Hladomor

Při izraelském vzdušném útoku v Pásmu Gazy v úterý brzy ráno zemřelo nejméně dvacet Palestinců. Nálety mířily na město Rafáh na jihu a uprchlický tábor Nusajrát ve středu Gazy. Podle agentury Reuters to oznámili zdravotníci působící v oblasti, kde proti sobě od října bojuje izraelská armáda a palestinské teroristické hnutí Hamás. Izrael podle agentury v noci vypálil i několik raket na vojenské cíle u syrského hlavního města Damašku. O míru v regionu chce jednat americký ministr zahraničí Antony Blinken během návštěvy Saúdské Arábie a Egypta, ke které má dojít tento týden.

V Pásmu Gazy probíhá rozsáhlá humanitární krize a podle představitelů Evropské unie v oblasti hrozí akutní hladomor. Hovoří o potřebě poskytovat místním civilistům pomoc. Izrael kvůli přístupu k obyvatelstvu Gazy čelí stupňující se kritice i od svého blízkého spojence, Spojených států amerických. Ministři zahraničí sedmadvacítky vůbec poprvé odsouhlasili sankce proti radikálním izraelským osadníkům ze Západního břehu. Další restrikce se dotknou i teroristického hnutí Hamás.

Sarančata jsou jedním z nejničivějších druhů hmyzu. Jejich roje, které mohou obsahovat desítky miliard zvířat, působí značné škody zejména v chudých afrických zemích. Podle nového výzkumu ale změny klimatu mohou nahrávat jejich rychlejšímu šíření i mimo tradiční oblasti výskytu.

U Chán Júnisu, kde Izrael zahájil nové bojové operace, je humanitární situace naprosto katastrofická. Podle výzkumného pracovníka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakuba Záhory to ale není jen v posledních dnech, ale už několik desetiletí. „Opravdu tam reálně hrozí hladomor statisícům, možná i milionu lidí na malém území,“ uvedl ve vysílání ČT24.

Svět se musí sjednotit, odsoudit zločiny minulosti a zastavit zločiny současnosti, zdůraznil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k uctění památky obětí uměle vyvolaného hladomoru, během kterého zemřelo za sovětské vlády ve třicátých letech minulého století na Ukrajině několik milionů lidí. V současnosti země čelí už téměř deset let ruské agresi, z toho 640. dnem plnohodnotné pozemní invazi. V noci na sobotu ji zasáhl podle tamních úřadů dosud největší ruský dronový úder, který směřoval zejména na Kyjev. Památku obětí hladomoru uctili v Kyjevě také předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Rusko provedlo v noci a v sobotu ráno rozsáhlý dronový útok na Ukrajinu, jehož hlavním cílem byl Kyjev. Podle městských úřadů, které hlásí několik zraněných, šlo o největší dronový útok na metropoli od začátku plnohodnotné ruské invaze loni v únoru. Také ukrajinské vzdušné síly uvádějí, že množství Ruskem vyslaných bezpilotních prostředků Šáhed bylo rekordní. Rusko útočilo v den, kdy si Ukrajina připomíná oběti hladomoru uměle vyvolaného sovětským režimem. Do města při této příležitosti přijeli předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Pokud by se naplnil scénář o globálním oteplení o dva stupně Celsia do konce století, roční počet úmrtí lidí spojených s extrémními vedry by do roku 2050 stoupl o 370 procent. Kvůli horku a jeho přímým důsledkům by tak umíralo téměř pětkrát více lidí než teď, uvádí vědci v rozsáhlé studii zveřejněné v odborném časopise The Lancet.

V Severní Koreji je nedostatek jídla a sousedé umírají hlady. V exkluzivních rozhovorech to novinářům britské stanice BBC řekli tři lidé, kteří tam žijí. Jejich svědectví naznačuje, že situace v totalitní diktatuře je nejhorší od hladomoru z druhé poloviny 90.let. Pchjongjang tvrdí, že zájmy jeho občanů pro něj vždy byly na prvním místě. Svědectví získané BBC zpochybnil tvrzením, že jsou smyšlená a pocházejí od protirežimních sil.

V Chartúmu v neděli pokračovaly tvrdé boje mezi súdánskou armádou a milicemi. Armáda na město útočila ze všech směrů i s pomocí letectva a dělostřelectva, píše server BBC. V metropoli zůstávají miliony civilistů, kterým dochází jídlo. Milice později ohlásily prodloužení příměří o další tři dny s počátkem o půlnoci v noci na pondělí. O několik hodin později prodloužení příměří potvrdila i armáda. Velká Británie v pondělí uskuteční výjimečný evakuační let z přístavního města Port Súdán na břehu Rudého moře. Spojené státy do přístavu poslaly loď námořnictva, aby pomohlo uvázlým Američanům.

Poslanci německého Spolkového sněmu uznali jako genocidu hladomor, který na Ukrajině ve 30. letech minulého století vyvolal sovětský režim. Ukrajinský velvyslanec v Německu Oleksij Makejev rezoluci ještě před hlasováním označil za důležitou podporu Ukrajině, která od února čelí ruské invazi. Po hlasování Makejev poděkoval poslancům z návštěvnické tribuny.

Zemědělské družstvo Svitěs u Oděsy už má na polích pro letošek práci hotovou. Pšenice z několika stovek hektarů je sklizena a leží ve skladu, tak jako každý rok. Je však otázkou, zda pro ni tentokrát bude odbyt.

V Jižním Súdánu zemřeli hlady jeden dospělý a dvě děti, píše zpravodajský web BBC s odkazem na humanitární pracovníky. Neštěstí předcházelo pozastavení potravinové pomoci kvůli nedostatku peněz.

Rusko kvůli své agresivní válce proti Ukrajině nese obrovskou odpovědnost za enormní růst cen potravin a hnojiv a za dramatické zhoršení potravinové krize ve světě. V úterý to ve společném prohlášení uvedli představitelé skupiny velkých světových ekonomik G7, kteří od neděle jednají v bavorském alpském zámku Elmau. Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo a USA avizovaly, že na zabránění hladu a podvýživě vyčlení dodatečných 4,5 miliardy dolarů (105 miliard korun). Skupina chce také založit klimatický klub.

Šibelli, jedna z hlavních somálských řek, vysychá v důsledku přetrvávajícího sucha. To má výrazný dopad na život místních obyvatel, jejichž část je na toku závislá, informoval web BBC. Státní somálská televize dokonce uvedla, že koryto již vyschlo, což může zhoršit sucho v oblasti a dále prohloubit nedostatek potravin, se kterým se tato část Afriky potýká. Milionům lidí hrozí hladomor.

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu hrozí světu největší hladomor od druhé světové války. Na úvod dvoudenního zasedání ministrů pro rozvoj ze zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 to prohlásila německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová. Řekla, že je proto nezbytné vytvořit mezinárodní alianci pro potravinovou bezpečnost. Americká ministryně financí Janet Yellenová na summitu G7 řekla, že sankce vůči Rusku mají na zemi velký dopad. Zmínila například vysokou inflaci.

Poslanci si během středečního jednání připomněli hladomor na Ukrajině v letech 1932 až 1933, který následně uznali za genocidu ukrajinského národa. Do Rady České televize sněmovna žádného z uchazečů nezvolila. Pět míst v ní zůstalo po druhých kolech tajných voleb neobsazených. Poslanci naopak obměnili dozorčí rady státních fondů. Daňové zvýhodnění související s pomocí válkou zasažené Ukrajině by mohla dolní komora schvalovat tento pátek, poslanci novelu pustili do třetího čtení.

Nacionalismus je na Ukrajině pevně zakořeněn, ale příliš se neliší od nacionalismu českého či francouzského, říká Vlastimil Ondra z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Podle historika Tomáše Řepy z brněnské Univerzity obrany jde o zemi, která lákala mocné sousedy, a protože vždy byla v něčím područí, nikdo nechtěl ji a její bohatství jen tak opustit. O pohnutých dějinách Ukrajiny diskutovali odborníci v pořadu Historie.cs.

Desítkám milionů lidí na světě hrozí letos vyhladovění. Světový potravinový program OSN (WFP) nemá dostatek financí na jejich záchranu, a tak apeluje na miliardáře, aby se zapojili. Americký vizionář a podnikatel Elon Musk reagoval, že pomůže, pokud bude jasné, kam peníze půjdou.

Etnický konflikt v africké Etiopii dál zuří stranou pozornosti světa. Během několik náletů na hlavní město povstalecké provincie Tigraj umírali lidé, počet obětí je zatím neznámý. Povstalci obviňují vládní síly z úmyslných útoků na civilisty. Armáda to odmítá s tím, že útočí na budovy, kde rebelové vyrábějí a skladují zbraně.

Dny nezávislosti obyčejně provází oslavy. V pátek by svou první dekádu samostatnosti měl slavit Jižní Súdán, nejmladší stát světa. Důvodů k veselení ale tamní obyvatelé příliš mnoho nemají. Krutá občanská válka mezi etnickými skupinami sice už skončila, je ale velkou otázkou, zda vydrží velmi křehký mír. Dvěma třetinám populace hrozí hladomor a zemi sužuje i nepřízeň živlů.

Severokorejský lídr opět uznal problémy s dodávkami jídla. Při stranickém zasedání tak znovu padala kdysi nebývalá kritika do řad režimu. Kim Čong-un viní tajfuny a povodně, podle znalců škodí hlavně sankce i uzavření hranic s Čínou kvůli pandemii. OSN odhaduje, že nedostatkem potravin trpí až čtyřicet procent Severokorejců.

Etiopská vláda během pátku popřela zprávy o hladomoru v oblasti Tigraj. Organizace spojených národů (OSN) totiž ve své čtvrteční zprávě uvedla, že tam hladomor hrozí až 350 tisícům lidí. Dětský fond (UNICEF) navíc oznámil, že těžkou formou podvýživy v regionu trpí třicet tisíc dětí.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un ve svém projevu na sjezdu vládnoucí Korejské strany práce vyzval občany, aby se připravili na velké ekonomické problémy. Ty přirovnal k hladomoru z 90. let minulého století, který si tehdy vyžádal statisíce obětí, informovala agentura AP. Kim již dříve řekl, že země čelí „doposud nejhorší situaci“ kvůli několika faktorům, včetně koronavirové pandemie, amerických sankcí a přírodních neštěstí z loňského léta.

Organizace spojených národů (OSN) dlouhodobě varuje, že zhruba polovina obyvatel Jemenu je vážně ohrožena nedostatkem jídla. Zatímco v situaci hladomoru je nyní několik desítek tisíc lidí, ohrožená skupina zahrnuje až šestnáct milionů obyvatel blízkovýchodní země. Šéf Světového potravinového programu (WFP) David Beasley, který tento týden navštívil město Saná, jež mají v rukou šíitští povstalci, situaci v zemi označil za „peklo“. Prohlásil také, že jeho organizace nemá dostatek peněz na pomoc strádajícím.