Vesuv

Archeologové našli ve starověkých Pompejích impozantní banketní sál s černými stěnami a mytologickými motivy z trojské války. Místnost objevili nedávno při vykopávkách na archeologickém nalezišti v blízkosti sopky Vesuv a nyní byla odhalena v celé své kráse, oznámilo podle agentury APA italské ministerstvo kultury.

Nový archeologický výzkum v jihoitalských Pompejích podpořil domněnky o používání horkého vápna při budování staveb ve starověkém Římě. Uvedl to archeologický park, který spravuje areál města zničeného erupcí Vesuvu v roce 79. Podle některých expertů je používání horkého vápna jedním z důvodů, proč řada staveb z antického Říma tak dobře odolala opotřebování a zubu času.

Na archeologickém nalezišti v Pompejích v jižní Itálii se našla velmi dobře zachovalá freska s mytologickým motivem. Na nástěnné malbě jsou postavy sourozenců Frixose a Hellé. Podle vedení naleziště má freska velmi kvalitní provedení a obrovskou hodnotu, napsaly agentury ANSA a AFP.

Před dvěma sty lety nalezené svitky konečně vydaly svá tajemství: vědci zjistili, že první rozluštěný obsahuje doposud neznámý filosofický text.

Na první pohled nevypadají svitky z Herculanea nijak pozoruhodně, připomínají kus uhlí. Přežily výbuch sopky Vesuv v roce 79, a kdyby se někdo pokusil dva tisíce let staré dokumenty znovu rozvinout, rozpadly by se. Odborníci se už dlouho pokoušejí je rozluštit, i když text je pro lidské oko prakticky nečitelný. Teď ale hlásí první úspěchy, k nimž jim pomohla umělá inteligence (AI).

Starořímské Pompeje vedle výbuchu Vesuvu, který vedl ke zničení města, postihlo zřejmě i zemětřesení. Ukazuje to nedávný nález těl dvou obětí katastrofy, které vykazují zranění způsobená patrně pádem zdi.

V Pompejích se tento týden po dvaceti letech náročné obnovy návštěvníkům opět otevřel dům Vettiů. Podle ředitele archeologického parku Gabriela Zuchtriegela je dům kvůli svým nástěnným malbám významnou památkou. Luxusní rezidence patřila dvojici mužů, zřejmě bratrům, kteří zbohatli na obchodování s vínem.

Čtyři pokoje plné talířů, amfor a dalších předmětů každodenní potřeby objevili archeologové v italských Pompejích, které před téměř dvěma tisíci lety zničila erupce sopky Vesuv. Podle odborníků nález v jednom ze sopečným popelem zasypaných domů ukazuje život tehdejší střední třídy, napsala agentura Reuters.

Nebývale zachovalou želvu i s vejcem, které ještě nestihla naklást, objevili archeologové v italských Pompejích, které před téměř dvěma tisíci lety zničil výbuch sopky Vesuv. Jako většinu zde nalezených pozůstatků lidí či zvířat ani želvu nezahubil žár mohutné erupce, patrně zahynula už předtím, napsala italská agentura ANSA.

Vědci, kteří zkoumají lidské ostatky z Pompejí, poprvé dokázali přečíst kompletní genom dvojice, která tam zůstala pohřbena poté, co římské město pohltil sopečný popel.

Archeologové ze Švédska použili digitální technologii ke zkoumání způsobu, jak staří Římané využívali detaily při zařizování svých domů tak, aby to podtrhlo majitelovu prestiž. Podle studie zveřejněné v časopise Antiquity vznikl 3D model okázalého domu z Pompejí, zničených v roce 79 při erupci Vesuvu. Jinak je třeba zařídit prostor, kde se prokazuje přízeň plebejcům, naprosto jinou atmosféru musí vyzařovat místo, kde lze pořádat úpadkové zábavy s nejbližšími přáteli, píše izraelský list Haarec.

Stav archeologického parku v Pompejích nově monitoruje čtyřnohý robot. Podle vedení parku se hodí pro mapování menších či hůře přístupných míst. Díky kameře a 3D skeneru bude moci automaticky kontrolovat stav památek a sbírat o nich data, uvedl italský tisk. Vedení parku však chce robota využít i v případě nelegálních archeologických vykopávek.

Archeologové našli ve vile poblíž Pompejí dochovanou místnost určenou otrokům. Nález poskytuje obraz o životních podmínkách, v nichž žily nejnižší skupiny společnosti ve starém Římě, napsala agentura Reuters.

V roce 2021 chrlily sopky lávu na Islandu, na ostrově Svatý Vincenc a Grenadiny a také v Demokratické republice Kongo. Největší rozruch ale vyvolaly erupce na Kanárských ostrovech, kde způsobily značné škody a narušily chod tamní společnosti. Přestože vulkány rozhodně nejsou ničím novým, nedávné výbuchy slouží jako připomínka, že nebezpečné aktivní sopky existují a budou i nadále sloužit jako potenciální hrozba pro okolní tvory a životní prostředí.

Mezinárodní vědecký tým dokázal díky analýze izotopů v mrtvých tělech obyvatel Herculanea popsat, jak se lišila strava antických lidí v této oblasti. Našel významné rozdíly nejen proti dnešku, ale také mezi pohlavími.

Na pohřebišti starověkého italského města Pompeje se našly částečně mumifikované ostatky, které jsou podle vedení tamního archeologického parku jedny z nejzachovalejších v lokalitě. Informovala o tom agentura ANSA. Podle ní může objev přinést nové poznatky o kultuře i pohřebních rituálech ve městě, které v roce 79 zničil výbuch sopky Vesuv.

Starověcí Římané byli po erupci sopky Vesuv, která v roce 79 našeho letopočtu pohřbila mimo jiné celé město Pompeje, blízko záchraně. Archeologové zjistili, že lodě vyslané vojevůdcem a historikem Pliniem starším přistály u pobřežního města Herculaneum, odkud měly tamní obyvatele evakuovat, ale už to nestihly. Potvrzují to nové nálezy na někdejší pláži, kde rozžhavená láva zabila asi 300 čekajících lidí, napsal list The Times.

Archeologové našli v blízkosti Pompejí obřadní kočár ve velmi dobrém stavu. Byl vyroben ze železa, dřeva, bronzu a cínu a našel se u stájí staré vily asi 700 metrů severně od města, jež pohřbil výbuch Vesuvu v roce 79.

Archeologové nalezli v Pompejích, kde práce neustaly ani během pandemie covidu-19, mimořádně zachované thermopolium, tedy jakési antické rychlé občerstvení. O nálezu lidové jídelny informovala správa archeologického naleziště. O gastronomických zvycích v roce 79 našeho letopočtu, kdy tento antický přístav nedaleko Neapole zničil výbuch sopky Vesuv, vypovídají dokonce zbytky nalezených pokrmů.

Kosterní pozůstatky, které zřejmě patří zámožnému muži a jeho otrokovi, našli archeologové ve starořímském městě Pompeje. To skoro před 2 tisíci lety zničil výbuch sopky Vesuv. Tamní archeologický park se domnívá, že muži podle všeho unikli prvnímu výbuchu a popel je pohřbil až druhý den, kdy město zasáhla další silná erupce.

Byli zkušenými inženýry, předběhli dobu s podlahovým vytápěním i s budováním akvaduktů a použitím betonu coby stavebního materiálu. A nyní vychází najevo, že staří Římané byli také mistry recyklace odpadových materiálů.

Zatímco většina lidí roku 79 od erupce sopky Vesuv prchala pryč, Gaius Plinius Secundus mířil k němu. Tento římský státník a spisovatel totiž shromáždil malou flotilu, se kterou se pokusil zachránit některé z ohrožených obyvatel. Sám u toho zemřel, ale jeho lodím se podařilo zachránit přes dva tisíce osob.

Silný výbuch italské sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu přeměnil mozkovou tkáň jedné z obětí ve sklo, zjistili vědci. Muže ležícího ve zbytcích dřevěné bedny objevili odborníci v římském městě Herculaneu na západním úpatí vulkánu, v jeho lebce našli lesklé černé úlomky, napsala agentura AP.

Výjimečnou fresku zobrazující dva gladiátory v závěru souboje odhalili archeologové při vykopávkách v Pompejích. Nástěnná malba je 1,12 metru široká a 1,5 metru vysoká, informovalo italské ministerstvo kultury. Ministr Dario Franceschini objev fresky označil za bezprecedentní.