mohly by ovlivnit další pokračování velké koalice na spolkové úrovni.

Pokud europarlament schválí do čela Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, stane se německá ministryně obrany první ženou v této funkci. Na domácí půdě blízká spolupracovnice Angely Merkelové čelí kritice za nízkou bojeschopnost bundeswehru; na evropské úrovni ale šedesátiletá politička mluví o vzniku společné unijní armády i spojených států evropských. Brexit, kterému bude muset čelit, pak označuje za „prasklou bublinu prázdných slibů“ a možný britský odchod za „ztrátu pro všechny“.

Doporučeno 130, ale skutečný limit je jenom nebe – tak se dnes jezdí na německých dálnicích kromě úseků, kde je rychlost omezena místní úpravou. Sociálnědemokratická ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová připojila svůj hlas k těm, kdo volají po celoplošném rychlostním limitu. Argumentují bezpečností i emisemi aut ve vyšších rychlostech.