Politico

„Trochu nám trvalo, když jsme o tom slyšeli poprvé, zjistit, zda je to pravda, nebo ne. A byla to pravda,“ vzpomíná na prvotní informace o české muniční iniciativě pro Ukrajinu zpravodaj serveru Politico Paul McLeary. Byl prvním, který ve Washingtonu o českém podnětu informoval. V rozhovoru pro ČT také zdůraznil, že tuzemská vláda vláda a další menší země musí doplnit zásoby za to, co poslaly Ukrajině.

Vyšetřováním obvinění, která souvisejí s vyjednáváním mezi šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou o vakcínách proti covidu-19, se začal zabývat Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), informoval server Politico s odvoláním na mluvčího prokuratury v belgickém Lutychu. Úřad případ v posledních měsících převzal od belgických žalobců, kteří šéfku EK vyšetřovali kvůli „zasahování do veřejných funkcí, ničení SMS, korupci a střetu zájmů“, vyplývá z právních dokumentů.

Předseda Evropské rady Charles Michel se v červnu zúčastní voleb do Evropského parlamentu, a pokud v nich uspěje, rezignuje v polovině července na svůj post. Michel to řekl v rozhovoru s belgickým deníkem De Standaard. Portál Politico v návaznosti na toto oznámení napsal, že případný odchod Michela z vrcholné unijní funkce vzbuzuje obavy ohledně toho, jaký vliv by mohl na chod Evropské unie získat maďarský premiér Viktor Orbán.

Český prezident Petr Pavel se dostal na seznam 28 nejvlivnějších osobností, které budou podle bruselského webu Politico spoluurčovat charakter Evropy v roce 2024. Redakce serveru jej označila za výrazného „jestřába“ ve vztahu k Rusku a Číně, který jednoznačně podporuje Ukrajinu a volá po rozšíření NATO. Vůbec nejvlivnější osobností bude podle webu příští rok pravděpodobný nový polský premiér Donald Tusk, který chce napravit pošramocené vztahy své země s Evropskou unií.

Geert Wilders a jeho Strana pro svobodu (PVV) dlouhodobě vystupují proti vojenské pomoci Ukrajině, jejich vítězství by mohlo ovlivnit schopnost Kyjeva bránit se ruské invazi, míní ukrajinská média. Okolnosti ohledně dodávek vojenské techniky však zůstávají nejisté, protože ještě musí vzniknout koaliční vláda a PVV přes volební vítězství nemá podporu dostatečného množství partnerů zdaleka jistou.

Kyjev podal u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost proti Slovensku, Polsku a Maďarsku kvůli jejich rozhodnutí pokračovat v embargu na dovoz ukrajinského obilí. S odvoláním na pondělní prohlášení ukrajinského ministerstva pro ekonomiku a obchod o tom informovala agentura Reuters. Embargo trojici středoevropských zemí, ale i Rumunsku a Bulharsku povolila zavést letos v květnu Evropská komise, zákaz ale skončil v pátek. Jednostranná embarga na schůzi v Bruselu kritizovala i většina unijních ministrů zemědělství. Český ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl, že se přístup trojice zemí může změnit, pokud dostanou od Kyjeva jasné záruky.

Ruský generál Sergej Surovikin je podle informací ruských vojenských blogerů, které cituje server Politico, držen v domácím vězení. Byl prý také odstřižen od všech rozhodovacích procesů v armádě. Americká CNN uvádí, že generál byl od roku 2018 tajným, ale důležitým členem Wagnerovy skupiny. Ta se koncem června pokusila v Rusku o vzpouru.

Rusové nevedou útočnou válku proti Ukrajině pouze na bitevních polích a ve vzdušném prostoru. Během své „speciální vojenské operace“, jak invazi Moskva oficiálně nazývá, hojně využívají i kyberprostor. Francie v úterý obvinila Kreml z rozsáhlé dezinformační internetové kampaně, která podle ní spočívala v publikování nepravdivých a kritických článků o Ukrajině na stránkách, jež byly věrohodnými kopiemi webů tamějších deníků. O co přesně v hybridní operaci „Reliable Recent News“, která má být druhou vlnou loňského „Doppelgängeru“, jde?

Slovensku hrozí, že podlehne dezinformacím šířeným proruskou propagandou, varovala v rozhovoru s bruselským webem Politico slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Nové politické uspořádání po blížících se parlamentních volbách by podle ní také mohlo ohrozit pokračování slovenské podpory Ukrajině, která se už déle než rok brání otevřené ruské agresi.

Podle prezidenta Petra Pavla bylo mnoho výroků ruských představitelů z posledních let buďto lži, nebo překroucená fakta či zavádějící informace. Úterní slova ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova na jeho adresu „nemá smysl komentovat“, dodala česká hlava státu. Zmínil to na úvod návštěvy Libereckého kraje. Ruský ministr Lavrov v úterý řekl, že Pavlova věta o tom, že Čína nemá zájem na míru na Ukrajině, neodpovídá činnosti „normálního politického představitele.“

Ukrajinská armáda se před dlouho očekávanou protiofenzivou potýká s nedostatkem zkušených vojáků, což je důsledek velkých bojových ztrát. S odkazem na západní představitele to uvádějí web či list The Washington Post (WP) s tím, že Ukrajina přišla od začátku ruské plnohodnotné ruské invaze loni v únoru více než o sto tisíc vojáků, počítaje padlé i raněné. Kyjev popřel, že by měl tak vysoké ztráty, a odmítl spekulace o možné nepřipravenosti na jarní protiútok.

Severoatlantická aliance loni posunula kvůli válce na Ukrajině volbu nového generálního tajemníka o rok. Po zákulisním jednání hlav států a diplomatů NATO by o nástupci Jense Stoltenberga ale mělo být jasno nejpozději do konce září. O obrysech výběru ideálního kandidáta – procesu, který podle mnohých diplomatů svým utajením připomíná volbu papeže – se proto začíná intenzivně spekulovat. Alianci by po sedmi desetiletích fungování mohla vést žena pocházející z jedné z východních členských zemí, odhadují nyní analytici.

Loni na jaře ukrajinské armádě zoufale chyběly pohonné hmoty a munice sovětské ráže, které potřebovala k obraně proti ruským invazním silám. Záchrana tehdy přišla z nečekané strany: z Bulharska. Díky své rozvrácené domácí politice a proruskému smýšlení velké části vedoucích představitelů se Sofie v průběhu invaze snažila zdůrazňovat, že Ukrajinu nevyzbrojuje. To však byla kouřová clona. Uvedly to ve středu server Politico a německý deník Die Welt.

Jako favorita druhého kola českých prezidentských voleb vidí generála Petra Pavla evropská média. Podle bruselského webu Politico by byl jeho konečný úspěch dobrou zprávou pro Evropskou unii, neboť by mohl být více mužem kompromisu než Babiš. List Financial Times (FT) připomíná obavy, které Babiš vzbuzoval v Bruselu jako premiér například svým obdivem k tehdejšímu americkému prezidentu Donaldu Trumpovi.

Bruselská policie v pondělí opět zasahovala v sídle Evropského parlamentu (EP) v souvislosti s vyšetřováním podezření z korupce, uvedl web Politico. Korupční skandál otřásá Evropským parlamentem od pátku. Několik současných či bývalých pracovníků čelí podezření, že výměnou za peněžité i jiné dary sloužili zájmům Kataru. Ve vazbě je podle médií i řecká europoslankyně a místopředsedkyně EP Eva Kailisová, která byla údajně v neděli formálně obviněna z korupce. Řecký úřad pro boj proti praní špinavých peněz oznámil, že Kailisové zmrazil veškerý majetek, opatření se vztahuje i na její příbuzné.

Turecký podnikatel Sitki Ayan, který má blízko k tureckému prezidentovi Recepu Tayyipovi Erdoganovi, pomáhal několik let Íránu vyhýbat se mezinárodním sankcím. Napsal to server Politico. Podle uzavřených kontraktů Ayanova společnost ASB pomohla Teheránu od roku 2020 prodat ropu za několik miliard dolarů. Prospěch z toho měly například elitní íránské jednotky Kuds. Ve čtvrtek večer Spojené státy uvalily na Ayana a jeho firmy sankce.

Spojené státy urychlují svůj plán rozmístit na základny NATO v Evropě přesnější verze taktické jaderné pumy B61. Píše o tom server Politico s odvoláním na americké diplomatické depeše a dva lidi obeznámené se situací. Dle Pentagonu změna nesouvisí s ruskou válkou proti Ukrajině. Někteří analytici jsou toho názoru, že jde spíše o vzkaz spojencům než Moskvě.

Ukrajina v posledních dnech čelí intenzivním útokům bojových dronů, které Rusko získalo z Íránu. Okupanti je nasadili například v Oděské oblasti. Způsob, jak čelit „novému typu zbraní“ už hledají šéfové ukrajinských bezpečnostních složek, s nimiž se kvůli tomu sešel i prezident Volodymyr Zelenskyj. Drony íránské výroby v ukrajinském vzdušném prostoru stvrzují stále intenzivnější „námluvy“ Moskvy a Teheránu.

Když před půlrokem odstartovala invaze na Ukrajinu, hrála ruská Černomořská flotila klíčovou roli v ničení vybraných cílů i hluboko na ukrajinském území. Ale po potopení raketového křižníku Moskva či nedávných útocích na základnu okupantů na Krymu je podle portálu Politico dříve obávaná vojenská síla v troskách a pouze stínem své dřívější síly.

Šest největších evropských zemí po celý červenec nenabídlo Ukrajině žádné dvoustranné závazky ohledně vojenské pomoci. Jde o první měsíc bez nového příslibu od ruského vpádu na Ukrajinu na konci února, píše server Politico s odvoláním na zveřejněné údaje výzkumníků z Kielského ústavu pro světové hospodářství (IfW). Údaje IfW se podle serveru týkají Británie, Francie, Německa, Španělska, Itálie a Polska.

Britský premiér Boris Johnson, který po rezignaci několika ministrů a dalších vládních úředníků čelí narůstajícímu tlaku, aby se vzdal funkce, odmítl možnost, že by sám odstoupil. Poslancům v parlamentu řekl, že právě v těchto těžkých časech a v době největší války v Evropě za osm desetiletí musí vláda pokračovat. Své odhodlání nerezignovat zopakoval i večer na schůzce se svými ministry. K demisi vyzval Johnsona i jeho dlouholetý spolupracovník a ministr Michael Gove. Premiér jej následně odvolal.

Litevské státní i soukromé instituce v pondělí zasáhly intenzivní kybernetické útoky. S odvoláním na litevský Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NKSC) o tom informovala místní média. K útokům se následně přihlásila proruská hackerská skupina Killnet, podle které jde o odvetu za omezení na převoz zboží do ruské kaliningradské exklávy, píše agentura Reuters.

Spojené státy s napětím očekávají verdikt nejvyššího soudu týkající se alabamského zákona o potratech. Ten totiž rozhodne nejen o pravidlech v jižanském státě, ale o právu žen na interrupci v celých Spojených státech. Zpráva o pravděpodobném zrušení precedentu známého jako Roe vs. Wade vyvolala protesty po celé zemi. Svůj nesouhlas vyjádřil i prezident Joe Biden.

Soudci nejvyššího soudu USA podle uniklého návrhu většinového stanoviska hlasovali pro zrušení precedenčního rozsudku z roku 1973, kterým byly legalizovány potraty v celých Spojených státech, píše server Politico. Podle nejvyšší instance je návrh stanoviska autentický, nepředstavuje však verdikt ani konečnou pozici kteréhokoli ze soudců. Prezident Joe Biden slíbil, že v případě, že nejvyšší soud zvrátí verdikt legalizující interrupce, bude usilovat o uzákonění práva žen na potrat na federální úrovni.