Přehrada

Více než 4400 domů zaplavila voda z protržené hráze ve městě Orsk v Orenburské oblasti na jihu Ruska. S odvoláním na tamní úřady o tom informovala agentura TASS. Protržení hráze předcházelo několik dní záplav v celé oblasti, v souvislosti s tím tam ve čtvrtek vyhlásili stav nouze.

V posledních desetiletích ve světě prudce stoupl počet přehrad, které se stavějí kvůli poptávce po vodě nebo kvůli zajištění energie. Jejich výstavba ale vyvolává obavy ze zvýšeného rizika sesuvů půdy. Nová studie německých vědců teď zjistila průkaznou souvislost přinejmenším s jedním případem.

Čínský vlastník největšího povrchového dolu v Srbsku musel dočasně přerušit těžařské práce. Způsobily to protesty místních obyvatel, lidé z vesnice ohrožené těžbou totiž zablokovali jednu z přístupových cest. Tvrdí, že důl ohrožuje jejich zdraví a majetky, čínská firma ani srbské úřady jim prý nenabízejí ani odpovídající odškodnění.

Silnice, která vede kolem přehrady Souš v Jizerských horách, zůstává zavřená. Liberečtí krajští silničáři ji zavírají vždy, když nasněží – kvůli ochraně pitné vody ji nemohou v zimě udržovat. Nyní už jsou sněhu jen nepatrné zbytky, přesto zůstává nad Desnou spuštěná závora, která brání průjezdu. Silničáři to vysvětlují předpovědí počasí, podle níž by ještě mohlo nasněžit. Pro řidiče to znamená, že když jedou třeba z Tanvaldu nebo Harrachova do Hejnic či Frýdlantu, výrazně si zajedou. Horskou silnici využívají turisté, ale i lidé, kteří jezdí do práce či za příbuznými.

Kvůli klimatické změně nebude patrně největší česká vodárenská nádrž Švihov na Želivce schopna pokrýt budoucí poptávku po pitné vodě. Po roce 2040 může nastat situace, kdy nebude možné zajistit ani všechny povolené odběry. Je třeba udělat řadu opatření, která mají zajistit, aby bylo zásobování pitnou vodou zachované v současné míře a existoval prostor pro další rozvoj zásobovaných území. Na konferenci tvůrců a uživatelů projektu Intersucho to řekl generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Zjištění vyplývají ze studie, kterou si nechal státní podnik v minulých letech zpracovat.

Vodní nádrž Baška na Frýdecko-Místecku je už skoro rok bez vody. Loni na podzim tam vodohospodáři přehradu vypustili a na jaře měli začít s opravami hráze, jenže nakonec začali až letos na podzim. Vypuštění přehrady má velký dopad na podnikatele v okolí. Majitelé restaurací nebo kempu si stěžují na to, že se chybějící voda výrazně podepsala na jejich tržbách. Baška, která má rozlohu asi 33 hektarů, je nejmenší přehradou na povodí Odry.

V Lipenské a vranovské přehradě je na podzim méně vody než před rokem. Důvodem je nedostatek srážek a slabý přítok. Například vranovská přehrada je aktuálně naplněna zhruba z poloviny. Na Lipně hladina nádrže pro změnu klesla za poslední měsíc o šedesát centimetrů. Zatímco lodě po ní plují většinou bez omezení, majitelé jachet v přístavech mají problémy.

Svratka v Brně po několika letech zezelenala a její povrch pokrývají sinice. Už přes dva týdny mohou Brňané vidět, co se stane v současném teplém a suchém počasí, když Povodí Moravy přestane aktivně bránit růstu sinic na Brněnské přehradě. Mluvčí Petr Chmelař uvedl, že na přehradě povodí demontovalo aerační věže a k 27. září ukončilo vypouštění síranu železitého na přítocích. Povodí totiž v současnosti pracuje na náhradě věží, čtvrtá etapa opatření má vodu v přehradě pomáhat udržovat čistou lépe než dosud.

Energetici přebudují elektrárnu pod hrází orlické přehrady. Má přečerpávat vodu přes nové turbíny, a to ze spodní nádrže Kamýk. Díky tomu by měla hospodařit s energií výhodnějším způsobem. Celá zakázka bude stát několik miliard korun.

Podle vědců byly nedávné záplavy v Libyi kvůli klimatické změně až padesátkrát pravděpodobnější. Domnívají se totiž, že emise skleníkových plynů vyvolaly až o polovinu silnější srážky, než je v tomto období běžné. Před více než týdnem způsobila záplavy silná bouře a mohutné deště, kvůli kterým se protrhly dvě přehrady u města Darná. Humanitární situace je v zasažené oblasti velmi špatná, lidé navíc stále nacházejí další těla obětí.

Na severovýchodě Libye, který před týdnem postihly masivní záplavy, hrozí protržení dalších dvou přehrad. Agentura DPA uvedla, že z jedné z ohrožených staveb poblíž města Benghází tamní úřady odčerpávají vodu, aby uvolnily tlak na hráz. Právě voda z nádrží způsobila před týdnem povodně ve městě Derna. O život tam podle Červeného půlměsíce přišlo přes 11 tisíc lidí.

Starosta východolibyjského města Derna odhaduje, že počet obětí bleskových záplav dosáhne k osmnácti až dvaceti tisícům. Kvůli pomoci spolu začaly komunikovat znesvářené vlády na východě země a v Tripolisu, píše BBC. Řada zemí už poslala záchranné týmy i humanitární pomoc. Oblast kolem Derny čelila objemu srážek, který normálně spadne za rok a půl až dva roky. Vyschlá koryta se během pár minut změnila v divoké řeky a následně došlo k protržení dvou přehrad u Derny. Lidé neměli šanci uniknout, vysvětluje nebývalý rozsah katastrofy Vladimír Piskala z vědecké redakce ČT.

V lipenské přehradě je na konci léta méně vody než obvykle. Může za to sucho, slabý přítok a častější upouštění nádrže. S výrazně nižší hladinou se museli vyrovnat zejména majitelé jachet. Více vody na jaře přispělo k vyšší výrobě elektřiny. Vodní elektrárna Lipno jí letos vyrobila skoro o čtvrtinu více než před rokem.

Etiopie dokončila plnění přehrady na Modrém Nilu, která je součástí budované obří hydroelektrárny. Oznámil to etiopský premiér Abiy Ahmed. Proti spornému projektu, který Etiopie považuje za klíčový pro svůj hospodářský rozvoj, se dlouhodobě staví Egypt a Súdán níže po proudu. Označují jej za významnou hrozbu pro své zásobování vodou.

V Norsku se částečně zhroutila hráz přehrady u vodní elektrárny na největší řece Glomma. Obyvatele obcí pod přehradou v Braskereidfossu úřady včas dostaly do bezpečí. Elektrárna je zatopená a mimo provoz. Kvůli intenzivním dešťům byly během posledního dne evakuovány stovky lidí z regionu severně od Osla. Podle norského listu Aftenposten je v současné době téměř nemožné dostat se z východu na západ a z jihu na sever země. Pod vodou je i rybářský přístav ve švédském Göteborgu, píše agentura AP.

Zničení Kachovské přehrady na začátku června způsobilo na dolním toku Dněpru rozsáhlé záplavy a humanitární i ekologickou katastrofu na jihu Ukrajiny. Poté, co voda z rozsáhlého vodního díla po protržení hráze odtekla, se ale odkryla také takzvaná „kozácká Atlantida“, píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Odkazuje tak na území, jež bylo domovem záporožských kozáků, kteří před staletími vytvořili útvar známý jako Záporožská sič.

Ruské síly se zřejmě přepočítaly, když se domnívaly, že zničením Kachovské přehrady dlouhodobě zabrání Kyjevu postoupit na okupovaný břeh Dněpru a zamířit ke Krymu, píše server Kyiv Post. Koryto řeky se významně zúžilo, výrazně menší je také hloubka vody. Satelitní snímky a fotografie ze zasažených míst ukazují, jak území rychle vysychá a odhaluje rozsáhlé písčité oblasti. Kde se dříve muselo lodí, to nyní zvládne i terénní vůz. Podle 46. výsadkové brigády ukrajinští vojáci již v jednom bodě u Chersonu překročili Dněpr a na okupovaném levém břehu budují předmostí.

Stavební úřad v Bruntále vydal územní rozhodnutí na výstavbu protipovodňové přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku. Zahájení stavebních prací na přehradní hrázi se předpokládá v roce 2027. Náklady jsou odhadovány na 4,26 miliardy korun včetně opatření v obci Nové Heřminovy, řekla v pondělí Šárka Vlčková, mluvčí státního podniku Povodí Odry, který výstavbu přehrady připravuje.

Obyvatelům města Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti hrozí po zničení Kachovské přehrady nedostatek vody. Dvě třetiny zásob totiž pocházejí z místní nádrže, která přišla v důsledku katastrofy o přívod. Kryvyj Rih je nejlidnatější středisko v širším okolí zničené Kachovské přehrady, žije v něm přes šest set tisíc lidí. Ve městě natáčel reportér ČT Jan Šilhan.

Mezi ruskými vojáky v Chersonské oblasti a na Krymu vypukla po zničení Kachovské přehrady epidemie cholery, tvrdí ukrajinské partyzánské hnutí Ateš. Podle něj to omezuje ruské bojové schopnosti v oblasti. Ruská armáda kvůli šíření nákazy očkuje vojáky, tvrdí také Ateš. Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov uvedl, že Rusko bezprostředně před protržením přehrady stáhlo z okupované elektrárny své vojáky.

Opravu přehrady Jezeří v Krušných horách bude muset zaplatit Povodí Ohře. Původně na ni mělo získat dotaci z Národního plánu obnovy, Evropská komise ji ale zamítla. Podnik tak hledá možnosti, jak získat peníze z jiných zdrojů.

Ruská okupační správa uzavřela zatopené ukrajinské město Hola Prystaň na levém břehu Dněpru, tvrdí podle portálu Meduza dobrovolníci, kteří pomáhali místním obyvatelům během katastrofy po protržení Kachovské přehrady. Dobrovolníci uvádějí, že stovky obyvatel v zatopené oblasti se přitom pohřešují a že krok proruské správy by mohl souviset se snahou zakrýt vysoký počet obětí, uvedl zpravodajský kanál Agentstvo.

Zničená Kachovská přehrada na řece Dněpr ztratila už 70 procent vody, oznámilo ministerstvo životního prostředí. Kvůli poklesu hladiny přestává vtékat voda do Severokrymského kanálu, který je klíčový pro zásobování vodou Krymského poloostrova okupovaného Ruskem. Informovala o tom britská vojenská rozvědka nebo ruskojazyčný servis BBC s odvoláním na uživatele sociálních sítí. Voda postupně mizí také ze zaplavených oblastí pod přehradou.

Ukrajinské úřady evidují po zničení Kachovské přehrady pět obětí v Chersonské a Mykolajivské oblasti a třináct pohřešovaných, uvedlo ministerstvo vnitra. Ruské okupační úřady mluví o pěti obětech. Hladina kachovské nádrže dál klesá, úřady v zaplavené Chersonské oblasti uvedly, že voda tam začala opadat. Situace je ale přesto na některých místech kritická a evakuace pokračují, v okupovaných oblastech při nich hrají důležitou roli dobrovolníci. Ukrajinská tajná služba tvrdí, že má odposlech, na kterém se Rusové přiznali ke zničení přehrady.