V noci na pátek uplyne 60 let od začátku existence Berlínské zdi – nejviditelnějšího rozdělení Evropy a světa v dobách takzvané studené války. Komunistické Východní Německo se rozhodlo uzavřít hranici v rozděleném Berlíně zejména proto, aby zamezilo útěkům na Západ. Původní ostnatý drát byl postupně nahrazován zdí, při pokusech o její překonání zemřely stovky lidí. Padla až na podzim roku 1989. Knihu Checkpoint Charlie o Berlínské zdi vydal britský publicista Iain MacGregor, který byl hostem Událostí, komentářů.
Jak propojit fakta a vzpomínky obyčejných lidí. Autorovi knihy o Berlínské zdi pomohla jeho profese
Publicista Iain MacGregor o knize Checkpoint Charlie (zdroj: ČT24)
Otec publicisty MacGregora jako britský voják sloužil po válce v Německu, i autor byl ve městě několikrát. „Já jsem Berlín navštívil hned v roce 1990, když jsem dokončil svá vysokoškolská studia v oblasti historie. Věděl jsem, jak vypadala historie studené války, to jsem studoval, i má disertační práce byla o Pražském jaru roku 1968. Musel jsem navštívit tyto země, bylo pozoruhodné sledovat ty radikální změny,“ uvedl MacGregor.
Kniha Checkpoint Charlie není jenom o historických faktech, výrazně je propojena také s lidskými příběhy. „Chceme, aby v knihách, které dnes čteme, zaznívaly hlasy běžných lidí. Přímo ti lidé na místě, ať už se jednalo o vojáky, politiky, civilisty či zástupce médií, jsou ty hlasy, které nezaznívají až tak často. Myslím si, že podobné knihy mají svůj apel, svou přitažlivost,“ řekl autor.
Projekt trval tři roky, autor vyzpovídal desítky lidí
Na otázku, jak lze v knize propojit fakta a příběhy lidí, MacGregor přiznal, že to není jednoduché. „Byl to projekt, který mi zabral tři roky. Dva roky jsem prováděl výzkum s lidmi z Francie, Británie, USA, Východního Německa i Ruska, bylo jich asi osmdesát. Musel jsem to nějakým způsobem vybrat. Vzhledem k tomu, že jsem editor a vydavatel, tak jsem měl docela štěstí, protože s tím pracuji každý den,“ řekl s tím, že kniha zachycuje všechny důležité okamžiky zdi.
obrázek
Autor uvedl, že největší problémy se objevovaly v počátcích existence Berlínské zdi. Docházelo podle něj k odlivu mozků na Západ, což byl pro Východ problém. „Myslím si, že v roce 1961 bylo napětí nejmarkantnější, potom za nějaké dva až tři roky se situace uklidnila. V sedmdesátých letech svět uznal Východní Německo jako samostatný stát, Západ s Východem spolu normálně obchodovaly,“ popsal.
Připomněl, že podle některých odhadů při pokusu o překonání Berlínské zdi zemřelo zhruba dvě stě lidí. Číslo však může být vyšší. „Někomu se nepodařilo utéct, tito lidé byli opět zavlečeni do Východního Německa a nevíme, co se s nimi stalo,“ připomněl MacGregor.