Alpy

Rakousko bude kolem roku 2070 bez ledovců, tvrdí experti z tamního geografického institutu a z Rakouského alpského spolku (ÖAV). Dobrovolníci spolku měří velikost alpských ledovců, upozornili, že v posledním roce se zmenšilo 92 z 93 sledovaných. Velmi výrazný je podle nich úbytek ledovce na úpatí Grossglockneru.

Mezi trojici nejtragičtějších katastrof svého druhu v poválečné Evropě patří série lavin, které před sedmdesáti lety zasypaly obec Blons v západním cípu Rakouska nedaleko lichtenštejnských hranic. Vyžádala si nejméně 57 lidských životů. Zničení vesnice s několika stovkami obyvatel ale bylo jen jednou, byť nejtragičtější, epizodou lavinového týdne, během kterého ve druhé nejmenší spolkové zemi Vorarlbersko zemřelo celkem přes sto lidí.

Šestatřicetiletý Dalibor Urban, který je jedním ze dvou obžalovaných za nedbalostní usmrcení dvou žen v Alpách, přiznal u budějovického soudu vinu u jednoho z případů. Ženy zahynuly v minulých letech v rakouských Alpách při horských výstupech, které obžalovaný Urban a Jan Linhart podle kriminalistů vedli nelegálně. Soud se případem nyní začal zabývat. Mužům hrozí až šestileté vězení.

Švýcarské ledovce tají stále rychleji. Za poslední dva roky se podle Švýcarské akademie přírodních věd zmenšily o celou desetinu. Letošní čtyřprocentní úbytek je druhý nejhorší v dějinách měření. Proces tání probíhá od šedesátých let minulého století. Nejvíc ledu ubylo loni, a to šest procent.

Tři tisíce migrantů zadrželi francouzští policisté na hranicích s Itálií za pouhé dva týdny. A další velké počty se chystají. Úřady nepochybují o tom, že velká většina migrantů z ostrova Lampedusa bude směřovat právě do Francie. Ve městech na hranicích rostou obavy.

Francie posiluje hlídky u hranic s Itálií, přes pomezí se totiž denně snaží nelegálně přejít až tři sta lidí. Paříž se zároveň obává zesílení migrační vlny kvůli uprchlíkům, kteří v posledních dnech přistáli na italském ostrově Lampedusa.

Oteplování planety způsobované v současné době lidskou činností se projevuje v celé řadě oblastí. Mezinárodní vědecký tým se zaměřil na to, jaký dopad bude mít na oblíbenou evropskou zábavu – sjezdové lyžování.

Evropa čelí extrémnímu počasí. Na jihu Slovenska větrná smršť poničila oblíbené termální koupaliště Podhájska. Převrátila i karavan, ve kterém podle médií byla rodina z Česka se dvěma malými dětmi, jedno z nich skončilo s otřesem mozku v nemocnici. Podle meteorologů se ale tornádo nepotvrdilo – šlo o takzvaný downburst, který vzniká ze silného sestupného proudu bouře či bouřkového systému. Rakousko pak zasáhly ničivé bleskové povodně.

Zatímco na Sicílii hoří, severní části Itálie zasáhly v důsledku cyklony Poppea přívalové deště a silný vítr. S vodou v ulicích se potýkal Janov nebo přístavní Terst. Pobřeží Sardinie zažilo až sedmimetrové vlny a na vrcholcích Dolomit napadlo 15 centimetrů sněhu. Sesuvy půdy zablokovaly železniční dopravu mezi Itálií a Francií a zkomplikovaly i tu silniční. Bleskové povodně trápí i alpské regiony Rakouska. Toky v Tyrolsku a Salcbursku rozvodnily přívalové srážky, které oblast zasáhly během silných bouřek. Vydatné deště hlásí i Slovinsko.

Nová studie detailně zmapovala DNA „ledového muže“ Ötziho. Ukázala, že většina jeho genomu pocházela od pravěkých zemědělců, kteří přišli do Evropy z asijské části dnešního Turecka. Dosud se přitom myslelo, že Ötzi měl předky v severní Itálii.

Jižní Evropa dál bojuje s mimořádným horkem. Na italské Sardinii očekávají až 48 stupňů Celsia. Varování před extrémně vysokými teplotami bude platit na řadě míst ještě dalších deset dní. Čtyřicítku překročily teploty i ve Španělsku. Na kanárském ostrově La Palma se hasičům podařilo dostat plameny pod kontrolu, požáry ale sužují Řecko, kde nabral na intenzitě požár zuřící severně od Atén. Oheň se šíří také ve švýcarských Alpách.

Státní zástupce podal obžalobu na dva muže, kteří podle vyšetřování stojí za úmrtím dvou žen v rakouských Alpách. České televizi to sdělil žalobce Ivo Dvořák. Obě ženy zahynuly při horských výstupech, které muži podle kriminalistů nelegálně vedli. Obviněným hrozí až šestileté vězení.

Změna klimatu si v Evropě vybírá velkou lidskou, hospodářskou a ekologickou daň. Rok 2022 byl poznamenán extrémními vedry, suchem a lesními požáry. Teplota mořské hladiny v celé Evropě dosáhla nových maxim, což doprovázely vlny mořských veder. Tání ledovců bylo bezprecedentní. Uvádí to Zpráva o stavu klimatu v Evropě, kterou společně vypracovaly Světová meteorologická organizace (WMO) a Služba Evropské unie pro změnu klimatu Copernicus. Evropa je podle dokumentu nejrychleji se oteplující kontinent světa.

Kdyby se povedlo vědcům najít mikroorganismy, které při pokojové teplotě samy rozkládají umělé hmoty, velmi rychle by to pomohlo vyřešit problém s nekonečnými skládkami. Podle švýcarské studie takové bakterie skutečně existují – experti je našli v Alpách či v Arktidě.

Stále víc evropských států se už na jaře potýká s vytrvalým suchem. Po Itálii se o letošní úrodu obává i Španělsko. Část farmářů zasetou úrodu rovnou odepsala, další váhají, jestli se mají za současné situace pokoušet zasít například kukuřici, rýži nebo vojtěšku. V ohrožení se tak kvůli nedostatku krmiva ocitnou i chovatelé dobytka. Sucho pociťují rovněž na francouzských vinicích či v rakouských Alpách.

Nedělní sesuv laviny v Horním Savojsku ve francouzských Alpách si vyžádal šest obětí. Podle agentury AFP jde o jedno z nejhorších lavinových neštěstí ve francouzských Alpách za poslední roky.

Změna klimatu ohrožuje rakouské ledovce. Rok od roku ustupují – a podle nové zprávy se vloni tempo tohoto ústupu opět zvýšilo. Příčinou jsou vysoké teploty. Experti očekávají, že úplně bez ledu mohou být rakouské Alpy do roku 2075.

Itálie a další alpské země loni zažily rekordní sucho. Průběh letošní zimy, kdy sníh chybí prakticky všude, je předzvěstí, že se situace může ještě výrazněji zhoršit.

Suchá zima budí obavy v severní Itálii, Francii a v dalších regionech pod Alpami. Nejde jen o lyžování. Nedostatek srážek ohrožuje budoucí úrodu, například v příštích týdnech bude vydatnou zálivku potřebovat ozimé obilí. Nízké stavy řek mohou narušit také výrobu elektřiny a mimo obvykle rizikovou letní sezonu se objevují i lesní požáry.

Koruně se letos daří. Je v nejlepší kondici za posledních čtrnáct let. Euro vyjde momentálně na 23,90, což je dobrá zpráva i pro domácnosti. Silná měna totiž pomáhá tlumit inflaci hlavně u dováženého zboží, včetně energií. Současná situace naopak příliš nenahrává českým firmám, které vyvážejí. Za své produkty inkasují v přepočtu méně. Ekonomové očekávají, že koruna začne znovu mírně oslabovat.

Až půl milionu Čechů letos plánuje jarní prázdniny v zahraničí, a to jak na horách, tak u moře. České televizi to potvrdila Asociace cestovních kanceláří i několik tuzemských cestovních kanceláří. Některé očekávají, že se zájem o jarní dovolenou v tomto termínu vrátí na úroveň před vypuknutím pandemie covidu-19. Češi o jarních prázdninách stále víc volí exotické destinace, nejčastěji je to Egypt nebo Spojené arabské emiráty. Za lyžováním pak rádi vyrážejí do Rakouska či Itálie.

Změna klimatu s sebou v Evropě přináší menší nutnost topit. Vyšší teploty ale současně mají negativní dopad na lyžařský průmysl. V Alpách je podle současných studií jeho budoucnost neveselá.

Při nedělní lavině v západorakouské spolkové zemi Vorarlbersko se zranili čtyři lidi, z toho jeden vážně. Úřady v noci na pondělí oznámily, že už nikoho nepohřešují, uvedla agentura DPA. Záchranné jednotky v pondělí ale znovu do terénu vyrazily, aby definitivně potvrdily, že se pod lavinou nikdo nenachází. Kolem poledne záchranáři oznámili, že skutečně nikoho dalšího nenašli.

Zájem o silvestrovské pobyty v Česku roste. Hlavně na horách už zbývají poslední volná místa. Podle provozovatelů se počet objednávek na přelomu roku už blíží k době před pandemií koronaviru. Lidé si ale častěji pobyt rezervují až na poslední chvíli a i kvůli úsporám volí spíš kratší pobyty. Až do Vánoc je navíc obsazenost hotelů nižší. Některé proto zavírají, aby ušetřily na nákladech, a nejslabší období v roce využívají k údržbě.