Atlantský oceán

Desítky tisíc lidí demonstrovaly v sobotu na Kanárských ostrovech proti masové turistice v tomto španělském autonomním regionu v Atlantském oceánu. Do ulic a na promenády u pláží vyšlo manifestovat podle deníku El País přes 57 tisíc lidí, některá média uvádějí i více než sto tisíc účastníků, kteří požadují mimo jiné limit pro počet turistů a dostupné bydlení pro místní obyvatele. V solidaritě s nimi v sobotu demonstrovaly také skupiny lidí v Madridu či Barceloně.

Na „cestě za lepší budoucností“ zemřelo podle OSN za posledních deset let přes 63 tisíc běženců. Poslední zpráva Mezinárodní organizace pro migraci navíc hovoří o tom, že většina z nich utonula, skoro polovina z těchto obětí pak přišla o život ve Středozemním moři. Situace se navíc v posledních letech zhoršuje.

Úřad pro pokročilý výzkum a vynálezy dostal od britské vlády za úkol studovat hranice vědy. Má se zaměřit na projekty, které jsou natolik zvláštní a mají tak malou pravděpodobnost uspět, že by jinak nesehnaly finance. Pokud ale uspějí, mohou zásadním způsobem pomoci.

Panamskému průplavu hrozí vážné problémy, pokud se nedokáže přizpůsobit změnám klimatu, píše agentura AFP. Infrastrukturu, která spojuje Tichý a Atlantický oceán, ohrožuje především pokles srážek, protože používá pro své plavební komory vodu ze sladkovodních nádrží. Kvůli suchu již musel provozovatel omezit pohyb lodí v kanálu, což se zřejmě promítne do jeho hospodaření. Omezení potrvá nejméně do září příštího roku.

Americká pobřežní stráž oznámila, že pětičlenná posádka pohřešované ponorky Titan je po smrti. To se domnívá i společnost OceanGate Expeditions, která ji vlastnila. Předtím záchranáři při pátrání našli pole trosek poblíž Titanicu, kam se ponorka vydala.

Na hladině Atlantského oceánu se letos podle expertů vytvořila rekordně velká masa mořských řas, které by v létě mohly zavalit pláže amerického státu Florida. Pás nahnědlých rostlin o šířce okolo 8800 kilometrů míří do Mexického zálivu a už nyní znepříjemňuje pobyt na mexických plážích. Příčina masivního rozmnožení chaluh není zcela jasná, vědci podle médií spekulují o vlivu klimatické změny nebo znečištění.

Tchajwanská armáda oznámila, že našla trosky zřejmě spadlého meteorologického balonu, jenž pocházel pravděpodobně z Číny. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž se zbytky balonu našly na odlehlém a strategickém ostrově poblíž čínského pobřeží. Americká armáda pak v pátek dokončila vytahování většiny zbytků jiného – už dříve sestřeleného – čínského balonu, považovaného za špionážní, z Atlantského oceánu. Převezla je pak do laboratoře Federálního úřadu pro vyšetřování ve Virginii k analýze.

Původ trojice neidentifikovaných létajících objektů sestřelených minulý týden nad Severní Amerikou je stále neznámý. Podle prezidenta USA Joea Bidena nicméně nemají souvislost se špionážním čínským balonem sestřeleným dříve nad Atlantským oceánem ani s vojenskými aktivitami jiné země. Biden to řekl novinářům na tiskové konferenci z Bílého domu. Oznámil také, že plánuje hovořit s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Atlantský oceán od Vánoc do poloviny ledna na francouzské pobřeží vyplavil téměř tři sta mrtvých delfínů, výrazně více, než je v tomto období obvyklé. Některé dny se našlo i dvacet těl. Deník Le Monde poznamenává, že mnohá ze zvířat mají zranění od rybářských lodí a jejich vybavení.

První vyslání družic ze západní Evropy bylo patrně neúspěšné. Raketa vypuštěná v úterý speciálně upraveným Boeingem 747 společnosti Virgin Orbit, který odstartoval z letiště u města Newquay v britském Cornwallu, kvůli „anomálii“ dosáhla oběžné dráhy, družice na ni ale nedopravila. Na Twitteru o tom informoval Virgin Orbit.

Podle nového výzkumu jsou části Portugalska a Španělska nejsušší za posledních tisíc let. Jedná se o důsledek atmosférického systému vysokého tlaku způsobeného změnou klimatu. Vědci v této studii varují před dlouhodobými dopady, které se už projevují například v produkci vína a oliv.

Fernãa de Magalhãese neměla jeho posádka vůbec v oblibě. Kulhající kapitán byl despota, který se nebál své námořníky trestat brutálními praktikami. Zároveň jej ale nesmírně přitahovala svoboda, kterou představovaly neprobádané vody za nedávno objeveným americkým kontinentem. Ač sám Portugalec, dokázal přesvědčil španělského krále, aby mu svěřil pět lodí, se kterými se chystal jako první obeplout Zemi. Jemu samotnému, stejně jako většině posádky, se to však nepodařilo. Zemřel před 500 lety, 27. dubna 1521, v bojích s domorodci na Filipínách.

Indonésie pokračuje v pátrání po armádní ponorce, se kterou ztratila kontakt v úterý večer SELČ při vojenském cvičení. Na palubě plavidla se nacházelo 53 osob. Podle šéfa armády vystačí námořníkům kyslík do soboty. Indonésie požádala o pomoc Indii, Austrálii a Singapur, s nabídkou pomoci přišly už i Spojené státy, Francie a Německo.

Počasí v Česku bylo doposud velmi klidné – v dalších dnech se to ale díky situaci nad Atlantikem změní. Vytvoří se tam totiž několik hlubokých tlakových níží a ty mohou i významnějším způsobem ovlivnit evropskou cirkulaci.

Nejméně jeden člověk zemřel na jihu amerického státu Alabama v důsledku hurikánu Sally, jehož přechod přes pobřeží Mexického zálivu provázely mohutné přívaly deště a vzedmutí mořské hladiny. Živel zaplavil řadu obcí a přerušil dodávky elektřiny statisícům domácností. Zbytky bouřkového systému se posouvají na severovýchod, nebezpečí ale v pobřežních oblastech nepominulo, uvedla agentura AP.

Více než sto let od potopení Titanicu se kolem jeho vraku odehrává další drama. Společnost RMS Titanic plánuje vyzvednutí telegrafu, kterým posádka námořního kolosu volala o pomoc. Rozpadající se trosky lodi by ho totiž mohly pohřbít navždy. Proti se ale staví někteří archeologové a dokonce i britská a americká vláda.

Třem druhům mořských ryb umožňují namnožené tyčinkové fotoreceptory v sítnici rozlišovat barvy v temných hloubkách. U ostatních obratlovců tyčinky ve tmě zajišťují černobílé vidění, barvy rozlišují při dobrém světle pomocí čípků. Neobvyklý mechanismus by rybám mohl usnadňovat lovení kořisti a výběr partnerů k rozmnožování, uvedla Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Oceány jsou v současnosti bouřlivější než v 90. letech 20. století. Zjistil to tým australských vědců, který zkoumal satelitní záznamy za více než třicet let. Příčinou je zřejmě měnící se klima. Společně s jejich výzkumem postupuje i rozvoj technologií na přeměnu energie oceánů v elektřinu.