Archeologové v Pompejích objevili zachovalou želvu i s vejcem

Nebývale zachovalou želvu i s vejcem, které ještě nestihla naklást, objevili archeologové v italských Pompejích, které před téměř dvěma tisíci lety zničil výbuch sopky Vesuv. Jako většinu zde nalezených pozůstatků lidí či zvířat ani želvu nezahubil žár mohutné erupce, patrně zahynula už předtím, napsala italská agentura ANSA.

Archeologové plaza našli pod hliněnou podlahou jednoho z domů starověkého města. Má z velké části zachovalý krunýř, nedotčená je hlava, ocas a jedna z nohou.

„Vyhrabala si hnízdo, kde by mohla naklást vejce, ale nepodařilo se jí to, což mohla být příčina její smrti,“ uvedla archeoložka Valeria Amorettiová.

Na nečekaný objev vědci narazili, když v místě zkoumali následky zničujícího zemětřesení z roku 62 našeho letopočtu. To zničilo luxusní rezidenci zdobenou vytříbenými mozaikami a freskami, kterou po otřesech spolkly rozšiřující se lázně. Archeologům není jasné, proč původní okázalý dům nebyl opraven.

Želva nalezená v Pompejích
Zdroj: ČTK

Smrt želvy i města

„Přítomnost želvy i opuštění honosného domu ilustrují rozsah proměn po zemětřesení v roce 62,“ řekl podle agentury Reuters šéf archeologického parku Gabriel Zuchtriegel. „Zřejmě ne všechny domy byly obnoveny a ve městě byly oblasti, dokonce i ty centrální, které byly tak málo navštěvované, že se staly útočištěm pro divoká zvířata,“ dodal s tím, že rozšíření lázní slouží jako důkaz, že se Pompeje se zemětřesením snažily až do svého zničení vypořádat.

Antický přístav Pompeje, který leží nedaleko Neapole, byl zničen při erupci sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu. Spolu s ním byla zasypána popelem či zavalena sopečnou lávou a bahnem také římská města Herculaneum, Stabie a Oplontis. Obyvatele zastihla katastrofa nepřipravené a mnoho z nich poté zatuhlý popel věrně zachytil v posledních okamžicích života.

Archeologický park Pompeje, který je rovněž památkou UNESCO, je po římském Koloseu druhou turisty nejnavštěvovanější památkou v Itálii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 10 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 12 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 14 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 16 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled