Jiří Nantl

Odklad nástupu do první třídy je v Česku mimořádně populární. Zhruba každé páté dítě jde na základní školu s ročním odstupem. Letos by podle odhadu ministerstva školství mohlo mít odklad asi 31 tisíc šestiletých dětí. Podle resortu je to příliš mnoho. Souhlasí i řada odborníků, odklad by se měl podle mnohých z nich týkat asi jen dvou procent dětí.

Téměř čtvrtina dětí nastupuje do základních škol později, než by měla. Ministerstvo školství připravilo návrhy, jak počty odkladů snížit. Rozeslalo je zástupcům koalice, kteří mají řešení vybrat v řádu týdnů. Může dojít i k úplnému zrušení odkladů. Přenést vše do praxe podle resortu ale potrvá roky.

Ministerstva školství, vnitra a financí připravují model, podle kterého by bylo možné malotřídky slučovat do větších celků s jedním vedením. Na podzim předloží návrhy ředitelům. S nimi teď řeší i dopad sníženého počtu financovaných hodin. Od příštího školního roku má klesnout na pětadevadesát procent. Na změny jsou nejcitlivější právě malotřídní školy. Část z nich se bojí, že přijde o učitele.

Na školách v Česku se v pondělí stávkovalo. Zavřeny zůstaly tři čtvrtiny z nich. Protest podpořili i někteří žáci průvodem k ministerstvu školství. Školské odbory vyhlásily jednodenní stávku na protest proti chystaným změnám, které podle nich zhorší kvalitu výuky, jsou také nespokojeny s nízkými platy nepedagogických pracovníků. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že považuje stávku za neodůvodněnou, část argumentů odborů odmítl. Předseda školského odborového svazu František Dobšík označil slova předsedy vlády za manipulaci s čísly. Stávka se koná v den, na který svolaly odbory i další protesty proti vládě.

Celodenní výstražná stávka základních, středních i mateřských škol naplánovaná na 27. listopadu platí, řekl v úterý předseda školských odborů František Dobšík. Jednání s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) dohodu nepřineslo, dodal. Bek uvedl, že rozpočet českého školství na příští rok se nezvýší a rozhodnutí o protestu je na odborech.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který má v gesci odměňování ve veřejné sféře, podle odborů se zástupci zaměstnanců nejedná. Nesvolal schůzku, kterou sliboval na říjen, uvedl na čtvrteční tiskové konferenci předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář. Jde podle něj o porušení sociálního dialogu, premiéra Petra Fialu (ODS) proto vyzval k nápravě. Nečinnost ze strany Jurečky lze podle Bednáře vnímat „i jako konec smíru“.  Předsedové stran vládní koalice se s odbory setkají 7. listopadu, uvedl po kritice Jurečka na sociální síti X. Odbory podle něj neříkají pravdu, když tvrdí, že s nimi nejedná.

Objem peněz na platy učitelů bude odpovídat zákonnému závazku navýšení na 130 procent průměrné mzdy v zemi, řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Zároveň uvedl, že navýšení pro rok 2024 se bude počítat ze skutečnosti roku 2022. Návrh rozpočtu na příští rok, který schválila vláda, počítá se zvýšením výdajů školství o čtyři miliardy korun ve srovnání s letoškem. Ministr rovněž uvedl, že vysoké školy by v roce 2024 měly dostat asi o jednu miliardu korun navíc proti vládou schválenému rozpočtu na příští rok.

Na jižní Moravě mají v nejbližší době vzniknout nová lycea, převážně s technickým zaměřením. Některé třídy se mají otevřít už v příštím školním roce. Záměrem kraje je v souladu s novou strategií ministerstva školství zvýšit podíl studentů, kteří získají všeobecné vzdělání s maturitou a zároveň si budou moct osvojit především technické znalosti, řekli na tiskové konferenci v Brně náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS) a krajský radní Karel Jurka (ODS). V plánu je i vznik nové vyšší odborné školy zdravotnické v Kyjově.

Návrh ministerstva školství počítá s tím, že by kraje měly navyšovat kapacity gymnázií a lyceí. S jejich zástupci teď o prázdninách resort diskutuje. Spolupráci nejen v oblasti středoškolského vzdělávání ale nyní navazují i regiony navzájem.

Výpověď v práci kvůli takzvanému lajkování na sociální síti dostali dva zaměstnanci brněnské Střední školy umění a designu. Symbol srdce dali pod karikaturu ředitelky školy Petry Černínové, ČT na to upozornili jejich kolegové. Ředitelka školy ale říká, že jde o kyberšikanu, kterou svým jednáním schvalovali, věc proto předala policii. Propuštění zaměstnanci se zase chtějí obrátit na soud.

Premiér Petr Fiala (ODS) bude mít tým čtrnácti poradců. Vedle ekonomů a právníků jsou mezi nimi i lékaři či experti na vzdělávání. Složení skupiny zveřejnil úřad vlády. Šéf kabinetu také v pondělí uvedl, že vrcholní politici by spolu měli být schopni mluvit. Prezident Miloš Zeman o víkendu řekl, že nehodlá obnovit schůzky ústavních činitelů k zahraniční politice. Výhrady má k ministru zahraničí Janu Lipavskému (Piráti), ale i šéfům obou parlamentních komor, takže chce diplomacii probírat jen s Fialou.

Novým hejtmanem Jihomoravského kraje se na ustavujícím zasedání zastupitelstva stal křesťanský demokrat Jan Grolich. Hlasovalo pro něj 55 přítomných, nikdo nebyl proti a osm se zdrželo hlasování. V čele kraje Grolich nahradil Bohumila Šimka (za ANO).

KDU-ČSL, Piráti, ODS a STAN se v Jihomoravském kraji dohodli na koaliční spolupráci. Strany tak obešly vítězné hnutí ANO. Hejtmanem by mohl být lídr KDU-ČSL Jan Grolich.  ANO získalo 15 mandátů v zastupitelstvu, které má 65 členů. Druhá skončila KDU-ČSL s 11 mandáty. Třetí Piráti budou mít deset zastupitelů. Čtvrtá ODS má devět mandátů. Na pátém místě jsou Starostové pro Jižní Moravu se sedmi zastupiteli. Vyplývá to výsledků sčítání krajských voleb na www.volby.cz.

Vládní protikoronavirová opatření jsou potřebná, ale nesmějí být zmatečná a chaotická. Cílem všech je zploštit křivku nárůstu nakažených. Na tom se shoduje všech devět lídrů stran s nejvyšším volebním potenciálem v předvolební debatě České televize. Podporu si podle nich zaslouží nejen podnikatelé v pohostinství, ale i v sociálních službách.

Kraje dopadly podle kandidátů na jihomoravského hejtmana v koronavirové krizi dost možná ze všech nejhůře. Devět lídrů stran s nejvyšším volebním potenciálem se v předvolební debatě České televize shodlo na tom, že i bez toho, že vláda vzala část peněz ze sdílených daní, je Jihomoravský kraj při přerozdělování veřejných peněz oproti jiným krajům znevýhodněn. Mají ambici pokusit se to změnit. Kandidáti do krajských voleb diskutovali také o podpoře firem v kraji nebo o investicích do silnic.