Univerzity

Nedůstojné mzdy a podmínky pro výuku jsou hlavními body stávky akademiků z filozofických fakult (FF) Univerzity Karlovy (UK) a Univerzity Palackého v Olomouci (UP), kterou plánují na 17. října. Na dalších fakultách v českých univerzitních městech zatím vznikají stávkové výbory. Oznámila to iniciativa Hodina pravdy, která sdružuje vyučující a studenty humanitních a společenských oborů.

Namísto psaní testů na počítači vyžaduje Vysoká škola chemicko-technologická v Praze po svých studentech, aby se vrátili k tužce a papíru. Je to součást boje školy proti podvádění za pomocí umělé inteligence, neboť studenti některých předmětů až polovinu testů zfalšovali pomocí AI. S podobnými problémy se potýkají i další české univerzity. Namísto psaných zkoušek proto pro nový akademický rok zavedou třeba častější ústní testování. Nové prohřešky studentů souvisejí s rozmachem ChatGPT – počítačového jazykového modulu schopného vypracovat text na jakékoli téma.

Spojené státy zrušily otrokářství před téměř 160 lety, ale dodnes se s tímto dědictvím vyrovnávají. Například potomci otroků si stěžují na systematické znevýhodňování a někteří mluví o nutnosti odškodnění. Agentura Reuters prozkoumala rodokmeny amerických elit. Zjistila, že rodiny téměř pětiny současných členů Kongresu vlastnily otroky. Stejně jsou na tom i všichni žijící prezidenti kromě jediného, Donalda Trumpa. Jeho předci přišli do Ameriky z Německa a Skotska až po zrušení otroctví.

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) bude o navýšení rozpočtu vysokých škol v úterý mluvit s premiérem Petrem Fialou (ODS), ve středu by měla záležitost projednat vláda, řekl ministr po jednání se zástupci škol. Zdaleka však nestačí jen opatření ze strany státu, upozornil. Spolupracovat podle něj musí i samy vysoké školy. Do úterního protestu proti podfinancování humanitních a společenskovědních oborů se zapojí devět vysokých škol. Univerzita Palackého v Olomouci vedle přednášek a shromáždění uspořádá hodinovou výstražnou stávku. Podle dokumentu resortu by se měl rozpočet univerzit letos mimořádně navýšit o zhruba 900 milionů korun.

Větší počet přihlášek než v předchozích letech zaznamenaly kanceláře vyřizující výjezdy na Erasmus+. Zájem roste jak o studijní, tak o praktické pobyty. České televizi to sdělili mluvčí vysokých škol. Studenti tak dohánějí covidové roky, kdy řada z nich pobyt v cizině odložila.

Stávka strojvedoucích za vyšší mzdy v sobotu narušila provoz na britské železnici. Většina meziměstských vlaků na hlavních tratích z Londýna do Skotska a Walesu byla zrušena, některé železniční společnosti nevypravily vlaky žádné. Přepravci lidem doporučili, aby cestovali jen v nutných případech a aby se před cestou přesvědčili, že jejich spoj skutečně vyjede, informoval deník The Guardian.

Ve městě Záhedán na jihovýchodě Íránu vypukly po pátečních modlitbách opět protesty. Na záběrech, které odvysílala íránská státní televize, byly vidět vytlučené výlohy obchodů, chodníky poseté rozbitým sklem a poničené bankomaty. Íránské úřady informovaly o zadržení 57 demonstrantů. Některé protivládní organizace uvedly, že se v několika íránských městech uskutečnily stávky či uzávěry obchodů.

Už rok drží moc v Afghánistánu hnutí Taliban. Loni v létě jeho milice rychle obsadily celou zemi, zatímco se překotně stahovaly spojenecké síly. Poslední americký voják opustil středoasijskou zemi 30. srpna 2021. Taliban s nástupem k moci sliboval mnohé, zejména mírnější režim, než byl ten mezi lety 1996 a 2001. Uplynulý rok ale ukázal, že druhá vláda islamistů je té první velice podobná.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhne při pátečním druhém čtení státního rozpočtu na letošní rok ve sněmovně přesun 1,8 miliardy korun na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny a na humanitární pomoc. Další miliony korun dá resort školství na podporu ukrajinských studentů na českých univerzitách. Ukrajincům přicházejícím do Česka se otevírají asistenční centra napříč republikou. Kraje budou chtít s vládou jednat o proplácení pomoci. Na Ukrajinu večer odjel vlak s humanitární pomocí, kterou zajistil Člověk v tísni. Zpět přiveze uprchlíky.

V Afghánistánu se poprvé od loňského návratu Talibanu k moci otevřely státní univerzity a do lavic se mohly vrátit i ženy. Studovat však musí v oddělených třídách. Za své předchozí vlády v letech 1996 až 2001 islamistické hnutí Taliban ženám a dívkám studium nedovolovalo.

Islamistické hnutí Taliban vládnoucí v Afghánistánu od února znovu otevře univerzity, oznámil tamní ministr školství. Nezmínil však, zda se ke studiu budou moci vrátit i ženy. Vysoké školy byly v Afghánistánu uzavřeny loni v létě, kdy hnutí převzalo moc v zemi. Agentura Reuters s odvoláním na zprávu OSN napsala, že Taliban od té doby zabil blíže neurčený počet bývalých afghánských činitelů či členů bezpečnostních složek.

Výrok guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka o zavedení školného na vysokých školách vyvolal v posledním týdnu rozporuplné reakce. Uvedl, že studenti by mohli platit patnáct tisíc za semestr a v případě technických oborů by za ně ale poplatek uhradil stát. „Zavádět takové školné, kdy jednomu ano a druhému ne, by opravdu nebylo fér,“ reaguje rektor Vysokého učení technického (VUT) v Brně Petr Štěpánek. Souhlasí s ním ředitelka Centra pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy (UK) Hana Kosová, podle níž jde v debatě o nepochopení smyslu humanitních oborů. Odborníci o tom diskutovali v pořadu Události, komentáře.

Cenzura přináší větší problémy než neregulovaná svoboda projevu, myslí si profesorka z New York Law School Nadine Strossenová. Na veřejný diskurz mají dohlížet sami občané, tvrdí v rozhovoru pro Události, komentáře autorka knihy Nenávist a proč bychom se měli bránit pomocí svobody projevu, nikoliv cenzurou. Otázky pokládal moderátor Michal Kubal.

Mešity ve Francii jsou znovu středem pozornosti. Po šesti měsících například opět funguje svatostánek u Paříže, který úřady zavřely kvůli přílišné radikálnosti. Právě tu se snaží francouzští senátoři řešit v rozporuplném zákoně proti separatismu, který věnuje největší pozornost náboženským institucím. V nich totiž může často docházet k radikalizaci. Vláda se normou snaží bojovat proti šíření extrémních postojů v zemi, avšak není vyloučeno, že zákon neprojde.

Počet zahraničních studentů na českých vysokých školách navzdory epidemii v minulém roce vzrostl zhruba o osm procent. Důvodem je zřejmě i možnost zápisu a studia na dálku. Meziročně nejvíc, a to přibližně o pětinu, přibylo studentů z Ruska, Indie a Íránu. Zhruba o dvě pětiny ale ubylo krátkodobých studijních pobytů lidí ze zahraničí. Zároveň se poprvé od roku 2010 navýšilo i celkové množství posluchačů na veřejných, soukromých a státních vysokých školách, informovala o tom Radka Vavroušková z Domu zahraniční spolupráce (DZS).

Řecký parlament ve čtvrtek schválil zákon, který po několika desítkách let umožňuje přítomnost policie na akademické půdě vysokých škol. Proti zákonu, který také zavádí na státních vysokých školách maximální délku studia, protestovaly v předchozích týdnech tisíce studentů i učitelů. Demonstranti navzdory koronavirovým omezením manifestovali i tento týden před budovou parlamentu v Aténách.

S odchodem Spojeného království z Evropské unie lze očekávat několik změn, jako je zdražení roamingu, vyšší ceny zásilek nebo konec cestování na občanský průkaz do i z ostrovního státu. Kvůli obchodním a úředním bariérám rovněž firmám vzniknou náklady navíc, a ty mohou dopadnout i na koncové zákazníky. K pracovním a studijním pobytům delším než půl roku bude potřeba vízum. Nové změny, které brexit přinesl, zasáhnou kromě obyvatel Velké Británie i občany Evropské unie, včetně Čechů.

Studenti českých univerzit kvůli koronaviru ruší, nebo odkládají svoje odjezdy na studijní pobyty v programu Erasmus. Podle zástupců tuzemských univerzit jich letos do ciziny vyjede až o polovinu méně, podíl mají i zahraniční univerzity, které pobyty odříkají. A ti vysokoškoláci, kteří se na něj chystají, budou muset v případě studia v oblasti s vyšší nemocností podepisovat prohlášení, že jsou si vědomi rizik i toho, že může být problém s čerpáním peněz ze zdravotního pojištění.

Pět a půl hektaru pro firmy, které se zabývají ekologickou dopravou nebo pracují s obnovitelnými zdroji. V Berlíně vyrostl unikátní aréal EUREF. Je „inkubátorem“ mnoha inovativních společností. Projekt už teď plní energetické cíle, které si Německo stanovilo až pro rok 2050 – celý areál navíc vznikl bez podpory vlády a těší se růstu i navzdory pandemii, která témata zelenější budoucnosti odsunula na vedlejší kolej.

Do Česka má na letní semestr přijet nejméně 66 studentů z Číny, většinou v rámci výměnných pobytů. České televizi to potvrdilo celkem dvacet oslovených univerzit. Některé ze škol pobyty čínských studentů ruší. Jiné před jejich příjezdem do Česka žádají zdravotní prohlídku.

Podle Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) ubývá útoků provedených prostřednictvím vyděračského softwaru. Čím dál častěji je nahrazuje těžba kryptoměn za využití malwaru. Poměrně časté jsou i takzvané DDoS útoky, které přetíží a následně vyřadí z činnosti některý server. Podle úřadu často doprovázejí jiné útoky a snaží se od nich odvádět pozornost. Trendem posledních let jsou pak stále četnější a propracovanější phishingové útoky prostřednictvím podvodných SMS či e-mailů.

Boj za práva dělníků se v komunistické Číně trestá. Vláda se snaží umlčet studentské aktivisty, kteří spojují síly s dělníky a usilují o zlepšení pracovního práva. Desítky aktivistů už policie zatkla, další zastrašuje. Obviňuje je z rozvracení státní moci a poškozování mezinárodní pověsti Číny.