Atomové bomby

Klimatická změna může uvolnit do životního prostředí radioaktivní zbytky po amerických jaderných testech. Problém se týká zejména Grónska a Španělska, konstatuje nová zpráva amerických úřadů.

První pokusný jaderný výbuch se uskutečnil 16. července 1945 v poušti Nového Mexika. Byl výsledkem přísně tajného americko-britského projektu Manhattan, odstartovaného roku 1942. Od té doby na Zemi, nad ní i pod povrchem vybuchlo přes dva tisíce atomových bomb. Jen dvě z toho nebyly pokusné. Nové zbraně změnily bezpečnostní strategie a rovnováhu. Žádné mocnosti, které jimi disponovaly, už mezi sebou od té doby přímo neválčily.

Íránský ministr zahraničí Džavád Zaríf informoval EU, že odstupuje od dalších bodů jaderné dohody z roku 2015. Ty se týkají vývoje odstředivek používaných k obohacování uranu, napsala agentura Reuters. Země letos začala dohodu vypovídat kvůli tomu, že od ní loni odstoupily Spojené státy a obnovily sankce. Ostatní signatáři včetně EU se ji pokoušejí zachránit.

O atomovou zbraň Sovětský svaz stál už během druhé světové války, když ale Moskva viděla, co americké bomby dokázaly napáchat v Japonsku, honba za vlastním jaderným arzenálem začala naplno. Do čela projektu se postavil šéf tajné policie Lavrentij Berija a vědci měli téměř neomezené prostředky. K prvnímu testu atomové zbraně v Sovětském svazu došlo 29. srpna 1949. Během dalších 40 let Sověti v Kazachstánu otestovali přes čtyři stovky bomb a následky zkoušek tamní obyvatelé pociťují dodnes.