Pobřežní stráž i společnost OceanGate prohlásily pasažéry ztracené ponorky za mrtvé

Nahrávám video

Americká pobřežní stráž oznámila, že pětičlenná posádka pohřešované ponorky Titan je po smrti. To se domnívá i společnost OceanGate Expeditions, která ji vlastnila. Předtím záchranáři při pátrání našli pole trosek poblíž Titanicu, kam se ponorka vydala.

„V oblasti, kde po pohřešované ponorce pátrají dálkově řízená plavidla, byly nalezeny trosky,“ napsala pobřežní stráž. 

Televize CNN s odvoláním na interní zprávu pobřežní stráže uvedla, že trosky byly vyhodnoceny jako součást vnějšího trupu. Podvodní robot ve čtvrtek ráno našel záď ponorky, potvrdila následně pobřežní stráž.

„Domníváme se nyní, že jsme o našeho výkonného ředitele Stocktona Rushe, Shahzadu Dawooda a jeho syna Sulemana Dawooda, Hamishe Hardinga a Paula-Henriho Nargeoleta bohužel přišli,“ uvedla v prohlášení společnost.

Admirál pobřežní stráže John Mauger řekl, že ponorka implodovala. Posádka tak neměla šanci na přežití. Je podle něj příliš brzy na to říci, kdy k implozi došlo. Zvuky, které senzory zaznamenaly v úterý a ve středu, ovšem pravděpodobně s ponorkou nesouvisely.

Trosky byly nalezeny ve vzdálenosti přibližně 490 metrů od přídě Titanicu, který spočívá na mořském dně v hloubce kolem 3800 metrů od svého ztroskotání v roce 1912.

Čtyři dny

Plavidlo Titan zahájilo ponor k vraku Titanicu během neděle a podle dostupných informací mělo zásoby kyslíku na čtyři dny. Záchranáři proto odhadují, že posádce mohl dojít ve čtvrtek kolem 13:00 středoevropského času. Tato doba uplynula, aniž by rozsáhlá mezinárodní pátrací operace přinesla kýžený výsledek. Kalkulace ohledně zásoby kyslíku přitom vycházely z předpokladu, že Titan zůstal neporušený. 

Titan se v severním Atlantiku stovky kilometrů od kanadského pobřeží ztratil v neděli večer. Od té doby ve vodách pátrali američtí i kanadští záchranáři za pomoci lodí, letadel či bójí se sonarem. Americká pobřežní stráž ve středu ujišťovala, že stále pomýšlí na záchranu pětice pohřešovaných, jakkoli konstatovala, že neví, kde se nachází.

Rozsah operace

Do pátrání úřady vyslaly desítky lodí a několik dálkově ovladatelných ponorných zařízení s kamerami. Hledání se soustřeďovalo na oblast, kde v úterý a ve středu záchranáři zachytili pod vodou šíření zvuků, které média zpočátku popisovala jako pravidelné bouchání.

Ponorku dlouhou necelých sedm metrů hledaly týmy v oblasti velké zhruba jako celá Belgie, a to až do hloubky čtyř tisíc metrů. Do operace se zapojila také francouzská loď s robotem, který se dokáže v takových hloubkách pohybovat.

Titan, který patřil společnosti OceanGate Expeditions, vezl kromě šéfa firmy Stocktona Rushe také britského dobrodruha Hamishe Hardinga, francouzského znalce Titanicu Paula-Henriho Nargeoleta a britského podnikatele s pákistánskými kořeny Shahzadu Dawooda a jeho syna Sulemana.

Expert: Na záchranu by možná nestačil ani týden

Podmořský technik a potápěč Pavel Gross míní, že šance na záchranu posádky byly malé. Takováto záchranná akce se ještě nikdy nestala v této hloubce.

„Ponorek, které by mohly případně pomoct, je ve světě jenom několik. Vy musíte tu záchrannou ponorku dopravit, dejme tomu letadlem, z Kalifornie do Bostonu, tam ji nalodit a plout minimálně šest set kilometrů. To všechno je otázka dní, ne hodin,“ vysvětlil logistické komplikace.

Nahrávám video

Technika, se kterou se posádka potápěla, byla navíc podle něj „pravděpodobně víc než mizerná“ a neodpovídala dnešním standardům. „Je to technický zločin, je-li to pravda. Každá pojišťovací společnost lpí na tom, že ponorku lze otevřít zvenčí i zevnitř,“ uvedl s narážkou na informace, že ponorka byla na začátku plavby uzamčena zvenčí.

„U této ponorky vás tam zašroubují jako sardinku na vzduchu a pustí vás do vody. A když se nouzově vynoříte, tak přestože jste na vzduchu, nemáte možnost dýchat, protože nemůžete otevřít sami zevnitř ten průlez,“ dodal s tím, že sám by do takové ponorky nevlezl.

Standardní podle něj nebyla ani zásoba kyslíku na 96 hodin, s níž se posádka ponořila. „Standard je už po dobu dobrých třiceti čtyřiceti let jeden týden, toto jsou maximálně tři až čtyři dny, neodpovídá to technickým předpisům, které většinou diktují pojišťovací společnosti.“ 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina zasáhla sevastopolské muzeum na okupovaném Krymu, tvrdí Rusko

Server Meduza s odkazem na ruské úřady píše, že raketový útok na město Čeboksary zasáhl závod vyrábějící komponenty do dronů a raket. Rusko zároveň tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly historické muzeum v Sevastopolu, vypukl tam požár. Kyjev měl také zasáhnout Kujbyševskou ropnou rafinerii v ruské Samaře. Rusko podniklo v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 5 mminutami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 2 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 4 hhodinami

Pákistánské údery v Afghánistánu zabily nejméně třináct lidí, tvrdí Taliban

Mluvčí afghánského vládního hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid tvrdí, že Pákistán udeřil ve třech afghánských provinciích. Podle mluvčího si útoky vyžádaly životy nejméně třinácti lidí, dalších čtrnáct osob utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
před 5 hhodinami

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu místní policií v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, ten skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy.
před 9 hhodinami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoZpráva EU o drogách varuje před opioidy. Evropa se může poučit z krize v USA

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.
před 12 hhodinami
Načítání...