Chalífa Haftar

Moskva posiluje své zájmy na africkém kontinentu, konkrétně v Libyi. Do země Rusové tajně poslali nejméně osmnáct set vojáků a také vojenská vozidla a zbraně. Kreml sází na podporu východolibyjského generála Chalífy Haftara a tvoří jednotky nazvané „Africký sbor“, do jejichž řad se přidali i bývalí wagnerovci. Cílem Ruska je následně rozšířit sféru vlivu i do dalších afrických zemí.

Wagnerova skupina pomáhala Moskvě posledních pět let v tichosti rozšiřovat ruský vliv na africkém kontinentu prostřednictvím bezpečnostních smluv či propagandou v médiích. Po neúspěšném ozbrojeném povstání zůstává ale osud žoldnéřů v regionu nejistý. Podle Kremlu mají aktivity wagnerovců v Africe pokračovat, není ale zřejmé, zda je bude řídit Jevgenij Prigožin z Běloruska. Pokud by společnost skončila, v Africe by se ocitly bez práce tisíce žoldnéřů, čehož by mohly využít tamní ozbrojené skupiny.

O moc a zdroje v Súdánu spolu už měsíc válčí dva znesváření generálové, kteří kdysi společně potírali černošské rebelie v Dárfúru a jsou lidskoprávními organizacemi spojováni s pácháním zvěrstev. Zatímco šéf armády Abdul Fattáh Burhán si snaží udržet svou pozici de facto vládce Súdánu, velitel Jednotek rychlé reakce (RSF) Muhammad Hamdan Dagalo odmítl začlenit své bojovníky do armády. Díky kontrole zlatých dolů je Dagalo jedním z nejbohatších Súdánců se stotisícovou dobře vycvičenou a vyzbrojenou milicí. Podle expertů hrozí vleklý konflikt, který může destabilizovat celý region.

Libyjská volební komise vyřadila 25 z 98 kandidátů pro prezidentské volby, které se mají konat v prosinci. Mezi vyřazenými jsou podle agentury Reuters také syn bývalého vůdce země Muammara Kaddáfího Sajf a maršál Chalífa Haftar, jehož armáda podporovala paralelní vládu ve východní Libyi a bojovala o Tripolis.

Libye nevzkvétá. I více než deset let od začátku občanské války nesené na vlně arabského jara roku 2011 se země stále potýká s nestabilitou. Po vyhlášení bezletové zóny 17. března 2011 a následném svržení a zabití diktátora Muammara Kaddáfího to vypadalo nadějně. V květnu 2014 ale přišla druhá občanská válka. Od té doby o moc v zemi s velkým ropným bohatstvím soupeří dvě vlády, každou přitom podporují jiné místní milice i zahraniční velmoci.

V Libyi se protesty arabského jara před deseti lety přelily v občanskou válku. Veřejnost volala po pádu čtyřicetileté vlády Muammara Kaddáfího, ten se protesty rozhodl krvavě potlačit. Mezinárodní aliance vedená Francií a Spojenými státy prosadila bezletovou zónu a Kaddáfího režim padl. Období stabilizace bylo ale jen krátké a země se už dekádu zmítá ve spirále vnitřních válek a konfliktů. Nově vytvořená přechodná vláda je už několikátou, která slibuje uspořádání voleb.

Organizace spojených národů oznámila, že znesvářené strany v Libyi podepsaly dohodu o trvalém příměří v celé zemi. Zástupci obou libyjských kabinetů zasedli k mírovým rozhovorům v Ženevě tento týden a dohodu, kterou OSN označila za historickou, budou příští měsíc následovat politická vyjednávání.

Konflikt v Náhorním Karabachu ukazuje na jeden klíčový fenomén dnešních válek – obě strany se navzájem obviňují z využívání zahraničních žoldnéřů. Nájemné jednotky v současnosti vstupují téměř do všech konfliktů a odvádějí špinavou práci za regulérní vojáky. V obrovském byznysu se točí miliardy dolarů.

Libyjská vláda podporovaná OSN vyhlásila příměří a vyzvala ke stažení vojáků ze strategického města Syrta. Ukončení bojů záhy podpořil i předseda východolibyjského parlamentu, který vládu premiéra Fáize Sarrádže se sídlem v Tripolisu neuznává. Informovala o tom agentura Reuters. Libye se v násilí zmítá od pádu Muammara Kaddáfího v roce 2011.

Egyptský parlament schválil rozmístění jednotek egyptské armády v zahraničí, kde by chránily „národní bezpečnost“. Hlasování uvolnilo cestu případné vojenské intervenci v Libyi, o které minulý týden hovořil egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí, píší zahraniční tiskové agentury. Rozmístění „členů egyptské armády v bojových misích za hranicemi egyptského státu pro ochranu národní bezpečnosti“ zákonodárci schválili jednomyslně.

Síly loajální libyjské vládě v Tripolisu (GNA) v pondělí pokračují v postupu na město Syrta východně od metropole. Dochází k tomu za situace, kdy Egypt, který podporuje rivalské východolibyjské jednotky (LNA) vedené polním maršálem Chalífou Haftarem, doporučil příměří mezi oběma znepřátelenými stranami libyjského konfliktu. Tématu se věnoval i zahraniční zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Polní maršál Chalífa Haftar, jehož jednotky ovládají většinu Libye, v televizi ohlásil, že jeho armáda přebírá řízení země. Na základě dohody z marockého Schirátu z prosince 2015 působí v zemi mezinárodně uznávaná vláda národní jednoty premiéra Fáize Sarrádže, která má pod kontrolou jen malé území kolem hlavního města Tripolisu. Haftar nyní prohlásil, že tato dohoda přestává platit „jako součást temné minulosti“. Tripoliská vláda označila Haftarův krok za frašku a převrat.

Na přístav v libyjském Tripolisu v týdnu zaútočily jednotky polního maršála Chalífy Haftara, jenž ovládá východ země a s tripoliským kabinetem soupeří o moc. Úřady kvůli tomu evakuovaly všechny lodě včetně tankerů, ale také na tři tisíce velbloudů z Austrálie. Ti museli absolvovat zhruba 45 kilometrů dlouhou cestu k novému majiteli do města Závíja.

Státy Evropské unie budou dohlížet na dodržování zbraňového embarga OSN v Libyi prostřednictvím nové mise. Shodli se na tom unijní ministři zahraničí, kteří odmítli možnost obnovení námořní operace Sophia. Právě tu původně kvůli libyjské krizi zvažovali. Podle italského ministra Luigiho Di Maia by měla operace mít námořní, vzdušnou i pozemní část.

Účastníci mezinárodní konference o Libyi se v Berlíně dohodli na dodržování zbrojního embarga a slíbili konec vojenské podpory znesvářeným stranám. Státníci se podle německé kancléřky Angely Merkelové, která akci uspořádala, shodli, že konflikt v Libyi nemá vojenské řešení. Jednání se účastnil ruský prezident Vladimir Putin, francouzská hlava státu Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Do německé metropole dorazili také představitelé obou znepřátelených libyjských stran.

Libyjská národní armáda polního maršála Chalífy Haftara, jež ovládá východ země a válčí s vládou v Tripolisu, vyhlásila od půlnoci příměří. Mezinárodně uznávaný kabinet premiéra Faíze Sarrádže s klidem zbraní souhlasil. Haftarovy síly ale varovaly, že tvrdě udeří, pokud druhá strana příměří poruší.

V Libyi se hraje o vliv nad zemí oplývající ropou, o kontrolu nad důležitou přestupní stanicí migrantů do Evropy, o roli islámu v politice i o prestiž na diplomatickém a mocenském poli. Válka, která od pondělního dobytí Syrty jednotkami Chalífy Haftara znovu nabrala na obrátkách, proto přitahuje pozornost regionálních i světových mocností.

Jednotky Libyjské národní armády (LNA) polního maršála Chalífy Haftara převzaly kontrolu nad přímořským městem Syrta. To dosud ovládaly síly mezinárodně uznávané vlády premiéra Faíze Sarrádže, která sídlí v metropoli Tripolis. S odvoláním na mluvčího LNA informovala o vývoji agentura AFP.

Turecký parlament na mimořádném zasedání schválil vyslání vojáků do Libye. Mají tam podpořit mezinárodně uznávanou Vládu národní jednoty premiéra Faíze Sarrádže v boji proti Libyjské národní armádě (LNA) generála Chalífy Haftara, která od května postupuje v ofenzivě.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil, že hodlá vyslat vojáky do Libye. Příslušný zákon bude podle něj předložen parlamentu na jeho lednovém zasedání. Informovala o tom agentura Reuters. O pomoc požádala Ankaru mezinárodně uznávaná vláda v Tripolisu, tvrdí Erdogan. Podle Reuters to ale popřel jeden z libyjských ministrů.

Na případné americké sankce proti Turecku Ankara odpoví, ve hře je i možnost uzavření základny Incirlik v Turecku, kterou Spojené státy využívají. Turecké televizi A Haber to v neděli řekl prezident Recep Tayyip Erdogan. Řekl také, že jeho země poskytne Libyi veškerou potřebnou pomoc.

Útok generála Chalífy Haftara proti mezinárodně uznávané vládě v Tripolisu zaskočil svět. Libyjský velitel tvrdí, že nastolí pořádek a zbaví Libyi teroristů a korupce. Západ teď řeší dilema. Haftar si v minulých letech poradil s islámskými radikály, na což slyší jak Francie, tak šéf Bílého domu Donald Trump. Obě země blokují deklarace odsuzující ofenzivu, která si podle OSN vyžádala přes tisíc mrtvých. Experti se obávají další zástupné války velmocí v regionu bohatém na ropu. Evropa přitom potřebuje stabilní Libyi ke zvládnutí migrační krize.

Tažení jednotek generála Chalífy Haftara na Tripolis si během tří měsíců vyžádalo přes tisíc mrtvých. Je mezi nimi i 53 migrantů, kteří tento týden zemřeli při náletu na detenční středisko. S odkazem na Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) o tom informovala agentura AFP.

Organizace spojených národů (OSN) ve čtvrtek uvedla, že libyjští dozorci stříleli po migrantech, kteří se snažili zachránit při úterním náletu na detenční středisko v Tadžuře na předměstí libyjské metropole Tripolis. Podle organizace se prozatímní počet obětí zvýšil ze 44 na 53, včetně šesti dětí. Informovala o tom agentura Reuters. Útok na středečním mimořádném zasedání nedokázala jednomyslně odsoudit Rada bezpečnosti OSN, společné prohlášení zablokovaly USA.