Bundeswehr se stále nedočkal slíbených obřích investic. Ne rychle, ale efektivně, říká ministr obrany

Nahrávám video
Události: Reforma německé armády
Zdroj: ČT24

Německá armáda nutně potřebuje reformu. Už před rokem to oznámil kancléř Olaf Scholz. Jeho vláda pro bundeswehr po ruské invazi na Ukrajinu vyčlenila sto miliard eur, jenže dosud neutratila ani cent. Teď se to má podle nedávno nastoupivšího ministra obrany Borise Pistoriuse změnit.

Seznam vojenské podpory, kterou Berlín poslal Ukrajině, je dlouhý a nově přibylo i čtrnáct tanků Leopard 2. Co odejde na frontu, ovšem chybí doma a akceschopnost spolkové armády je v ohrožení. Podílníkem je podle ministra obrany Pistoriuse také byrokracie, a v resortu proto chystá změny.

„Mým záměrem je, abychom nejprve zahodili všechna vnitřní pravidla, procesy, směrnice a další věci, které jsme si jako ministerstvo za posledních třicet let uložili. Cílem je, abychom mohli jednat rychleji. Měnit zákony není třeba. A to je nyní první krok, který věci urychlí,“ je přesvědčen Pistorius.

Už na konci března chce ministr podepsat smlouvu na dodávku samohybných houfnic Pz2000. Německo jich Ukrajině darovalo čtrnáct, první tam dorazily loni na jaře. Německá veřejnost je proti válce a v otázce dodávek zbraní je rozpolcená. Jasnou většinu nemají ani ti, kteří je schvalují, ale ani ti, kdo jsou proti.

Odpůrci demonstrovali o víkendu. „Protože chci, aby byl v Německu zachován mír. A chci, aby proběhla jednání a abychom nedodávali zbraně. A doufám, že jsme se z toho nějak poučili, my jako Německo,“ přibližuje své postoje účastnice demonstrace Marion Thomasová.

Ne rychle, ale efektivně

Poslední velká reforma německé armády proběhla před dvanácti lety. Vláda tehdejší kancléřky Angely Merkelové zrušila brannou povinnost, snížila počet vojáků, zavedla profesionální armádu. Šetřilo se i na výzbroji a výbavě. Válka na Ukrajině a dodávky německých zbraní nyní ukázaly na špatný stav bundeswehru.

„Je úkolem spolkové vlády, politiky jako celku, ale samozřejmě i mým úkolem jako ministra obrany, udělat vše pro to, aby vybavení bylo takové, aby vojáci mohli za co nejlepších podmínek vykonávat svou důležitou práci, tedy zajišťovat bezpečnost,“ prohlásil spolkový ministr obrany Pistorius.

Berlín chce vyčleněných sto miliard eur investovat ne co nejrychleji, ale efektivně. Podle Pistoriuse musejí výdaje na bundeswehr růst i poté, co armáda tuto finanční injekci vyčerpá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Karel III. v Kongresu vyzval k podpoře Ukrajiny

„Jednota a odhodlání, které se projevily po útocích z 11. září, jsou nyní nezbytné pro obranu Ukrajiny,“ řekl v úterý britský král Karel III. americkým zákonodárcům v Kongresu. Projev představuje hlavní program jeho čtyřdenní návštěvy USA. „Američané nikdy neměli lepší přátele, než jsou Britové,“ řekl americký prezident Donald Trump, když krále dříve během dne přivítal v Bílém domě. Návštěva probíhá v době rozporů mezi oběma zeměmi ohledně války v Íránu, napsala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 1 mminutou

Americké ministerstvo obvinilo exšéfa FBI kvůli údajné hrozbě Trumpovi

Americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo bývalého ředitele Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Jamese Comeyho kvůli fotografii mušlí na pláži, kterou vloni zveřejnil na svých sociálních sítích. Podle činitelů měla údajně naznačovat možné vyhrožování prezidentu Donaldu Trumpovi. Informují o tom americká média, podle nichž se Trump již podruhé snaží dosáhnout odsouzení Comeyho. První žalobu soud zamítl loni v listopadu.
včeraAktualizovánopřed 4 mminutami

Srbsku hrozí, že přijde o miliardy od EU, jeho vstup do Unie se vzdaluje

Evropská komise (EK) by v reakci na nedávno zavedené reformy soudnictví mohla Srbsku zmrazit asi 1,5 miliardy eur (přibližně 36,5 miliardy korun) z fondů EU. Šance Bělehradu na členství v evropském uskupení tak opět slábnou. Eurokomisařka pro rozšíření EU Marta Kosová varuje, že změny by v balkánské zemi mohly vést k centralizaci justice a oslabily by právní stát. Ten je přitom jednou z hlavních podmínek přístupu. Po celém Srbsku navíc pokračují rozsáhlé protesty vedené studenty po neštěstí na nádraží v Novém Sadu. Právě mladí členství v EU nejvíce podporují. Vstup Srbska do Unie ale komplikuje i jeho zahraniční politika – především vztah k Rusku a neuznání nezávislosti Kosova Bělehradem.
před 23 mminutami

Čína rozjela diplomatickou ofenzivu

Výpadky dodávek ropy a plynu trápí i Čínu, která proto zahájila diplomatickou ofenzivu. Druhá největší ekonomika světa, životně závislá na energetickém dovozu, hostí v rychlé sledu politické návštěvy z celého světa. Čínský prezident Si Ťin-pching přijal za dva týdny nejméně pět státníků. Od španělského premiéra Pedra Sáncheze po zástupce Blízkého východu.
před 1 hhodinou

Trump na státní večeři s Karlem III. řekl, že USA vojensky porazily Írán

Americký prezident Donald Trump na státní večeři s britským králem Karlem III. a dalšími hosty řekl, že Spojené státy vojensky porazily Írán. Informovala o tom agentura AFP s tím, že šlo o Trumpovo první veřejné vyjádření k této citlivé věci během Karlovy nynější návštěvy v USA.
před 3 hhodinami

Spojené státy vydají pasy s vyobrazením Trumpa

Americké ministerstvo zahraničí k příležitosti 250. výročí vyhlášení nezávislosti chystá omezený počet cestovních pasů, v nichž bude vyobrazen současný prezident Donald Trump. Informuje o tom agentura AP, Trump se podle ní stane prvním žijícím prezidentem zobrazeným v cestovních dokladech.
před 5 hhodinami

V rafinerii v ruském Tuapse po ukrajinském úderu opět vypukl požár

Ukrajina v noci na úterý provedla další dronový úder na rafinerii ve městě Tuapse v Krasnodarském kraji na jihozápadě Ruska. Na místě vypukl rozsáhlý požár, prohlásil na síti Telegram místní gubernátor Veniamin Kondraťjev a dodal, že úřady evakuují obyvatele v okolí závodu. Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, pravidelně podniká vzdušné údery na ruské vojenské a energetické objekty, aby tak snížila možnosti Moskvy financovat válku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Izrael krátce po evakuaci ostřeloval několik vesnic v Libanonu

Izraelská armáda vyzvala k evakuaci obyvatele sedmnácti jiholibanonských vesnic v okresech Bint Džbajl a Súr (také Týr či Týros), které nejsou součástí nárazníkové zóny, píše agentura AFP a libanonský deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Mluvčí armády židovského státu Avičaj Adraí vyzval obyvatele, aby se přesunuli do regionu Sajdá (také Sidón). Izrael po necelé půlhodině od vydání výzvy provedl útoky na jednu z evakuovaných obcí. Děje se tak navzdory oficiálně platnému příměří. Izrael navíc také zranil dva libanonské vojáky a zabil tři příslušníky místní civilní obrany.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...