Zpravodajství strana 2 z 3

Česká televize od pondělí 3. dubna spustí další dvě verze regionálního zpravodajství. Půjde o vysílání pro jihozápadní část Čech a severovýchod Čech, informoval předseda Rady ČT Karel Novák. Zájem diváků o regionální vysílání je podle něj enormní. Mutace zpravodajství pro jihozápadní část republiky budou vysílat studia z Českých Budějovic a Plzně. Severovýchod Čech bude vysílat z Hradce Králové a Ústí nad Labem.

Českou televizi čeká od roku 2024 omezování výroby a vysílání a propouštění zaměstnanců, pokud se do té doby nezvýší koncesionářský poplatek ze stávajících 135 korun. Letos přijatá úsporná opatření nebudou po roce 2024 pro stávající rozsah činností stačit. Při projednávání aktualizace dlouhodobých plánů na roky 2023 až 2027 se na tom usnesla Rada ČT. Ta si také zvolila novým předsedou bývalého šéfredaktora zpravodajství Karla Nováka.

Musíme být opatrní v tom, jak dovolujeme toxickým dezinformacím pronikat do veřejného života, řekl v rozhovoru pro ČT životopisec a válečný reportér Jon Lee Anderson, který pokrýval mnoho válečných konfliktů od střední Ameriky, přes Blízký východ až po Afghánistán. Varoval také před šířením propagandy na sociálních sítích. Existuje příliš mnoho způsobů, jak se ze sociálních sítí stane zbraň, upozornil.

Pojďme mluvit i o věcech minoritních, citlivých a nepříjemných. Vadí mi, že se zdůrazňují jen některá témata, říká moderátorka České televize Barbora Kroužková. Po maturitě uvažovala o práci v cestovním ruchu, nakonec se ale dala na novinařinu. Do České televize přišla dva roky před takzvanou televizní krizí, kterou považuje za nevyužitou příležitost. „Cítila jsem to jako možnost bojovat za veřejnoprávní novinařinu,“ vysvětluje v podcastu Background ČT24.

Tehdy jako pětadvacetiletý reportér ČT byl Josef Kvasnička mezi prvními, kdo viděl následky povodní na vlastní oči a zprávy o tom posílal do televize. Byl červenec 1997 a velká voda zaplavila Ostravu, Olomouc, Přerov, ale symbolem tragédie se stala obec Troubky, kam se Kvasnička dostal s kameramanem. „Bylo to mimořádně náročné, byl jsem tehdy naprosto nezkušený a nevěděli jsme, jestli to technika ustojí,“ zavzpomínal v Interview ČT24.

Kameraman Vojtěch Hönig se podruhé od začátku válečného konfliktu vydal na Ukrajinu a po boku zpravodaje Martina Jonáše natáčel reportáže z bojových zón. Během prvního pobytu na Ukrajině pracoval tři týdny s Michalem Kubalem. O tom, jak se jeho pohledem změnila situace v okupované zemi, vyprávěl v rozhovoru ve Studiu 6.

Zahraniční zpravodaj České televize David Borek v Interview ČT24 popsal čas strávený na válkou zmítané Ukrajině. Mimo jiné řekl, že tamní populace je podle jeho zkušenosti sice konfliktem unavená, ale rozhodně ne v tom smyslu, že by měla náladu kapitulovat. Nevidí ani příliš paralel mezi boji na Ukrajině a izraelsko-palestinskými střety, které obvykle pokrývá jako blízkovýchodní zpravodaj.

Technická kuriozita, v níž jsme byli průkopnickou zemí, popisuje počátky radiofonie – tedy rozhlasu – Petr Bednařík z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Od pokusů, které znamenaly zásadní krok při zavádění rozhlasu v Československu, uplynulo sto let. Vysílání se potýkalo se špatnou technickou stránkou i legislativními problémy. Koncesionáři zase s vysokými poplatky a drahými přijímači.

Z Ameriky přes válečné zóny do Číny. Tak by se dala popsat novinářská cesta Tomáš Etzlera. Z českých reportérů je jediný, kdo první novinářské zkušenosti začal sbírat rovnou v CNN. K reportérské práci se tam ale nedostal hned. Začínal jako řidič, který vozil pizzu a štáby na natáčení. Do Pekingu a Hongkongu odjel už jako zkušený reportér.

Funkci šéfa zpravodajství Českého rozhlasu (ČRo) chce generální ředitel René Zavoral obsadit zhruba do tří měsíců. Způsob výběru hodlá během této doby konzultovat se všemi čtyřmi šéfredaktory zpravodajství ČRo. S nimi se také bude do jmenování nového ředitele pravidelně jednou týdně setkávat. Zavoral to uvedl na úterním setkání se zaměstnanci.

Řízením zpravodajství Českého rozhlasu (ČRo) bude od ledna dočasně pověřen nynější šéfredaktor Radiožurnálu Ondřej Suchan. Přijal nabídku generálního ředitele ČRo Reného Zavorala. Nahradí Jana Pokorného, který po dohodě místo opouští, ale v rozhlase zůstává. V pondělí to řekl mluvčí rozhlasu Jiří Hošna.

Jitka Obzinová nenastoupí do čela zpravodajství Českého rozhlasu, oznámil jeho generální ředitel René Zavoral po jednání s ní. Dosavadního ředitele zpravodajství Jana Pokorného podle něj nejspíše dočasně nahradí Ondřej Suchan. Ten však požádal o čas na rozmyšlenou do začátku příštího týdne.

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko odsouhlasil změny v zákonech, které zpřísňují pravidla pro pořádání protestů a omezují práci žurnalistů. Novináři nově nesmějí informovat v reálném čase o nepovolených demonstracích. Právní norma také bez příslušného povolení zakazuje zveřejňovat výsledky průzkumů mínění, které se týkají společensko-politické situace.

Americká technologická společnost Facebook znovu umožní uživatelům v Austrálii sdílení a prohlížení zpravodajského obsahu na své sociální síti. Podle agentury Reuters to oznámila australská vláda s tím, že se s firmou dohodla na úpravě sporného zákona, podle nějž měli provozovatelé internetových platforem platit australským zpravodajským společnostem za využívání jejich obsahu.

Společnost Microsoft se spojila s evropskými vydavateli ve snaze společně prosadit systém, který by zajistil, aby přední technologické firmy platily za zpravodajství. Velká bitva o platby se nyní vede v Austrálii, kde chce vláda přimět giganty jako Google a Facebook, aby platili za zpravodajství. Evropští vydavatelé a Microsoft chtějí v EU prosadit australský arbitrážní mechanismus, který by zajistil, že technologické firmy budou spravedlivě odměňovat vydavatele zpravodajství za používání jejich obsahu, uvádí se v tiskové zprávě české Unie vydavatelů.

Od posledních parlamentních voleb v Myanmaru neuběhly ani tři měsíce a právě v den, kdy měl poprvé zasednout parlament s nově zvolenými poslanci, moc v zemi převzala armáda –⁠ prvního února provedla vojenský převrat. Při něm zadržela šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij, prezidenta Win Myina a vyhlásila na rok výjimečný stav. Nebe země tisíce zlatých pagod pak zaplavily červené balonky, které na protest vypustili někteří významní aktivisté. Stávkují lékaři, do protestů se zapojují i učitelé a studenti a nesouhlas dávají najevo i běžní občané. Ředitelka Barmského centra v Praze Sabe Soe v rozhovoru řekla, že země právě teď, snad ještě víc než kdy jindy, potřebuje podporu vlád demokratických zemí.

Ostravské studio České televize slaví 65 let. Vůbec poprvé se nejstarší regionální pracoviště veřejnoprávní televize přihlásilo na Silvestra roku 1955 o půl osmé večer. Z provizorního studia uvnitř vysílače v Hošťálkovicích promluvila hlasatelka jen k hrstce diváků, kteří na Ostravsku vlastnili televizní přijímač.

Facebooku, Twitteru nebo Instagramu vzniká nová silná konkurence. Mobilní aplikaci TikTok si po celém světě nainstalovaly už dvě miliardy lidí, aktivně ji používá kolem osmi set milionů uživatelů. Velká média si začínají uvědomovat, že by jejich profil na TikToku neměl chybět. Jenže, je prostor, ve kterém lidé nahrávají a sdílejí maximálně minutová a většinou vtipná videa, vůbec správné místo pro zpravodajství? Amerika už to zkouší a zatím to vypadá, že nejúspěšnější jsou vtipy a dezinformace. Téma rozebírá pořad Newsroom ČT24.

Do podzimního vysílání vstoupila CNN Prima News jako jiný kanál než ten, který v květnu startoval. Ze stanice odešly dvě členky vedení, z moderátora hlavních zpráv je šéfredaktor, televizi opustili investigativci. Do popředí se mají podle plánů vedení tlačit spotřebitelská témata a hlavní zpravodajskou relaci diváci uvidí už jen na Primě. Po čtyřech měsících vysílání jsou to podle mediálních analytiků změny, které se vzdalují primárnímu cíli – být dobrou zpravodajskou televizní stanicí. Téma rozebere nedělní Newsroom ČT24.

Herci a další umělci se můžou zbavit nepohodlného zakrývání dýchacích cest, schválila to ve čtvrtek vláda. Ti, kteří se vrátili ke své práci, museli mít doposud roušky, stejně jako všichni ostatní lidé v Česku. Výjimka z protipandemických opatření se týká například i moderátorů ve zpravodajství. Zakrývání úst přináší problémy například neslyšícím, kteří dokáží za normálních okolností odezírat ze rtů.

Na televizních obrazovkách se před třiceti lety objevil Deník ČST, nový formát hlavni zpravodajské relace. Pořad byl federální a nahradil Televizní noviny.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Byla to situace v dnešním světě všudypřítomných médií jen stěží uvěřitelná. Toho dne se z britské stanice BBC linulo do éteru: „Dobrý den, dnes je Velký pátek. A nemáme pro vás žádné zprávy.“ Následoval čtvrthodinový poslech klavírní skladby. Stalo se tak před 90 lety, 18. dubna 1930.

Státy po celém světě sčítají nakažené, oběti a uzdravené. Mediální analytici také počítají – kolik se o koronaviru napíše zpráv a jakou mají u publika odezvu. Datový tým z americké společnosti Chartbeat dva březnové týdny analyzoval všechny texty na internetu, které obsahují slovo „koronavirus“ nebo „COVID-19“, čili nemoc, kterou způsobuje. Došel k počtu 1,3 milionu článků a závěru, že čtenáře bude takový obsah s velkou pravděpodobností zajímat i dál.

Přinášejí témata, na která slyší lidé nevěřící demokracii, tradičním médiím a tradičním politickým stranám. Vydávají zprávy bez kontextu, informace dostatečně neověřují a neodlišují fakta od názorů. To vše jsou podle odborníka na etiku médií z Masarykovy univerzity Jana Motala Parlamentní listy. Pro Newsroom ČT24 médium rozebíral, protože se začalo vážně mluvit o jeho možném prodeji. Souvislosti přinesl pořad v neděli.