Německá demokratická republika

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl o odškodnění za zranění Jürgena Seiferta na československé hranici v roce 1983. Muž má dostat 135 tisíc korun. Českou televizi o tom informoval Seifertův advokát Lubomír Müller. Seifert se přes československou hranici pokoušel dostat do západního Německa. Zranění, ze kterého má podle Müllera doživotní následky, mu způsobil služební pes. Muž měl podle dřívějších rozhodnutí dostat odškodnění zhruba 36 tisíc korun, ale zastal se ho Nejvyšší soud.

Nastoupit do vlaku a rozjet se 160kilometrovou rychlostí není dnes nic zázračného. Leckomu se zdá stošedesátka docela pomalá. Ale na počátku třicátých let minulého století to tak zdaleka nebylo. Tak rychle jezdilo máloco a držet takovou rychlost velkou část cesty třeba z Berlína do Hamburku bylo nevídané – až do května 1933. Tehdy začal s cestujícími jezdit nový motorový vlak, na svou dobu rychlovlak, kterého i dnešní Deutsche Bahn označují za prapředka svých nynějších ICE. Jeho historie se začala psát před devadesáti lety.

Státní zástupce minulý týden odmítl stížnost proti odložení trestního stíhání bývalého federálního ministra vnitra Františka Kincla. Kincl čelil obvinění v souvislosti se střelbou pohraničníků na československých hranicích, kvůli jeho duševnímu stavu ale policie případ odložila. O odmítnuté stížnosti informoval Českou televizi právní zástupce poškozených Lubomír Müller. Rozhodní o odložení je tak pravomocné.

Někdejší dlouholetá německá kancléřka Angela Merkelová z rukou spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera převzala Záslužný řád Spolkové republiky Německo. Ocenění dostala v nejvyšším stupni, a to jako Velkokříž ve speciálním vyhotovení. V této podobě dosud získaly řád před Merkelovou jen dvě osobnosti, a to bývalí kancléři Konrad Adenauer a Helmut Kohl.

Ve věku 95 let zemřel německý politik Hans Modrow, který v roce 1990 jako poslední komunistický premiér vedl východní Německo na cestě k prvním svobodným volbám a pozdějšímu sjednocení se západní částí země. Oznámila to parlamentní strana Levice, v níž Modrow v posledních letech působil. Předtím vykonával také funkci europoslance a byl u přístupových rozhovorů Česka s Evropskou unií.

Ústavní soud (ÚS) se zastal Němce Thomase Bartsche, kterému českoslovenští pohraničníci prostřelili koleno při pokusu o přechod železné opony. České soudy mu jako odškodnění za zdravotní újmu přiznaly jen zhruba 5500 korun. Přiměřeným odškodněním se soudy po čtvrtečním nálezu musí zabývat znovu. Bartsch, který má trvalé zdravotní následky, pokládá částku za nepřiměřeně nízkou.

Ve východoněmeckých městech, na území někdejší NDR, probíhají už od léta protesty. Nesouhlas vyjadřují někde stovky, jinde tisíce lidí. V posledních týdnech jich na shromáždění chodí spíše méně. Demonstrantům vadí vládní energetická politika, protiruské sankce i dodávky zbraní na Ukrajinu.

Německou knižní cenu letos získala za román Blutbuch (Kniha krve) osoba jménem Kim de l'Horizon, která se identifikuje jako nebinární. Česko-německý autor Jan Faktor, který byl na prestižní ocenění nominován za autobiografický román Trottel (Blbec), neuspěl.

V noci na 13. srpna 1961 vyrostly v ulicích Berlína bariéry, které město na téměř tři desetiletí rozdělily na dvě části. Ve vší tajnosti připravované opatření mělo za cíl zastavit odliv obyvatel komunistické NDR do bohatšího a svobodnějšího Západního Berlína, kterých tam mezi lety 1945 až 1961 odešly asi tři miliony. Ani ostře střežená Berlínská zeď však pokusům o útěk zcela nezabránila – zahynulo při tom 140 osob. Bariéra padla 9. listopadu 1989.

V noci na pátek uplyne 60 let od začátku existence Berlínské zdi – nejviditelnějšího rozdělení Evropy a světa v dobách takzvané studené války. Komunistické Východní Německo se rozhodlo uzavřít hranici v rozděleném Berlíně zejména proto, aby zamezilo útěkům na Západ. Původní ostnatý drát byl postupně nahrazován zdí, při pokusech o její překonání zemřely stovky lidí. Padla až na podzim roku 1989. Knihu Checkpoint Charlie o Berlínské zdi vydal britský publicista Iain MacGregor, který byl hostem Událostí, komentářů.

Vše musí jednou skončit. Jedna z pověstných legend motorismu skončila před třiceti lety. Bylo to 33 let poté, co to celé začalo – poté, co z fabriky ve Zwickau vyjel první vůz značky Trabant. Byť s řadou výhrad, lze napsat, že trabanty byly pro Východní Německo tím, čím byly brouky pro Západní Německo – zásadně pomohly motorizovat obyvatelstvo… A nerezly.

Německo rehabilituje a odškodní homosexuální vojáky, kteří čelili v armádě diskriminaci. Ve středu se na tom dohodla vláda kancléřky Angely Merkelové, informovala agentura DPA. Návrh zákona musí ještě schválit parlament, ve kterém má vládní koalice pohodlnou většinu.

Kancléřka Angela Merkelová při příležitosti oslav 30. výročí znovusjednocení země vyzvala Němce, aby i kvůli koronaviru statečně pokračovali v další cestě za jednotou. V důsledku pokračující pandemie nemoci covid-19 se v sobotu v Německu nekonají žádné hromadné oslavy se stovkami tisíc lidí a v ulicích nepanuje bujaré veselí.

Davy v ulicích, bujaré večírky, ohňostroje… Před třiceti lety Němci slavili znovusjednocení. Státy někdejší Německé demokratické republiky (NDR) se připojily ke zbytku země a po pětačtyřiceti letech tak bylo obnoveno jednotné a suverénní Německo. Mnohé rozdíly mezi východem a západem však přetrvávají dodnes.

Uprostřed velkého energeticko-politického sporu Berlína a Washingtonu uvázlo jedno malé město na severu Německa. Skupina amerických senátorů hrozí sankcemi městu Sassnitz kvůli stavěnému plynovodu Nord Stream 2. Ten má pod mořem obejít území Polska a Pobaltí a otevřít novou cestu ruského plynu do Německa.

Ani třicet let po znovusjednocení Německa není země tam, kde by chtěla být, východu se ale hospodářsky daří a překonává i řadu regionů ve Francii, Polsku nebo České republice. K vládní výroční zprávě o stavu německé jednoty to prohlásil vládní zmocněnec pro nové spolkové země Marco Wanderwitz. Za rostoucí problém východu Německa označil pravicový extremismus, který vláda podle něj nebrala dost vážně. Německo si třicet let od znovusjednocení připomene 3. října.

„V Polsku to trvalo deset let, v Maďarsku deset měsíců, v NDR deset týdnů a v Československu to možná potrvá deset dnů,“ žertoval na podzim 1989 v Praze britský historik Timothy Garton Ash. Jeho bonmot však dobře vystihuje podstatu tehdejšího dění. Sametová revoluce nebyla ojedinělou událostí, nýbrž součástí vlny politických změn, kterou spustily procesy probíhající ve východním bloku po několik předchozích let. Dění v Československu tak do značné míry jen reagovalo na převratný vývoj v okolních zemích.

Německo je Čechům vděčné za roli, kterou sehráli při pádu Berlínské zdi, řekl bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. To, co se tehdy odehrálo na západoněmecké ambasádě v Praze, kde se po tisících shromažďovali východní Němci toužící vycestovat na Západ, bylo podle něj jedinečné a přispělo ke scelování Německa. Schröder to řekl v Berlíně po setkání s českým prezidentem Milošem Zemanem, který se účastní oslav třicátého výročí pádu Berlínské zdi.

Východní Němci jsou v médiích nezřídka stereotypně líčeni jako lidé, kteří si neustále stěžují, a navíc mají zálibu v krajní pravici, je přesvědčena novinářka a psycholožka Melanie Steinová. Založila proto internetový projekt My jsme Východ (Wir sind der Osten), který má ukázat, že lidé narození v zemích bývalé Německé demokratické republiky (NDR) jsou mnohem pestřejší.

Aram Radomski sedí 9. listopadu 1989 u večeře ve svém bytě ve východoberlínské čtvrti Prenzlauer Berg a dívá se na televizi. Běží v ní přímý přenos tiskové konference. Poněkud zmatený mluvčí vládnoucí komunistické strany na ní nejistě utrousí, že lidé mohou z NDR okamžitě vycestovat na Západ. Radomskimu projede hlavou, že se právě v jeho životě něco z minuty na minutu změnilo, a kvapně opouští byt. Vrátí se do něj až druhý den ráno po noci strávené v Západním Berlíně. Radomski a jeho kamarád Siegbert Schefke totiž budou prvními, komu se podaří proniknout za bortící se Berlínskou zeď.

Země bývalé Německé demokratické republiky (NDR) prošly za uplynulých 30 let dramatickým vývojem. Od pádu Berlínské zdi 9. listopadu 1989 přišly o zhruba 2,5 milionu obyvatel, z nichž velká část odešla za lepším životem na západ Německa. Většina z těch, kteří zůstali, si kvůli nekonkurenceschopnosti východoněmeckých firem, jež masově krachovaly, musela hledat novou práci. I když se některé regiony z hlubokého otřesu vzpamatovaly a dnes rostou, jiné, a platí to zejména pro venkovské oblasti, dodnes čelí velkým problémům. Chybí tam mladí lidé i šance.

Zpravodajové zahraničních médií a tiskových agentur v listopadu 1989 informovali svět o situaci v Československu. Redaktorka ČT24 Tereza Řezníčková hovořila se dvěma z nich, s tehdejší korespondentkou agentury AP z východní Evropy Alison Smaleovou a s novinářem Colinem McIntyrem, který v Praze od 50. let pracoval pro britskou agenturu Reuters.

Pád berlínské zdi a komunistické Německé demokratické republiky (NDR) by podle Franka-Waltera Steinmeiera zřejmě vůbec nebyl možný bez boje lidí za svobodu v sousedních zemích včetně Československa. Německý prezident to uvedl v Lipsku, které si připomíná 30. výročí rozsáhlé demonstrace, která podle řady historiků NDR zlomila vaz.

Němci se podle kancléřky Angely Merkelové (CDU) musí učit porozumět tomu, proč znovusjednocení země v říjnu 1990 nepřineslo všem na východě Německa jen dobré zkušenosti. Merkelová to ve čtvrtek, tedy v den 29. výročí znovusjednocení Německa, řekla v Kielu na severu země, kde se konají hlavní oslavy. Ocenila také odvahu východních Němců, jejichž masové protesty před 30 lety vedly k pádu berlínské zdi 9. listopadu 1989.