Archeologové v Pompejích objevili zachovalou želvu i s vejcem

Nebývale zachovalou želvu i s vejcem, které ještě nestihla naklást, objevili archeologové v italských Pompejích, které před téměř dvěma tisíci lety zničil výbuch sopky Vesuv. Jako většinu zde nalezených pozůstatků lidí či zvířat ani želvu nezahubil žár mohutné erupce, patrně zahynula už předtím, napsala italská agentura ANSA.

Archeologové plaza našli pod hliněnou podlahou jednoho z domů starověkého města. Má z velké části zachovalý krunýř, nedotčená je hlava, ocas a jedna z nohou.

„Vyhrabala si hnízdo, kde by mohla naklást vejce, ale nepodařilo se jí to, což mohla být příčina její smrti,“ uvedla archeoložka Valeria Amorettiová.

Na nečekaný objev vědci narazili, když v místě zkoumali následky zničujícího zemětřesení z roku 62 našeho letopočtu. To zničilo luxusní rezidenci zdobenou vytříbenými mozaikami a freskami, kterou po otřesech spolkly rozšiřující se lázně. Archeologům není jasné, proč původní okázalý dům nebyl opraven.

Želva nalezená v Pompejích
Zdroj: ČTK

Smrt želvy i města

„Přítomnost želvy i opuštění honosného domu ilustrují rozsah proměn po zemětřesení v roce 62,“ řekl podle agentury Reuters šéf archeologického parku Gabriel Zuchtriegel. „Zřejmě ne všechny domy byly obnoveny a ve městě byly oblasti, dokonce i ty centrální, které byly tak málo navštěvované, že se staly útočištěm pro divoká zvířata,“ dodal s tím, že rozšíření lázní slouží jako důkaz, že se Pompeje se zemětřesením snažily až do svého zničení vypořádat.

Antický přístav Pompeje, který leží nedaleko Neapole, byl zničen při erupci sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu. Spolu s ním byla zasypána popelem či zavalena sopečnou lávou a bahnem také římská města Herculaneum, Stabie a Oplontis. Obyvatele zastihla katastrofa nepřipravené a mnoho z nich poté zatuhlý popel věrně zachytil v posledních okamžicích života.

Archeologický park Pompeje, který je rovněž památkou UNESCO, je po římském Koloseu druhou turisty nejnavštěvovanější památkou v Itálii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 32 mminutami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
před 13 hhodinami

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
před 15 hhodinami

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
před 19 hhodinami

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
před 20 hhodinami

Americká firma pokročila v rekonstrukci genomu vyhynulého blbouna nejapného

Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila pokrok ve snaze oživit dronta mauricijského, známého také jako blboun nejapný. Nelétavý pták vyhynul v 17. století v důsledku lidské činnosti. Firma nyní uvedla, že se jí podařilo zmapovat 95 procent jeho genomu. Pomocí nově vyvinuté platformy umělé inteligence (AI) zároveň identifikovala genetické změny, které by mohly být zodpovědné za charakteristické rysy tohoto ptáka. Cílem společnosti je vyhynulý druh znovu vytvořit a navrátit jej do jeho původního prostředí na ostrově Mauricius.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Světu ubývá pitná voda. Zásadní vliv má zemědělství, ukázala data z družic

Současné sucho, které je cítit v mnoha částech světa, nepřišlo z čistého nebe. Je důsledkem ubývání vody za poslední dvě desítky let. Ukazují to data z amerických družic, přičemž úbytek vody je intenzivní nejen viditelně na povrchu, ale také u podzemních přírodních rezervoárů.
14. 10. 2026‌‌

Konspiracím věří méně lidí, než si myslíme, říká slovenská expertka

Velmi účinným způsobem, jak vyvracet nejrůznější konspirační teorie, je upozornit jejich šiřitele, jak málo lidí jim věří. Naznačuje to mezinárodní studie s významným slovenským podílem, jejíž autorka Vladimíra Čavojová poskytla rozhovor ČT24.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.