Obce

V únoru hospodařily samosprávy v Česku s více než šestadvacetimiliardovým přebytkem. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zástupce samospráv žádá, aby víc investovali a podpořili tak růst tuzemské ekonomiky. Také se blíží novela, která by měla změnit systém, podle kterého se peníze přerozdělují mezi jednotlivé kraje.

Týden od spuštění nového dotačního programu na podporu dětských skupin eviduje ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) celkem 214 přihlášených projektů. Zájem mají především soukromí zřizovatelé, těm přitom stát vyčlenil jen třetinu z celkových 300 milionů korun. Peníze tak dostane nejspíš jen každý sedmý žadatel. Zbytek, tedy 200 milionů, by měl pomoct vybudovat dětské skupiny obcím. O peníze jich ale zatím požádalo jen osm.

Podle dat Českého statistického úřadu vyprodukují Češi stále více komunálního odpadu. Loni to bylo pět a půl milionu tun. Někteří hromadí velké množství nepotřebných věcí i odpadků na svých pozemcích, kde tak vznikají privátní skládky. Ty vadí zbytku obyvatel obce, zejména sousedům. Problém se ale radnicím nedaří řešit.

Města si začínají najímat bezpečnostní agentury. Částečně tím řeší problémy s nedostatkem vlastních strážníků nebo omezenou možností využívat městské policisty z okolních měst. I když jsou pravomoci agentur oproti běžným strážníkům omezené, podle radnic dokážou i tak třeba ohlídat správné parkování.

Případ největšího požáru v Česku, který v létě 2022 vypukl v národním parku České Švýcarsko, míří znovu k soudu. Státní zástupce, který musel na žádost soudu upřesnit informace o způsobené škodě, podruhé podal obžalobu ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, informoval server Seznam Zprávy. Za obecné ohrožení a poškození cizí věci hrozí bývalému dobrovolnému strážci až patnáct let vězení. Obviněný je od loňského května ve vazbě.

Odvolání jednoho z věřitelů oddálilo výplatu peněz ze zkrachovalé Sberbank CZ. Na stovky milionů až miliardy korun čekají po jejím krachu některé obce i jihomoravské hejtmanství. Pro samosprávy to znamená další komplikaci a zdržení projektů, které mají připravené, ale nemají je čím zaplatit. Celkem má insolvenční správkyně zhruba patnácti tisícům věřitelů vyplatit 57 miliard korun.

Členy dolní komory po desítkách hodin pří o korespondenční volbu čekaly ve čtvrtek odpoledne ještě dvě mimořádné schůze svolané z podnětu opozičního ANO. Na té první měli projednávat návrh na vydání zákona o celostátním referendu, na druhé zase šestici krajských novel zákona o rozpočtovém určení daní obcím a krajům. V obou případech však sněmovna hlasy koaliční většiny neschválila program.

Obce a města na Pardubicku řeší, kdo bude opravovat rozbité místní komunikace. Krajští silničáři totiž omezují vedlejší činnost, při které s opravami pomáhali. Letos nemají kapacitu. Hejtmanství uvolnilo historicky největší balík peněz na opravy silnic druhé a třetí třídy, které jsou v havarijním stavu.

Zastupitelé řady krajů a měst v pondělí rozhodovali o rozpočtech samospráv na příští rok. Mnoho jich pro rok 2024 plánuje výdaje převyšující příjmy, schodky v takových případech většinou radnice a hejtmanství chystají pokrýt penězi naspořenými v předchozích letech. Nejasný plán hospodaření má zatím vedení Mladé Boleslavi, do příštího roku vstoupí v rozpočtovém provizoriu.

Radnice omezují investiční plány na příští rok. Podle Svazu měst a obcí kvůli ekonomické nejistotě zadávají až o třetinu méně veřejných zakázek než dříve. Proto také obce hospodaří s výrazným přebytkem, který jen letos od ledna do září přesáhl 55 miliard korun.

O sto miliard korun ročně přijdou města a obce podle svého svazu kvůli změnám zaváděným v rámci konsolidačního balíčku. Od vlády proto svaz chce, aby připravila změnu rozpočtového určení daní a řádově desítky miliard korun tak obcím vrátila. Ministerstvo financí se ale k ničemu takovému nechystá, nechce prohlubovat schodek státního rozpočtu.

Nová dotační výzva ministerstva životního prostředí podpoří zakládání energetických společenství. Z Národního plánu obnovy má resort vyčleněno 98 milionů korun. Výzvu k podávání žádostí o peníze představili v pátek zástupci ministerstva. Dotace by podle nich měly podpořit sdílení energie z obnovitelných zdrojů. O přidělení peněz se bude rozhodovat ve dvoukolové soutěži, v prvním kole žadatelé představí své záměry, podávat je mohou od 1. prosince do konce ledna.

Většina měst nebude od nového roku sama měnit daň z nemovitosti. Na rozhodnutí měla zastupitelstva čas do konce září. Podle Svazu měst a obcí i podle Sdružení místních samospráv radnice čekají i na to, jak ve sněmovně dopadne vládní konsolidační balíček. Ten totiž sazbu navýší zákonem. Kabinet chce soubor opatření ve sněmovně definitivně prosadit během října. Většina obcí tak s případnou reakcí přijde až v příštím roce.

V Česku přibývá obcí, které využívají možnosti digitalizace. Zatímco některé záležitosti se musí do elektronické podoby převádět povinně, jiné zástupci samospráv digitalizují dobrovolně. Usnadňují totiž práci starostům i obyvatelům. Mění se také komunikace úřadů, papír a klasické úřední desky nahrazují aplikace či sociální sítě.

Vláda se při závěrečném schvalování konsolidačního balíčku možná nebude moci spolehnout na všechny poslance koaličních stran. S jeho podporou váhá poslankyně STAN Eliška Olšáková, která je zároveň předsedkyní Sdružení místních samospráv. Obává se, že by některé daňové změny mohly poškodit hospodaření obcí.

Zástupci samospráv a ministerstev v úterý jednali o nové podobě takzvaného rozpočtového určení daní. Obce by si chtěly ponechat všechny peníze odváděné za vlastnictví nemovitostí, což by znamenalo, že oproti původnímu návrhu úsporného balíčku by z nich vláda nic nedostala. Na oplátku by se radnice vzdaly části peněz, které dostávají z příjmu lidí i firem. Resort financí však chce ještě propočítat varianty.

Program Milostivé léto letos nově nabízí pomoc s místními poplatky, na kterých lidé dluží obcím. Dlužníci se tak mohou zbavit naběhlého penále, sankcí, úroků nebo exekučních nákladů. Obcím se tím zase zvyšuje šance na zajištění peněz i snížení administrativní zátěže. Do programu se podle Člověka v tísni zatím připojily desítky obcí. Další města a obce – třeba Přerov nebo Ústí nad Labem – budou o zapojení teprve jednat. Čas na to mají do konce září.

V Moravskoslezském kraji vzniká mapa oslunění. Pomůže samosprávám, firmám i jednotlivcům zjistit, která místa jsou ideální pro fotovoltaiku. Hotová by měla být počátkem příštího roku. Tehdy by také již mohla být schválená novela zákona, která stanoví podmínky pro fungování komunitní energetiky. O zřízení takového systému výroby a distribuce elektřiny mají v regionu zájem desítky obcí.

Celý výnos z daně z nemovitosti by mohl zůstat obcím. Zjistila to Česká televize. Vláda sice v úsporném balíčku navrhla zdvojnásobit odvod a získat tím peníze pro státní rozpočet, zástupci samospráv ale navrhli ponechat celý výnos daně z nemovitosti obcím a za to by se vzdaly části výtěžku z příjmu lidí a firem. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je ochotný o tom debatovat.

Nedostatek míst ve školách bude řešit nová meziresortní skupina. Zástupce v ní mají ministerstva školství, vnitra, financí i místního rozvoje. Společně chtějí vymyslet systém, jak dostatečné kapacity v jednotlivých regionech zajistit. Řadu obcí scházející místa pro žáky velmi pálí. Patří mezi ně i Vysoký Újezd.

Rušení tří set poboček je poslední možná varianta, která poště zbyla pro to, abychom se nemuseli obávat insolvence, uvedl v pořadu 90' ČT24 poslanec Petr Letocha (STAN). Podotkl, že vláda podnikala kroky již loni, jen nebyly vidět. Podle poslankyně opozičního hnutí ANO Jany Mračkové Vildumetzové však vláda s nikým dopředu nejednala. Kritizovala také jednání ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), který podle ní nekomunikuje.

Ministerstvo pro místní rozvoj by mělo uvolnit do konce dubna 800 milionů korun na podporu nájemního bydlení. O peníze budou moct žádat obce, církve a další organizace i ve spojení se soukromými investory. Návrh by měla příští týden schválit vláda. Resort zároveň dokončuje zákon o podpoře bydlení.

Je to symbolická připomínka tradic našich předků, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda hnutí ANO a člen ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) k předkládanému návrhu zákona, který by měl uzákonit podobu a užívání znaků a vlajek Čech, Moravy a Slezska. Dodal, že nejde o separatistické či federalistické tendence. Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) návrh označil za milý, zároveň ale podotkl, že v tuto chvíli nemá žádný faktický význam tyto symboly obnovovat. Poukázal rovněž na to, že by se měl spíš řešit stát jako celek než hledat rozdíly.

O zálohování plastových lahví a nápojových plechovek se diskutuje již roky. Nyní ministerstvo životního prostředí začalo změnu chystat, místo speciální normy chce novelu zákona o obalech. Systém funguje například již přes rok na Slovensku. Blíží se také povinnost vyrábět tyto lahve zčásti z recyklovaného materiálu. I proto řada výrobců stojí o zálohování, aby cíle nové regulace splnila. Některé obce se však obávají o současný systém třídění odpadu.