Fotovoltaika

Před pořízením fotovoltaiky nebo tepelného čerpadla si lidé nejčastěji kladou otázku: kolik se těmito technologiemi dá ušetřit? Jedna z energetických společností analyzovala spotřebu bezmála dvou a půl tisíce svých zákazníků. Výsledkem je, že se střešními panely lidé nejčastěji snížili odběr ze sítě o dvacet až čtyřicet procent.

Soukromý investor z Pardubic vystavěl v Hradci Králové pětašedesát nových bytů. V projektu domu se zelenou střechou a fotovoltaickou elektrárnou sledoval především splnění přísných energetických parametrů a úspory.

Výkon tuzemských fotovoltaických elektráren roste, loni se zvýšil skoro o jeden gigawatt. Je to zdaleka nejvíc od solárního boomu, který v Česku odstartoval před deseti lety. Nejčastější jsou instalace na střechách domácností. Výkonem tři a půl gigawattu se česká fotovoltaika sice přibližuje jaderným elektrárnám, celková spotřeba je však desetkrát nižší. I kvůli tomu, že zdroj energie funguje jen část dne.

Výkupní ceny a roční zelené bonusy solárních elektráren pro letošní rok zůstávají beze změn. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů, kteří chtěli zrušit jeden řádek v cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Ceny jsou podle nich příliš nízké a negarantují návratnost investic. Problém se týká specifické skupiny solárních elektráren s instalovaným výkonem nad 100 kilowattů, jež byly připojeny do distribuční sítě v lednu a únoru 2011. Podle odhadu senátorů jde nejvýše o pět desítek provozovatelů.

V insolvenci je další firma nabízející fotovoltaiku. Na objednané solární panely bude marně čekat část zákazníků firmy Alpha Solar systems, kteří zaplatili na zálohách desítky až stovky tisíc korun. I když je to již několikátý krach dodavatele fotovoltaik, podle Solární asociace má problém jen zlomek procenta firem působících v oboru.

Insolvenční soud začal řešit krach jednoho z největších dodavatelů fotovoltaických zařízení v Česku, Energetického holdingu Malina. O peníze přišlo téměř tři tisíce lidí a firem. Věřitelé rozhodli, že dají podniku šanci a schválili možnost reorganizace. Její podrobný plán v příštích měsících zpracuje vedení podniku, následně ho budou znovu schvalovat věřitelé. Hlavním bodem reorganizace by podle dřívějších informací měl být nejspíše vstup nového investora z Číny.

Nejčastější motivací pro pořízení fotovoltaiky jsou nejen finanční důvody, ale i snaha o vlastní nezávislost nebo ochranu životního prostředí. Výzkumníci z ČVUT v Praze a Akademie věd to zjišťovali mezi těmi, kteří využili Novou zelenou úsporám. Česko v posledních měsících prožívá fotovoltaický boom. Jen v prvním pololetí letošního roku energetici zprovoznili 45 197 solárních elektráren.

Kam fotovoltaické panely patří, a kam ne? Odbory památkové péče se řídí metodikou, ale každý případ zároveň posuzují individuálně. Na závěrech se s majiteli domů či radními obcí ne vždy shodnou. Momentálně se proti závěrům památkářů ohrazují v Božím Daru, který patří do krajinné památkové zóny. Někdy už padly i pokuty.

Solární firma Malina dluží více než miliardu korun a tisíce zákazníků čekají, co bude s jejich penězi. Nyní vyšlo najevo, že společnost už v insolvenci uzavírala smlouvy, které znamenaly platby v řádu milionů za měsíc. A to bez vědomí insolvenčního správce. Smlouvy zpochybnil i vrchní soud v Praze. Z krize má navíc firmě pomoci Libuše Barková – přítelkyně rodiny zesnulého bývalého premiéra Stanislava Grosse, jejíž minulost je přinejmenším kontroverzní. Reportérům ČT se smlouvy podařilo získat. Pro pořad natáčeli Dalibor Bártek a Zuzana Černá.

Stát v září spustí dotační program Oprav dům po babičce – podle původního plánu. Potvrdil to ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), a to i přes kritiku, kterou sklidil i v rámci koalice. Vládním stranám i opozici vadilo, že je podpora domácností příliš štědrá a že na ni dosáhnou i ti, kteří ji nepotřebují. Na zateplení starých domů získají předem až milion korun a od ledna i výhodnou půjčku. Nárok na podporu ale nakonec podle Hladíka budou mít jen rodiny s jednou nemovitostí. Podle resortu je hlavním cílem ušetřit energie a splnit klimatické závazky.

Nový výzkum naznačuje, že pokud by měly solární panely odlišný design, mohlo by to v budoucnu zvýšit jejich výkon. Inženýři tuto technologii inspirovanou rostlinnými listy popsali v odborném žurnálu Nature Communications.

Evropská směrnice o udržitelnosti uloží podnikům povinnost zveřejňovat, jak na tom jsou v odpovědnosti vůči životnímu prostředí, zaměstnancům i celé společnosti. Součástí má být i kalkulace uhlíkové stopy. Do budoucna budou tato data hrát roli při získávání úvěrů nebo oslovování investorů.

Poptávka po řemeslnících stále převyšuje nabídku. Důvodem je vedle jejich dlouhodobého nedostatku i vyšší zájem o investice do energeticky úsporných opatření. Kalendáře zakázek jsou tak plné na několik měsíců dopředu.

Po letní pauze bude opět možnost žádat o dotace na úsporná opatření, například zateplení nebo solární panely. Státní fond životního prostředí od podzimu z peněz Evropské unie posílí síť bezplatných poradenských center. Ulevit by mohla i odborníkům, kteří zpracovávají projekty a posudky potřebné k žádostem.

Solární elektrárny se po otřesech na trhu s energiemi staly vyhledávanou a dostupnou alternativou, která je šetrnější k životnímu prostředí. S jejich rozšířením ale zároveň vyvstává otázka nad jejich osudem poté, co doslouží. Nově vznikající společnosti teď hledají pro vysloužilé solární panely ekologické využití. Některé se podaří opravit, jiné slouží třeba jako zdroj skla k pískování.

V Česku bylo během prvního pololetí zprovozněno 45 197 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 487 megawattů. Počet instalovaných zařízení je téměř o čtvrtinu vyšší než za celý loňský rok, průměrná velikost elektráren tak postupně roste. Výsledky z pololetí představila ve čtvrtek Solární asociace. V současnosti je v tuzemsku přes 130 330 fotovoltaických elektráren s výkonem 2,97 gigawattu.

V Česku přibývá takzvaných balkonových fotovoltaik. Řadě Čechů se díky jejich jednoduchému zapojení do zásuvky daří snížit účty za energie. Velká část z těchto zařízení ale může způsobovat problémy distributorům, některé balkonové elektrárny totiž umí posílat zpět do sítě i nevyužitou elektřinu. Podle prodejců se právě tyto fotovoltaiky dostávají na tuzemský trh z Německa, kde jsou přetoky – na rozdíl od Česka – povolené. Prodej takových elektráren je ale i na tuzemském trhu legální. Za jejich provoz nicméně hrozí penále. Podle distributorů majitelé elektráren jejich využívání nehlásí.

Dceřiná společnost pražského dopravního podniku (DPP) Pražská strojírna dokončila na střechách hal a skladů ve svém areálu ve Vinoři největší fotovoltaickou elektrárnu v metropoli. Informovali o tom zástupci firmy a vedení magistrátu. Solární panely budou podle ředitele strojíren Roberta Masaroviče po většinu roku schopny dodávat veškerou elektřinu, kterou podnik spotřebuje, a ještě zhruba třetina zbyde k prodeji do distribuční sítě. Vybudování elektrárny stálo 27 milionů korun.

Energetický holding Malina (EHM), kterému lidé na zálohách na fotovoltaiku poslali miliardu korun, v květnu vyhlásil insolvenci a zákazníci dodnes nemají ani své peníze, ani objednané zařízení. Bývalí vysoce postavení manažeři holdingu a také interní dokumenty svědčí o vysokých provizích, přemrštěných reklamách, večírcích, nákupech značkového zboží nebo výjezdech do luxusních destinací. A stamiliony pak zřejmě skončily i v čínské firmě jednoho ze spolumajitelů holdingu Malina. Tématu se pro pořad Reportéři ČT věnovali Dalibor Bártek a Zuzana Černá.

V Česku letos přibude přes tisíc megawattů nových fotovoltaik, očekává Solární asociace. Růst tohoto odvětví podle nich potáhnou velké instalace. Zájem domácností kvůli snížení cen elektřiny i krachu jednoho dodavatele totiž mírně polevil a asociace se obává, aby omezení dotací v rámci vládního balíčku neohrozilo celý sektor obnovitelných zdrojů.

Před pár dny insolvenční soud poslal Energetický holding Malina (EHM) do úpadku. Firma, která v době energetické krize lákala tisíce zákazníků na budování fotovoltaiky a velké úspory za energie, stihla za rok a půl působení nakumulovat dluhy skoro 1,5 miliardy korun. Na účtech jí ale podle zjištění Zuzany Černé a Dalibora Bártka z týmu Reportéři ČT zbylo asi jen jedenáct milionů, tedy zlomek částky.

Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení s Energetickým Holdingem Malina. Učinil tak na návrh vedení podniku, které žádá o povolení k reorganizaci firmy. Soud zároveň vyzval všechny věřitele k přihlášení jejich pohledávek. Vyplývá to z insolvenčního rejstříku. Na zahájení řízení upozornil server Seznam Zprávy. Firma, která je dodavatelem solárních elektráren a tepelných čerpadel, se potýká s problémy se zajištěním velkého množství zakázek.

Vedení Energetického Holdingu Malina podalo k Městskému soudu v Praze insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení reorganizace společnosti. Firma chce dodělat všechny zakázky klientů, uvedla v tiskové zprávě.  Holding je dodavatelem solárních elektráren a tepelných čerpadel. V médiích se objevily informace, že jeho klienti marně čekají i několik měsíců na instalace fotovoltaických panelů nebo na dokončení zakázek.

Ministerstvo životního prostředí chce v nejbližších dnech předložit vládě novelu, která umožní instalaci fotovoltaických panelů nad ovocnými sady nebo vinicemi. V zahraničí už to funguje, v Česku ale něco takového zatím nebylo možné. Pěstitelé na tom vydělají a panely jim navíc ochrání plody.