Bundeswehr se stále nedočkal slíbených obřích investic. Ne rychle, ale efektivně, říká ministr obrany

3 minuty
Události: Reforma německé armády
Zdroj: ČT24

Německá armáda nutně potřebuje reformu. Už před rokem to oznámil kancléř Olaf Scholz. Jeho vláda pro bundeswehr po ruské invazi na Ukrajinu vyčlenila sto miliard eur, jenže dosud neutratila ani cent. Teď se to má podle nedávno nastoupivšího ministra obrany Borise Pistoriuse změnit.

Seznam vojenské podpory, kterou Berlín poslal Ukrajině, je dlouhý a nově přibylo i čtrnáct tanků Leopard 2. Co odejde na frontu, ovšem chybí doma a akceschopnost spolkové armády je v ohrožení. Podílníkem je podle ministra obrany Pistoriuse také byrokracie, a v resortu proto chystá změny.

„Mým záměrem je, abychom nejprve zahodili všechna vnitřní pravidla, procesy, směrnice a další věci, které jsme si jako ministerstvo za posledních třicet let uložili. Cílem je, abychom mohli jednat rychleji. Měnit zákony není třeba. A to je nyní první krok, který věci urychlí,“ je přesvědčen Pistorius.

Už na konci března chce ministr podepsat smlouvu na dodávku samohybných houfnic Pz2000. Německo jich Ukrajině darovalo čtrnáct, první tam dorazily loni na jaře. Německá veřejnost je proti válce a v otázce dodávek zbraní je rozpolcená. Jasnou většinu nemají ani ti, kteří je schvalují, ale ani ti, kdo jsou proti.

Odpůrci demonstrovali o víkendu. „Protože chci, aby byl v Německu zachován mír. A chci, aby proběhla jednání a abychom nedodávali zbraně. A doufám, že jsme se z toho nějak poučili, my jako Německo,“ přibližuje své postoje účastnice demonstrace Marion Thomasová.

Ne rychle, ale efektivně

Poslední velká reforma německé armády proběhla před dvanácti lety. Vláda tehdejší kancléřky Angely Merkelové zrušila brannou povinnost, snížila počet vojáků, zavedla profesionální armádu. Šetřilo se i na výzbroji a výbavě. Válka na Ukrajině a dodávky německých zbraní nyní ukázaly na špatný stav bundeswehru.

„Je úkolem spolkové vlády, politiky jako celku, ale samozřejmě i mým úkolem jako ministra obrany, udělat vše pro to, aby vybavení bylo takové, aby vojáci mohli za co nejlepších podmínek vykonávat svou důležitou práci, tedy zajišťovat bezpečnost,“ prohlásil spolkový ministr obrany Pistorius.

Berlín chce vyčleněných sto miliard eur investovat ne co nejrychleji, ale efektivně. Podle Pistoriuse musejí výdaje na bundeswehr růst i poté, co armáda tuto finanční injekci vyčerpá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velvyslanci EU se sešli kvůli celním hrozbám USA ohledně Grónska

V Bruselu začalo narychlo svolané jednání velvyslanců států Evropské unie konané v reakci na oznámení prezidenta USA Donalda Trumpa o zvýšení cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko. Pokud se potvrdí zvýšení cel, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje proti ekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak.
14:25Aktualizovánopřed 5 mminutami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 1 hhodinou

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 4 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...