Mafie

Lidé v Česku přišli při kybernetických podvodech jen za loňský rok až o dvě miliardy korun. Podvodníci mají vypracovaný velmi sofistikovaný způsob, jakým své oběti přesvědčí, aby jim svěřili veškeré úspory. Používají nejrůznější legendy, představují se jako bankéři, makléři nebo policisté. Jedná se o novodobou mafii, která je často řízena ze zahraničí, například z Afriky nebo postsovětských republik. Pro Reportéry ČT natáčeli Jana Neumannová a Ondřej Golis.

V Italské nemocnici zemřel vězněný mafiánský boss Matteo Messina Denaro, informovala agentura ANSA. Jednašedesátiletý šéf sicilské mafie Cosa Nostra trpěl rakovinou.

Italský mafiánský boss Matteo Messina Denaro je v kómatu, uvedla agentura ANSA. Jedenašedesátiletý Messina Denaro je šéfem sicilské mafie Cosa Nostra a třicet let se mu dařilo unikat před spravedlností. Nakonec byl dopaden letos v lednu.

Italská premiérka Giorgia Meloniová na návštěvě předměstí Neapole, které nechvalně proslulo aktivitou mafie, slíbila návrat pořádku. Obyvatelé problémových čtvrtí ale takovým prohlášením příliš nevěří. V posledních třech dekádách je slyšeli opakovaně. Změny se ale nedočkali.

Necelý týden po vraždě jednoho z kandidátů na ekvádorského prezidenta zastřelili v této jihoamerické zemi dalšího politika. Obětí útoku se v pondělí stal Pedro Briones, regionální lídr strany Občanská revoluce (RC), jejíž členka Luisa Gonzálezová je favoritkou nedělních voleb. Informoval o tom deník El País.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podepsal souhlas s vydáním gruzínského občana Polada Omarova do USA, píše Právo. Spojené státy muže označují za vysokou autoritu v prostředí zločineckých skupin, takzvaného vora v zakoně. Předání by se mělo uskutečnit v řádu dnů, uvedl deník.

Nový nigerijský prezident Bola Tinubu se po prvním měsíci ve funkci potýká s kritikou obyvatel. Do úřadu se dostal po slibech, že rozvine plný potenciál největší ekonomiky Afriky. Krátce poté zrušil dotace na pohonné hmoty a devalvoval měnu, což analytici chválili jako krok kupředu. Změny ale dopadly na nejchudší obyvatele, podle kritiků jsou reformy jen na oko a jde stále o pokračování starých struktur v zemi.

V Izraeli si vyřizují účty arabské gangy. Letos již mezi arabskou menšinou zemřelo násilnou smrtí 103 lidí, což je skoro stejně jako za celý loňský rok. Poslední vražda je hlášena ze sobotního rána. Gangy si na ně často najímají frustrované nezaměstnané arabské mladíky. Někteří arabští starostové žádají izraelskou vládu o posily. Do boje proti mafii by se měla zapojit rovněž izraelská zpravodajská služba.

Vydání gruzínského občana Polada Omarova do USA, Gruzie i Kazachstánu je přípustné. Ve čtvrtek o tom rozhodl Městský soud v Praze. Rozhodnutí není pravomocné, musí ho ještě potvrdit Vrchní soud v Praze. Spojené státy označují Omarova za takzvaného vora v zakoně, tedy vysokou autoritu v prostředí zločineckých skupin. USA podle dřívějších informací médií žádají o jeho vydání kvůli podezření, že byl součástí spiknutí s cílem zavraždit íránsko-americkou novinářku a aktivistku Masíh Alínežádovou.

Policie v osmi evropských zemích a také v Brazílii či Panamě zasahovala proti italské mafii 'Ndranghetě. Zatčeno bylo podle médií přes sto lidí. Operace, která zahrnovala sto padesát razií, se účastnily téměř tři tisíce policistů. Úřady zadržely velké množství peněz, drog a zbraně. Podle agentury EFE jde o největší zásah proti uvedené mafii a její síti obchodu s drogami z Jižní Ameriky. Někteří zadržení jsou podezřelí i z prodeje zbraní do Kolumbie.

Za napomáhání trestné činnosti takzvané lihové mafie kolem Radka Březiny uložil zlínský krajský soud bývalému celníkovi Martinu Jendřejkovi čtyři roky vězení. Na deset let mu také zakázal činnost příslušníka bezpečnostních sborů a uložil mu peněžitý trest čtyři sta tisíc korun. Soud schválil návrh dohody o vině a trestu, kterou Jendřejek uzavřel se státním zástupcem. Jednapadesátiletý muž měl status spolupracujícího obviněného. Rozsudek je pravomocný.

Jeden z šéfů ruské mafie Polad Omarov, kterého v lednu zatkla česká policie, měl plánovat vraždu íránské disidentky Masíh Alínežádové. Vyplývá to ze žaloby Spojených států, které žádají o jeho vydání. Alínežádová dostala už v minulosti od Američanů politický azyl. Čeští žalobci teď chystají podklady pro vydávací proces.

Za krácení daní v souvislosti s kauzou lihové mafie si Radovan Jedinák pravomocně odpyká 4,5 roku vězení. Vrchní soud v Olomouci mu však ve středu zrušil povinnost náhrady škody ve výši 33 milionů korun, ke které jej zavázal ostravský krajský soud. Jedinák přiznal vinu, nesouhlasil však s výší trestu. Soud mu kromě vězení potvrdil také peněžitý trest 511 tisíc korun a pětiletý zákaz činnosti. Jedinák podle rozsudku zajišťoval kolky pro lahve s nelegálním alkoholem, který putoval na trh od Radka Březiny. Odsouzen byl i za účast na organizované zločinecké skupině.

Italská policie zatkla nejhledanějšího zločince v zemi Mattea Messinu Denara, šéfa sicilské mafie Cosa Nostra. Před justicí se skrýval 30 let. Messina Denaro byl v nepřítomnosti odsouzen k doživotí za podíl na atentátu na soudce Giovanniho Falconeho a Paola Borsellina. Zatčení šéfa mafie Cosa Nostra označují italští politici za velkou výhru státu nad mafií. Premiérka Giorgia Meloniová navrhla vyhlásit 16. leden dnem památky těch, kteří obětovali život boji proti mafii.

Olomoucké vrchní státní zastupitelství obžalovalo šest lidí v případu rozsáhlé kauzy týkající se vynášení tajných informací z Celní správy členům lihové mafie kolem Radka Březiny. Čtyři z nich byli v době trestného činu spjati s Celní správou. Kauza policii a žalobce zaměstnává od podzimu 2012. Samotný případ kolem Celní správy odkrývali policisté čtyři roky.

V moderních dějinách se snad nenašel jediný konflikt, který by konspirační teoretici nepřisoudili židovskému spiknutí. Děje se to i v současné ruské invazi na Ukrajinu. Jenže tentokrát antisemitští dezinformátoři, zřejmě v obavě před algoritmy sociálních sítí, slovo Židé vůbec nepoužívají. Místo toho šíří lži o spiknutí Chazarů. Tedy příslušníků říše, která krátce existovala před více než tisíciletím a po svém zániku po sobě zanechala jen pramalé dědictví. Přesto se konspirace o Chazarech úspěšně šíří.

V pondělí uplynulo přesně 25 let od konce jednoho z nejzávažnějších případů tuzemské kriminalistiky –⁠ kauzy orlických vrahů. Pravomocný rozsudek padl 7. listopadu 1997. Z pěti obžalovaných odešel s doživotním trestem vykonavatel vražd Ludvík Černý. Zavražděno bylo celkem pět lidí, zejména podnikatelů, a to kvůli penězům. Bývalý kriminalista Jan Štoček v Událostech, komentářích řekl, že brutalitu tohoto případu dosud nic nepřebilo.

Soud na Sicílii poslal do vězení 91 lidí dohromady na více než 600 let kvůli podvodům se zemědělskými dotacemi čerpanými z fondů Evropské unie. Podle italských médií jde o jeden z největších procesů tohoto druhu. Rozsudek soudu první instance jeho předseda četl v noci na úterý víc než hodinu, informují italská média.

Městský soud v Brně zprostil obžaloby tři lidi v případu takzvané luhanské brigády, včetně jejich údajného šéfa. Trojice vinu od začátku popírala. Podmíněný trest ale údajné hlavě skupiny Pavlu Vasiljovičovi Nykoljukovi uložil, a to za přechovávání jedu a nedovolené ozbrojování, k čemuž se přiznal. Podle obžaloby osoby založily organizovanou skupinu, která nabízela podnikatelům původem z Ukrajiny „ochranu“, za kterou měli platit do společné pokladny. Mělo jít o takzvané výpalné. Soud muže v pátek také propustil z vazby.

Česká republika se chce kromě evropského sankčního seznamu řídit i svým vlastním. Jeho vytvoření umožní nový sankční zákon, který už je ve sněmovně ve třetím čtení. Na zařazení lidí na sankční seznam chce stát spolupracovat s policií i tajnými službami. Dostat by se na něj mohli lidé i firmy napojené na organizovaný zločin.

Městský soud v Brně se začal v pondělí zabývat případem údajných členů či spolupracovníků ukrajinské mafie, konkrétně takzvané luhanské brigády. Skupina zejména po ukrajinských podnikatelích údajně požadovala výpalné za ochranu. Pět mužů a dvě ženy jsou obviněni z účasti na organizované zločinecké skupině, muži také z vydírání a obě ženy z legalizace výnosů z trestné činnosti. V pondělí má soud na programu výslech obžalovaných, v úterý začne s výslechy svědků.

Proevropská vláda bulharského premiéra Kirila Petkova neustála ve středu hlasování o nedůvěře v parlamentu a po půl roce končí. Petkov zaujal na Bulharsko nezvykle tvrdý postoj vůči Rusku a slíbil boj proti korupci, po odchodu koaliční partnera z vlády už ale nezískal podporu většiny poslanců. Z pádu své vlády obvinil místní mafii a Rusko. Pokud se nepodaří sestavit nový kabinet, čekají zemi čtvrté parlamentní volby od dubna 2021.

Slovenský nejvyšší soud vyměřil bývalému šéfovi elitní složky slovenské prokuratury Dušanu Kováčikovi osm let vězení za korupci a za vynášení utajovaných informací. Zároveň mu uložil pokutu sto tisíc eur (2,46 milionu korun). Rozsudek je pravomocný. Nejvyšší soud ho na rozdíl od nižšího soudu, který Kováčika loni potrestal vězením až na 14 let, zprostil obžaloby ze založení a podpory zločinecké skupiny. Kováčikovi tak nepropadne majetek, jak o tom rozhodl soud první instance. Bývalý prokurátor rozsudek nekomentoval, ze soudní síně ho odvedla eskorta k výkonu trestu.

Slovenský nejvyšší soud začal ve čtvrtek projednávat odvolání bývalého šéfa elitní složky prokuratury Dušana Kováčika vůči verdiktu soudu první instance, který mu loni v září vyměřil 14 let vězení za korupci a další trestné činy. Kováčik vinu znovu popřel. Líčení bude pokračovat v pátek.