Větrná energie

Spojené státy se zavázaly, že budou masivně investovat do obnovitelných zdrojů energie. Mezi ně patří i větrné turbíny na moři. Ale oproti evropským zemím v tom USA zatím zaspaly. Chybí jim totiž klíčový nástroj, bez něhož je instalace těchto elektráren nesmírně složitá. Celý proces navíc hatí zákon z roku 1920.

V Žipotíně, místní části obce Gruna na Svitavsku, v úterý spustili zatím nejvýkonnější větrnou elektrárnu v Česku. Každou hodinu vyrobí až 4,2 megawattu elektřiny, což by mělo pokrýt roční spotřebu zhruba pěti tisíc domácností. Výstavbu větrných elektráren často provázejí spory a odpor části obyvatel dotčených obcí.

Větrné elektrárny v Severním moři by měly do roku 2030 dodávat elektřinu až stu milionů domácností. Většina z nich ale není téměř vůbec chráněna před případným útokem. Obavy o bezpečnost podmořské klíčové infrastruktury vzrostly na začátku měsíce, kdy došlo k poškození plynovodu Balticconnector a dvou komunikačních kabelů v Baltském moři. Provozovatelé elektráren chtějí, aby ostrahu zajistily vlády. Infrastrukturu by mohly hlídat třeba senzory nebo podmořské drony.

Budování pěti větrných elektráren u Jívové na Olomoucku může pokračovat. A to i přesto, že soud částečně uznal žalobu odpůrců – spolku Nízký Jeseník. Soud ani krajský úřad ale nerozhodly o odkladném účinku stavby. Krajští úředníci však budou znovu posuzovat odvolání spolku, který upozorňuje na to, že turbíny naruší pohledy do krajiny a stavba poškodí zemědělskou půdu.

Německá ekonomika zpomaluje. Od jara je v mírné recesi. Podle současných odhadů je její růst ve srovnání s loňským rokem menší o tři desetiny procentního bodu. Důvodem je stále vysoká inflace a nižší spotřeba občanů. V průmyslu zase drahá elektřina a nedostatek kvalifikované pracovní síly. Spolková vláda připravuje opatření, jak ekonomiku opět nastartovat.

Odborníci na větrnou energetiku se začali zabývat rychlým růstem délky lopatek u větrných elektráren. Vyzývají investory, aby brzdili a zaměřili se na větší standardizaci, píše list Financial Times (FT). Závod o stále delší lopatky může totiž způsobit více škody než užitku, protože dodavatelské řetězce nestíhají a objevují se otázky týkající se technických rizik a ziskovosti výrobců větrných turbín. Neustálé prodlužování lopatek je důsledkem toho, že výkon s ním rychle roste.

Ve Františkách u Krouny na Chrudimsku by podle projektu měla vyrůst jedna z dosud největších větrných elektráren v Česku. Místní obyvatelé ale proti ní sepsali petici. Bojí se poškození rázu krajiny a místa.

Nejvyšší správní soud zrušil regulaci umisťování vysokých větrných elektráren v Ústeckém kraji. Vyhověl tak kasační stížnosti skupiny samospráv, lidí a firem, podle kterých krajské zásady rozvoje v podstatě znemožnily jejich budování na více než devadesáti devíti procentech území kraje.

Obyvatelé Sazomína na Žďársku v pátečním místním referendu podpořili pokračování jednání o stavbě větrných elektráren na území obce. Se záměrem na vybudování tří větrníků přišel soukromý investor, obci za to nabízí finanční příspěvky. Se stavbou elektráren vyslovilo souhlas 86 lidí, tedy 54 procent, proti bylo 71 hlasů. Odevzdáno bylo 158 hlasovacích lístků, jeden byl neplatný.

Větrné turbíny mají jako čisté zdroje energie zásadní význam pro řešení klimatických změn, tvrdí analýzy například Mezivládního panelu IPCC. Mají ale zásadní problém: když doslouží, tak se stávají v podstatě nezničitelným odpadem. Nový výzkum, který teď vyšel v odborném žurnálu Nature, ukazuje možnosti, jak s nimi naložit, když doslouží.

Na Frýdlantsku vznikne nový větrný park. Pro pokračování příprav se ve víkendovém referendu vyslovili obyvatelé Dolní Řasnice a Krásného Lesa. Celkem má na katastru těchto obcí vzniknout sedm nových větrných elektráren a místní už zvažují, k čemu využijí zisky.

Obyvatelé Dolní Řasnice i Krásného Lesa na Liberecku v sobotu v referendech hlasovali pro výstavbu větrných elektráren. Potvrdili tak dřívější anketu. Pokud by referendum dopadlo opačně, musely by obce firmě W.E.B. Větrná energie, která stavbu plánuje, platit za zmařenou investici a porušení smlouvy. Obě referenda jsou platná a závazná pro zastupitele.

Provozovatel větrné elektrárny, která stojí v moři u skotského Aberdeenu, po dva roky detailně monitoroval, kolik ptáků toto zařízení zraní nebo zabije. Sledování probíhalo ve spolupráci s ochránci přírody a ornitology. Výsledky ukazují, že moderní elektrárny na ptactvo nemají negativní dopad.

Před rokem – po vypuknutí války na Ukrajině – slibovala německá spolková vláda masivní rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných elektráren. Jenže naplánovaný větrný boom, jehož cílem mělo být energeticky nezávislé Německo, zatím nepřichází. I kvůli odporu některých spolkových zemí. Spolkový parlament schválil ale počátkem března zákon, který by měl přípravu stavby větrných elektráren zjednodušit a urychlit.

Ministerstvo životního prostředí hledá místa, kde půjde rychle a bez překážek budovat elektrárny z obnovitelných zdrojů. Například větších solárních elektráren vzniká ve srovnání s těmi na střechách domů pořád minimum. Větrné elektrárny pak nepřibývají vůbec. Místní se jim často brání, což dokazují i referenda v obcích, která proběhla s prvním kolem prezidentských voleb.

Souběžně s prezidentskými volbami proběhlo i hlasování v jedenácti obecních referendech. V pražských Řeporyjích se například více než 50 procent občanů vyslovilo, aby městská část podnikla sérii kroků proti výstavbě bytových domů v přírodním parku Prokopské a Dalejské údolí. V Horních Řasnicích u Frýdlantu na Liberecku obyvatelé s těsnou většinou odmítli výstavbu devíti větrných elektráren. Referendum o nahrazení Vřídelní kolonády v Karlových Varech za repliku litinové kolonády naopak platné není z důvodu nízké účasti, což se stalo také v Kladně, kde lidé neodhlasovali zákaz hazardu.

U obce Zátor na Bruntálsku vznikne větrná elektrárna s pěti až osmi turbínami. Od těch dosavadních se bude lišit tím, že obec na ní bude zainteresována – bude mít pětiprocentní podíl. S ČEZem, kterému připadne zbytek, si také rozdělila úkoly při práci s úřady. Sama bude mít na starost územní plánování. Pro energetickou společnost je to pilotní projekt, podobně by chtěla přistoupit ke stavbám větrných elektráren i v budoucnu. Zatím se v některých případech potýká s odporem k větrníkům.

Obnova kolonády, zastavení výstavby větrných elektráren nebo zabránění provozu hazardních her – o tom budou lidé rozhodovat v době prvního kola prezidentských voleb ve vybraných obcích. Hlasování je naplánované na 13. a 14. ledna, místních referend zatím ministerstvo vnitra eviduje osm. Proběhnou mimo jiné v Kladně nebo Karlových Varech.

Spory na klimatické konferenci COP 27 v egyptském Šarm aš-Šajchu panují kolem zřízení fondu, který by chudým zemím kompenzoval škody způsobené změnou klimatu. Peníze, které bohaté země do rozvojového světa investují, je potřeba ohlídat, míní geograf a hydrolog Bohumír Jánský, který byl hostem pořadu Interview ČT24. Podle něj se česká politická reprezentace na úrovni státu postavila dobře k boji se suchem, které způsobily dopady klimatické změny. Opačný názor ale mají studenti na českých univerzitách, kteří v tomto týdnu protestovali proti udajné nečinnosti vlády.

Američtí inženýři tvrdí, že lopatky větrných turbín příští generace by se po skončení jejich životnosti mohly recyklovat na gumové medvídky. Chtějí je totiž vyrábět ze speciální pryskyřice.

Německo chce do začátku listopadu naplnit své zásobníky plynu na více než devadesát procent. Jinak hrozí, že země bude muset výrazně redukovat spotřebu a případně ji nařídit průmyslu i domácnostem. Obyvatelé, ale i celá města hledají způsoby, jak být maximálně energeticky soběstační. Vzorem jim může být bavorská vesnice Wildpoldsried.

V polích u Břežan na Znojemsku by mohla vzniknout nová větrná elektrárna. Oproti stávající, složené z pěti menších, by byla zhruba dvakrát vyšší, a tedy výkonnější. Provozovatel očekává, že poptávka po elektřině z alternativních zdrojů kvůli současné energetické krizi poroste. Pro stavbu ale firma musí získat povolení.

Kampaň před druhým kolem prezidentských voleb ve Francii vrcholí. Podle posledních průzkumů vede Emmanuel Macron před Marine Le Penovou o deset procentních bodů. Oba kandidáti se také připravují na důležitou televizní debatu. Nacionalistická politička doufá, že dopadne lépe než při poslední podobné diskusi před pěti lety a náskok soupeře stáhne. Jedním z hlavních témat má být i životní prostředí.

Kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině hledají evropské země způsoby, jak být co nejméně závislé na dodávkách uhlí, ropy a zemního plynu z Ruska. Třeba Polsko ukončí dovoz těchto ruských komodit do konce roku. V Německu zvažují alternativní dodavatele i ekologičtější zdroje energie. Podle odborníků by se ale země odstřihnutím od ruského plynu dostala do hluboké recese.