Soud vyhověl stížnosti obcí a firem. Zrušil regulaci větrných elektráren v Ústeckém kraji

Nejvyšší správní soud zrušil regulaci umisťování vysokých větrných elektráren v Ústeckém kraji. Vyhověl tak kasační stížnosti skupiny samospráv, lidí a firem, podle kterých krajské zásady rozvoje v podstatě znemožnily jejich budování na více než devadesáti devíti procentech území kraje.

Nejvyšší správní soud konkrétně škrtal v textové části druhé aktualizace Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje, kterou zastupitelstvo schválilo před třemi lety. Rozhodnutí je dočasně zpřístupněné na úřední desce.

Rozhodnutí vnímá Jiří Nezhyba z advokátní kanceláře Frank Bold Advokáti, která žalobce zastupovala, jako dobrou zprávu pro rozvoj větrné energetiky v Česku. „Nejvyšší správní soud potvrdil naši argumentaci, že kraj nemůže plošně zakázat výstavbu větrných elektráren s odkazem na veřejný zájem ochrany kulturně-historických hodnot, ale musí také vzít v úvahu veřejný zájem na výrobě obnovitelných zdrojů energie a nahrazení výroby z fosilních paliv,“ uvedl. Ústecký kraj se musí s verdiktem nejprve seznámit, řekla jeho mluvčí Magdalena Fraňková. „Až se úředníci seznámí s rozsudkem, rozhodne se o dalším postupu,“ uvedla. 

Podobný verdikt už soud vynesl v roce 2014, tehdy Ústeckému kraji vytknul nedostatečné odůvodnění natolik přísné regulace, která se blíží absolutnímu zákazu. Nové soudní rozhodnutí se zakládá na podobné argumentaci. „Použití více slov a květnatějších obratů samo o sobě nezaručuje dostatečnost a přesvědčivost odůvodnění,“ stojí v rozsudku.

Kraj podle soudu dostatečně nevyvažoval různé konkurující zájmy, které se pojí s větrnou energetikou. „Mnohokrát zopakoval, že převažuje veřejný zájem na ochraně přírodních hodnot, kulturně-historických hodnot a krajinářsky cenných oblastí. Veřejný zájem na výrobě obnovitelných zdrojů energie a nahrazení výroby z fosilních paliv pak zcela odsouvá stranou,“ uvedl.

Kraj v podstatě znemožnil budování vysokých elektráren

Podle aktualizovaných zásad rozvoje se plochy a koridory pro výstavbu velkých větrných elektráren neměly umisťovat v chráněných územích a jejich okolí, v lokalitách Natura 2000, bioparcích, v památkově chráněných územích a jejich okolí ani kolem nemovitých kulturních památek, a dokonce ani v zastavěných územích a půlkilometrovém okruhu kolem nich.

Na Krajský soud v Ústí nad Labem se kvůli tomu obrátily například obce Moldava na Teplicku a Kryštofovy Hamry na Chomutovsku nebo společnosti APB – Plzeň a Elektrárny Opatovice. Krajský soud jejich podnětu vyhověl jen v menší části. Zrušil jediný bod regulace, který se týkal zastavěných území a jejich nejbližšího okolí. Následovala kasační stížnost k NSS, který vyškrtl zbývající sporné body.

Regulace nebyla podle soudu dostatečně zdůvodněná

Ústecký kraj ve vyjádření ke kasační stížnosti připomněl historii regionu, silně zatíženého těžbou a průmyslem, a proto zasluhujícího koncepční ochranu dochovaných přírodních i památkových hodnot. Vytěžování Ústeckého kraje nemůže pokračovat donekonečna, stálo ve vyjádření.

Nejvyšší správní soud v rozsudku uvedl, že samosprávy mohou zakázat umisťování vysokých větrných elektráren i v takovém rozsahu, jaký zvolil Ústecký kraj. Taková regulace směřující nad zákonný standard ale musí být podrobně a konkrétně zdůvodněna, včetně posouzení přiměřenosti.

„Tento požadavek je o to naléhavější tam, kde odpůrce přikročil k zákazu v územích, na nichž již jsou v současnosti VVE v provozu,“ stojí v rozsudku. Jako odpůrce v řízení vystupoval Ústecký kraj. Zkratka VVE v rozsudku označuje vysoké větrné elektrárny. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoNízká hladina orlické přehrady odhaluje neobvyklé nálezy

Orlická přehrada kvůli suchu výrazně omezila odtok a odpouští jen minimum vody. Hladina od jara klesla o patnáct metrů a odhalila tak části domů nebo hřbitova obce Červená nad Vltavou, kterou z většiny přehrada zatopila. Z přehrady teď vystupují také zbytky bunkrů i skalní dutiny, kde se devět měsíců schovával před gestapem odbojář Miloš Blažek. Na březích se teď objevují i zrezivělé sudy. Lidé se obávali, že by mohly být spojené s orlickými vraždami z devadesátých let.
před 11 hhodinami

VideoAž 150 kilometrů v hodině mohou řidiči na části D3 jezdit do konce roku

Mezi Planou nad Lužnicí na Táborsku a Úsilným u Českých Budějovic pokračuje testovací režim, řidiči tam tak na dálnici D3 do konce roku mohou za vhodných podmínek jezdit až 150 kilometrů v hodině. Původně mělo zkušební období skončit v září, ministerstvo dopravy však chce získat víc dat o tom, jak se auta na úseku chovají a jestli vyšší rychlost nezpůsobuje víc nehod. Data bude analyzovat během podzimu. Do konce roku rozhodne, jestli tam rychlost ponechá trvale.
včera v 07:00

K Národnímu muzeu v Praze se vracejí tramvaje

Po zhruba patnácti měsících se v sobotu u pražského Národního muzea obnovuje provoz tramvají, začínají znovu jezdit mezi zastávkami Italská a I. P. Pavlova. Vyplývá to z informací na webu pražského dopravního podniku. Trať, kterou využívají tramvajové linky 11 a 13, prošla obnovou jako součást výstavby napojení kolejí ve Vinohradské ulici na budovanou trať přes Václavské náměstí.
včera v 06:56

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
4. 9. 2026

Demolice vyhořelé budovy ve Zlíně bude pokračovat, ani část nelze zachovat

Ani část vyhořelé 34. budovy v bývalém baťovském areálu ve Zlíně není podle odborníků možné zachovat, demolice proto bude v pondělí pokračovat. Předpokládá se, že zbytek torza by měla najatá firma odstranit během následujícího týdne, sdělil ředitel marketingu a komunikace firmy Cream Marcel Schmidt.
4. 9. 2026

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
4. 9. 2026

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
4. 9. 2026

Povodí Vltavy sníží odtok z Orlíku, řeky budou poprvé v historii dotovat Slapy

Povodí Vltavy se kvůli extrémnímu hydrologickému suchu připravuje na snižování odtoku z orlické přehrady. Kvůli nízkým přítokům a nedostatku srážek je hladina Orlíku zhruba 15 metrů pod běžnou úrovní. V pátek klesne na kótu 334,6 metru nad mořem a povodí začne využívat zásobní prostor slapské nádrže. Tato situace nastane poprvé v historii existence vodního díla Slapy, řekla mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Pavlína Mertl.
3. 9. 2026Aktualizováno3. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.