Harmonii a ideální životní prostor si budovali už staří Římané. Ukazuje to 3D model domu v Pompejích

Archeologové ze Švédska použili digitální technologii ke zkoumání způsobu, jak staří Římané využívali detaily při zařizování svých domů tak, aby to podtrhlo majitelovu prestiž. Podle studie zveřejněné v časopise Antiquity vznikl 3D model okázalého domu z Pompejí, zničených v roce 79 při erupci Vesuvu. Jinak je třeba zařídit prostor, kde se prokazuje přízeň plebejcům, naprosto jinou atmosféru musí vyzařovat místo, kde lze pořádat úpadkové zábavy s nejbližšími přáteli, píše izraelský list Haarec.

Za 3D modelem pompejského domu jsou Danilo Marco Campanaro a Giacomo Landeschi z univerzity v Lundu. Jde o součást širšího univerzitního projektu, který má zmapovat s pomocí dronů a laserových snímků obytnou část Pompejí.

Ze zřícenin je těžké pochopit, jak Římané své domy koncipovali, a to i v dobře zachovaných Pompejích. Proto jsme se pokusili zrekonstruovat digitálně římský dům v celé jeho slávě, sdělil Landeschi.

Vybrali si stavbu označovanou jako dům s řeckými epigramy s dochovanými freskami. Název je odvozen od jedné z místností s malbou s námětem starých legend doplněných krátkými řeckými básněmi.

Tento dům byl objeven v polovině 70. let 19. století a našlo se v něm 160 předmětů z domácnosti včetně celé sady stříbrného nádobí, Panovy flétny, šperků, bronzových a hliněných lamp, což pomohlo při rekonstrukci, řekl Campanaro.

Komu dům patřil, se neví. Mezi předměty byl sice prsten s podpisem Lucius Valerius Flaccus, což může značit, že šlo o majetek mocné patricijské rodiny Valeriů, ale nelze říci, že ten, kdo prsten ztratil, byl majitelem domu. Jisté ale je, že dům musel patřit příslušníkovi vyšších vrstev.

K vytvoření 3D modelu byla využita digitální data a dokumentace z vykopávek v 19. století, kdy místo bylo v mnohem lepším stavu než dnes, a rovněž informace o římské architektuře z jiných míst a texty starých autorů.

Vznikl tak model poschoďového domu o ploše 650 metrů čtverečních a ten byl vložen do programu využívaného při tvorbě počítačových her. Takže si ho lze prohlédnout ve virtuální realitě.

Krása určená jen očím majitelů

Campanaro a Landeschi jsou zatím při interpretaci modelu opatrní, ale v rozhovoru s Haarecem uvedli, že už teď lze říci, že dům byl zařízen tak, aby podpořil majitelovo společenské postavení, avšak s ohledem na to, s kým byl právě v kontaktu. Běžná veřejnost viděla jenom venkovní partie, zatímco vážení hosté mohli dovnitř a spatřili i něco jiného.

Vnější atributy dávaly najevo moc a respekt k římské tradici a rituálům. Kolemjdoucí na první pohled zaujaly výklenky s podobami Larů, ochranných bůžků.

Vyvoleným pozvaným dovnitř se naskytly výjevy dokládající majitelovu důmyslnost, okázalost a znalost řecké kultury. Dokladem je velká freska, která zdobila zadní část dvora – peristylu. Bylo ji vidět už od vstupu, odkud příchozí spatřil klasickou přírodní scénu znázorňující býka obklopeného vegetací.

Ale jenom ti, kdo se dostali do majitelova soukromí, se mohli přiblížit dostatečně na to, aby si všimli detailů. Například leoparda, který na býka útočí, nebo satyra spojovaného s kultem boha vína Dionýsa.

Majitel každodenně přijímal občany předkládající nejrůznější žádosti v atriu, tedy v hlavní hale před domem. Z jejich pohledu se freska mohla jevit jako symbol prostoty, sofistikovanější význam fresky objevili jenom ti nejbližší.

Ilustrovat se na tom dá i napětí mezi římskou a řeckou kulturou. Když Římané ve 2. století před naším letopočtem dobyli Řecko, mnoho jich převzalo řeckou kulturu, filozofii i zvyklosti, i když kritici v tom spatřovali neblahý vliv na římské mravy a ctnosti. Horatius to vyjádřil svým Graecia capta ferum victorem cepit, neboli Řecko dobylo své dobyvatele.

Bylo tedy logické, že majitel musel dát na odiv především „římskost“ a svou sofistikovanější „řeckou tvář“ odhalit jenom nejbližším. Zřejmě z toho důvodu byl řecké epigramy s mytologickými scénami až v malé místnosti vnitřního nádvoří.

S podobnou vytříbeností se zacházelo i se světlem. Erotické scény byly v některých místnostech umístěny tak, aby je přirozené nebo umělé světlo patřičně ozařovalo v různých částech dne a ve zbylém čase je zakryl stín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 23 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...