Abdal Fattáh Sísí

Izrael povolí dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy, aniž by nadále omezoval jejich množství, uvedla podle BBC News izraelská armáda. Podle BBC Úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) sdělil, že dostal palivo na provoz základních služeb a humanitárních aktivit v Pásmu Gazy. Agentura AFP s odkazem na jednoho ze svých novinářů informovala, že izraelští vojáci nařídili urychlenou kompletní evakuaci nemocnice Šífa v Gaze. Toto tvrzení ale Izrael odmítl. V Jeruzalémě desetitisíce lidí demonstrovaly za propuštění osob, které uneslo teroristické hnutí Hamás. Kancelář izraelského premiéra oznámila, že se válečný kabinet setká se zástupci příbuzných unesených.

Arabské a islámské země ve společném prohlášení na svém mimořádném summitu v Rijádu vyzvaly k ukončení bojů v Pásmu Gazy a vpuštění humanitární pomoci do oblasti. Zároveň odsoudily „izraelskou agresi v Gaze“ a uvedly, že Izrael páchá v pásmu válečné zločiny. Muslimské státy proto mimo jiné požadují zastavení vývozu zbraní do Izraele, informovala agentura Reuters. Izrael provádí v Pásmu Gazy vojenskou operaci v reakci na krvavý útok teroristického hnutí Hamás ze začátku října. V Londýně mezitím podle BBC pochodovalo kolem 300 tisíc lidí, kteří požadují příměří v Pásmu Gazy. Agentura Reuters hovoří o stovce tisíc účastníků. Policie prý zatkla 82 lidí, kteří se proti demonstrujícím stavěli.

Historie Pásma Gazy je spjata s Egyptem. Ten se teď brání tomu, aby palestinští uprchlíci přišli na jeho území. Je totiž přesvědčen, že Palestinci mají nárok na vlastní stát. „V egyptské společnosti je to vnímané jako etnická čistka nebo dokonce genocida,“ popisuje Jan Daniel z Ústavu mezinárodních vztahů. Přesto ale režim v Káhiře udržuje pragmaticky dobré vztahy i s Izraelem.

Statisíce Palestinců se přesouvají na jih Pásma Gazy kvůli obavě z izraelské pozemní operace. Spousta z nich se upíná k hraničnímu přechodu Rafáh, který odděluje Pásmo Gazy a Egypt a který není pod přímou kontrolou Izraele. Zůstává však uzavřen. Páteční průjezd dvaceti kamionů s humanitární pomocí je výjimkou. Americká média nicméně bez bližších podrobností informovala, že průchod bude povolen osobám s dvojím občanstvím.

Izrael v posledních 24 hodinách provedl nálety na stovky cílů v Pásmu Gazy, které ovládá islamistické hnutí Hamás. Informovala o tom stanice BBC. Při úderech podle serveru The Times of Israel (ToI) zemřela mimo jiné Džamíla Šantíová, první žena zvolená do úzkého politického vedení Hamásu, a také Rafát abú Hilál, šéf vojenského křídla organizace Výbory lidového odporu (PRC). Židovský stát pak v noci na čtvrtek pokračoval v ostřelování pozic ozbrojenců z Hizballáhu na jihu Libanonu, uvedl server deníku Ha'arec.

Americký prezident Joe Biden ve středu přiletěl do Izraele, který vede od 7. října, kdy zaútočili teroristé z Hamásu, válku s palestinským hnutím. Na letišti v Tel Avivu Bidena osobně uvítali izraelský premiér Benjamin Netanjahu a prezident Jicchak Herzog. Biden znovu ujistil Izrael o americké podpoře při jeho boji s palestinským hnutím Hamás. Netanjahu mu za to poděkoval a vyzval celý civilizovaný svět, aby se spojil v boji proti Hamásu, stejně jako to udělal v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS). Na dotazy novinářů po svém projevu prezident nereagoval a krátce nato z Izraele odletěl.

Palestinské teroristické hnutí Hamás chce výměnou za propuštění rukojmí odvlečených do Pásma Gazy, aby Izrael osvobodil šest tisíc palestinských vězňů a vězeňkyň, uvedl bývalý lídr skupiny Chálid Mišál. Skupina zveřejnila video zajaté 21leté Izraelky, kterou drží jako rukojmí. Izrael pokračoval v útocích na cíle teroristického hnutí Hizballáh v Libanonu i na Hamás v Pásmu Gazy. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) varuje, že nemocnicím v Pásmu Gazy dojde během 24 hodin elektřina. Podle agentury Reuters se v pondělí měl otevřít hraniční přechod mezi Pásmem Gazy a Egyptem, zůstává však většinou uzavřený.

Do Izraele přiletěl americký ministr zahraničí Antony Blinken. Jednal zde s premiérem Benjaminem Netanjahuem a slíbil další podporu zemi, kterou o víkendu napadli teroristé Hamásu. Washington dodá Izraeli novou munici do systému protiraketové obrany Iron Dome. Kvůli odvetné reakci Izraele opustilo své domovy v Pásmu Gazy podle OSN už 338 tisíc lidí. Rostou počty obětí na izraelské i palestinské straně.

Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí, který je jedním z nejbližších spojenců Spojených států a významným příjemcem americké vojenské a ekonomické pomoci, nedávno nařídil vyrobit čtyřicet tisíc raket, které měly být tajně exportovány do Ruska, a to navzdory válce na Ukrajině. S odvoláním na uniklý americký zpravodajský dokument o tom píše list The Washington Post (WP). Britské ministerstvo obrany později uvedlo, že americké zpravodajské dokumenty, které unikly na internet, se vyznačují vysokým stupněm nepřesnosti.

Z nynější eskalace násilí na okupovaném Západním břehu Jordánu předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v úterý obvinil Izrael. Vyjádřil se tak při návštěvě amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena, který v Ramalláhu vyzval obě strany izraelsko-palestinského konfliktu ke zklidnění situace a který zopakoval, že Spojené státy podporují dvoustátní řešení tohoto konfliktu.

Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) při návštěvě Egypta řekl tamním představitelům, že Česká republika cestování do Egypta neztěžuje nadměrnými požadavky. V Káhiře se setkal s šéfem egyptské diplomacie Sámehem Šukrím a s prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím, kterému předal pozvání na návštěvu do Prahy, uvedlo české ministerstvo zahraničí. Do Egypta ministra doprovázela podnikatelská delegace.

Velitel egyptské rozvědky Abbás Kámil během pondělka jednal v palestinské Gaze. Stal se tak prvním šéfem egyptské tajné služby, jenž na toto území zavítal za posledních dvacet let. Kámil se podle agentury Reuters v rámci své návštěvy zaměřil na příměří mezi radikální organizací Hamás a Izraelem, které 21. května ukončilo jedenáctidenní boje. Egypt se totiž o vyjednání klidu zbraní zasadil.

Mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás začal v pátek podle dřívějších neoficiálních vyjádření platit od 02:00 místního času (01:00 SELČ) klid zbraní. Ten by měl po jedenácti dnech ukončit nejhorší boje od poslední války v roce 2014. V ulicích Gazy byly po uplynutí ohlášeného okamžiku vidět oslavy, uvedly světové zpravodajské agentury. Americký ministr zahraničí Antony Blinken zároveň ohlásil brzkou cestu na Blízký východ.

Egypt finišuje s první etapou výstavby nového hlavního města. Leží zhruba 40 kilometrů východně od Káhiry. Prestižní projekt za desítky miliard dolarů už brzy bude mít první obyvatele. Prezident Abdal Fattáh Sísí se v posledních letech soustředí na podobné budovatelské projekty, jež jsou kombinací vlády pevné ruky s ekonomickým rozvojem.

Málokde na světě mají řidiči na dálnici podobný výhled jako ti v Káhiře. Místo čerpacích stanic a motorestů ji lemují víc než čtyři tisíce let staré pyramidy u Sakkary. Kontroverzní obchvat má vyřešit katastrofální dopravní situaci v egyptské metropoli. Podle kritiků ale prochází příliš blízko vzácných památek.

Na začátku února si egyptští policisté přišli pro Ašrafa Hamdího. Autor humorných kreslených skečů, jehož na internetu sledují asi tři miliony lidí, se – nahlíženo perspektivou egyptské vlády – dopustil těžkého zločinu: vzdal hold demonstrantům, kteří před deseti lety dokázali svrhnout režim Husního Mubaraka. Tento případ ilustruje, že Egypt se po krátkém pokusu zkombinovat demokracii s islámem vrátil do pevného sevření vojenské diktatury. A to ještě brutálnější.

Egyptský parlament schválil rozmístění jednotek egyptské armády v zahraničí, kde by chránily „národní bezpečnost“. Hlasování uvolnilo cestu případné vojenské intervenci v Libyi, o které minulý týden hovořil egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí, píší zahraniční tiskové agentury. Rozmístění „členů egyptské armády v bojových misích za hranicemi egyptského státu pro ochranu národní bezpečnosti“ zákonodárci schválili jednomyslně.

Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí nařídil armádě, aby byla připravena provést jakoukoli akci uvnitř země i za jejími hranicemi. Sísí zdůraznil, že pokud libyjský lid požádá o zásah, je připraven ukázat, že Egypt a Libye jsou jedna země a mají jeden zájem. V oblasti nyní panuje napětí ohledně zapojení Turecka do libyjského konfliktu.

Síly loajální libyjské vládě v Tripolisu (GNA) v pondělí pokračují v postupu na město Syrta východně od metropole. Dochází k tomu za situace, kdy Egypt, který podporuje rivalské východolibyjské jednotky (LNA) vedené polním maršálem Chalífou Haftarem, doporučil příměří mezi oběma znepřátelenými stranami libyjského konfliktu. Tématu se věnoval i zahraniční zpravodaj ČT Václav Černohorský.

V egyptské Alexandrii otevřeli po nákladné rekonstrukci místní synagogu. Prezident Abdal Fattáh Sísí tak znovu signalizuje náboženskou toleranci, ale i reformátorské úsilí. Loni otevřel obří křesťanskou baziliku a v nově vznikající metropoli chce vybudovat třeba i zábavní centrum větší než Disneyland.

Policie v Káhiře v pátek večer zasahovala slzným plynem proti demonstrantům, kteří protestovali proti vládě autoritářského prezidenta Abdala Fattáha Sísího, jehož obviňují z korupce. Jednalo se o jednu z prvních protestních akcí od nástupu Sísího do funkce v roce 2014, upozornila agentura Reuters. Bezpečnostní složky několik lidí zatkly, sdělili svědci. Akce se zřejmě obešla bez zranění.

Někdejší islamistický egyptský prezident Muhammad Mursí zemřel v soudní budově. S odvoláním na egyptskou státní televizi o tom informovala agentura Reuters. Podle televize exprezident při soudním stání omdlel a následně zemřel, bylo mu 67 let. Někdejší člen Muslimského bratrstva byl v čele země od 30. června 2012 do svého svržení armádou 3. července 2013.

Změny egyptské ústavy, v jejichž důsledku by prezident Abdal Fattáh Sísí mohl zůstat u moci do roku 2030, podpořilo v referendu téměř 90 procent voličů. S odvoláním na sdělení egyptské volební komise o tom informovala agentura Reuters. Předseda komise uvedl, že v referendu hlasovalo 44,33 procenta oprávněných voličů a pro ústavní změny se vyslovilo 88,33 procenta z nich. Referendum se uskutečnilo o víkendu.

Egypťané v sobotu začali odevzdávat hlasy v referendu o změnách v ústavě. Jedna z nich dává prezidentovi Abdal Fattáhovi Sísímu možnost zůstat v úřadu do roku 2030. Sísí přišel do hlasovací místnosti mezi prvními ráno v káhirské čtvrti Heliopolis, kde je jeho sídlo.