Němci se podle kancléřky Angely Merkelové (CDU) musí učit porozumět tomu, proč znovusjednocení země v říjnu 1990 nepřineslo všem na východě Německa jen dobré zkušenosti. Merkelová to ve čtvrtek, tedy v den 29. výročí znovusjednocení Německa, řekla v Kielu na severu země, kde se konají hlavní oslavy. Ocenila také odvahu východních Němců, jejichž masové protesty před 30 lety vedly k pádu berlínské zdi 9. listopadu 1989.
Pro mnohé byla NDR něco jako lešení, připomněla Merkelová při výročí znovusjednocení
„Pro mě a mnoho jiných byly pád berlínské zdi v roce 1989 a německé znovusjednocení v roce 1990 okamžiky štěstí, naděje, otevřenosti. Jiným naháněla nová otevřenost také strach. Měla jsem dojem, že pro ně NDR byla něco jako lešení, samozřejmě úzké, ale takové, které se přece jen zdálo být oporou,“ uvedla kancléřka, která sama ve východním Německu prožila velkou část svého života.
Merkelová připomněla dramatické změny, k nimž na východě země znovusjednocení vedlo, ať už to byl prudký růst nezaměstnanosti nebo stěhování se statisíců obyvatel na západ. Poznamenala také, že přes veškeré úspěchy v procesu sbližování obou části Německa dodnes panují znatelné rozdíly a navíc se většina východních Němců stále cítí občany druhé kategorie.
„Musíme se všichni v politice i ve společnosti učit porozumět tomu, že německá jednota pro mnoho lidí ve východoněmeckých spolkových zemích není jen pozitivní zkušeností a proč tomu tak je,“ je přesvědčena pětašedesátiletá politička. Je podle ní nutné také pochopit to, že zlepšená hospodářská situace neznamená automaticky identifikaci s demokracií.
Změnili lidé kromě oblečení i myšlení?
Sama si složitost přerodu východního Německa uvědomila už v den znovusjednocení 3. října 1990, když v Berlíně viděla východoněmecké policisty a vojáky, kteří doslova přes noc „změnili strany“.
„Všichni policisté a vojáci se přes noc ocitli v jiném oblečení, ale měli už také jiné myšlení a cítění?“ ptala se Merkelová, podle níž tehdy politici málo dbali na to, že jednotlivec prostě nemůže své dosavadní myšlení, pocity a zkušenosti odložit v šatně a že to možná vůbec ani nechce.
V další části projevu hamburská rodačka ocenila občany komunistické Německé demokratické republiky, kteří se na podzim 1989 postavili režimu. „Statisíce se odvážily na ulici, demonstrovaly poklidně za svobodu a demokracii a dovedly zeď k pádu,“ zdůraznila. Připomněla také oběti komunistického režimu.
Rozdíly se odrážejí i ve voličských preferencích
Nespokojenost obyvatel někdejšího východního Německa s vývojem po znovusjednocení se podle politologů promítá také do jejich volebních preferencí. Při volbách v Sasku a Braniborsku začátkem září zaznamenala dosud největší úspěch protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) na úkor hlavních stran CDU/CSU a SPD.
Velký úspěch mohou AfD přinést také volby v Durynsku, které se konají na konci října. V průzkumech je AfD zatím druhá za postkomunisty ze strany Levice (Die Linke), jejíž reprezentant Bodo Ramelow stojí od roku 2014 v čele Durynska a je tak prvním členem Levice, který se stal ministerským předsedou některé ze spolkových zemí.