V rámci nového systému pomoci lidem v nouzi vznikne od července 150 výdejen potravinové pomoci. Výdejna, kam si lidé budou moct jídlo přijít vyzvednout, bude v každém krajském městě. Kromě toho odstartuje i rozvoz jídla do obcí, kde je potravinová pomoc nejvíc potřeba. Nové sklady a prostory mají potravinovým bankám kromě navýšení kapacit navíc umožnit vzdělávat veřejnost v tom, jak neplýtvat jídlem.
Od 1. července budou potravinové banky nově dávat jídlo lidem také napřímo, nejen zprostředkovaně přes neziskové organizace. A to pomocí kamenných či mobilních neboli pojízdných výdejen.
Na podzim by podle mluvčí Asociace potravinových bank Venduly Seifertové měly banky pokrýt deset nových výdejních míst v regionech a plně využívat novou síť 150 výdejních míst. „Tyto výdejny budou pravidelně poskytovat potravinovou pomoc v místech, kde byla složitě dostupná, nebo dalším osobám, které pomoc potřebují a nedokázaly ji dosud čerpat,“ říká Seifertová.
Podle ředitele potravinové banky v Hradci Králové Václava Pituchy mobilní výdejny plánují zejména v menších městech nebo obcích. „Výdeje budou probíhat v různých místech kraje po dobu jedné až dvou hodin, pak přejedeme do dalšího místa. Výdejny vybereme v místech, kam dosud potravinová pomoc míří jen v omezené míře,“ vysvětluje.
Zároveň upozorňuje na to, že nový způsob výdeje bude rozšířením potravinové pomoci, ne její zásadní změnou. Banky totiž stále budou spolupracovat i s neziskovými organizacemi.
Předcházení zneužívání pomoci
Potravinová pomoc z výdejen se bude potřebným poskytovat na základě potvrzení od pracovníka sociální služby, charity, obce či jiné organizace zapojené do projektu výdejen. Místní úřady tak budou moci odběratele potravinové pomoci evidovat díky přidělenému identifikátoru. Použijí k tomu nový software, který ukáže i četnost odběrů potravin, případně specifické požadavky potřebné k dietnímu stravování.
„Spolupráce bude založena na zadávání požadavků do sdílené aplikace, nebude tedy docházet ke zneužití či duplicitě poskytování pomoci,“ dodává mluvčí Asociace potravinových bank. Banky si od toho slibují větší zacílení pomoci či zmenšení rizika jejího zneužívání.
Nové zázemí pro kurzy vaření
Nové prostory nebudou sloužit pouze jako výdejna potravin. Součástí budou i větší sklady. Lepší zázemí by zase mohlo přilákat zájem veřejnosti. „Zatím máme nedostatek skladových prostor, sklady máme na několika místech. V letošním roce budeme na základě dotace ministerstva životního prostředí kupovat vlastní velký sklad. Po jeho rekonstrukci bude možné pořádat i akce pro veřejnost,“ říká Václav Pitucha. Nový sklad v září budou otevírat také v potravinové bance v Litoměřicích.
Už nyní některé pobočky bank ve spolupráci s neziskovými organizacemi pořádají exkurze pro školy či kurzy vaření. Takových akcí by do budoucna mělo ještě přibýt. „Potravinové banky dělají různé edukativní programy a workshopy a zapojují se do prevence proti plýtvání. Jsou to například kurzy pro samoživitelky, jak zpracovávat méně tradiční ovoce a zeleninu nebo jak vařit levně a beze zbytku,“ popisuje jejich možnou náplň Seifertová.
Podle ředitelů potravinových bank lidé neumí s některými surovinami zacházet. Týká se to například rýže, kterou nejsou zvyklí vařit tradičním způsobem, a proto žádají spíše rýži ve varných sáčcích. „Někteří lidé vyrostli v prostředí, kde se vařilo z polotovarů nebo ze základních potravin. Kurzy jim tak můžou velmi pomoci,“ ujišťuje ředitel královéhradecké potravinové banky.
