Větrná energie strana 2 z 2

V polích u Břežan na Znojemsku by mohla vzniknout nová větrná elektrárna. Oproti stávající, složené z pěti menších, by byla zhruba dvakrát vyšší, a tedy výkonnější. Provozovatel očekává, že poptávka po elektřině z alternativních zdrojů kvůli současné energetické krizi poroste. Pro stavbu ale firma musí získat povolení.

Kampaň před druhým kolem prezidentských voleb ve Francii vrcholí. Podle posledních průzkumů vede Emmanuel Macron před Marine Le Penovou o deset procentních bodů. Oba kandidáti se také připravují na důležitou televizní debatu. Nacionalistická politička doufá, že dopadne lépe než při poslední podobné diskusi před pěti lety a náskok soupeře stáhne. Jedním z hlavních témat má být i životní prostředí.

Kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině hledají evropské země způsoby, jak být co nejméně závislé na dodávkách uhlí, ropy a zemního plynu z Ruska. Třeba Polsko ukončí dovoz těchto ruských komodit do konce roku. V Německu zvažují alternativní dodavatele i ekologičtější zdroje energie. Podle odborníků by se ale země odstřihnutím od ruského plynu dostala do hluboké recese.

U obce Jívová na rozhraní Olomouckého a Moravskoslezského kraje začne stavba větrného parku. Firma, která tam chce vztyčit pět větrných elektráren, už má stavební povolení. Proti záměru bojuje ekologický spolek i část místních. Radnice výstavbu podporuje.

Tváří v tvář politickému bojkotu nadcházející olympiády v Pekingu ze strany pěti vlivných anglosaských zemí v čele se Spojenými státy se Čína pokouší vylepšit si image důrazem na ekologickou linku. Hry mají být první zelené v novodobé historii. Má to ale stinnou stránku. Obrovskou spotřebu mají pokrýt solární a větrné elektrárny, jejichž stavba připravuje tisíce zemědělců o půdu.

Rybáři v Bretani protestují proti stavbě větrných elektráren v tamních vodách. Bojí se ztráty úlovků a dopadu na životní prostředí. Společnost, která za projektem stojí, argumentuje čistotou energie a potřebou hledat nové, ekologičtější zdroje.

Rostoucí problém v Německu představují dosluhující větrné elektrárny, jejichž předpokládaný životní cyklus se právě v těchto měsících chýlí ke konci. Ve hře je přitom osud tisíců tamních větrných turbín, do jejichž recyklace se teď pustila první specializovaná evropská firma Neocomp. Obří stavby, které výškou nezaostávají za mrakodrapy, jsou pokusem zachránit klima planety. Obtížnost jejich recyklace ale zároveň představuje ekologickou hrozbu.

Větrné elektrárny mohou zajistit do roku 2040 až třetinu české spotřeby elektřiny, tvrdí nová studie Akademie věd ČR. Zdejší terén i klima to podle ní umožňují. Skutečnost tedy bude záviset na podpoře státu, který s ní počítá.

Celkem tři větrné elektrárny by mohly vyrůst nedaleko Libiny u Šumperka. Se záměrem jejich výstavby přišla dvojice společností spadajících pod koncern Úsovsko. Tubusy věží mají mít výšku 105 metrů, lopatky délku 45 metrů. Investor už obec požádal o udělení předběžného souhlasu s výstavbou elektráren. Záměr projednala stavební komise rady obce, která doporučila záměr zamítnout.

Debata o budoucnosti energetiky je vzhledem ke změnám klimatu v plném proudu. Oddělit racionální argumenty od lobbistických tlaků nebo nereálného snění může pomoci pohled na vhodně zvolenou mapu.

Provozovatelům větrných elektráren začíná nejvýdělečnější část roku. Díky počasí vyrobí od října dvakrát více energie. V Česku je zatím zhruba dvě stě „větrníků“, což je ve srovnání se sousedním Německem či Rakouskem velmi málo. Ministerstvo průmyslu a obchodu teď ale připravuje nový energeticko-klimatický plán, který by měl stavbu tohoto typu elektráren podpořit.

Výstavba nového jaderného bloku v Dukovanech by mohla reálně vyjít na 160 až 200 miliard korun, odhadla v pořadu Interview ČT24 předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová. Úvahy, že překročí 300 miliard, považuje za přehnané. Předpokládá ovšem, že stavba bude dobře organizována a řízena, včetně dobře napsané smlouvy s dodavatelem. Pokud by blok nevznikl, muselo by se Česko obrátit k plynu a být závislé na vývoji jeho ceny.

Už deset let je největší českou elektrárnou využívající k výrobě proudu vítr větrný park u krušnohorské vsi Kryštofovy Hamry. Později se sice objevily plány na vybudování ještě výkonnějších větrných elektráren, žádný se ale nedočkal realizace. Podle odborníků Česko využívá svůj větrný potenciál pouze z 10 procent, za jednu z hlavních příčin považují předsudky ze strany politiků, kteří o projektech rozhodují.