Archeologové v Pompejích objevili zachovalou želvu i s vejcem

Nebývale zachovalou želvu i s vejcem, které ještě nestihla naklást, objevili archeologové v italských Pompejích, které před téměř dvěma tisíci lety zničil výbuch sopky Vesuv. Jako většinu zde nalezených pozůstatků lidí či zvířat ani želvu nezahubil žár mohutné erupce, patrně zahynula už předtím, napsala italská agentura ANSA.

Archeologové plaza našli pod hliněnou podlahou jednoho z domů starověkého města. Má z velké části zachovalý krunýř, nedotčená je hlava, ocas a jedna z nohou.

„Vyhrabala si hnízdo, kde by mohla naklást vejce, ale nepodařilo se jí to, což mohla být příčina její smrti,“ uvedla archeoložka Valeria Amorettiová.

Na nečekaný objev vědci narazili, když v místě zkoumali následky zničujícího zemětřesení z roku 62 našeho letopočtu. To zničilo luxusní rezidenci zdobenou vytříbenými mozaikami a freskami, kterou po otřesech spolkly rozšiřující se lázně. Archeologům není jasné, proč původní okázalý dům nebyl opraven.

Želva nalezená v Pompejích
Zdroj: ČTK

Smrt želvy i města

„Přítomnost želvy i opuštění honosného domu ilustrují rozsah proměn po zemětřesení v roce 62,“ řekl podle agentury Reuters šéf archeologického parku Gabriel Zuchtriegel. „Zřejmě ne všechny domy byly obnoveny a ve městě byly oblasti, dokonce i ty centrální, které byly tak málo navštěvované, že se staly útočištěm pro divoká zvířata,“ dodal s tím, že rozšíření lázní slouží jako důkaz, že se Pompeje se zemětřesením snažily až do svého zničení vypořádat.

Antický přístav Pompeje, který leží nedaleko Neapole, byl zničen při erupci sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu. Spolu s ním byla zasypána popelem či zavalena sopečnou lávou a bahnem také římská města Herculaneum, Stabie a Oplontis. Obyvatele zastihla katastrofa nepřipravené a mnoho z nich poté zatuhlý popel věrně zachytil v posledních okamžicích života.

Archeologický park Pompeje, který je rovněž památkou UNESCO, je po římském Koloseu druhou turisty nejnavštěvovanější památkou v Itálii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 5 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 7 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 20 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 20 hhodinami
Načítání...