Transplantace

Nemocnice v americkém Bostonu propustila 62letého muže, kterému lékaři jako prvnímu živému pacientovi na světe transplantovali ledvinu z geneticky modifikovaného prasete. Rick Slayman v prohlášení zveřejněném na webu Massachusetts General Hospital (MGH) uvedl, že více než dva týdny po zákroku se mu daří dobře, a hovořil o „novém začátku“ pro lidi s nemocnými ledvinami. Při předchozích experimentech lékaři pracovali s pacienty, kteří se nacházeli ve stavu mozkové smrti.

Nová léčba popálenin pomáhá malé dívce z Ukrajiny. Tým specialistů z Vinohradské nemocnice o ni pečuje od března 2022. Julie se teď do Česka vrátila, aby podstoupila další unikátní zákrok. Čeští lékaři ve spolupráci s ukrajinskými kolegy při péči použili moderní umělou kůži.

Týmu lékařů z nemocnice v americkém Bostonu se jako prvnímu na světě podařila úspěšná transplantace ledviny z geneticky modifikovaného prasete živému člověku. Nemocnice Massachusetts General Hospital (MGH) to oznámila s tím, že 62letému pacientovi se po operaci daří dobře a brzy by mohl být propuštěn. Podle deníku The New York Times (NYT) dává průlom naději statisícům Američanů s nemocnými ledvinami.

Kardiologové usilují o vznik většího počtu ambulancí srdečního selhání. Mají pomoct s péčí o pacienty, kterých každý rok rapidně přibývá, a to i kvůli stárnutí populace. To, že navazující péče chybí, má negativní vliv i na přežití pacientů, teď jich zhruba dvacet procent po propuštění z nemocnice umírá. Zaznělo to na středeční kardiologické konferenci ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně (FNUSA), které se účastnili lékaři z celé republiky.

Už třicet let v České republice pomáhají organizovat transplantace speciální koordinátoři. Loni lékaři transplantovali 867 orgánů, nejčastěji ledviny. I díky roli koordinátorů je počet těchto operací čtyřikrát větší než v roce 1990. Na novou ledvinu čekají aktuálně stovky lidí, jedním z nich je i Eva Chaloupková.

Americkým chirurgům na newyorské klinice NYU Langone Health se podařilo poprvé v historii transplantovat oční bulvu. Šestačtyřicetiletému pacientovi Aaronu Jamesovi se do „nového“ oka zrak zatím nevrátil, funkční jsou ale podle lékařů cévy i sítnice, píše agentura Reuters. Od 21hodinového zákroku nyní uběhlo šest měsíců.

Vědci vypěstovali v prasatech lidské ledviny. Věří, že by to mohlo otevřít dveře novému věku transplantační medicíny, popsali v odborném žurnálu Cell Stem Cell.

Americkým lékařům se podařil unikátní zákrok. Transplantovali geneticky upravenou ledvinu prasete lidskému příjemci. Orgán pracuje už víc než měsíc přesně tak, jak má. Právě na ledviny marně čeká nejvíc nemocných.

Transplantace kostní dřeně zachraňuje životy. V plzeňské nemocnici ji v těchto dnech podstoupila Jana Kaslová. Ze své nemoci měla velký strach, nyní věří tomu, že vše dopadne dobře. Šance na vyléčení je poměrně velká, důležité ale je, aby se u pacientky po dobu dvou let neobjevily žádné komplikace. Podle onkologů je v Česku stále málo dárců dřeně pro transplantaci a snaží se nalákat nové. Pacientů, kterým může život zachránit, přitom neustále přibývá.

Dne 19. července 2003 provedli lékaři ve Všeobecné nemocnici ve Vídni vůbec první transplantaci lidského jazyka na světě. Operace trvala 14 hodin a lékaři při ní 42letému pacientovi napřed odstranili zhoubný nádor, který zasáhl jeho čelist a jazyk, a poté mu implantovali nový jazyk. Zákrok provedli chirurgové Christian Kermer a Franz Watzinger.

Nová studie přináší naději pro lidi trpící virem HIV. U opičí obdoby nemoci se vědci zaměřili na pochopení toho, proč se někdo dokáže vyléčit a někdo ne.

Někteří onkologičtí pacienti, nevidomí i lidé s roztroušenou sklerózou mají problém získat invalidní důchod. Podle lékařů i odborných center takových případů přibývá. O úskalích teď budou poprvé jednat organizace, politici i správa sociálního zabezpečení.

V barcelonské nemocnici Vall d'Hebron poprvé na světě provedl transplantaci plíce pouze robot. Informovala o tom nemocnice na své stránce. Pětašedesátiletý pacient, který trpěl plicní fibrózou, zásah přežil. Díky použití robota Da Vinciho se čtyřmi rameny byl podle lékařů zásah méně invazivní, snížila se zdravotní rizika po operaci a zkrátila se doba pacientovy rehabilitace.

Podle německých vědců se podařilo zcela vyléčit dalšího člověka z viru HIV. Stal se tak teprve pátým známým případem, kdy se nemocný viru zbavil, a zároveň třetím, kdy se to povedlo s pomocí léčby. Zajímavé je, že stav pacienta byl komplikovaný další smrtelnou nemocí.

Ve věku 69 let zemřel chirurg Miroslav Ryska, který zahájil program transplantace jater v Česku a v roce 1998 založil Kliniku transplantační chirurgie IKEM. Působil také na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy (UK) a byl autorem více než 170 odborných prací. Specializoval se na onkochirurgii jater, žlučových cest a slinivky břišní. O úmrtí na webu informovala pražská Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN), kde Ryska od roku 2010 působil jako náměstek ředitele pro vědu a výzkum.

Ani při ročním čekání na transplantaci ledvin a slinivky nepřestala Renata Kalenská pracovat. Naopak, novinařina ji během těžkého období držela. „Moderovala jsem i v době, kdy jsem chodila na dialýzu. Sestry se mi smály, že jsem si lehla a s počítačem na klíně jsem psala scénář,“ vzpomíná novinářka Deníku N, která se během celé kariéry zaměřuje na rozhovory. Na ty nejlepší i na ty, po kterých musela do nemocnice, vzpomíná Kalenská v podcastu Background ČT24.

Vědcům se podařilo změnit krevní skupinu tří dárcovských ledvin. Jde podle nich o převratný objev, který by mohl výrazně zvýšit šance pacientů čekajících na nalezení vhodného orgánu.

Muž, který žil s virem HIV od 80. let minulého století, se podle lékařů zřejmě vyléčil, stal se tak teprve čtvrtým takovým případem v historii, informoval web BBC.

V těle zesnulého muže, kterému lékaři jako prvnímu člověku transplantovali zvířecí srdce, byly objeveny stopy prasečího viru. Sedmapadesátiletý David Bennett zemřel letos v březnu. K selhání jeho nového srdce a následnému úmrtí pacienta mohl prasečí virus přispět, předpokládají lékaři. V budoucnu by se podle nich dalo takovému vývoji předcházet.

Čeští lékaři z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) poprvé použili metodu převozu bijícího srdce k transplantaci mezi dvěma státy. V Česku tak nový orgán zachránil život malému dítěti.

Podle lékařů v české populaci přibývá pacientů s cukrovkou prvního typu. Náročná operace slinivky, která může pacienty vyléčit, je ale v současnosti těžko dostupná kvůli nedostatku dárců. Sto let od vůbec prvního použití inzulínu pro pacienty s cukrovkou hledají lékaři také nové způsoby, jak podání hormonu vylepšit.

Aby američtí lékaři zachránili pacientovi život, transplantovali mu srdce z geneticky modifikovaného prasete. O vysoce experimentální operaci, která se odehrála v pátek ve fakultní nemocnici v americkém městě Baltimore ve státu Maryland a trvala osm hodin, informovaly list The New York Times (NYT) a agentura AP. Tři dny po zákroku nemocnice uvedla, že se pacient cítí dobře.

Skutečný příběh, který se v jedné české nemocnici odehrál před čtvrtstoletím, se stal inspirací k tanečnímu dramatu. Jeho autorkou je lékařka Milana Pokorná, která na emotivní události nedokázala zapomenout. Inscenaci Srdce nastudoval baletní soubor Divadla J. K. Tyla v Plzni.

Části pacientů s diagnózou nádoru krve pomáhají transplantace jejich vlastních krvetvorných buněk nebo geneticky upravené bílé krvinky. Lékaři Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze v úterý na tiskové konferenci informovali, že takových transplantací ročně provedou osmdesát až devadesát. Od roku 1993 to bylo přes dva tisíce zákroků, zhruba pětina všech v Česku. Podle lékařů přibývá nový pacient s nádorem krve každé dvě hodiny.