Bundeswehr se stále nedočkal slíbených obřích investic. Ne rychle, ale efektivně, říká ministr obrany

Nahrávám video
Události: Reforma německé armády
Zdroj: ČT24

Německá armáda nutně potřebuje reformu. Už před rokem to oznámil kancléř Olaf Scholz. Jeho vláda pro bundeswehr po ruské invazi na Ukrajinu vyčlenila sto miliard eur, jenže dosud neutratila ani cent. Teď se to má podle nedávno nastoupivšího ministra obrany Borise Pistoriuse změnit.

Seznam vojenské podpory, kterou Berlín poslal Ukrajině, je dlouhý a nově přibylo i čtrnáct tanků Leopard 2. Co odejde na frontu, ovšem chybí doma a akceschopnost spolkové armády je v ohrožení. Podílníkem je podle ministra obrany Pistoriuse také byrokracie, a v resortu proto chystá změny.

„Mým záměrem je, abychom nejprve zahodili všechna vnitřní pravidla, procesy, směrnice a další věci, které jsme si jako ministerstvo za posledních třicet let uložili. Cílem je, abychom mohli jednat rychleji. Měnit zákony není třeba. A to je nyní první krok, který věci urychlí,“ je přesvědčen Pistorius.

Už na konci března chce ministr podepsat smlouvu na dodávku samohybných houfnic Pz2000. Německo jich Ukrajině darovalo čtrnáct, první tam dorazily loni na jaře. Německá veřejnost je proti válce a v otázce dodávek zbraní je rozpolcená. Jasnou většinu nemají ani ti, kteří je schvalují, ale ani ti, kdo jsou proti.

Odpůrci demonstrovali o víkendu. „Protože chci, aby byl v Německu zachován mír. A chci, aby proběhla jednání a abychom nedodávali zbraně. A doufám, že jsme se z toho nějak poučili, my jako Německo,“ přibližuje své postoje účastnice demonstrace Marion Thomasová.

Ne rychle, ale efektivně

Poslední velká reforma německé armády proběhla před dvanácti lety. Vláda tehdejší kancléřky Angely Merkelové zrušila brannou povinnost, snížila počet vojáků, zavedla profesionální armádu. Šetřilo se i na výzbroji a výbavě. Válka na Ukrajině a dodávky německých zbraní nyní ukázaly na špatný stav bundeswehru.

„Je úkolem spolkové vlády, politiky jako celku, ale samozřejmě i mým úkolem jako ministra obrany, udělat vše pro to, aby vybavení bylo takové, aby vojáci mohli za co nejlepších podmínek vykonávat svou důležitou práci, tedy zajišťovat bezpečnost,“ prohlásil spolkový ministr obrany Pistorius.

Berlín chce vyčleněných sto miliard eur investovat ne co nejrychleji, ale efektivně. Podle Pistoriuse musejí výdaje na bundeswehr růst i poté, co armáda tuto finanční injekci vyčerpá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 27 mminutami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 40 mminutami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 3 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...