Uprchlíci

Poprvé za více než padesát let se v Sýrii mají konat parlamentní volby, které nebudou v režii asadovské diktatury. Podle kritiků nepřímý systém nejspíš nahraje zástupcům loajálním k nové islamistické vládě, někteří experti ale hovoří o nezbytném prvním kroku. Damašek totiž po vleklé občanské válce potřebuje získat mezinárodní uznání a s ním spojenou finanční pomoc.

Represe obyvatel v Severní Koreji se v mnoha oblastech ještě prohloubila, lidé čelí zvýšené míře sledování, častější nucené práci a četnějším popravám, kvůli čemuž je KLDR zemí nejvíce na světě omezující svobody, uvádí v nové zprávě Rada OSN pro lidská práva (UNHRC). Ta čerpala z rozhovorů s třemi stovkami lidí, kterým se ze země podařilo uprchnout.

Základní podmínky pro udělení zvláštního dlouhodobého pobytu pro uprchlíky z Ukrajiny splnilo přibližně patnáct tisíc lidí z osmdesáti tisíc zájemců, informoval mluvčí ministerstva vnitra Adam Rözler. Do konce roku se mohou registrovat a rezervovat si termín návštěvy resortu.

Až donedávna Velká Británie umožňovala rodinám osob, které na ostrovech obdržely azyl, volný vstup do země. Jen za poslední rok vydaly úřady 20 817 takových víz. Tuto praxi teď vláda zastavila. „Do té doby, než zavedeme nový systém, se budou na uprchlíky vztahovat stejná pravidla a podmínky pro migraci rodin jako na všechny ostatní,“ řekla britská ministryně vnitra Yvette Cooperová. Lidé, kteří již obdrželi azyl, budou tedy muset nejdřív vydělávat v přepočtu nejméně 815 tisíc korun ročně a poskytnout tak příbuzným vhodné bydlení. Ti zase budou dokazovat aspoň základní znalosti angličtiny. Úplně nová pravidla se chystají na jaro.

Splnění ruského požadavku na postoupení Donbasu by Ukrajinu připravilo o průmyslové srdce země, odkud pochází i řada významných kulturních osobností. Někteří Ukrajinci mluví o zradě, jiní by se strategického regionu za určitých okolností vzdali, aby ušetřili další lidské životy, žádají ale od Západu bezpečnostní záruky, píše server BBC News.

Úprava, která opětovně zavedla možnost dvojích zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na základní školy, je diskriminační a porušuje ústavu, míní senátor Jiří Růžička (nestr. a člen senátorského klubu ODS a TOP 09), který zároveň patří k předkladatelům návrhu k Ústavnímu soudu (ÚS) na její zrušení. Podle autorky změny, poslankyně Renáty Zajíčkové (ODS), zápisy v této formě proběhly již letos a žádné problémy nezaznamenala. Změna má podle ní naopak pomoci k lepší integraci. Proti dvojím zápisům se však staví experti i některá ministerstva.

Od italské Lampedusy přes řecký Evros a Lesbos až po španělské Kanárské ostrovy a mauritánské pobřeží se hřbitovy plní těly migrantů, kteří zahynuli při pokusu dostat se do Evropy. Každý z hrobů připomíná úskalí migračních cest, které i v roce 2025 patří k nejnebezpečnějším na světě. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) od roku 2014 zemřelo nebo zmizelo při cestě do Řecka přes tři tisíce lidí – včetně 799 jen v roce 2024, který patří k nejsmrtelnějším v historii této migrační trasy.

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron se shodli na potřebě nových řešení k zamezení způsobu migrace, kdy se lidé snaží dostávat do Británie přes Lamanšský průliv na malých lodích, napsala ve středu agentura Reuters s odvoláním na Londýn, kde je šéf Elysejského paláce na státní návštěvě.

Nové reciproční hraniční kontroly, které Polsko zavádí od půlnoci, potrvají nejméně třicet dní. Pohraniční stráž doplní pět tisíc vojáků. Opatření se dotkne i hranic s Litvou. Vládu k němu vedou rostoucí obavy z nelegální migrace a napětí na domácí politické scéně.

Německé úřady začaly jednat se Sýrií o deportaci Syřanů, kteří se dopustili v evropské zemi zločinu. V sobotu to řekl mluvčí německého ministerstva vnitra agentuře AFP. Ministerstvo nařídilo Spolkovému úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) odebrat mezinárodní ochranu Syřanům, kteří se dopustili zločinů či jsou nebezpeční. Podle agentury se tak stalo ve zhruba osmi desítkách případů.

Ministerstvo zdravotnictví a záchranáři v Hamásem ovládaném Pásmu Gazy uvádějí, že při dvou izraelských útocích zemřelo v regionu nejméně 55 lidí včetně dětí a další desítky utrpěly zranění. Jedním ze zasažených míst je škola, kde se skrývali uprchlíci. Izraelská armáda uvedla, že útok mířil na „klíčové teroristy“ Hamásu a Palestinského islámského džihádu, kteří podle ní školu využívali jako velicí středisko.

V rámci pomoci Ukrajincům pokračuje růst příjmů a klesají výdaje, vyplývá z dat ministerstva práce a sociálních věcí. Uprchlíci z Ukrajiny, kteří v Česku pracují, zaplatili na odvodech 6,9 miliardy korun. Stát na jejich humanitární dávky, ubytování, zdravotní péči, vzdělávání a další podporu vydal 3,8 miliardy korun. Počet pracovníků se zvyšuje, příjemců dávek naopak ubývá, řekl šéf resortu práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Dlouho to vypadalo, že kampani před polskými prezidentskými volbami, jejichž první kolo připadá na tuto neděli, budou dominovat především témata spojená s bezpečností. Vyplývalo to mimo jiné z pokračující ruské agrese proti Ukrajině či často nepředvídatelných kroků amerického prezidenta Donalda Trumpa. V závěru kampaně ale všechno přebila kauza kolem bytu jednoho ze dvou favoritů voleb.

Podle ředitelky sekce zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Kateřiny Štěpánkové pracuje v Česku 155 tisíc uprchlic a uprchlíků z Ukrajiny. Celkem 95 procent z nich platí z výdělku ze zaměstnání či z práce na dohodu odvody. K nedělní půlnoci mělo v zemi podle údajů resortu vnitra dočasnou ochranu 368 tisíc příchozích z válkou zmítané země.

V Česku by mohlo trvale zůstat na 260 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. I s nimi by za deset let mohlo v zemi celkem žít asi 1,36 milionu cizinců, vyplývá ze studie poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG) a středoevropské pobočky Aspen Institute pro ministerstvo práce. Na konci března pobývalo v Česku podle údajů ministerstva vnitra 364 600 uprchlíků s dočasnou ochranou a dalších 708 700 cizinců mělo povolení k pobytu, celkem tedy 1,07 milionu lidí.

Německo přestalo předběžně přijímat uprchlíky z přesidlovacího programu OSN, informovala s odvoláním na tamní ministerstvo vnitra agentura DPA. Podle ní krok souvisí s koaličními jednáními o vzniku nové vlády. Strany, které je vedou, chtějí účast v programu zcela ukončit. Podle mluvčího Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Německu ale organizace zatím předpokládá, že nová německá vláda přijímání uprchlíků obnoví.

Uprchlíkům z Ukrajiny by se nejspíš do budoucna už neměla zvyšovat podpora na živobytí v humanitární dávce, jejich životní minimum by se totiž mělo zmrazit. Počítá s tím doprovodný zákon k reformě sociálních dávek. Normu v brzké době projedná Senát. V Česku má dočasnou ochranu zhruba čtyři sta tisíc lidí z Ukrajiny. Podle údajů resortu práce dostaly letos v lednu uprchlické domácnosti 52 600 humanitárních dávek za 784,4 milionu korun.

Itálie začala loni v říjnu oficiálně provozovat dvě migrační centra na území Albánie. Zatím však nepříliš úspěšně, zařízení byla využita pouze po dobu sedmi dní, během nichž se v nich vystřídalo dvaašedesát běženců. Soudy rozhodly, že je úřady musí okamžitě převézt zpět na italské území. Vláda nyní čeká na rozhodnutí evropského soudu, zda bude moci obě zařízení pro žadatele o azyl využít. Zatím přišla s alternativním řešením, a to umístit do táborů migranty určené k vyhoštění. Takovou možnost však původní dohoda s Albánií nepřipouští.

Ukrajinští běženci se stali tématem předvolebního boje v sousedním Polsku. V rétorice proti uprchlíkům přitvrzují nejen opoziční politici, ale i zástupci vládní koalice. Kabinet uvažuje, že těm Ukrajincům, kteří si dosud nenašli v zemi práci, zruší poslední dávku – měsíční příspěvek na dítě. Kladný postoj k uprchlíkům před válkou má stále většina Poláků, odpůrců přesto přibývá.

Súdánská armáda dobyla prezidentský palác v Chartúmu, který byl poslední významnou baštou polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF) v hlavním městě. Téměř dva roky trvající občanskou válku mezi armádou a RSF mezinárodní organizace označují za jednu z největších humanitárních krizí posledních let.

Zvláštní dlouhodobý pobyt v Česku budou moct získat Ukrajinci s dočasnou ochranou a ročním příjmem nad 440 tisíc korun, schválila ve středu vláda. Podle podmínek bude moct být zvláštní dlouhodobý pobyt udělen dál jen těm, kteří jsou bezúhonní, žijí v Česku s dočasnou ochranou alespoň dva roky a od loňského července nepobírají humanitární dávky.

Přesně před pěti lety, tedy 12. března 2020, byl poprvé v souvislosti s covidem-19 vyhlášen nouzový stav. Tedy státní krizové opatření, které se stalo jedním ze symbolů pandemie i předmětem politického boje. Nouzový stav platil velkou část doby, během níž se Česko potýkalo s pandemií koronaviru. Celkem krizové opatření kvůli virovému onemocnění platilo 284 dní.

Arabské země odmítají plán prezidenta USA Donalda Trumpa ohledně přesunu Palestinců z Pásma Gazy. Podle experta na Blízký východ Marka Čejky se obávají, že jde o pokus o etnickou čistku a uprchlíkům by byl znemožněn návrat zpět, podobně jako se to v masovém měřítku stalo po roce 1948. Egypt i Jordánsko navíc sužují ekonomické problémy a další zátěž by mohla přinést politickou nestabilitu. Arabové schválili vlastní plán pro Gazu, ten však nechce Izrael ani USA.

Česko za tři roky plnohodnotné rusko-ukrajinské války udělilo dočasnou ochranu bezmála 400 tisícům ukrajinských uprchlíků. Zhruba čtvrtinu tvoří děti. Čtyřicet tisíc z nich chodí na základní školy. Na středních jich studuje sedm tisíc. Je mezi nimi i Nikita. Bylo mu šestnáct, když na začátku války utekl do Česka. Řada uprchlíků z Ruskem napadené země si našla v Česku práci. Patří mezi ně například cvičitelka Tara, lékař Mykhailo, operní pěvkyně Hanna nebo Liudmyla, která si otevřela vysněnou šicí dílnu.