Nejvyšší správní soud zrušil regulaci umisťování vysokých větrných elektráren v Ústeckém kraji. Vyhověl tak kasační stížnosti skupiny samospráv, lidí a firem, podle kterých krajské zásady rozvoje v podstatě znemožnily jejich budování na více než devadesáti devíti procentech území kraje.
Soud vyhověl stížnosti obcí a firem. Zrušil regulaci větrných elektráren v Ústeckém kraji
Nejvyšší správní soud konkrétně škrtal v textové části druhé aktualizace Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje, kterou zastupitelstvo schválilo před třemi lety. Rozhodnutí je dočasně zpřístupněné na úřední desce.
Rozhodnutí vnímá Jiří Nezhyba z advokátní kanceláře Frank Bold Advokáti, která žalobce zastupovala, jako dobrou zprávu pro rozvoj větrné energetiky v Česku. „Nejvyšší správní soud potvrdil naši argumentaci, že kraj nemůže plošně zakázat výstavbu větrných elektráren s odkazem na veřejný zájem ochrany kulturně-historických hodnot, ale musí také vzít v úvahu veřejný zájem na výrobě obnovitelných zdrojů energie a nahrazení výroby z fosilních paliv,“ uvedl. Ústecký kraj se musí s verdiktem nejprve seznámit, řekla jeho mluvčí Magdalena Fraňková. „Až se úředníci seznámí s rozsudkem, rozhodne se o dalším postupu,“ uvedla.
Podobný verdikt už soud vynesl v roce 2014, tehdy Ústeckému kraji vytknul nedostatečné odůvodnění natolik přísné regulace, která se blíží absolutnímu zákazu. Nové soudní rozhodnutí se zakládá na podobné argumentaci. „Použití více slov a květnatějších obratů samo o sobě nezaručuje dostatečnost a přesvědčivost odůvodnění,“ stojí v rozsudku.
Kraj podle soudu dostatečně nevyvažoval různé konkurující zájmy, které se pojí s větrnou energetikou. „Mnohokrát zopakoval, že převažuje veřejný zájem na ochraně přírodních hodnot, kulturně-historických hodnot a krajinářsky cenných oblastí. Veřejný zájem na výrobě obnovitelných zdrojů energie a nahrazení výroby z fosilních paliv pak zcela odsouvá stranou,“ uvedl.
Kraj v podstatě znemožnil budování vysokých elektráren
Podle aktualizovaných zásad rozvoje se plochy a koridory pro výstavbu velkých větrných elektráren neměly umisťovat v chráněných územích a jejich okolí, v lokalitách Natura 2000, bioparcích, v památkově chráněných územích a jejich okolí ani kolem nemovitých kulturních památek, a dokonce ani v zastavěných územích a půlkilometrovém okruhu kolem nich.
Na Krajský soud v Ústí nad Labem se kvůli tomu obrátily například obce Moldava na Teplicku a Kryštofovy Hamry na Chomutovsku nebo společnosti APB – Plzeň a Elektrárny Opatovice. Krajský soud jejich podnětu vyhověl jen v menší části. Zrušil jediný bod regulace, který se týkal zastavěných území a jejich nejbližšího okolí. Následovala kasační stížnost k NSS, který vyškrtl zbývající sporné body.
Regulace nebyla podle soudu dostatečně zdůvodněná
Ústecký kraj ve vyjádření ke kasační stížnosti připomněl historii regionu, silně zatíženého těžbou a průmyslem, a proto zasluhujícího koncepční ochranu dochovaných přírodních i památkových hodnot. Vytěžování Ústeckého kraje nemůže pokračovat donekonečna, stálo ve vyjádření.
Nejvyšší správní soud v rozsudku uvedl, že samosprávy mohou zakázat umisťování vysokých větrných elektráren i v takovém rozsahu, jaký zvolil Ústecký kraj. Taková regulace směřující nad zákonný standard ale musí být podrobně a konkrétně zdůvodněna, včetně posouzení přiměřenosti.
„Tento požadavek je o to naléhavější tam, kde odpůrce přikročil k zákazu v územích, na nichž již jsou v současnosti VVE v provozu,“ stojí v rozsudku. Jako odpůrce v řízení vystupoval Ústecký kraj. Zkratka VVE v rozsudku označuje vysoké větrné elektrárny.