Na pohřebišti starověkého italského města Pompeje se našly částečně mumifikované ostatky, které jsou podle vedení tamního archeologického parku jedny z nejzachovalejších v lokalitě. Informovala o tom agentura ANSA. Podle ní může objev přinést nové poznatky o kultuře i pohřebních rituálech ve městě, které v roce 79 zničil výbuch sopky Vesuv.
Ostatky asi šedesátiletého muže našli archeologové v hrobce pocházející z posledních desetiletí před erupcí sopky. Podle dosavadních zjištění se v té době dospělí obvykle nepohřbívali, prováděly se kremace. Nález je unikátní i proto, že na hrobce byl nápis v řečtině, který zmiňuje divadelní představení ve starověkých Pompejích. Podle agentury Reuters jde o první přímý důkaz, že se v Římany ovládnutých Pompejích hrálo divadlo v latině i řečtině.
V hrobce byl pochován muž jménem Marcus Venerius Secundio, který podle záznamů z archivů býval otrokem a posléze se z otroctví vykoupil. Jeho impozantní hrobku považují archeologové za důkaz, že zřejmě dosáhl i významného společenského postavení.
Objev je také dokladem toho, že v Římě byl možný i velmi radikální přesun na společenském žebříčku, kdy se na vrchol mohl dostat i schopný jedinec z těch nejnižších sociálních pater.
Venerius zemřel ve věku 60 let, kdy se průměrná délka života pohybovala kolem 45 let. Zachování jeho vlasů, chrupavky ucha a kostí představuje podle vědců malý biologický zázrak.
„Pompeje nepřestávají překvapovat“
„Pompeje nás nepřestávají překvapovat, je to pýcha Itálie,“ citovala ANSA italského ministra kultury Daria Franceschiniho. Ředitel pompejského archeologického parku Gabriel Zuchtriegel i španělský archeolog Llorenç Alapont si od nového nálezu hodně slibují.
„Jde opravdu o výjimečný nález kvůli informacím, které nám může poskytnout. Svým způsobem může i změnit naše poznatky o pravidlech pohřbívání v římské říši,“ domnívá se Alapont.
Pohřebiště na okraji Pompejí není v současné době přístupné veřejnosti. Tamní radnice ale hledá způsob, jak jej v budoucnu turistům otevřít.
Příběh města zničeného vulkánem
Antický přístav Pompeje, který leží nedaleko Neapole, byl zničen při erupci sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu. Spolu s ním byla zasypána popelem či zavalena sopečnou lávou a bahnem také římská města Herculaneum, Stabie a Oplontis. Obyvatele zastihla katastrofa nepřipravené a mnoho z nich poté zatuhlý popel věrně zachytil v posledních okamžicích života.
Archeologický park Pompeje, který je rovněž památkou UNESCO, je po římském Koloseu druhou turisty nejnavštěvovanější památkou v Itálii.
