Univerzity strana 3 z 3

Výrok guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka o zavedení školného na vysokých školách vyvolal v posledním týdnu rozporuplné reakce. Uvedl, že studenti by mohli platit patnáct tisíc za semestr a v případě technických oborů by za ně ale poplatek uhradil stát. „Zavádět takové školné, kdy jednomu ano a druhému ne, by opravdu nebylo fér,“ reaguje rektor Vysokého učení technického (VUT) v Brně Petr Štěpánek. Souhlasí s ním ředitelka Centra pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy (UK) Hana Kosová, podle níž jde v debatě o nepochopení smyslu humanitních oborů. Odborníci o tom diskutovali v pořadu Události, komentáře.

Cenzura přináší větší problémy než neregulovaná svoboda projevu, myslí si profesorka z New York Law School Nadine Strossenová. Na veřejný diskurz mají dohlížet sami občané, tvrdí v rozhovoru pro Události, komentáře autorka knihy Nenávist a proč bychom se měli bránit pomocí svobody projevu, nikoliv cenzurou. Otázky pokládal moderátor Michal Kubal.

Mešity ve Francii jsou znovu středem pozornosti. Po šesti měsících například opět funguje svatostánek u Paříže, který úřady zavřely kvůli přílišné radikálnosti. Právě tu se snaží francouzští senátoři řešit v rozporuplném zákoně proti separatismu, který věnuje největší pozornost náboženským institucím. V nich totiž může často docházet k radikalizaci. Vláda se normou snaží bojovat proti šíření extrémních postojů v zemi, avšak není vyloučeno, že zákon neprojde.

Počet zahraničních studentů na českých vysokých školách navzdory epidemii v minulém roce vzrostl zhruba o osm procent. Důvodem je zřejmě i možnost zápisu a studia na dálku. Meziročně nejvíc, a to přibližně o pětinu, přibylo studentů z Ruska, Indie a Íránu. Zhruba o dvě pětiny ale ubylo krátkodobých studijních pobytů lidí ze zahraničí. Zároveň se poprvé od roku 2010 navýšilo i celkové množství posluchačů na veřejných, soukromých a státních vysokých školách, informovala o tom Radka Vavroušková z Domu zahraniční spolupráce (DZS).

Řecký parlament ve čtvrtek schválil zákon, který po několika desítkách let umožňuje přítomnost policie na akademické půdě vysokých škol. Proti zákonu, který také zavádí na státních vysokých školách maximální délku studia, protestovaly v předchozích týdnech tisíce studentů i učitelů. Demonstranti navzdory koronavirovým omezením manifestovali i tento týden před budovou parlamentu v Aténách.

S odchodem Spojeného království z Evropské unie lze očekávat několik změn, jako je zdražení roamingu, vyšší ceny zásilek nebo konec cestování na občanský průkaz do i z ostrovního státu. Kvůli obchodním a úředním bariérám rovněž firmám vzniknou náklady navíc, a ty mohou dopadnout i na koncové zákazníky. K pracovním a studijním pobytům delším než půl roku bude potřeba vízum. Nové změny, které brexit přinesl, zasáhnou kromě obyvatel Velké Británie i občany Evropské unie, včetně Čechů.

Studenti českých univerzit kvůli koronaviru ruší, nebo odkládají svoje odjezdy na studijní pobyty v programu Erasmus. Podle zástupců tuzemských univerzit jich letos do ciziny vyjede až o polovinu méně, podíl mají i zahraniční univerzity, které pobyty odříkají. A ti vysokoškoláci, kteří se na něj chystají, budou muset v případě studia v oblasti s vyšší nemocností podepisovat prohlášení, že jsou si vědomi rizik i toho, že může být problém s čerpáním peněz ze zdravotního pojištění.

Pět a půl hektaru pro firmy, které se zabývají ekologickou dopravou nebo pracují s obnovitelnými zdroji. V Berlíně vyrostl unikátní aréal EUREF. Je „inkubátorem“ mnoha inovativních společností. Projekt už teď plní energetické cíle, které si Německo stanovilo až pro rok 2050 – celý areál navíc vznikl bez podpory vlády a těší se růstu i navzdory pandemii, která témata zelenější budoucnosti odsunula na vedlejší kolej.

Do Česka má na letní semestr přijet nejméně 66 studentů z Číny, většinou v rámci výměnných pobytů. České televizi to potvrdilo celkem dvacet oslovených univerzit. Některé ze škol pobyty čínských studentů ruší. Jiné před jejich příjezdem do Česka žádají zdravotní prohlídku.

Podle Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) ubývá útoků provedených prostřednictvím vyděračského softwaru. Čím dál častěji je nahrazuje těžba kryptoměn za využití malwaru. Poměrně časté jsou i takzvané DDoS útoky, které přetíží a následně vyřadí z činnosti některý server. Podle úřadu často doprovázejí jiné útoky a snaží se od nich odvádět pozornost. Trendem posledních let jsou pak stále četnější a propracovanější phishingové útoky prostřednictvím podvodných SMS či e-mailů.

Boj za práva dělníků se v komunistické Číně trestá. Vláda se snaží umlčet studentské aktivisty, kteří spojují síly s dělníky a usilují o zlepšení pracovního práva. Desítky aktivistů už policie zatkla, další zastrašuje. Obviňuje je z rozvracení státní moci a poškozování mezinárodní pověsti Číny.