Nezisková organizace

V Česku se koná charitativní akce Giving Tuesday neboli Dárcovské úterý, stejně jako v mnoha dalších zemích. Lidé a firmy během ní mohou udělat dobrý skutek, darovat peníze, potraviny a oblečení nebo nabídnout dobrovolnickou práci. Češi v uplynulých sedmi ročnících Dárcovského úterý darovali přes 340 milionů korun. Podle ředitelky Fóra dárců Kláry Šplíchalové v roce 2022 věnovali lidé, nadace a nadační fondy na dobročinné účely 15,4 miliardy korun.

Velké neziskové organizace Člověk v tísni nebo Lékaři bez hranic nezajistí Izraeli žádnou humanitární pomoc, kterou obvykle po katastrofách nebo ve válečných konfliktech zajišťují. Přestože se obě organizace v minulosti pokoušely získat v zemi potřebnou registraci, aby na místě mohly působit, izraelské úřady jim nevyhověly. Pomoc neshromažďuje ani Český červený kříž. Sbírku naopak v nadcházejících dnech spustí Federace židovských obcí.

V rámci nového systému pomoci lidem v nouzi vznikne od července 150 výdejen potravinové pomoci. Výdejna, kam si lidé budou moct jídlo přijít vyzvednout, bude v každém krajském městě. Kromě toho odstartuje i rozvoz jídla do obcí, kde je potravinová pomoc nejvíc potřeba. Nové sklady a prostory mají potravinovým bankám kromě navýšení kapacit navíc umožnit vzdělávat veřejnost v tom, jak neplýtvat jídlem.

U nizozemského pobřeží vznikne první komerční farma, kde se budou pěstovat řasy mezi větrnými turbínami na moři.

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje nová pravidla pro kontroly ústavů sociální péče pro seniory. Nově by měly probíhat v utajení. Jde o reakci na přibývající případy šikanování a nevhodného zacházení s obyvateli domovů pro seniory. Podle policie se s takovou zkušeností svěří svým známým jenom zlomek lidí ve vyšším věku.

Královéhradecká radnice přebírá dohled nad tamním útulkem pro zvířata. Zřizovaly ho technické služby, ale podle bývalých pracovníků docházelo v útulku k týrání zvířat. Případem se už zabývá policie. Ochránci zvířat uvádějí, že podobný případ nepamatují.

Humanitární organizace hrají během ruské okupace Ukrajiny zásadní roli při ochraně a podpoře civilního obyvatelstva. Jednou z největších „neziskovek“, které v regionu působí, je Člověk v tísni. Jeho ředitel pro východní partnerství a Balkán Petr Drbohlav byl hostem pořadu Interview ČT24, kde mluvil mimo jiné o vlastních zkušenostech z války a o tom, jak náročné je pomoc do zasažené oblasti dopravit.

Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje zjednodušení pravidel pro získání příspěvku na bydlení. První změny mají přijít od letošního července. Od začátku příštího roku by měla lepší přístup lidí k dávce zajistit digitalizace. Ta by se měla týkat i dokazování čtvrtletního příjmu. Zájemce by měl mít na výběr také jiný interval.

Počet vydaných víz pro ukrajinské uprchlíky v posledních dvou týdnech klesá, nicméně neziskové organizace varují, že kvůli ubytování běženců by mohly vznikat lokality s nedostatkem míst ve školkách. Kvůli potřebě přijetí předškoláků nemusí být v mateřinkách dost kapacit pro menší děti. Uprchlíci z Ukrajiny si také v Česku založili více než sto tisíc bankovních účtů a další přibývají. Kvůli ukončení spolupráce s ministerstvem vnitra bude muset Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) také přerušit nebo ukončit právní pomoc žadatelům o azyl. Bude moci zastupovat jen několik málo lidí, informoval ředitel organizace Martin Rozumek.

Na severu Ghany ještě stále přežívá dávno zaniklá praxe známá i ze středověké Evropy. V zemi existuje pět detenčních táborů pro ženy, které místní označili jako čarodějnice. V táborech nyní žijí na tři stovky žen. Z domovů je vyhnaly jejich místní komunity – stačilo k tomu pouhé obvinění z čarodějnictví, často přímo od někoho z rodiny. Pokud by vzdorovaly, hrozila by jim smrt.

Slovensko na začátku příštího roku spustí systém zálohování plastových lahví a plechovek, od kterého si slibuje snížení množství odpadu a vyšší recyklaci použitých nápojových obalů. Do projektu se zaregistrovalo více než dva tisíce sběrných míst, mimo jiné i prodejny, které umožní vratnou zálohu věnovat na dobročinné účely.

Přes 850 milionů korun již poslali lidé neziskovým organizacím a nadacím do sbírek na pomoc obyvatelům obcí zasažených v minulém týdnu prudkou bouří a tornádem. Peníze dostanou lidé, kterým živel poškodil nebo zcela zničil domovy, po svátcích. V první fázi rozdají organizace všem po 150 tisících korunách, další peníze již rozdělí podle míry škod, s nimiž se ta která domácnost vyrovnává. Pomoc ze sbírek je nad rámec státní podpory, kterou schválila vláda v pondělí, a také by se mělo dostat na všechny, jimž tornádo poničilo majetek. O sbírání i rozdělování peněz hovořili zástupci neziskových organizací a nadací v 90' ČT24 i v Interview ČT24.

Tři pětiny neziskových organizací musely loni kvůli epidemii omezovat pomoc potřebným. Činnost utlumila zařízení, která se zaměřují na práci s dětmi, sportovní aktivity, kulturu, vzdělávání, volný čas nebo ekologii. Ukázal to průzkum nadace Open Society Fund Praha. Řada organizací čeká problémy i letos.

Adventní koncerty České televize za třicet let podpořily na sto dvacet neziskových organizací a rozdělily přes dvě stě sedmnáct milionů korun. Letošní, jubilejní ročník dobročinné sbírky doplní mimořádný, pátý koncert na podporu neúplných rodin. Přímý přenos z pražských sakrálních prostor vysílá ČT vždy o adventních nedělích od 17:30, bonusový koncert zazní poslední sobotu před Štědrým dnem.

Socioložka a signatářka Charty 77 Jiřina Šiklová a sociolog Daniel Prokop diskutovali o tom, zda Čechy zajímají věci veřejné a co pro ně znamená občanská angažovanost. Českou společnost podle nich spojuje nedůvěra k autoritám, zároveň o ní platí řada mýtů. Pandemie bude podle obou sociologů znamenat další ekonomický pokles zejména pro ty již znevýhodněné.

Bývalý poslanec za Věci veřejné Jaroslav Škárka ukončí svůj pracovní poměr ve Vězeňské službě, kde pracuje jako vychovatel odsouzených. Někdejší politik napsal na sociální síti, že předčasně narozené děti jsou „nevyvinuté zrůdy“. Bezpečnostní sbor se ve středu od výroků distancoval. Ohradily se proti nim i neziskové organizace, které se věnují problematice předčasných porodů. Škárka se za formu svého vyjádření omluvil.

Problémy v rodině, pocit osamělosti nebo deprese provázejí děti v době nouzového stavu. S těmito problémy se nyní častěji obrací na Linku bezpečí. Kvůli psychickým problémům svých potomků se ozývají také rodiče. Vyplývá to z dat, která webu ČT24 poskytla mluvčí neziskové organizace Regina Jandová. Provoz Linky přitom komplikuje karanténa nebo onemocnění jejích zaměstnanců.

Peníze hýbou světem, alespoň tím „americkým“ v době, kdy se blíží prezidentské volby. Vlivní podnikatelé, skupiny, korporace a třeba herci nebo režiséři zpod kopců Hollywoodu utrácejí každé čtyři roky nemalé částky na podporu svých favoritů v duelu o křeslo v oválné pracovně. Důležití jsou také občané, kteří se rozhodli oblíbeného kandidáta podpořit symbolickým příspěvkem.

Pokud se budou na podzim opětovně zavírat školy, až desítky tisíc dětí mohou zůstat bez přístupu ke vzdělání, tvrdí neziskové organizace. Peníze, které za účelem dálkové výuky slíbilo ministerstvo školství, problém dětí bez počítačů a internetu nevyřeší, myslí si prezident Asociace základních škol Michal Černý. Finance jsou totiž určeny primárně na počítače pro učitele a ne pro žáky. Navíc se do škol dostanou až několik měsíců po zahájení školního roku. Chybět budou v případě omezení výuky také služby psychologů či asistentů pedagogů.

Nezisková organizace Prostor Pro z Hradce Králové spouští projekt na vyhledávání dětí v nouzi. Její pracovníci je chtějí sami aktivně kontaktovat – na základě problematických internetových příspěvků. Důvodem pro rozšíření on-line komunikace jsou i obavy z druhé vlny koronaviru, která by setkávání dětí a odborníků mohla znemožnit.

Neziskové organizace se potýkají s výpadky příjmů. Od března jim přestaly přicházet peníze, organizace či nadační fondy již musely omezit své služby. Nadační fond, který pomáhá mladým rodinám zasaženým úmrtím – včetně jedné, které vzal otce koronavirus – bude moci fungovat nejdéle do dubna příštího roku, pokud se situace nezmění.

Od konce války ve Vietnamu uplynulo už 45 let, obětí však dál přibývá. Lidi zabíjejí bomby, které shodilo během konfliktu mezi lety 1964 a 1975 na tuto východoasijskou zemi americké letectvo. USA jich použily třikrát víc než všechny státy za druhé světové války. Odhaduje se, že až desetina bomb nevybuchla. Místní úřady a neziskové organizace už zahájily novou fázi likvidace staré munice.

Ministerstvo spravedlnosti opustilo záměr, podle nějž měl hromadné žaloby za spotřebitele či jiné poškozené podávat akreditovaný investor, který sleduje vlastní ekonomické zájmy. Místo toho by tak mohl činit buď přímo poškozený, nebo neziskové organizace. Nejvýhodnější postavení při podávání žalob by pak měly mít takzvané spotřebitelské neziskové osoby zapsané u Evropské komise, kterých je aktuálně v tuzemsku sedm.

Rada brněnské městské části Bystrc schválila usnesení, že si nepřeje, aby v místních školách docházelo k „propagaci politicky zaměřených neziskových organizací“. Reagovala tak na skutečnost, že se Základní škola Vejrostova rozhodla přiblížit žákům problémy, kterým čelí jejich vrstevníci v africké Demokratické republice Kongo. Využila k tomu i podklady neziskové společnosti Lékaři bez hranic. Kauzou na bystrcké základní škole se zabývali pro 168 hodin reportéři Jana Gerleová a Jan Novák.