Abdal Fattáh Sísí strana 2 z 2

Egypt finišuje s první etapou výstavby nového hlavního města. Leží zhruba 40 kilometrů východně od Káhiry. Prestižní projekt za desítky miliard dolarů už brzy bude mít první obyvatele. Prezident Abdal Fattáh Sísí se v posledních letech soustředí na podobné budovatelské projekty, jež jsou kombinací vlády pevné ruky s ekonomickým rozvojem.

Málokde na světě mají řidiči na dálnici podobný výhled jako ti v Káhiře. Místo čerpacích stanic a motorestů ji lemují víc než čtyři tisíce let staré pyramidy u Sakkary. Kontroverzní obchvat má vyřešit katastrofální dopravní situaci v egyptské metropoli. Podle kritiků ale prochází příliš blízko vzácných památek.

Na začátku února si egyptští policisté přišli pro Ašrafa Hamdího. Autor humorných kreslených skečů, jehož na internetu sledují asi tři miliony lidí, se – nahlíženo perspektivou egyptské vlády – dopustil těžkého zločinu: vzdal hold demonstrantům, kteří před deseti lety dokázali svrhnout režim Husního Mubaraka. Tento případ ilustruje, že Egypt se po krátkém pokusu zkombinovat demokracii s islámem vrátil do pevného sevření vojenské diktatury. A to ještě brutálnější.

Egyptský parlament schválil rozmístění jednotek egyptské armády v zahraničí, kde by chránily „národní bezpečnost“. Hlasování uvolnilo cestu případné vojenské intervenci v Libyi, o které minulý týden hovořil egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí, píší zahraniční tiskové agentury. Rozmístění „členů egyptské armády v bojových misích za hranicemi egyptského státu pro ochranu národní bezpečnosti“ zákonodárci schválili jednomyslně.

Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí nařídil armádě, aby byla připravena provést jakoukoli akci uvnitř země i za jejími hranicemi. Sísí zdůraznil, že pokud libyjský lid požádá o zásah, je připraven ukázat, že Egypt a Libye jsou jedna země a mají jeden zájem. V oblasti nyní panuje napětí ohledně zapojení Turecka do libyjského konfliktu.

Síly loajální libyjské vládě v Tripolisu (GNA) v pondělí pokračují v postupu na město Syrta východně od metropole. Dochází k tomu za situace, kdy Egypt, který podporuje rivalské východolibyjské jednotky (LNA) vedené polním maršálem Chalífou Haftarem, doporučil příměří mezi oběma znepřátelenými stranami libyjského konfliktu. Tématu se věnoval i zahraniční zpravodaj ČT Václav Černohorský.

V egyptské Alexandrii otevřeli po nákladné rekonstrukci místní synagogu. Prezident Abdal Fattáh Sísí tak znovu signalizuje náboženskou toleranci, ale i reformátorské úsilí. Loni otevřel obří křesťanskou baziliku a v nově vznikající metropoli chce vybudovat třeba i zábavní centrum větší než Disneyland.

Policie v Káhiře v pátek večer zasahovala slzným plynem proti demonstrantům, kteří protestovali proti vládě autoritářského prezidenta Abdala Fattáha Sísího, jehož obviňují z korupce. Jednalo se o jednu z prvních protestních akcí od nástupu Sísího do funkce v roce 2014, upozornila agentura Reuters. Bezpečnostní složky několik lidí zatkly, sdělili svědci. Akce se zřejmě obešla bez zranění.

Někdejší islamistický egyptský prezident Muhammad Mursí zemřel v soudní budově. S odvoláním na egyptskou státní televizi o tom informovala agentura Reuters. Podle televize exprezident při soudním stání omdlel a následně zemřel, bylo mu 67 let. Někdejší člen Muslimského bratrstva byl v čele země od 30. června 2012 do svého svržení armádou 3. července 2013.

Změny egyptské ústavy, v jejichž důsledku by prezident Abdal Fattáh Sísí mohl zůstat u moci do roku 2030, podpořilo v referendu téměř 90 procent voličů. S odvoláním na sdělení egyptské volební komise o tom informovala agentura Reuters. Předseda komise uvedl, že v referendu hlasovalo 44,33 procenta oprávněných voličů a pro ústavní změny se vyslovilo 88,33 procenta z nich. Referendum se uskutečnilo o víkendu.

Egypťané v sobotu začali odevzdávat hlasy v referendu o změnách v ústavě. Jedna z nich dává prezidentovi Abdal Fattáhovi Sísímu možnost zůstat v úřadu do roku 2030. Sísí přišel do hlasovací místnosti mezi prvními ráno v káhirské čtvrti Heliopolis, kde je jeho sídlo.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval Rusko, aby se vrátilo k naplňování smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního doletu (INF) a zničilo své rakety středního doletu, které mohou nést jaderné zbraně. NATO si podle něj přeje zachování smlouvy, ale připravuje se i na možnost, že se to nepodaří. Na konferenci přijely diskutovat desítky světových lídrů a diplomatů o narušení světového liberálního řádu, problémech v transatlantických vztazích či budoucnosti Evropské unie.

Egyptský parlament schválil změnu ústavy, která umožní současnému prezidentovi Abdal Fattáhu Sísímu kandidovat ve volbách hlavy státu i po skončení jeho současného druhého mandátu. Pro návrh zvedlo ruku 485 poslanců v 596členném parlamentu, uvedla agentura AP. Změnu ústavy ještě musí schválit Egypťané v referendu, které se nejspíš uskuteční před začátkem ramadánu, jenž letos připadá na 5. května.

Žluté vesty se jako symbol sociálního hnutí šíří za hranice Francie. V prosinci si je oblékli demonstranti hned v několika zemích Blízkého východu, když protestovali za zlepšení životní úrovně. Osm let od arabského jara pocítili obyvatelé regionu dopady úsporných opatření včetně zdražování a vysoké nezaměstnanosti. Střední třída chudne a někteří si stěžují, že se mají hůř než před pádem režimů v roce 2011. Protesty se v nedávné době konaly v Tunisku, Libanonu, Iráku, Jordánsku, Alžírsku, Maroku, Libyi a Súdánu. Egypt už v obavách z nové revoluce zakázal prodej žlutých vest. Podle expertů ale arabské jaro 2.0 zatím nejspíš nehrozí.