Větrné zdroje mohou do roku 2040 pokrýt až třetinu spotřeby elektřiny, uvádí studie Akademie věd

Nahrávám video
Události: Budoucnost větrných elektráren
Zdroj: ČT24

Větrné elektrárny mohou zajistit do roku 2040 až třetinu české spotřeby elektřiny, tvrdí nová studie Akademie věd ČR. Zdejší terén i klima to podle ní umožňují. Skutečnost tedy bude záviset na podpoře státu, který s ní počítá.

Studie Akademie věd došla k závěru, že v Česku jsou podmínky pro stovky dalších větrných elektráren. Hlavně na Vysočině a v Jeseníkách, ale i jinde. Pokrývat by mohly v roce 2040 až třetinu současné spotřeby, zatímco nyní se podílejí zhruba jedním procentem. 

Studie byla připravena Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro Českou společnost pro větrnou energii (ČSVE) a Komoru obnovitelných zdrojů energie (OZE). 

  • Mezi hlavní závěry studie patří to, že s ohledem na další požadavky ochrany přírody a nejrůznější jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze očekávat, že větrné elektrárny mohou v roce 2040 zajišťovat ročně mezi šesti a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny, tedy asi mezi deseti až 31 procenty současné spotřeby ČR. Řekl to David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, který studii zpracoval.
  • Zdroj: ČTK

„S tím, jak roste rozměr větrných elektráren a dostávají se do větších výšek, kde jsou větší rychlosti větru, tak bude možné tyto větrné elektrárny stavět ekonomicky rentabilně i v nížinných oblastech,“ uvedl autor studie David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. 

Kolik projektů nakonec vznikne, bude záviset podle odborníků na přístupu státu. Loni přibyly v Česku dva. „Národní energeticko-klimatický plán, který schválila vláda, počítá s rozvojem větrných elektráren. Takže určitě pozitivní výhled tady máme,“ řekl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa. 

Plán předpokládá do roku 2030 nárůst instalovaného výkonu větrných elektráren o 600 megawattů (MW), což by v přepočtu na dnešní spotřebu elektřiny v ČR znamenalo nárůst přibližně na 2,9 procenta spotřebované elektřiny. 

Stát poskytne investiční dotace pro obnovitelné zdroje

S podporou pro nové projekty počítá stát po sedmileté pauze v navrženém zákoně o podporovaných zdrojích. 

„Budeme mít poměrně hodně investičních prostředků, takže my ty zdroje budeme  podporovat investičními dotacemi,“ řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla. 

Z obnovitelných zdrojů pochází v Česku přes 15 procent spotřebovávané energie. V příští dekádě se má zvýšit podíl na 22 procent. Hlavně s tím, jak bude potřeba nahrazovat uhelné zdroje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Celostátní sněm Hospodářské komory volí nové vedení, do čela kandiduje Zajíček

Celostátní sněm Hospodářské komory ČR ve středu zvolí nové vedení. Na funkci prezidenta je nominovaný pouze Zdeněk Zajíček (ODS), který pozici zastává od roku 2023. Kandidátů na šest viceprezidentských pozic je zatím devět, další mohou navrhnout delegáti přímo na sněmu. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 4 mminutami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 16 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
včera v 05:35

Kvůli dvěma blokádám klesla doprava v Hormuzském průlivu skoro k nule, píše Bloomberg

Mezinárodní lodní doprava v Hormuzském průlivu v tuto chvíli klesla prakticky na nulu v důsledku dvou souběžných blokád oblasti ze strany Teheránu a Washingtonu, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na data, která sestavila. Za pondělí agentura napočítala tři íránská plavidla opouštějící úžinou záliv, a to jeden tanker se zkapalněným ropným plynem a dvě lodi se sypkým nákladem.
27. 4. 2026
Načítání...