V Libině stavební komise odmítla tři větrné elektrárny. Mají být vysoké jako vysílač na Pradědu

Nahrávám video
Libina na Šumpersku proti elektrárnám
Zdroj: Studio Ostrava

Celkem tři větrné elektrárny by mohly vyrůst nedaleko Libiny u Šumperka. Se záměrem jejich výstavby přišla dvojice společností spadajících pod koncern Úsovsko. Tubusy věží mají mít výšku 105 metrů, lopatky délku 45 metrů. Investor už obec požádal o udělení předběžného souhlasu s výstavbou elektráren. Záměr projednala stavební komise rady obce, která doporučila záměr zamítnout.

Obec Libina na Šumpersku se kvůli záměru vybudovat v obci tři větrné elektrárny rozhodla, že uspořádá veřejné hlasování mezi obyvateli obce. Nejbližší větrník, který by měl být podle projektu vysoký skoro jako vysílač na Pradědu, má být totiž od obce vzdálen pouhých 620 metrů. 

„Myslím si, že je to tak důležitý počin, že by se k němu i občané měli možnost vyjádřit. Jedna čtvrtina obyvatel se vyjádřila pro výstavbu a tři čtvrtiny proti,“ řekl starosta Libiny Aleš Skála (TOP 09) s tím, že největší obavu mají lidé z hluku. Diskutuje se ale také o narušení rázu krajiny Jeseníků.

K větrným elektrárnám se vyjádřila i stavební komise obce, která návrh zamítla. Zabývat se tím však ještě budou zastupitelé obce, kteří zasednou v dubnu. Starosta ale řekl, že by výstavbu elektráren podpořil. 

400 tisíc ročně do rozpočtu obce

V případě, že by se vysoké větrníky u Libiny nakonec přece jenom stavěly, byla obci přislíbena finanční kompenzace. „Je spočítána na megawatty. Tyto tři elektrárny by měly vyrobit osm megawatt ročně, což by přineslo asi 400 tisíc,“ doplnil Skála. 

O finanční kompenzaci chce vedení obce se společností Úsovsko ještě jednat. Starosta potvrdil, že částka není vysoká, ale v každém případě by tyto peníze obci výrazně pomohly. 

Celý projekt je zatím jenom v přípravě a čeká se na souhlasné stanovisko obce. Pokud společnost dostane od politiků v Libině zelenou, mohlo by se začít stavět do dvou let. Otázkou je, jak bude koncern postupovat v případě nesouhlasu obce, pozemky totiž patří právě společnosti Úsovsko. 

Kopřivná si na hluk nestěžuje

Podobné větrné elektrárny už v Jeseníkách fungují, například nad obcí Kopřivná. Větrníky jsou v provozu od roku 2014. „Snad jeden nebo dva obyvatelé byli proti záměru, jinak se to setkalo s kladným ohlasem, nikdo nebyl zásadně proti výstavbě větrných elektráren,“ řekla starostka Kopřivné Jana Gerešová (STAN). Dodala, že dnes už jsou větrníky brány jako turistická atrakce.

Starostka tvrdí, že jde o určitý zásah do krajiny, ale podle ní větrníky splývají s přírodou, stejně jako například stožáry vysokého napětí. Odmítla i to, že by byly elektrárny příliš hlučné. „I projíždějící auto, zejména v nočních hodinách, dělá větší hluk než větrné elektrárny,“ uvedla. 

Kopřivná dostává ročně do rozpočtu sto tisíc korun za jednu větrnou elektrárnu, tedy dvě stě tisíc. Tyto peníze by měla obec dostávat po dobu životnosti elektráren, což znamená dvacet let.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Olomoucký kraj

Resort zdravotnictví podal trestní oznámení na FN Olomouc kvůli defibrilátorům

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že podalo trestní oznámení kvůli operacím pacientů s přístroji na kontrolu srdečního rytmu, takzvaných kardioverterů-defibrilátorů, ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNO). Důkazy podle resortu ukazují na neobvykle vysoké počty výkonů a vznikla podezření na obcházení kritérií pro voperování těchto přístrojů. Policie případ prověřuje kvůli podezření z podvodu a těžkého ublížení na zdraví, vyšetřování se týká stovek pacientů.
17. 3. 2026Aktualizováno17. 3. 2026

Shoda jen ve dvou případech. Ve studii o defibrilátorech se manipulovalo, píší SZ

Loňská interní prověrka v olomoucké fakultní nemocnici (FNOL) odhalila rozsáhlé úpravy dokumentace lidí zařazených do mezinárodní studie o defibrilátorech. Plná shoda mezi studijní dokumentací, kritérii studie a daty nemocničního elektronického systému byla zjištěna pouze u dvou z přibližně sedmi desítek olomouckých kardiaků. Ukázal to již loni interní audit, uvedl v pondělí portál Seznam Zprávy. Případ dál vyšetřuje policie.
16. 3. 2026Aktualizováno16. 3. 2026

VideoKoberce či dětské boby. Z Jesenicka se zpožděním mizí odpad z povodní

Z polí nad Mikulovicemi na Jesenicku konečně mizí desetitisíce tun povodňového odpadu. Po záplavě v září 2024 ho tam nechal navézt Olomoucký kraj z okolních obcí, které zaplavila řeka Bělá. Místní měli z dlouhého skládkování obavy, hlavně kvůli vodě v podzemí. Podle odhadů na místě leželo asi 34 tisíc tun odpadu. Skutečnost může být ale jiná – ve Velké Kraši, kde byla podobná skládka, se původně odhadovaná hmotnost nakonec vyšplhala na trojnásobek. Odpad z Mikulovic, mimo jiné koberce, zbytky nábytku i dětské boby, teď míří na skládku v Rapotíně. Likvidace za zhruba padesát milionů korun ale začala později, než se plánovalo. Zdrželo ji odvolání jedné z firem, které neuspěly v krajském tendru. Práce začaly místo na jaře až koncem loňského roku. Podle náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Ireny Blažkové (ANO) by měly skončit v květnu. Po likvidaci skládky přijde na řadu rekultivace pozemku, která potrvá další dva roky.
12. 3. 2026

Olomouc koupí od Výstaviště Flora skleníky

Olomoucká radnice koupí od společnosti Výstaviště Flora sbírkové skleníky ve Smetanových sadech. Prodej schválilo městské zastupitelstvo. Budovy jsou ve špatném technickém stavu a výstaviště, které patří městu, nemá peníze na jejich nákladnou opravu. Rekonstrukce skleníků si v příštích letech vyžádá zhruba 230 milionů korun, opravu zajistí město. Kupní cenu za všechny skleníky stanovili znalci na 34 milionů korun, magistrát ji zaplatí postupně do roku 2035.
9. 3. 2026Aktualizováno9. 3. 2026

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
28. 2. 2026

Taxikářka po bodnutí v Šumperku zemřela

Taxikářka, kterou minulý týden v úterý bodl v Šumperku nožem do krku osmatřicetiletý podezřelý, v sobotu v podvečer zemřela. Čtyřiačtyřicetiletou ženu podle kriminalistů útočník razantně bodl ze zadního sedadla kuchyňským nožem a poté ji vyhodil na ulici. V nemocnici o život bojovala čtyři dny. Policisté tak případ zřejmě překvalifikují na vraždu. Muž je navíc obviněn z pokusu o vraždu dvou lidí, ukradeným vozidlem taxislužby totiž úmyslně čelně najel do protisměru.
23. 2. 2026

Meteorologové opět rozšířili výstrahu, toky se mohou vzedmout na více místech

Meteorologové rozšířili dřívější varování před vzestupem hladin toků v Česku. Hrozí od nedělního večera hlavně na východě Čech. Mandava ve Varnsdorfu večer překročila první povodňový stupeň a možná stoupne na druhý. Rozvodnit se v noci mají i další toky, ČHMÚ tak znovu rozšířil dřívější výstrahu.
22. 2. 2026Aktualizováno22. 2. 2026

Soud snížil investičnímu podvodníkovi z Přerova trest

Olomoucký vrchní soud snížil o rok na sedm let trest vězení padesátiletému Aleši Vrubelovi z Přerova za investiční podvody, ve kterých přišlo podle rozsudku přes dvě stě lidí o zhruba 191 milionů korun. Podle verdiktu se nesmí také sedm let věnovat investiční činnosti. Jeho obchodní společnost dostala již dříve zákaz činnosti na dvanáct let. Vrubel tvrdil, že nikoho nepodvedl. Soud mu uložil i trest propadnutí majetku a povinnost náhrady škody.
18. 2. 2026
Načítání...