Dárcovské úterý připomíná charitu. Loni se vybralo přes šedesát milionů

Nahrávám video

V Česku se koná charitativní akce Giving Tuesday neboli Dárcovské úterý, stejně jako v mnoha dalších zemích. Lidé a firmy během ní mohou udělat dobrý skutek, darovat peníze, potraviny a oblečení nebo nabídnout dobrovolnickou práci. Češi v uplynulých sedmi ročnících Dárcovského úterý darovali přes 340 milionů korun. Podle ředitelky Fóra dárců Kláry Šplíchalové v roce 2022 věnovali lidé, nadace a nadační fondy na dobročinné účely 15,4 miliardy korun.

„Neziskové organizace, firmy nebo spolky na webu Giving Tuesday registrují vlastní výzvy a prosby o podporu. Během Dárcovského úterý si pak jednotlivci najdou sobě nejbližší výzvu a pomohou,“ uvedli k akci její organizátoři. Podle nich bylo loni zaregistrováno 301 výzev a díky nim zájemci darovali 62,4 milionu korun i stovky tun potravin nebo oblečení.

Dárcovské úterý se ve světě uskutečnilo poprvé v roce 2012, a to jako protipól vůči nákupnímu šílenství na Black Friday, tedy Černý pátek, který je spojován především se slevami a utrácením. V České republice se Giving Tuesday koná posedmé a zastřešuje ho Asociace společenské odpovědnosti.

„Tento den připadá na úvod adventního období. Jelikož v evropském kulturním prostředí je předvánoční charita tou nejsilnější dárcovskou etapou, tak je to takovou shodou okolností, že to připadá na počátek adventu,“ vysvětlila Šplíchalová.

Podle zářijového průzkumu, který pro Asociaci společenské odpovědnosti provedla agentura Ipsos, pomáhá potřebným osm z deseti Čechů. Třetina lidí, mezi nimiž jsou hlavně mladí, působí v dobrovolnických aktivitách. Čtvrtina Čechů jednorázově přispívá. Naopak šestnáct procent lidí se do dobročinnosti nijak nezapojuje.

Češi nejvíce podporují lidi s handicapem

„Češi nejčastěji pomáhají dětem, handicapovaným, zvířatům a obětem humanitárních katastrof, zejména v rámci tuzemska,“ podotkla zakladatelka a ředitelka Asociace společenské odpovědnosti Lucie Mádlová.

Zatímco lidé, firmy, nadace a nadační fondy v loňském roce na dobročinné účely darovali 15,4 miliardy korun, oproti ještě předchozímu roku tato částka narostla o více než tři miliardy. Významně méně však vybraly neziskové organizace zejména v krajích. Pokles darů zaznamenalo 42 procent z nich, řekla Šplíchalová. Veřejnost si může informace dohledat na Mapě dárcovství.

„Nevládní organizace jsou významným prvkem občanské společnosti a jen v posledních letech se nám potvrdilo, že pomáhat druhým je silná vlastnost Čechů, která, jak věřím, ani v nadcházejících letech nezmizí,“ prohlásila místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL). V horní komoře parlamentu se během úterý koná třináctý ročník Dárcovského summitu s názvem Odvaha k odpovědnosti, udržitelnosti a filantropii.

Nejvíce podporovanými tématy v neziskovém sektoru ze strany individuálních dárců jsou podle Šplíchalové lidé v nouzi či handicapovaní. Dárci loni dali na charitativní činnost zhruba 3,9 miliardy korun. Firmy zase podle ředitelky Fóra dárců nejvíce přispívají na vzdělávání a vědu. Společnosti poskytly na dobročinnost 7,8 miliard korun. Nadace a nadační fondy zase přispěly částkou 3,7 miliardy korun.

Přibývá lidí, kteří přispívají méně, tvrdí Šplíchalová

Charitativní podpora podle Šplíchalové ale není proporcionální. „Kde vidíme velkou slabinu, jsou hlavně regiony,“ uvedla. Pokles příspěvků menším neziskovým organizacím vysvětluje zejména krizí a špatnou ekonomickou situací. Podle Fóra dárců přibývá lidí, kteří na dobročinné účely přispívají méně, než v předchozích letech. Třetina z nich navíc očekává, že v následujícím roce budou darovat méně, než v tom letošním.

„Tam, kde projekty nemají takovou mediální podporu nebo silné partnery, jsou hodně v ohrožení,“ doplnila ředitelka Fóra dárcovství. Pro některé neziskové organizace představuje dárcovství hlavní zdroj jejich financování. Potřebnou podporu nemají podle Šplíchalové také složitější témata, a to například lidskoprávní oblast či azylová péče.

Ve vybrané částce za minulý rok je zahrnuta i pomoc Ukrajině, která se brání ruské invazi. „Podpora Ukrajině byla opravdu velkým hnutím solidarity. Bylo na ni směřováno i hodně mediální pozornosti,“ dodala ředitelka Fóra dárcovství. Lidé podle ní byli otevřeni pomáhat všemi možnými způsoby.

Šplíchalová: Obliba dlouhodobého dárcovství narůstá

„Co se týče letošního roku, tak do něj se propisuje to, co do celého společenského dění. Dopady ekonomické krize a ruské invaze na Ukrajině. Vidíme, že jsou tu v rámci některých sbírek obrovské vlny štědrosti a velká pomoc. Na druhou stranu v situacích, kdy se nejedná o aktuální sbírku nebo dlouhodobou pomoc, tak tam určitý propad je,“ řekla Šplíchalová. 

Za důležité považuje v současnosti dlouhodobé dárcovství, které podle ní v poslední době výrazně narůstá, a mají o něj zájem především mladí lidé. „Ti také hledí optimističtěji do budoucna a nebojí se, že nebudou moci v budoucnu přispívat,“ pronesla Šplíchalová s tím, že narůst obliby opakované pomoci lze vidět i v datech na portálu Daruj správně

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 3 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 4 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 8 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 9 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.