Zpravodajství

Slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová ve čtvrtek obhajovala chystané změny ve fungování veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) tím, že stanice podle ní cenzuruje názory. Kritizovala také práci slovenských novinářů a tvrdila, že lidé stále více spoléhají na alternativní média, protože v těch z hlavního proudu se prý dozvědí informace jen „jediného spektra a jedné jediné pravdy“. Návrhy na změny v RTVS vyvolaly kritiku opozice s tím, že se vláda chystá médium ovládnout.

„Snažíme se lidem politiku vysvětlit. Někdy možná až polopaticky, ale chceme, aby ji pochopil stejně dobře profesor na vysoké škole jako dělník v továrně,“ vysvětluje ředitel zpravodajství a publicistiky TV Nova Kamil Houska. Večerní zprávy už podle něj nepřinášejí divákům nové informace. „Je to show, která vám shrne den,“ popisuje Houska, podle kterého není vzhled pro televizní novináře tak důležitý. V podcastu Background ČT24 mluví také o prvním setkání s Milošem Zemanem, spolupráci se slovenskou TV Markíza nebo o informování o střelbě na pražské filozofické fakultě.

Ústavní soud odmítl stížnost advokáta z Prahy, který neúspěšně zpochybnil dočasné zablokování některých českých webů po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022. Důvodem zablokování, které trvalo čtvrt roku, byla obava vlády z šíření dezinformací. Muži vadilo, že kvůli blokaci webů nemohl čerpat informace, které čerpat chtěl. Ústavní soudci stížnost označili za zjevně neopodstatněnou.

Co se přesně stalo u nemocnice v Gaze? Média po celém světě tento týden řešila, zda raketa, která tam dopadla, byla izraelská, nebo palestinská. Jakému zdroji mají novináři věřit, když kromě opravdové války vypukla i ta informační? A jaké metody při vyhodnocování informací využívá armáda? V pořadu Newsroom ČT24 odpovídal velitel Skupiny kybernetických a informačních sil Armády ČR Ivo Zelinka.

Ruská agrese vůči Ukrajině je podle končícího ředitele zpravodajství a sportu ČT Zdeňka Šámala situace, kdy bylo správné, aby Česká televize zaujala postoj. V Interview ČT24 Šámal také řekl, že si nevzpomíná na žádný okamžik, kdy by měl pocit, že něco takříkajíc zvoral, i když připustil, že s odstupem lze některé momenty hodnotit kriticky. Rozhovor se Zdeňkem Šámalem vedla Tereza Kručinská.

Česká televize bude mít od října s nástupem nového generálního ředitele Jana Součka čtyři nové ředitele divizí. Novou divizi digitálních služeb povede dosavadní ředitel vývoje programu a nových médií Jan Maxa, v čele zpravodajství a publicistiky vystřídá odcházejícího Zdeňka Šámala dosavadní šéfredaktor ČT24 Petr Mrzena. Další novou divizi Obsah bude řídit Tereza Polachová a Korporátní služby povede Michal Fila. Souček, který nahradí Petra Dvořáka, změny představil na tiskové konferenci.

Útok na Kapitol byla bezprecedentní situace, která se stala před mýma očima, vzpomíná na události z ledna 2021 teď už bývalý zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Jan Kaliba, který strávil v USA šest let. Míra, se kterou v jednu chvíli Trump šířil lži a dezinformace, byla podle Kaliby už extrémní. Novinář by ale měl už z principu přistupovat podezřívavě ke každé hlavě státu, upozorňuje. Co byl při natáčení reportáží pro něj největší oříšek? A jak se ze „sporťáka“ stal zahraničním reportérem? I o tom mluví Kaliba v podcastu Background ČT24.

Česká televize od pondělí 3. dubna spustí další dvě verze regionálního zpravodajství. Půjde o vysílání pro jihozápadní část Čech a severovýchod Čech, informoval předseda Rady ČT Karel Novák. Zájem diváků o regionální vysílání je podle něj enormní. Mutace zpravodajství pro jihozápadní část republiky budou vysílat studia z Českých Budějovic a Plzně. Severovýchod Čech bude vysílat z Hradce Králové a Ústí nad Labem.

Českou televizi čeká od roku 2024 omezování výroby a vysílání a propouštění zaměstnanců, pokud se do té doby nezvýší koncesionářský poplatek ze stávajících 135 korun. Letos přijatá úsporná opatření nebudou po roce 2024 pro stávající rozsah činností stačit. Při projednávání aktualizace dlouhodobých plánů na roky 2023 až 2027 se na tom usnesla Rada ČT. Ta si také zvolila novým předsedou bývalého šéfredaktora zpravodajství Karla Nováka.

Musíme být opatrní v tom, jak dovolujeme toxickým dezinformacím pronikat do veřejného života, řekl v rozhovoru pro ČT životopisec a válečný reportér Jon Lee Anderson, který pokrýval mnoho válečných konfliktů od střední Ameriky, přes Blízký východ až po Afghánistán. Varoval také před šířením propagandy na sociálních sítích. Existuje příliš mnoho způsobů, jak se ze sociálních sítí stane zbraň, upozornil.

Pojďme mluvit i o věcech minoritních, citlivých a nepříjemných. Vadí mi, že se zdůrazňují jen některá témata, říká moderátorka České televize Barbora Kroužková. Po maturitě uvažovala o práci v cestovním ruchu, nakonec se ale dala na novinařinu. Do České televize přišla dva roky před takzvanou televizní krizí, kterou považuje za nevyužitou příležitost. „Cítila jsem to jako možnost bojovat za veřejnoprávní novinařinu,“ vysvětluje v podcastu Background ČT24.

Tehdy jako pětadvacetiletý reportér ČT byl Josef Kvasnička mezi prvními, kdo viděl následky povodní na vlastní oči a zprávy o tom posílal do televize. Byl červenec 1997 a velká voda zaplavila Ostravu, Olomouc, Přerov, ale symbolem tragédie se stala obec Troubky, kam se Kvasnička dostal s kameramanem. „Bylo to mimořádně náročné, byl jsem tehdy naprosto nezkušený a nevěděli jsme, jestli to technika ustojí,“ zavzpomínal v Interview ČT24.

Kameraman Vojtěch Hönig se podruhé od začátku válečného konfliktu vydal na Ukrajinu a po boku zpravodaje Martina Jonáše natáčel reportáže z bojových zón. Během prvního pobytu na Ukrajině pracoval tři týdny s Michalem Kubalem. O tom, jak se jeho pohledem změnila situace v okupované zemi, vyprávěl v rozhovoru ve Studiu 6.

Zahraniční zpravodaj České televize David Borek v Interview ČT24 popsal čas strávený na válkou zmítané Ukrajině. Mimo jiné řekl, že tamní populace je podle jeho zkušenosti sice konfliktem unavená, ale rozhodně ne v tom smyslu, že by měla náladu kapitulovat. Nevidí ani příliš paralel mezi boji na Ukrajině a izraelsko-palestinskými střety, které obvykle pokrývá jako blízkovýchodní zpravodaj.

Technická kuriozita, v níž jsme byli průkopnickou zemí, popisuje počátky radiofonie – tedy rozhlasu – Petr Bednařík z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Od pokusů, které znamenaly zásadní krok při zavádění rozhlasu v Československu, uplynulo sto let. Vysílání se potýkalo se špatnou technickou stránkou i legislativními problémy. Koncesionáři zase s vysokými poplatky a drahými přijímači.

Z Ameriky přes válečné zóny do Číny. Tak by se dala popsat novinářská cesta Tomáš Etzlera. Z českých reportérů je jediný, kdo první novinářské zkušenosti začal sbírat rovnou v CNN. K reportérské práci se tam ale nedostal hned. Začínal jako řidič, který vozil pizzu a štáby na natáčení. Do Pekingu a Hongkongu odjel už jako zkušený reportér.

Funkci šéfa zpravodajství Českého rozhlasu (ČRo) chce generální ředitel René Zavoral obsadit zhruba do tří měsíců. Způsob výběru hodlá během této doby konzultovat se všemi čtyřmi šéfredaktory zpravodajství ČRo. S nimi se také bude do jmenování nového ředitele pravidelně jednou týdně setkávat. Zavoral to uvedl na úterním setkání se zaměstnanci.

Řízením zpravodajství Českého rozhlasu (ČRo) bude od ledna dočasně pověřen nynější šéfredaktor Radiožurnálu Ondřej Suchan. Přijal nabídku generálního ředitele ČRo Reného Zavorala. Nahradí Jana Pokorného, který po dohodě místo opouští, ale v rozhlase zůstává. V pondělí to řekl mluvčí rozhlasu Jiří Hošna.

Jitka Obzinová nenastoupí do čela zpravodajství Českého rozhlasu, oznámil jeho generální ředitel René Zavoral po jednání s ní. Dosavadního ředitele zpravodajství Jana Pokorného podle něj nejspíše dočasně nahradí Ondřej Suchan. Ten však požádal o čas na rozmyšlenou do začátku příštího týdne.

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko odsouhlasil změny v zákonech, které zpřísňují pravidla pro pořádání protestů a omezují práci žurnalistů. Novináři nově nesmějí informovat v reálném čase o nepovolených demonstracích. Právní norma také bez příslušného povolení zakazuje zveřejňovat výsledky průzkumů mínění, které se týkají společensko-politické situace.

Americká technologická společnost Facebook znovu umožní uživatelům v Austrálii sdílení a prohlížení zpravodajského obsahu na své sociální síti. Podle agentury Reuters to oznámila australská vláda s tím, že se s firmou dohodla na úpravě sporného zákona, podle nějž měli provozovatelé internetových platforem platit australským zpravodajským společnostem za využívání jejich obsahu.

Společnost Microsoft se spojila s evropskými vydavateli ve snaze společně prosadit systém, který by zajistil, aby přední technologické firmy platily za zpravodajství. Velká bitva o platby se nyní vede v Austrálii, kde chce vláda přimět giganty jako Google a Facebook, aby platili za zpravodajství. Evropští vydavatelé a Microsoft chtějí v EU prosadit australský arbitrážní mechanismus, který by zajistil, že technologické firmy budou spravedlivě odměňovat vydavatele zpravodajství za používání jejich obsahu, uvádí se v tiskové zprávě české Unie vydavatelů.

Od posledních parlamentních voleb v Myanmaru neuběhly ani tři měsíce a právě v den, kdy měl poprvé zasednout parlament s nově zvolenými poslanci, moc v zemi převzala armáda –⁠ prvního února provedla vojenský převrat. Při něm zadržela šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij, prezidenta Win Myina a vyhlásila na rok výjimečný stav. Nebe země tisíce zlatých pagod pak zaplavily červené balonky, které na protest vypustili někteří významní aktivisté. Stávkují lékaři, do protestů se zapojují i učitelé a studenti a nesouhlas dávají najevo i běžní občané. Ředitelka Barmského centra v Praze Sabe Soe v rozhovoru řekla, že země právě teď, snad ještě víc než kdy jindy, potřebuje podporu vlád demokratických zemí.

Ostravské studio České televize slaví 65 let. Vůbec poprvé se nejstarší regionální pracoviště veřejnoprávní televize přihlásilo na Silvestra roku 1955 o půl osmé večer. Z provizorního studia uvnitř vysílače v Hošťálkovicích promluvila hlasatelka jen k hrstce diváků, kteří na Ostravsku vlastnili televizní přijímač.