Mario Draghi

Italská pravice slaví rok od přesvědčivého vítězství ve volbách. Hlasy Italů vynesly do čela země poprvé v dějinách ženu – Giorgiu Meloniovou z postfašistické strany Bratři Itálie. Mnohými podceňovaná předsedkyně vlády nenaplnila obavy opozice z izolace v Evropské unii a odklonu od demokracie po Orbánově vzoru. Vliv Říma v Bruselu přesto i kvůli vládním opatřením klesá.

Česká společnost Mero, vlastněná státem, která se stará o dodávky ropy do Česka, se dohodla s italskými akcionáři na rozšíření Transalpinského ropovodu (TAL). Premiér Petr Fiala (ODS) to ve středu oznámil po jednání se svou italskou kolegyní Giorgiou Meloniovou. Jednali také o bilaterálních vztazích, evropských tématech či spolupráci v energetice a nových technologiích. Meloniovou večer přivítá také prezident Petr Pavel na Pražském hradě.

Giorgia Meloniová začala formálně úřadovat ze sídla italských premiérů. Historicky první předsedkyně tamní vlády už pracuje na programovém prohlášení, které spolu se žádostí o důvěru představí nejpozději ve středu oběma komorám parlamentu. S prosazováním hlavních bodů kampaně, díky kterým získala její krajně pravicová strana ve volbách nejvíc hlasů, to ale bude mít složité, a to nejen kvůli patrným roztržkám ve vládní koalici.

Itálie bude mít poprvé v historii premiérku. V předčasných volbách uspěla Giorgia Meloniová se svými Bratry Itálie. Podle publicisty a překladatele Andrease Pieralliho ji voliči odměnili za to, že nebyla součástí vlád uplynulých let, kterým se nepodařilo řešit nepříznivou ekonomickou a sociální situaci mnoha Italů. Meloniová má fašistické kořeny, pracovala na jejich odsunutí, ale není jasné, co by se stalo, pokud by svou moc upevnila ve státních strukturách, říká Pieralli.

V Itálii se konaly předčasné parlamentní volby. Největší šanci na úspěch má blok pravicových stran, který by podle některých odhadů mohl získat většinu mandátů. Tento scénář naznačují i první odhady po uzavření volebních místností z pozdního nedělního večera. Vůdkyně pravicových Bratrů Itálie Giorgia Meloniová by se mohla stát první italskou premiérkou. První předběžné výsledky se očekávají v pondělí ráno.

Italský prezident Sergio Mattarella rozpustil parlament. Italové půjdou předčasně k volbám 25. září, píší italská média i agentura Reuters. Premiér Mario Draghi podal ve čtvrtek ráno do rukou Mattarelly svou demisi. Prezident jej požádal, aby kabinet dočasně vedl dál. Draghiho demise se očekávala po středečním hlasování Senátu o důvěře. Premiér sice podporu senátorů získal, hlasování se však neúčastnili jeho spojenci, tři nejsilnější strany.

Italský premiér Mario Draghi má důvěru Senátu, získal 95 hlasů, 38 senátorů hlasovalo proti. Tři z vládních stran ale středeční hlasování bojkotovaly, čímž podkopaly Draghiho vizi jednotné vlády. Právě vládní jednotou Draghi podmiňoval své setrvání v úřadu poté, co prezident Sergio Mattarella minulý týden odmítl jeho demisi.

Italský premiér Mario Draghi ve čtvrtek oznámil, že rezignuje. Podle agentury Reuters uvedl, že nechce stát v čele kabinetu, který ztratil podporu jedné z klíčových koaličních sil. Italská vláda ve čtvrtek vyšla vítězně z hlasování o důvěře, zástupci koaličního Hnutí pěti hvězd (M5S) pro ni ale nezvedli ruku. Italský prezident Sergio Mattarella ale následně demisi premiéra Draghiho odmítl, vyplývá z prohlášení prezidentovy kanceláře.

Při nedělním sesuvu části ledovce na hoře Marmolada zemřeli dva muži z České republiky, potvrdilo to ministerstvo zahraničních věcí, které je už v kontaktu s jejich rodinami. Pátrání v Dolomitech pokračuje, z původních třinácti pohřešovaných nyní hovoří úřady o pěti. Podle odborníků je šance na přežití minimální. Za hlavní příčinu neštěstí označují vysoké teploty, na vrcholu hory bylo v minulých dnech i deset stupňů nad nulou.

Jedna z obětí nedělního sesuvu ledovce v italských Alpách je z Česka, napsaly deník Il Messaggero a agentura AGI. Podle šéfa Tridentské provincie Maurizia Fugattiho je obětí celkem sedm. Osmá oběť, o které hovořila média, je v kritickém stavu, ale stále žije, uvedla veřejnoprávní televize RAI. Záchranáři už našli čtyři pohřešované, není ale jasné, jaké jsou národnosti. České ministerstvo zahraničí zatím informace italských médií o českých obětech či pohřešovaných nepotvrdilo.

Britský premiér Boris Johnson v pátek přijel do ukrajinského Kyjeva, kde se sešel s prezidentem Volodymyrem Zelenským a představil mu konkrétní nabídku britské pomoci s výcvikem ukrajinských vojáků. Oba představitelé spolu také hovořili o dodávkách těžkých zbraní a protileteckých systémů, stejně jako o ekonomické podpoře Ukrajiny, která od konce února čelí ruské agresi, i o dalších možnostech zpřísnění protiruských sankcí.

Na východě Ukrajiny pokračují tvrdé boje, ostřelování ruskými raketami se však v noci na čtvrtek nevyhnulo ani severoukrajinskému městu Sumy, ačkoli Sumská oblast byla už v dubnu osvobozena od ruských jednotek. Šéf oblasti Dmytro Žyvyckyj napsal, že rakety dopadly na sumské předměstí Sad, čtyři lidé kvůli nim zemřeli a šest jich bylo zraněno.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a italský premiér Mario Draghi dorazili ve čtvrtek ráno do Kyjeva, kam se společně vydali zvláštním vlakem z Polska. Společně s rumunským prezidentem se tam setkali s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Evropští lídři podpořili, aby Ukrajina rychle získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii. Podle agentury Reuters Macron prohlásil, že čtveřice evropských představitelů podpořila myšlenku udělit Ukrajině „okamžitý“ status kandidáta.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v sobotu přijela do Kyjeva vyjednávat o ukrajinské žádosti o vstup do Evropské unie. Po setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským uvedla, že Komise dokončí své stanovisko příští týden. Ukrajině se věnoval i americký prezident Joe Biden. Zelenskyj podle něj v únoru nedbal na varování, že se Rusko chystá napadnout Ukrajinu. Mluvčí  ukrajinského prezidenta kritiku odmítl a uvedl, že naopak vyzýval partnerské země k přijetí preventivních sankcí, jež by Putina zastavily.

Státy Evropské unie se v pondělí shodly na nové obranné strategii počítající mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až pěti tisíc vojáků. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella se Rusko dopouští v ukrajinském Mariupolu masivních válečných zločinů. Velvyslankyně USA při OSN zopakovala, že Spojené státy nevyšlou vojáky na Ukrajinu, budou ale bránit země NATO. Slovinsko do Kyjeva vrátí své diplomatické zastoupení. O další pomoci Ukrajině rozhodl Nový Zéland. Podle Kremlu jednání mezi Ukrajinou a Ruskem nepokročila. Moskva také oznámila, že kvůli sankcím ukončila jednání o mírové smlouvě s Tokiem.

Řada světových politiků ve čtvrtek ráno odsoudila vojenskou akci Ruska vůči Ukrajině. Útok odsoudili také členové Rady bezpečnosti OSN. O akci členy orgánu informoval ruský velvyslanec při OSN přímo při jeho zasedání. Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek ráno hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, kterého ujistil, že útok nezůstane bez odpovědi. Británie oznámila dosud největší balík protiruských sankcí. Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se ve čtvrtek večer shodli na zavedení zatím nejtvrdších sankcí, které míří na finanční a bankovní sektor, energetiku, dopravu i obchod. Americký prezident Joe Biden uvedl, že cílem sankcí je podle něj omezit ruskou účast v globální ekonomice a odstřihnout zemi od části dovozů vyspělých technologií. Tvrdý odsudek zní i z Česka.

Italský prezident Sergio Mattarella zůstane ve funkci i v dalším sedmiletém období. Poté, co zákonodárci a zástupci regionů nedokázali od pondělí zvolit jeho nástupce, souhlasil s návrhem vládních stran, aby ve funkci dál pokračoval. Mattarellovo pokračování v úřadě v sobotu večer politici oficiálně stvrdili sedmým kolem volby.

Italští zákonodárci a zástupci regionů v pondělí v prvním kole nezvolili nového prezidenta republiky. V hlasování převažovaly prázdné lístky. To ukazuje, že politické strany nenašly shodu nad kandidáty, které by chtěly ve volbě prosadit. Několik hlasů získal stávající prezident Sergio Mattarella, který ale o další mandát neusiluje, uvedla agentura ANSA.

Italský parlament v pondělí zahájí volbu nového prezidenta. Výběr budí více pozornosti než v minulých letech. Podpoře zákonodárců se totiž těší známá jména. Kandiduje kontroverzní expremiér Silvio Berlusconi nebo současný premiér Mario Draghi. Zvolení Draghiho ale může znamenat konec vlády.

V Itálii budou smět lidé bez covidového certifikátu chodit jen do lékáren a obchodů s potravinami a zbožím základní potřeby. Přísnější opatření, která vstoupí v platnost začátkem února, schválila vláda v reakci na výrazný nárůst nákaz koronavirem. Za čtvrtek ministerstvo zdravotnictví oznámilo třetí den v řadě nejvíc nákaz od počátku pandemie, nově 219 441. Úmrtí spojených s covidem přibylo podle nynějších dat 198, o den dříve to bylo 231.

Obě komory italského parlamentu se 24. ledna sejdou k volbě prezidenta. Jasný favorit zatím není. Často se v médiích objevuje jméno současného premiéra Maria Draghiho. Bez šancí však podle pozorovatelů není ani odsouzený a v řadě skandálů namočený politik Silvio Berlusconi.

Evropská centrální banka (ECB) v těchto dnech připomíná dvacet let od zavedení eurbankovek a euromincí do oběhu. Dvanáct unijních zemí jimi začalo platit 1. ledna 2002, od té doby se k nim přidalo dalších sedm členských států. K přijetí eura, které je po americkém dolaru druhou nejdůležitější měnou na světě, se zavázalo i Česko.

Italská vláda nařídí nošení roušek ve venkovních prostorách, stejné opatření schválilo také Španělsko. Od pátku by mělo totéž platit rovněž v Řecku. Zpřísňuje i Švédsko či některé australské státy. Izrael a Chile oznámily, že začnou se čtvrtou dávkou vakcíny. Čína nařídila uzávěru pro třináct milionů obyvatel města Si-an na severu země. Riziko hospitalizace s omikronem je o polovinu nižší než u delty, uvedla britská agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA).

Americký prezident Joe Biden ujistil ve vzájemném rozhovoru šéfa Kremlu Vladimira Putina, že USA a jejich spojenci zareagují na případnou vojenskou eskalaci mezi Ruskem a Ukrajinou tvrdými ekonomickými a dalšími opatřeními. Putin při jednání žádal spolehlivé a právně závazné záruky toho, že se NATO nebude rozšiřovat na východ. Oba politici jednali prostřednictvím videotechniky dvě hodiny.