Bombardování

Spojené státy předpokládají, že Írán zaútočí proti Izraeli v odvetě za bombardování íránského konzulátu v Damašku, ale ne v takovém rozsahu, aby zavlekl Washington do války na Blízkém východě, informovala agentura Reuters s odvoláním na vyjádření nejmenovaného amerického představitele. Jeruzalém očekává íránský úder v pátek nebo v sobotu, napsal server The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na své zdroje.

Americký prezident Joe Biden považuje postup Izraele v Pásmu Gazy za přehnaný. Hlava státu to řekla novinářům během noci na pátek a dala přitom najevo, že umírání a utrpení nevinných civilistů v Gaze musí skončit a že je pro dlouhodobé přerušení bojů. Agentura Reuters vyjádření označuje za dosud nejtvrdší veřejnou kritiku postupu izraelské vlády. Ani poslední diplomatické aktivity USA a Kataru však zatím nevedly Izrael a teroristické hnutí Hamás k dohodě na příměří.

Ukrajina v pondělí ráno čelila dalšímu rozsáhlému ruskému vzdušnému útoku. Invazní armáda zasáhla podle ukrajinských činitelů obchodní, obytné či průmyslové objekty. Ruské útoky si vyžádaly životy čtyř lidí, zraněných je nejméně 45, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zprávy o explozích přicházely z Charkova, Dnipra, Záporoží, Chmelnyckého či Kryvého Rihu. Ukrajinské letectvo uvedlo, že protivzdušná obrana sestřelila v noci a ráno 26 z celkově 59 různých druhů nepřátelských střel a dronů.

Ruské masivní bombardování vyčerpává obranu Kyjeva a spotřebovává nepočetnou munici ukrajinských sil, ale také pozornost jejich vojáků, což vede k únavě, řekl bezpečnostní analytik Lukáš Dyčka v pořadu Události, komentáře. Dronové a raketové útoky, které Moskva v posledních dnech mířila na ukrajinské území, tak podle něho vojensky dávají smysl. Kyjev a jeho západní spojenci by se měli krátkodobě soustředit na podporu protivzdušné obrany, dodal Dyčka. Členka sněmovního zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) dodala, že Rusko bombardováním demonstruje sílu. Někdejší ministr zahraničí Cyril Svoboda vyjádřil obavy nad slábnoucí západní podporou východoevropské země.

Izrael během noci podnikal další vlnu odvetných náletů na desítky cílů teroristů z hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Podle CNN šlo o nejrozsáhlejší bombardování za poslední dva týdny. Vojáci také uskutečnili omezené výpady do Gazy s cílem bojovat s teroristy. Izraelský ministr obrany Joav Galant uvedl, že připravovaná operace proti Hamásu v Pásmu Gazy může trvat i tři měsíce. Izrael také znovu zaútočil na pozice ozbrojenců Hizballáhu v Libanonu, kteří židovský stát ostřelují. Do Pásma Gazy vjelo od soboty 54 kamionů s humanitární pomocí.

Izrael v posledních 24 hodinách provedl nálety na stovky cílů v Pásmu Gazy, které ovládá islamistické hnutí Hamás. Informovala o tom stanice BBC. Při úderech podle serveru The Times of Israel (ToI) zemřela mimo jiné Džamíla Šantíová, první žena zvolená do úzkého politického vedení Hamásu, a také Rafát abú Hilál, šéf vojenského křídla organizace Výbory lidového odporu (PRC). Židovský stát pak v noci na čtvrtek pokračoval v ostřelování pozic ozbrojenců z Hizballáhu na jihu Libanonu, uvedl server deníku Ha'arec.

Izraelská armáda oznámila, že plně obnovila kontrolu nad hranicí s palestinským Pásmem Gazy, podle BBC se u ní soustředí 35 izraelských praporů. Pásmo Gazy nadále čelí bombardování ze vzduchu, které provádí izraelské letectvo v reakci na útok teroristů Hamásu na izraelském území. Počet mrtvých přesáhl v Izraeli podle oficiálních údajů tisícovku, v Pásmu Gazy devět stovek. USA poskytnou Izraeli vojenskou pomoc, obsahovat bude mimo jiné rakety pro izraelský systém protivzdušné obrany.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poprvé potvrdil, že vojáci zahájili ofenzivu proti ruským okupačním silám. Poslední územní zisky hlásí jednotky bojující u Bachmutu. Podle mluvčího ukrajinského východního uskupení postoupily o necelý kilometr a půl. Britská rozvědka mluví i o několika prolomeních ruské první linie v Záporožské oblasti.

V súdánské metropoli Chartúmu v neděli znovu zesílily boje mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). Informovala o tom agentura Reuters, podle níž další násilnosti postihly také oblast Severního Dárfúru, kde zemřelo nejméně čtyřicet lidí.

Při rozsáhlém nočním útoku na Kyjev zemřel nejméně jeden člověk a další tři lidé utrpěli zranění. Podle agentury Ukrinform, která se odvolává na vedení města, šlo o nejrozsáhlejší dronový útok od začátku velké ruské invaze. Ukrajinská armáda nejprve informovala, že sestřelila 52 z 54 vyslaných strojů, později velení upřesnilo, že se nepovedlo sestřelit jen jeden z 59 dronů. Není jasné, zda všechny mířily na Kyjev. Jeho vojenská správa už dříve hovořila o nejméně čtyřiceti dronech útočících na metropoli. Letecký poplach platil v noci i v dalších regionech Ukrajiny.

Přesně před týdnem začali islamisté z Gazy masivně ostřelovat Izrael. Pětidenní konflikt skončil v sobotu příměřím a život v regionu se postupně vrací k normálu. Napětí však neopadá. Ve čtvrtek se má konat izraelský pochod skrz muslimskou čtvrť Jeruzaléma, což palestinské organizace označují za provokaci a varují, že budou reagovat.

V Súdánu po krátkém klidu zbraní pokračují boje mezi tamní armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). Podle reportéra agentury DPA se v sobotu ráno stalo hlavní město Chartúm opět terčem bombardování, ozývala se rovněž střelba. Súdánská armáda oznámila, že kvůli střetům by v nejbližších hodinách měli být evakuováni diplomaté ze Spojených států, Británie, Číny a Francie. České velvyslanectví v Káhiře, pod které Súdán spadá, nemá v tuto chvíli informace o tom, že by v nejbližších hodinách bylo možné provést evakuaci českých občanů.

Válka ovlivňuje život Ukrajinců už téměř jedenáct měsíců. Platí to hlavně pro města blízko frontové linie. Jedním z nich je Záporoží, kde krutou každodennost místních zdokumentoval zpravodaj ČT David Borek.

Charkovské sídliště Saltivka Rusové bombardovali nepřetržitě řadu měsíců. V různé míře jsou poškozené téměř všechny budovy. Obyvatelé stále nemají vodu, plyn ani topení. Opravy však oddaluje nedostatek financí i hrozba dalšího ostřelování. Ve čtvrti natáčel štáb ČT s reportérem Janem Šilhanem.

Časté a rozsáhlé útoky Ruska na ukrajinskou energetickou infrastrukturu uvrhly miliony lidí do tmy a připravily je o teplo, elektřinu a vodu právě v době, kdy přichází zima a teploty klesají pod nulu. Akademici zabývající se válkou a mezinárodním právem připouštějí, že v jistých situacích jsou útoky na infrastrukturu legitimní strategií, Rusové se ale svým postupem na Ukrajině dopouštějí terorizování obyvatelstva.

Ruská armáda na začátku října vypálila na ukrajinská města rakety za desítky miliard korun. Chlubila se přesností zásahu a její střely dopadaly do ulic obytných čtvrtí, na školky i na dětská hřiště. Novináři z Bellingcatu, Insideru a Spiegelu nyní odhalili jména i tváře těch, kteří za útoky na ukrajinské civilisty stojí. Jak jejich investigace probíhala, popsal České televizi šéf investigativní skupiny Bellingcat Christo Grozev. Tématu se věnoval nedělní Newsroom ČT24.

Už týden pokračují zesílené útoky Ruska na ukrajinská města, které zasahují především civilní cíle. Jsou výsledkem brutální strategie nově jmenovaného velitele ruských jednotek na Ukrajině Sergeje Surovikina. Ruské válečné zločiny pomáhají zaznamenávat i čeští dobrovolníci z organizace Team for Ukraine. Tématu se v pořadu Reportéři ČT věnovali Aneta Snopová a Hanuš Hanslík.

Kazetové bomby jsou jako smrtící déšť a důkazů o jejich nasazení ve válce na Ukrajině přibývá. Tento druh munice, který řada zemí zakazuje, přitom stojí za stovkami, možná tisícovkami obětí.

V roce 1944 byl na nucené práce v Německu vyčleněn celý čtyřiadvacátý ročník mladých lidí. Mezi nimi i Ludmila Procházková (rozená Heimlichová). Z celkového počtu asi sedmi set tisíc nuceně nasazených jich přes pět tisíc zemřelo, většinou při spojeneckých náletech. Ludmila nálety přežila, dodnes má ale osmadevadesátiletá žena slzy v očích, když vzpomíná na to, jak se před bombami schovávali.

Donbas zničila ruská armáda tak, že tato někdejší průmyslová oblast na východě Ukrajiny nyní připomíná peklo, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Obvinil agresora, že se snaží zabít co nejvíce Ukrajinců a záměrně zemi způsobit co největší hmotné škody. Šéf Luhanské oblasti uvedl, že Rusové při ostřelování Severodoněcku zasáhli školu, kde se skrývalo dvě stě lidí včetně dětí. Útok si vyžádal nejméně tři oběti. Ruský voják obžalovaný ze zabití ukrajinského civilisty v pátek u soudu v Kyjevě řekl, že svého činu lituje a že neměl v úmyslu zabít.

Ukrajinská armáda přiznala, že se stáhla z města Popasna, jehož dobytí v neděli ráno deklaroval čečenský vůdce Ramzan Kadyrov. Bojovalo se o něj dva měsíce. V čtyřicet kilometrů vzdálené Bilhorivce záchranáři prohledávají trosky vybombardované školy. Podle místních úřadů se v ní skrývalo devět desítek lidí. Zachránit se podařilo asi třetinu z tohoto počtu, ostatní zůstávají pod troskami. Šéf oblastní správy vyjádřil obavu, že zahynuli. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mluví o šedesáti mrtvých. Město Irpiň v Kyjevské oblasti překvapivě navštívil kanadský premiér Justin Trudeau. Při setkání se Zelenským řekl, že Rusko spáchalo na Ukrajině válečné zločiny a zodpovědný za ně je jeho vůdce Vladimir Putin.

Cílem ruských vojenských útoků na Donbase je oblast zcela zničit a vylidnit, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj hrozí, že oblast skončí jako těžce obléhaný Mariupol. Terčem útoků se podle ukrajinské armády stala i startovací dráha letiště v Oděse. Moskva tvrdí, že letectvo během soboty zabilo přes dvě stovky ukrajinských vojáků a zničilo 23 obrněných vozidel, informovala agentura Reuters s odkazem na prohlášení armády. Představitel Pentagonu agentuře AP řekl, že ruská operace má ve srovnání s původní představou Moskvy skluz. Francie zesílí vojenskou a humanitární pomoc, slíbil prezident Emmanuel Macron Zelenskému. Další podporu přislíbil i britský premiér Boris Johnson.

Ruské ostřelování a bombardování železničních tratí na Ukrajině je podle zpravodaje ČT Andrease Papadopulose problémem zejména pro uprchlíky z východu země. Vlak je pro ně totiž často jedinou možností, jak se dostat z oblastí bojů. Ruská armáda však tímto způsobem ohrožuje i dodávky zbraní nebo návštěvy státníků ze Západu. Ty bývají často utajované, Rusové tak nemají informace o tom, kterou trasou a v jaké době do Kyjeva míří.

Rakouský kancléř Karl Nehammer v pondělí odcestuje do Moskvy na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, oznámil mluvčí rakouské vlády. Plánovaná schůzka je prvním moskevským setkáním mezi lídrem z Evropské unie a Putinem od 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, píše agentura AFP. Nehammer podle mluvčího před cestou informoval kolegy v EU i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, se kterým v sobotu jednal v Kyjevě.