Řecký parlament schválil návrat policie na univerzity, kritici se bojí o akademické svobody

Řecký parlament ve čtvrtek schválil zákon, který po několika desítkách let umožňuje přítomnost policie na akademické půdě vysokých škol. Proti zákonu, který také zavádí na státních vysokých školách maximální délku studia, protestovaly v předchozích týdnech tisíce studentů i učitelů. Demonstranti navzdory koronavirovým omezením manifestovali i tento týden před budovou parlamentu v Aténách.

Nový zákon má zřídit tým ochranky univerzit, který bude spadat pod policii a který má dohlížet na pořádek a kontrolovat vstup na univerzitní půdu.

Legislativu prosadila konzervativní vláda premiéra Kyriakose Mitsotakise, podle níž má policejní přítomnost zabránit tomu, aby se univerzitní půda stala „azylem anarchistických skupin“. „Školy uzavřou své brány násilí,“ řekl Mitsotakis poslancům s odkazem na řadu incidentů z minulých let, kdy anarchistické skupiny způsobily v univerzitních kampusech škody.  

Vláda změnu hájí s tím, že přinese do prostor univerzit bezpečnost a anarchii zabrání. Místní média v této souvislosti připomněla kauzu z loňského října, kdy skupina studentů na aténské ekonomické univerzitě poničila kancelář jejího rektora, posprejovala ji anarchistickými symboly a rektorovi na krk pověsila ceduli s anarchistickým nápisem. Ponižující fotografii rektora pak vyvěsila na sociálních sítích.

Zákon ve 300členém parlamentu schválilo 166 poslanců, proti hlasovaly opoziční strany s výjimkou krajně pravicové strany Řecké řešení.

Studenti a opozice: Jde o umlčení kritiků vlády

Studentské organizace a parlamentní opoziční strany ale zákon kritizují s tím, že je autoritářský a že jeho cílem je umlčet kritiku vlády. Odpůrci také vidí v novince hrozbu pro akademické svobody a tvrdí, že univerzity by místo přítomnosti policie mohly najmout víc příslušníků ochranky či upravit současná bezpečnostní opatření. 

Lídr hlavní opoziční strany SYRIZA a expremiér Alexis Tsipras normu označil za „monument autoritářství“. Podle něj tento zákon také zpřísněním přijímacích podmínek na státní univerzity „daruje“ tisíce studentů soukromým, tedy placeným, vysokým školám. 

Zákon ruší zákaz vstupu policie na univerzity, který byl v Řecku zaveden začátkem 80. let, mimo jiné v reakci na krvavé potlačení protestů studentů aténské univerzity proti vojenské vládě v listopadu 1973, které si vyžádalo na čtyřicet obětí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Tisíce lidí jsou v důsledku útoků bez pitné vody. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku. Americký prezident Donald Trump nevylučuje další údery v Íránu.
včeraAktualizovánopřed 29 mminutami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je dle informací AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který měl přijít o oko. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy. Premiér Keir Starmer násilnosti označil za nepřijatelné.
01:35Aktualizovánopřed 45 mminutami

Ruští zbrojaři využívají oxid hlinitý z Irska. Sankcím EU zatím jeho vývoz nepodléhá

Irsko se ocitlo pod palbou kritiky kvůli pokračujícímu prodeji oxidu hlinitého Rusku, kde se tato látka následně používá k výrobě hliníku, který poté slouží ruskému zbrojnímu průmyslu. Podle agentury AFP ovšem oxid hlinitý nepodléhá sankcím EU uvaleným na Rusko. V úterý Irsko navštívila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Žádné evropské produkty by neměly skončit v dronech a raketách, které zabíjejí ukrajinské civilisty,“ řekla po boku irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové a naznačila, že by situaci mohl změnit další balík sankcí.
před 1 hhodinou

Ukrajina by s gripeny mohla získat účinnou zbraň proti ruským klouzavým pumám

Švédsko nedávno oznámilo svůj dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině. Jeho součástí má být i předání šestnácti starších typů stíhaček Gripen a dodávky munice. Švédské stroje mají podle expertů pro Kyjev řadu výhod. Pokud by s nimi Ukrajina dostala i střely Meteor, jak obě strany přinejmenším naznačují, mohlo by jí to výrazně pomoci s obranou proti ruským klouzavým leteckým pumám.
před 1 hhodinou

Trosky místo domů. Jih Filipín se potýká s následky ničivého zemětřesení

Silné zemětřesení, které v pondělí 8. června zasáhlo jih Filipín, si vyžádalo nejméně 37 obětí a více než 200 lidí utrpělo zranění. Snímky z postižených oblastí ukazují rozsah zkázy – zřícené budovy, popraskané silnice, zavalená vozidla i obyvatele odklízející trosky a zachraňující majetek ze zničených domů.
před 2 hhodinami

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 6 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 8 hhodinami
Načítání...