CDU/CSU strana 2 z 3

Nejdříve budeme konzultovat povolební situaci se Zelenými, pak teprve s SPD a CDU/CSU, uvedla v pořadu Události, komentáře německá poslankyně Renata Altová (FDP). Dodala, že nejvíce společných témat má její strana s CDU/CSU. Jejím přáním je, aby nová německá vláda vznikla do Vánoc. Také velvyslanec v Německu Tomáš Kafka si myslí, že by nová vládní koalice mohla být známa v tomto období.

O nové německé vládní koalici chtějí jednat jak sociální demokraté (SPD), kteří nedělní spolkové volby těsně vyhráli, tak konzervativní unie CDU/CSU, jež utržila historicky nejhorší výsledek a skončila druhá. Rozhodující slovo ohledně možné koalice ale budou mít nakonec ti třetí a čtvrtí v pořadí – Zelení a svobodní demokraté (FDP). Zelení chtějí nejdřív jednat s SPD, ani rozhovory s CDU/CSU ale nevyloučili. Svobodní demokraté zase před začátkem jakýchkoli koaličních jednání chtějí nejdřív mluvit se Zelenými a zjistit, zda dokážou najít společnou řeč.

Na čestném místě v mé sbírce gramofonových desek leží album Michaela Jacksona z roku 1982. Snad ještě více než hudba mě baví zpěvákova perokresba k duetu The Girl Is Mine – To děvče je mé, který nazpíval spolu s Paulem McCartneym. Na obrázku se oba hudební velikáni přetahují o vnadnou krasavici se špičatými nehty a zdá se, že ji brzy roztrhnou vejpůl. Podobně to po volbách vypadá v německé politice, píše v glose někdejší zpravodajka ČT24 v Německu Hana Scharffová.

Německé parlamentní volby vyhráli sociální demokraté (SPD), kteří v nedělním hlasování získali podle předběžných konečných výsledků 25,7 procenta hlasů. Na druhé příčce skončila konzervativní unie CDU/CSU se ziskem 24,1 procenta hlasů, což představuje po šestnácti letech vlád kancléřky Angely Merkelové rekordní minimum. O kancléřský úřad po odcházející Merkelové se přihlásili oba volební lídři – Olaf Scholz (SPD) i Armin Laschet (CDU/CSU) – kteří si nyní musí na svou stranu naklonit Zelené a svobodné demokraty (FDP), bez kterých vláda nejspíš nebude možná. Volební účast činila 76,6 procenta.

Německo čekají složitá povolební vyjednávání, shodují se periodika napříč Německem i Evropou. Několik deníků poukazuje na to, že kvůli výsledku bude příští německý kancléř – ať už to bude kdokoliv – možná slabší než kterýkoliv jeho předchůdce. Silnou pozici mají liberálové z FDP a uspěli rovněž Zelení, hodnotí média.

Německé parlamentní volby podle prvních odhadů vyhrála těsně sociální demokracie (SPD) před druhou konzervativní unií CDU/CSU. Naznačují to projekce stanic ARD a ZDF, které se postupně sbližují. SPD vede před konzervativci ziskem 25,8 procenta (ARD), respektive 26 procent (ZDF). Konzervativní unie má podle ARD 24,1 procenta hlasů, podle ZDF 24,2 procenta. Šéf CDU Armin Laschet není spokojen, slíbil ale nadále bojovat za vznik vlády pod jeho vedením. Naopak Scholz uvedl, že prognózy svědčí o úspěchu SPD, a zdůraznil, že chce být kancléřem. Podoba koalice tak bude do značné míry záviset na tom, s kým budou chtít spolupracovat třetí Zelení a čtvrtí svobodní demokraté (FDP).

Daně, minimální mzda či boj s koronavirem byly klíčovými spornými body německé volební kampaně. Jedno téma ale dominovalo, a tím je klimatická politika. Za problém číslo jedna ji totiž považuje více než čtyřicet procent německých voličů. Nejen Zelení proto slibují po volbách významné urychlení cesty k nulovým emisím.

Už před více než rokem sebevědomě prohlašoval, že chce být kancléřem. Tehdy, krátce po svém zvolení volebním lídrem sociálních demokratů, tím však budil spíše posměch. Olaf Scholz sice patří k oblíbeným politikům, SPD se ale v průzkumech dlouho krčila na třetím místě. Teprve v posledních měsících se i do jejích preferencí promítlo přesvědčení, že dokáže být kancléřem – respektive kancléřkou, jak hlásala jeho kampaň: Er kann Kanzlerin. Scholz v ní využil své pověsti seriózního kliďase a tvářil se jako přirozený nástupce Angely Merkelové. I tento pragmatismus ho teď může dovést do čela vlády, neboť SPD v průzkumech stále těsně vede.

Kdo v dalších čtyřech letech povede německou vládu? A které strany se budou podílet na koalici? Největší šance na vítězství mají podle průzkumů sociální demokraté (SPD) s Olafem Scholzem, konzervativní unie CDU/CSU v čele s Arminem Laschetem na ně v posledních týdnech ztrácí kolem tří procentních bodů. S odstupem třetí následují Zelení vedení Annalenou Baerbockovou. Velká část voličů je ale stále nerozhodnutá a Němce tak čeká mimořádně napínavá volební neděle a ještě napínavější skládání povolební koalice.

Do parlamentních voleb v Německu zbývají čtyři dny a Křesťanskodemokratická unie Německa / Křesťansko-sociální unie (CDU/CSU) se přibližuje sociálním demokratům (SPD). Na třetím místě se pak podle nejaktuálnějšího průzkumu drží Zelení, kteří budou zřejmě také hrát významnou roli při povolebním vyjednávání.

Náskok Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) před konzervativní unií CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové se podle průzkumu společnosti Forsa pro televizi RTL/n-tv ztenčil na tři procentní body. Pozorovatelé stále častěji předpokládají, že výsledek nedělních voleb do Spolkového sněmu bude těsný. V úterý večer se do kampaně osobně zapojila i kancléřka, když vystoupila na mítinku ve Stralsundu.

Konzervativní kandidát na německého kancléře Armin Laschet v nedělní televizní debatě čelil přesile sociálního demokrata (SPD) Olafa Scholze a kandidátky Zelených Annaleny Baerbockové, kteří vystupovali většinou jednotně. Tak hodnotí německá média poslední společnou debatu trojice hlavních uchazečů o kancléřský úřad.

Německá konzervativní unie CDU/CSU v průzkumech dál ztrácí na sociálnědemokratickou stranu (SPD). Podle sondáže agentury YouGov zveřejněné ve čtvrtek vede SPD s podporou 25 procent, konzervativci jsou stále druzí, aktuálně s dvaceti procenty. Podle vlivného člena CDU a někdejšího neúspěšného kandidáta na předsedu strany Friedricha Merze má na současné situaci z části vinu i kancléřka Angela Merkelová a způsob, jakým se rozhodla z odejít z politiky.

Německá sociální demokracie (SPD) si zhruba dva týdny před parlamentními volbami v průzkumech dál drží stabilní náskok před konzervativní unií CDU/CSU. Odcházející kancléřka Angela Merkelová však boj nepovažuje za ztracený. Všichni v CDU/CSU jsou si podle ní vědomi, že unie po 16 letech v kancléřství nezíská další mandát snadno.

Do čela průzkumů se před německými parlamentními volbami nečekaně dere sociální demokracie. Její volební lídr a zároveň ministr financí Olaf Scholz má stále větší šanci stát se kancléřem. CDU/CSU se naopak propadla na historicky nejnižší úroveň podpory.

Spory o výši daní, o odpovědnost za dění v Afghánistánu a bezpečnost Německa nebo o cestě za klimatickou neutralitou provázely nedělní televizní debatu kancléřských kandidátů konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, sociální demokracie SPD Olafa Scholze a Zelených Annaleny Baerbockové.

Stejně jako v roce 2002 i letošní povodně v Německu mohou ovlivnit výsledky voleb do Spolkového sněmu, které se konají v září. Události související s povodněmi již negativně ovlivnily třeba preference předsedy Křesťanskodemokratická unie (CSU) Armina Lascheta nebo předsedkyně Zelených Annaleny Baerbockové.

Kandidátka německých Zelených na kancléřku Annalena Baerbocková uznala, že udělala chybu, když neoznačila zdroje, ze kterých čerpala při psaní své politické knihy. Na konci června rakouský analytik Stefan Weber poukázal na to, že v knize jsou převzaté formulace z cizích publikací. Politička minulý týden ale odmítla, že by porušila autorská práva.

Kandidáti na kancléře se střetli v předvolební debatě o roli Německa ve světě a základech zahraniční politiky. Web Deutsche Welle zhodnotil vystoupení Armina Lascheta z pravicové CDU/CSU jako založené na realistickém přístupu zdůrazňujícím ekonomickou diplomacii. Naopak Annalena Baebocková ze Zelených zastávala idealistický přístup s důrazem na hodnoty. Olaf Scholz ze sociální demokracie (SPD) stál podle DW mezi nimi. Hovořilo se mimo jiné o plynovodu Nord Stream 2 nebo přístupu k čím dál autoritativnější vládě v Maďarsku.

Němečtí Zelení na sobotním stranickém sjezdu s konečnou platností potvrdili svou spolupředsedkyni Annalenu Baerbockovou jako kancléřskou kandidátku pro zářijové parlamentní volby. Pro Zelené je to v Německu poprvé, co do voleb vstupují s kancléřskými ambicemi. Volební průzkumy je aktuálně označují jakou druhou největší politickou sílu v Německu po konzervativní unii CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové.

Německá strana Zelených zažívá ve volebním roce vzestup popularity, a to i díky čerstvě zvolené kandidátce na kancléřský úřad. Annalena Baerbocková má reálnou šanci stát se historicky první kancléřkou za Zelené. Podle aktuálního průzkumu by ji v čele vlády chtěla zhruba třetina Němců.

Německou vládní unii CDU/CSU povede do zářijových parlamentních voleb šéf Křesťanskodemokratické unie (CDU) Armin Laschet, potvrdil bavorský premiér a předseda sesterské Křesťansko-sociální unie (CSU) Markus Söder, který se o post volebního lídra s Laschetem ucházel. Ten bavorskému politikovi mezitím poděkoval a prohlásil, že bez spolupráce obou stran nebude možné nadcházející volby vyhrát.

Německá kancléřka Angela Merkelová v úterý navštíví spolkovou zemi Bavorsko, setká se při tom s tamním premiérem a předsedou CSU Markusem Söderem. Schůzka se uskuteční v době, kdy Södera průzkumy veřejného mínění řadí do čela možných kandidátů na budoucího německého kancléře. Tématu se věnoval zahraniční zpravodaj ČT Martin Jonáš.

Německo bude mít příští rok rekordní státní rozpočet. Příjmy i výdaje mají dosáhnout 362 miliard eur (9,2 bilionu korun), což je o 5,6 miliardy eur více než letos. Rozpočet bez deficitu, který v pátek schválil německý parlament, bude mít spolková republika už posedmé v řadě. Koaliční vláda konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) vedená kancléřkou Angelou Merkelovou počítá s tím, že vyrovnaný státní rozpočet bude i v letech 2021 až 2023.