Jak propojit fakta a vzpomínky obyčejných lidí. Autorovi knihy o Berlínské zdi pomohla jeho profese

Nahrávám video
Publicista Iain MacGregor o knize Checkpoint Charlie
Zdroj: ČT24

V noci na pátek uplyne 60 let od začátku existence Berlínské zdi – nejviditelnějšího rozdělení Evropy a světa v dobách takzvané studené války. Komunistické Východní Německo se rozhodlo uzavřít hranici v rozděleném Berlíně zejména proto, aby zamezilo útěkům na Západ. Původní ostnatý drát byl postupně nahrazován zdí, při pokusech o její překonání zemřely stovky lidí. Padla až na podzim roku 1989. Knihu Checkpoint Charlie o Berlínské zdi vydal britský publicista Iain MacGregor, který byl hostem Událostí, komentářů.

Otec publicisty MacGregora jako britský voják sloužil po válce v Německu, i autor byl ve městě několikrát. „Já jsem Berlín navštívil hned v roce 1990, když jsem dokončil svá vysokoškolská studia v oblasti historie. Věděl jsem, jak vypadala historie studené války, to jsem studoval, i má disertační práce byla o Pražském jaru roku 1968. Musel jsem navštívit tyto země, bylo pozoruhodné sledovat ty radikální změny,“ uvedl MacGregor. 

Kniha Checkpoint Charlie není jenom o historických faktech, výrazně je propojena také s lidskými příběhy. „Chceme, aby v knihách, které dnes čteme, zaznívaly hlasy běžných lidí. Přímo ti lidé na místě, ať už se jednalo o vojáky, politiky, civilisty či zástupce médií, jsou ty hlasy, které nezaznívají až tak často. Myslím si, že podobné knihy mají svůj apel, svou přitažlivost,“ řekl autor. 

Projekt trval tři roky, autor vyzpovídal desítky lidí

Na otázku, jak lze v knize propojit fakta a příběhy lidí, MacGregor přiznal, že to není jednoduché. „Byl to projekt, který mi zabral tři roky. Dva roky jsem prováděl výzkum s lidmi z Francie, Británie, USA, Východního Německa i Ruska, bylo jich asi osmdesát. Musel jsem to nějakým způsobem vybrat. Vzhledem k tomu, že jsem editor a vydavatel, tak jsem měl docela štěstí, protože s tím pracuji každý den,“ řekl s tím, že kniha zachycuje všechny důležité okamžiky zdi. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Autor uvedl, že největší problémy se objevovaly v počátcích existence Berlínské zdi. Docházelo podle něj k odlivu mozků na Západ, což byl pro Východ problém. „Myslím si, že v roce 1961 bylo napětí nejmarkantnější, potom za nějaké dva až tři roky se situace uklidnila. V sedmdesátých letech svět uznal Východní Německo jako samostatný stát, Západ s Východem spolu normálně obchodovaly,“ popsal.  

Připomněl, že podle některých odhadů při pokusu o překonání Berlínské zdi zemřelo zhruba dvě stě lidí. Číslo však může být vyšší. „Někomu se nepodařilo utéct, tito lidé byli opět zavlečeni do Východního Německa a nevíme, co se s nimi stalo,“ připomněl MacGregor. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael novu udeřil na Bejrút. Hizballáh podnikl odvetu na základnu

Izraelský útok na pobřeží libanonské metropole Bejrútu si v noci na čtvrtek vyžádal nejméně sedm mrtvých a 21 zraněných. Město čelilo dalšímu úderu během několika hodin. S odvoláním na libanonské ministerstvo zdravotnictví to napsala agentura AFP. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci vypálilo rakety na základnu Izraele, který v odvetě zasáhl desítku cílů hnutí.
před 2 hhodinami

Demokratičtí senátoři v USA řeší údajný americký zásah íránské školy

Desítky amerických demokratických senátorů požadovaly od vlády prezidenta Donalda Trumpa odpovědi na množící se tvrzení o tom, že by USA byly zodpovědné za únorový útok na íránskou dívčí školu. Napsala to agentura AP. Stanice CNN píše o tom, že americká armáda instituci zasáhla omylem pravděpodobně kvůli zastaralým informacím o nedaleké námořní základně. Zásah školy si tehdy podle íránských médií vyžádal životy nejméně 168 dětí a 14 učitelů.
před 3 hhodinami

Íránské lodě s výbušninami zasáhly v iráckých vodách dva tankery, tvrdí Bagdád

Íránské lodě naložené výbušninami zasáhly v iráckých vodách dva tankery s palivem, které začaly hořet. Irák následně začal s evakuací dvou desítek členů posádky z obou plavidel, napsala ve středu večer agentura Reuters s odvoláním na šéfa irácké společnosti pro přístavy. Jeden člověk při incidentu přišel o život.
před 6 hhodinami

USA zničily 28 íránských lodí schopných pokládat miny, tvrdí Trump

Podle prezidenta USA Donalda Trumpa už Spojené státy vyřadily z provozu celkem dvacet osm íránských lodí které jsou schopné pokládat miny. V úterý večer regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) informovalo o zničení šestnácti minonosných lodí u Hormuzského průlivu. Celkem dle Trumpa došlo ke zničení 58 íránských válečných lodí. Pokračující americko-izraelské údery na Írán přitom Trump znovu označil za „krátkou exkurzi“. V Íránu už podle něj „nezbylo prakticky nic“, na co by americká armáda mohla útočit.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Izrael a Írán podnikly vzdušné útoky, u Íránu byly zasaženy tři nákladní lodě

Izrael podnikl další vzdušné údery na Teherán a na Bejrút, kde zasáhl byt v centru a dle libanonských médií zabil čtyři lidi. Íránské revoluční gardy uvedly, že podnikly vzdušné útoky na Izrael a americké základny v regionu. Mluvčí íránského Červeného půlměsíce Modžtabá Cháledí podle státní televize uvedl, že v Íránu bylo zasaženo téměř dvacet tisíc obytných budov a sedmdesát sedm zdravotnických zařízení. RB OSN žádá okamžité zastavení útoků Íránu na státy Perského zálivu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoAustrálie udělila humanitární azyl šesti íránským fotbalistkám

Austrálie udělila humanitární azyl šesti Íránkám z národního fotbalového týmu, který se v zemi účastnil mistrovství Asie. Zbytek už se vydal na cestu zpět. Sedmá hráčka si nabídku na poslední chvíli rozmyslela, kontaktovala íránskou ambasádu a nechala se odvézt. Íránské velvyslanectví se tak však dozvědělo, kde se hráčky nachází a australský ministr vnitra Tony Burke musel vydat pokyn k jejich přemístění. Opatrnost byla na místě, hráčky totiž byly pod neustálým dozorem mužského doprovodu týmu. Íránský tým vzbudil celosvětový ohlas minulý týden během prvního zápasu s Jižní Koreou – fotbalistky na úvod mlčely během hymny.
před 9 hhodinami

Návrat k ruským palivům by byl strategickou chybou, uvedla šéfka Evropské komise

Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Starmer věděl o Mandelsonovi jako riziku, plyne z dokumentů

Britská vláda zveřejnila část dokumentů souvisejících se jmenováním někdejšího ministra Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Premiér Keir Starmer měl podle jednoho z textů informaci, že kvůli Mandelsonově blízkým vztahům s odsouzeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem může být jmenování „reputačním rizikem“, uvedla stanice Sky News. Starmerův kabinet se k publikaci rozhodl po tlaku, kterému ministerský předseda čelí kvůli aféře svého významného spolustraníka.
před 13 hhodinami
Načítání...