Bundeswehr

Berlín zajistí co nejrychlejší nasazení své brigády v Litvě, jak slíbil spolkový kancléř Olaf Scholz své litevské kolegyni Ingridě Šimonytéové. Na žádost její vlády by měli němečtí vojáci znásobit svoji přítomnost v pobaltské zemi. Vojáci Bundeswehru v současné době velí tamní misi NATO s osmi sty muži na základně Rukla, s nimi jsou tam na rotaci také čeští dělostřelci.

Střelec, kterým byl podle médií pravděpodobně voják Bundeswehru, zabil v obcích Scheessel a Bothel na severozápadě Německa čtyři lidi včetně jednoho dítěte. Podezřelý se vzdal úřadům, informovaly v pátek státní zastupitelství v dolnosaském Verdenu a místní policie ve společném prohlášení. Deník Bild napsal, že muž zabil svou bývalou partnerku a její blízké a možná plánoval ještě větší krveprolití. Vyšetřovatelé údajně v jeho automobilu našli zápalnou lahev, několik zásobníků do střelných zbraní a další munici.

Výcvik ukrajinských vojáků na Západě se proměňuje. Ještě na přelomu roku nechávalo ukrajinské velení připravovat jednotky hlavně pro obranu, nyní trénují především ofenzivní operace. Klíčovou roli v tom hraje výcvik na tancích Leopard v severoněmeckém Klietzu, z něhož informoval zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.

Německá armáda chce v příštích osmi letech nalákat do svých řad dalších dvacet tisíc vojáků. Zájem o službu v ozbrojených silách ale dlouhodobě klesá. Že se plány Bundeswehru nepodaří splnit, připouští už i spolkový ministr obrany Boris Pistorius, podle něhož je v armádě málo žen a lidí s přistěhovaleckými kořeny. V Německu stárne populace a nedostatek pracovních sil trápí všechna odvětví.

Německá armáda nutně potřebuje reformu. Už před rokem to oznámil kancléř Olaf Scholz. Jeho vláda pro bundeswehr po ruské invazi na Ukrajinu vyčlenila sto miliard eur, jenže dosud neutratila ani cent. Teď se to má podle nedávno nastoupivšího ministra obrany Borise Pistoriuse změnit.

Moderní německá bojová vozidla pěchoty (BVP) Puma, která mají být jednou z hlavních opor armády, se potýkají s vážnými problémy. Ministryně obrany Christine Lambrechtová v pondělí proto až do vyřešení potíží pozastavila další nákupy těchto strojů. Závady ohrožují nejen akceschopnost bundeswehru, ale také závazky Německa vůči NATO, protože Berlín v příštím roce přebírá vedení aliančních sil velmi rychlé reakce.

Německo v těžkých dobách ruské invaze na Ukrajinu přebírá odpovědnost nejen za sebe, proto posílí německou armádu tak, aby odrazila jakýkoli útok nejen na Německo, ale i na spojence. V parlamentu to v prohlášení k nadcházejícím summitům Evropské unie, NATO a skupiny velkých ekonomik G7 prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Ukrajinu ujistil, že nadále může z Německa počítat s humanitární, politickou, finanční i vojenskou pomocí.

Armády členských států NATO mají dostatečnou sílu na odstrašení Ruska pro případ pokusu napadení nějakého z členů. Podle armádního generála ve výslužbě a vedoucího katedry bezpečnostních studií na CEVRO Institutu Jiřího Šedivého jsou armády dobře vybaveny a svým potenciálem daleko převyšují ruské schopnosti. Na Ukrajinu podle něj teď budou alianční země dodávat spíše modernější techniku, protože zásoby starších kusů již byly vyčerpány.

Německo dodalo na Ukrajinu další vojenskou techniku, mimo jiné i moderní protitankové rakety. Dále ale váznou dodávky německých těžkých zbraní, o které žádá Kyjev především. Kancléř Olaf Scholz také stále odmítá navštívit Ukrajinu. Jeho strana, sociální demokracie (SPD), se dostává pod větší a větší tlak veřejného mínění. S konzervativci tak SPD v posledních týdnech prohrála dvoje důležité místní volby a v souvislosti s ruskou invazí prochází strana vnitřní krizí. Na sociální demokracii se tak dotahují Zelení, naproti tomu populistická Alternativa pro Německo (AfD) oslabuje.

Německá armáda z velké části vyčerpala možnosti dodávat další zbraně ze svých zásob na Ukrajinu, tvrdí v rozhovoru s magazínem Spiegel německý kancléř Olaf Scholz. Slovenský premiér Eduard Heger podpořil stupňování sankcí vůči Rusku. O situaci na Ukrajině mluvil v pátek po telefonu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem předseda Evropské rady Charles Michel. Vyzval ho k zavedení humanitárního koridorů.

Spojené státy poskytnou Ukrajině na obranu před ruskou agresí další balík vojenské pomoci v hodnotě 800 milionů dolarů (cca 18 miliard korun). Německá vláda chce nepřímo umožnit dodávky těžkých zbraní na Ukrajinu ze Slovinska. To má na Ukrajinu poslat větší počet tanků T-72 a jako náhradu za ně dostat od Německa pancéřové vozy Marder a kolové obrněnce Fuchs. V Kyjevě také slíbili vojenskou pomoc španělský premiér Pedro Sánchez a dánská předsedkyně vlády Mette Frederiksenová. Velká Británie rozšiřuje protiruské sankce.

Tlak veřejnosti na německou vládu, aby z armádních skladů poslala na ukrajinské bojiště vojenskou techniku, roste. Otázka dodávek těžkých zbraní ukrajinské armádě je ale pro Berlín velkým politickým dilematem. Pro vládní sociální demokraty je totiž těžké vzdát se svých proruských postojů.

Bilionové investice do armády, úvahy o znovuzavedení povinné vojenské služby a také naprostá změna strategie. To všechno přinesla válka na Ukrajině do Německa. Obří vojenské výdaje mají hlavně pomoct bundeswehru. Ten trpí dlouhodobě problémy s výzbrojí a podle některých vojáků i politiků není schopen bránit ani vlastní zemi.

Před novou německou vládou stojí řada úkolů, přičemž jedním z těch strategicky nejdůležitějších bude obnova vojenského letectva. Stíhací bombardéry německé armády dosluhují a nákup nových strojů se končící ministryni obrany nepodařilo dotáhnout do konce.

Velká Británie vyzve Spojené státy, aby pokračovaly v evakuacích z Afghánistánu i po 31. srpnu, což je termín stanovený pro odchod amerických vojáků z afghánského území. Uvedl to náměstek britského ministra obrany James Heappey. Více času na dokončení evakuací žádá také Francie. Pro prodloužení pobytu zahraničních jednotek v Afghánistánu ale bude zapotřebí i souhlas Talibanu. Hnutí přitom prohlásilo, že lhůtu pro odchod západních sil z Afghánistánu, stanovenou na konec srpna, neprodlouží. Podle zdrojů Reuters z řad Talibanu o to žádná ze západních vlád nepožádala.

V německé armádě bude po více než sto letech sloužit vojenský rabín. Zsolta Ballu, narozeného v Maďarsku, uvedli do funkce v synagoze v Lipsku. Podle agentury DPA v bundeswehru, který má na 180 tisíc příslušníků, působí zhruba tři stovky židů.

Mezi Evropskou unií a Tureckem probíhají další spory. Tentokrát kvůli válce v Libyi. Komando evropské námořní mise IRINI v pondělí obsadilo tureckou nákladní loď mířící do Misuráty, a to kvůli podezření, že veze zbraně. Po protestu Ankary ale museli vojáci zásah předčasně ukončit.

Na severu Německa se po srážce zřítily dva armádní bojové letouny typu Eurofighter. S odvoláním na bundeswehr o tom informovala agentura DPA. Podle prvotních informací se piloti stihli katapultovat. N-tv ale později uvedla, že jeden z nich nehodu nepřežil. Druhý skončil se zraněními v nemocnici. Příčina tragédie zatím není známa.

Německo a Francie budou podle svých lídrů pokračovat v užší vojenské spolupráci. Emmanuel Macron a Angela Merkelová to potvrdili po setkání v Paříži. Zmírňovali přitom roztržku kvůli vývozu zbraní na Blízký východ. Společný vývoj výzbroje má německé armádě pomoct se dostat z vleklé krize.

V Německu zadrželi zaměstnance armády podezřelého ze špionáže pro íránskou tajnou službu. S odvoláním na státní zastupitelství o tom informovala agentura DPA. Muž má kromě německého také afghánské občanství. V bundeswehru působil jako poradce a podle německých médií měl přístup k citlivým informacím, mimo jiné o nasazení německých vojáků v Afghánistánu.