Infarkt

Vědci našli první spojení mezi mikroplasty a nějakým zdravotním rizikem u člověka. Tyto malé částečky umělé hmoty jsou přitom v moderním světě všudypřítomné.

Umělá inteligence by mohla do budoucna pomoci lékařům vyhodnocovat riziko infarktu u pacientů. Zjistili to vědci z anglické Oxfordské univerzity, podle kterých by zkoumaný nástroj AI mohl poskytnout přesnější analýzu snímků výpočetní tomografie (CT) a zjistit, jestli pacientům hrozí infarkt, až deset let dopředu. Nová technologie pomohla zlepšit léčbu téměř u padesáti procent zkoumaných pacientů a má potenciál zachránit tisíce životů, uvádí odborníci.

Lékaři poprvé otestovali genovou terapii, která má dokázat snížit množství škodlivého cholesterolu v krvi. Pomocí úpravy genů dokázali u lidských pacientů vypnout mechanismus, který do těla tuto látku, jež ve větším množství škodí, uvolňuje.

Ve věku 68 let zemřel bývalý čínský premiér Li Kche-Čchiang, informují světové agentury s odvoláním na čínská média, podle nichž expolitik podlehl infarktu. Li zastával post šéfa vlády deset let od roku 2013. Býval druhým nejmocnějším mužem vládnoucí čínské komunistické strany, napsala stanice BBC News na svém webu. Jeho pozice ale oslábla poté, co vůdce Si Ťin-pching kolem sebe soustředil veškerou moc a zpřísnil kontrolu nad hospodářstvím a společností.

Česká turistka zkolabovala a zemřela na pláži na řeckém ostrově Thasos poté, co čekala zhruba 50 minut na příjezd záchranky. Píše o tom řecký tisk. Úmrtí vyvolalo kritiku odborů i levicové opozice, podle které za špatné fungování záchranné služby mohou škrty ve zdravotnictví. Na celém ostrově, který je v létě vyhledávanou turistickou destinací, je podle tisku v provozu jen jedna sanitka.

Na sobotu připadá Evropský den obezity. Jedná se o nezávislou iniciativu, která si klade za cíl podpořit aktivní přístup k zvládání problému nadváhy a obezity. Nadměrná hmotnost je totiž rizikovým faktorem vzniku kardiovaskulárních onemocnění, jako je například ischemická choroba srdeční a s ní spojený srdeční infarkt. Podle kardiologa Nemocnice Na Homolce a předsedy České kardiologické společnosti Petra Ošťádala roli hraje genetika, ale v nemalé míře i životní styl, který lidé mohou ovlivnit a tím snížit riziko onemocnění.

Výskyt obezity se v posledních třech letech výrazně zvýšil a stále se zvyšuje, uvedl v pořadu 90' ČT24 diabetolog a předseda České diabetologické společnosti Martin Haluzík. Dodal, že k tomu přispěla i epidemie covidu-19. Podle kardiochirurga Jiřího Malého jde o epidemii dnešní společnosti. Přednosta Kardiocentra IKEM Josef Kautzner podotkl, že lidé mají infarkty mnohem dříve, než by museli, často k tomu přispívají i kouřením.

Cenu Fair Play při vyhlašování Sokola roku získal Ondřej Škultety, který při volejbalovém zápase v prostějovské sokolovně pohotově zachránil život svému spoluhráči. K události, při které by řada lidí zaváhala, došlo loni. Škultetymu při záchraně kolegy pomohl i výcvik v elitní armádní jednotce.

Přes osmdesát procent dospělých Čechů má zvýšenou koncentraci cholesterolu v krvi. Hraniční hodnoty jsou u pacientů individuální. Liší se u těch, kteří nemají jiné rizikové faktory, a například u těch po infarktu. Hladina cholesterolu má vliv na další, zejména kardiovaskulární onemocnění, na jejichž léčbu dávají pojišťovny ročně miliardy korun.

V loňském roce podle dat Českého statistického úřadu zemřelo 120 tisíc lidí. To je zhruba o patnáct procent méně než v roce 2021. Nejen Češi přitom nejčastěji umírají na nemoci srdce. Důvodem je podle lékařů alkohol, kouření i obezita. Loňský žebříček ale ovládl covid-19. Česká společnost také nadále stárne. Více než pětina obyvatel v tuzemsku je starší 65 let. Celkem jde o zhruba dva miliony dvě stě tisíc lidí. Průměrnému obyvateli republiky bylo loni necelých 43 let.

Šťastné manželství lidem pomáhá urychlit zotavení po infarktu myokardu, nešťastné naopak zvyšuje riziko dalších zdravotních problémů. Uvedli to vědci z Yaleovy univerzity, podle nichž podpora a láska partnerů snižuje riziko opětovné hospitalizace nebo dalších bolestí na prsou.

Obvodní soud pro Prahu 6 se bude znovu zabývat sporem bratrů Rathových. Městský soud v Praze totiž na základě odvolání zrušil rozsudek, podle kterého zdědil bývalý středočeský hejtman David Rath veškerý majetek svého otce Ratmíra. Informaci ČT potvrdil mluvčí Městského soudu v Praze Jakub Brejša. Bratr bývalého politika Michal Rath rozsudek napadl, protože odmítl, že by jeho otec byl při smyslech při psaní závěti, na základě které David Rath majetek získal.

Infarkt a mrtvice by v budoucnosti nemusely přicházet tak nečekaně jako dosud. Podle vědeckého týmu Univerzity v Sydney by včasné varování mohl zajistit krevní test a čip. Rizikoví pacienti by je měli mít k dispozici po celý den. Díky nim by se daly včas zachytit krevní změny, které předcházejí srdeční nebo mozkové příhodě.

Pět zraněných si v sobotu odpoledne vyžádaly dva raketové útoky na západoukrajinské město Lvov. Původně agentury hovořily o třech mohutných explozích, po kterých nad městem stoupal hustý dým. Kyjev a Moskva se dohodly na zřízení deseti humanitárních koridorů, během soboty se podařilo evakuovat celkem 5208 civilistů. Ukrajinci se snaží opět získat Cherson, kde měl být zabit další ruský generál. Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko tvrdí, že ruský ministr obrany Sergej Šojgu utrpěl infarkt.

Spor o dědictví mezi bývalým středočeským hejtmanem Davidem Rathem a jeho bratrem pokračuje. Michal Rath se odvolal proti lednovému rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6, podle kterého zdědil bývalý politik David Rath všechen majetek po svém otci Ratmírovi oprávněně. Informaci ČT zjistila z justiční databáze.

Z hloubkové analýzy amerických vědců vyplývá, že u osob, které prodělali covid-19, existuje zvýšené riziko vzniku kardiovaskulárních komplikací během prvního měsíce až roku po nákaze. Mezi nejčastější komplikace tohoto druhu patří arytmie, záněty srdce, krevní sraženiny, mrtvice, ischemická choroba srdeční, srdeční infarkt, srdeční selhání, nebo dokonce smrt. Výsledky studie vyšly v odborném v časopise Nature Medicine.

V chladných zimních měsících, především v prosinci a lednu, zaznamenávají lékaři více případů infarktů a mrtvic. Lidé, kteří mají kardiovaskulární choroby, by se neměli náhle vystavovat mrazivému počasí a měli by se také vyvarovat velké fyzické zátěže. Uvedl to předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.

Nikdo z československých prezidentů nedokončil své úřadování až do konce mandátu. Příčinou předčasného odchodu z Hradu byly nejčastěji dobrovolné, ale i vynucené abdikace. Ludvík Svoboda například nebyl schopen vykonávat funkci ze zdravotních důvodů. Proto tvůrci Ústavy České republiky zavedli v roce 1992 paragraf 66, o kterém se aktuálně v souvislosti s Milošem Zemanem nahlas hovoří. Zdravotní handicap ztěžoval, nebo znemožnil práci i jeho předchůdcům. Téma pro pořad Reportéři ČT zpracoval David Vondráček.

„Naše ordinace se rozhodně neplní lidmi se zánětem srdečního svalu po očkování,“ uvedli čeští kardiologové v reakci na nejrozšířenější zprávu o možném nežádoucím účinku mRNA vakcín proti covidu. Staví se proti fámám a zveličování, které podle nich brání proočkování a nahrávají tak vzniku dalších variant světově rozšířeného viru.

Do deseti let chtějí kardiologové v Česku snížit o pět procent počet úmrtí na srdeční choroby.  Cíl si kladou navzdory očekávání, že nemocných bude v populaci přibývat. Důraz budou klást na prevenci, která by měla části pacientů pomoci.

Ve vězení v Bělorusku zemřel jeden z aktivistů odsouzených do vězení za účast na loňských protestech proti autoritářskému vládci země Alexandrovi Lukašenkovi. List Naša Niva napsal, že Vitoľdu Ašurakovi bylo 50 let. Příčinou smrti byl podle deníku infarkt.

Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) vznikl před padesáti lety. Jeho činnost přiblížil sobotní díl pořadu Hyde Park Civilizace. Tématem bylo řešení onemocnění srdce, transplantace slinivky břišní, ledvin či třeba dělohy. Pozvání přijali kardiolog Josef Kautzner, kardiochirurg Jiří Malý, diabetolog František Saudek a transplantační chirurg Jiří Froněk.

Lékaři v Česku i v jiných evropských zemích loni zaznamenali méně infarktů. Podle předsedy České kardiologické společnosti Aleše Linharta pokles způsobilo především to, že nemocní nevyhledali lékařskou pomoc z obavy před nákazou covidem-19. Pacienti také méně chodili na preventivní prohlídky. Podle kardiologů hrozí, že v budoucnu kvůli tomu výrazně vzroste počet srdečních selhání.

V řadě nemocnic v Česku sice museli kvůli koronavirové epidemii omezit péči, lékaři ale také varují před podceňováním jiných zdravotních problémů. Kardiologové například upozorňují na mezinárodní studii, podle které během jarní vlny klesl počet diagnostikovaných infarktů téměř o polovinu. Další pacienti vyhledali pomoc pozdě. Odborníci ujišťují, že i navzdory náročné situaci se k neodkladné péči lidé dostanou. A o ty, co mohou počkat, se postarají, jakmile to půjde. Musí se ale o jejich komplikacích dozvědět.