Sojuz

Ve věku 93 let po dlouhé nemoci zemřel někdejší astronaut amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Thomas Stafford, který byl zapojený do programů Apollo a Gemini. Rodák z Oklahomy čtyřikrát letěl do vesmíru, z toho jednou na oběžnou dráhu Měsíce, a v roce 1975 se v době vrcholící studené války ve vesmíru na palubách kosmických lodí Sojuz a Apollo setkal se sovětskými kosmonauty. O jeho úmrtí s odvoláním na šéfa NASA informoval veřejnoprávní rozhlas NPR.

Rusko v noci na pátek vyslalo z kosmodromu Vostočnyj raketu Sojuz 2.1b s modulem Luna-25, který má přistát na Měsíci. Jedná se o první takový ruský projekt za posledních téměř padesát let a podle agentury DPA má jít o předstupeň potenciálního nového průzkumu Měsíce prováděného člověkem na místě. Na Měsíci bude ruský modul zkoumat jižní pól a zaměří se mimo jiné i na pátrání po vodě. Sonda bude shromažďovat a analyzovat vzorky půdy, upřesnila ruská vesmírná agentura Roskosmos.

Poškozená ruská kosmická loď Sojuz M-22 přistála na Zemi jen necelé dvě hodiny poté, co se odpojila od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Informovala o tom agentura TASS. Plavidlo loni poničil mikrometeorit, který způsobil únik chladicí kapaliny, a vracelo se tak bez posádky.

Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) je záchranná loď. Připojil se k ní Sojuz MS-23, který nahradil poškozený MS-22. Informovaly o tom americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a ruská agentura TASS. Náhradní lodí se bude moci vrátit trojice astronautů, kteří na stanici nakonec zůstanou o půl roku déle, než se původně plánovalo.

Rusko vyšle 20. února k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) prázdnou loď Sojuz, aby vyzvedla a dopravila zpět na Zemi dva ruské kosmonauty a amerického astronauta. Důvodem je prosincový únik chladicí kapaliny z vesmírného plavidla, jímž se trojice dostala na oběžnou dráhu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na ruskou vesmírnou agenturu Roskomos. Datum návratu zatím nepadlo.

Ruská vesmírná agentura Roskosmos zvažuje, že k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vyšle prázdné plavidlo, které by z oběžné dráhy předčasně vyzvedlo tři členy posádky. Důvodem je únik chladicí kapaliny z ruské lodi Sojuz z minulého týdne, napsala agentura Reuters.

Čtvrteční plánovaný výstup ruských kosmonautů z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) do otevřeného vesmíru byl zrušen. Podle americké vesmírné agentury NASA se tak stalo kvůli úniku chladicí kapaliny z lodi Sojuz. Rusko hlásí „technickou závadu“, informovala o tom ruská státní agentura TASS. Únik mohlo zapříčinit poškození pláště Sojuzu po nárazu mikrometeoritu, sdělil později výkonný ředitel ruské vesmírné agentury Roskosmos Sergej Krikaljov.

Válečný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou se promítá i do spolupráce států v kosmonautice. Nejvýznamnější je další spolupráce na provozování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a připravovaný start rusko-evropské mise ExoMars2022. Vyhlášené restrikce vůči Rusku ale mohou ovlivnit i další oblasti kosmické spolupráce na dlouhé roky a plánované, nebo dokonce už probíhající projekty úplně zastavit.

Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že Rusko v pondělí provedlo test rakety proti jednomu ze svých satelitů. Výbuch podle něj vytvořil úlomky, které mimo jiné ohrozily Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Test kritizovala i Velká Británie, ruské úřady dosud věc nekomentovaly.

Vesmírný turismus se stal tématem nejen pro soukromé firmy. Novému fenoménu se totiž znovu otevírá i Mezinárodní vesmírná stanice. Životnost dosud jediné trvale obydlené základny na nízké oběžné dráze Země se ale krátí – nahradit by ji mohl soukromý projekt. Jeden takový nedávno představil zakladatel Amazonu Jeff Bezos.

Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) přistála loď Sojuz MS-19 s profesionálním kosmonautem Antonem Škaplerovem a ruským filmařským týmem, který tvoří herečka Julija Peresildová a režisér Klim Šipenko. Dopolední odlet z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu prakticky znamenal start natáčení prvního hraného filmu ve vesmíru. Pracovat se sice bude hlavně na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), Šipenko ale nevyloučil, že první kosmické záběry filmu Výzva pořídí už při letu na ISS.

Malá družice, kterou sestavil mezinárodní tým kolem astrofyzika Norberta Wernera z Masarykovy univerzity v Brně, poprvé od vyslání na oběžnou dráhu zaznamenala záblesk gama záření. Zapsala se tak do historie jako první astronomický nanosatelit kategorie CubeSat, kterému se to podařilo. Tento vesmírný jev zatím pozorovaly jen velké a tedy mnohonásobně dražší družice.

Před dvaceti lety si první civilista zaplatil cestu do vesmíru. Amerického podnikatele Dennise Tita vynesla vstříc hvězdám ruská kosmická loď Sojuz. Předpoklady pro výlet na oběžnou dráhu měl, vystudoval letecké inženýrství a část profesní kariéry spojil s NASA. Už před ním se ale do vesmíru dostali i další neastronauti, kteří si ale „letenku“ nemuseli hradit ze svého. Vůbec první civilistkou měla být už v 80. letech americká učitelka Christa McAuliffeová, která měla z orbity v přímých přenosech vyučovat. Stejně jako zbytek posádky ale zahynula hned po startu při havárii raketoplánu Challenger.

V sobotu ráno středoevropského času přistála na Zemi loď Sojuz MS-17, kterou se po půl roce vrátili z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) americká astronautka Kathleen Rubinsová a ruští kosmonauti Sergej Ryžikov a Sergej Kuď-Svěrčkov. Návratový modul dosedl podle plánu v kazašské stepi u města Džezkazgan.

První soukromá vesmírná loď schopná nést lidi Crew Dragon se spojila s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS). Sobotní úspěšný start ukončil devítiletou závislost Američanů na ruské dopravní lodi Sojuz. Majitel firmy SpaceX Elon Musk to komentoval slovy „trampolína funguje“, čímž narážel na ruskou poznámku z roku 2014 o amerických dopravních možnostech a sankcích.

Sovětský kosmický program provázelo od začátku přísné utajování, o řadě důležitých kroků, které vedly k letu Jurije Gagarina, se svět dozvěděl až po mnoha letech. Platí to také pro první zkušební let kosmické lodě „Kosmický koráb 1“, jak ho označují ruské zdroje –⁠ nebo Sputnik 4, jak loď pojmenovali na Západě, který odstartoval do vesmíru brzy ráno 15. května 1960. Proběhl bez lidské posádky, Gagarin se pak ve vylepšeném stroji jako první člověk podíval na oběžnou dráhu v dubnu 1961.

Z floridského Mysu Canaveral odletěla v pátek odpoledne našeho času k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) nová americká pilotovaná loď společnosti Boeing CST-100 Starliner. Jde o její první testovací let bez posádky, jen s nákladem. Kvůli problémům po startu se ale ani nepokusí o původně plánované přistání u orbitálního komplexu.

Nový teleskop Cheops Evropské vesmírné agentury (ESA) vynesla ve středu úspěšně do vesmíru ruská raketa Sojuz-ST-A z vesmírného střediska Kourou ve Francouzské Guyaně. Jde o další zařízení, které se zaměří na planety mimo Sluneční soustavu, nebude však hledat nové, nýbrž zkoumat již známé exoplanety.

Astronauti na Mezinárodní kosmické stanici ISS dostanou během následujících dnů dvě várky zásob. Ve čtvrtek odstartovala raketa společnosti SpaceX a v pátek ruská raketa Sojuz.

Ruský prezident Vladimir Putin si na pondělním zasedání vlády postěžoval, že se ještě stále nepodařilo nastolit pořádek na stavbě nového ruského kosmodromu Vostočnyj. Na místě se podle něj rozkrádají obrovské peníze, ačkoliv justice už stačila některé pachatele poslat za mříže. Informují o tom ruská média.

Test záchranného systému nové pilotované lodě Crew Dragon společnosti SpaceX by se mohl uskutečnit už koncem listopadu. Informoval o tom zakladatel a šéf podniku Elon Musk. Zkouška má být posledním klíčovým bodem před prvním letem Crew Dragon s astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).

Ruská vesmírná loď Sojuz MS-14 s androidem Fjodorem na palubě v noci na druhý pokus úspěšně zakotvila u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Sobotní pokus o připojení k orbitálnímu komplexu se nezdařil kvůli závadě na naváděcím systému stanice.

V ruské části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) budou rozmístěny sledovací kamery. Příslušné nařízení už podepsal šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin. Podle ruských médií, která v této souvislosti připomínají loňský incident s vyvrtanou dírou v lodi Sojuz, o tom informoval mluvčí Roskosmosu Vladimir Ustimenko.

Ruská raketa Sojuz ve středu v noci odstartovala k oběžné dráze, kam vynesla prvních šest satelitů americké společnosti OneWeb, která plánuje vytvořit celosvětovou internetovou síť.  OneWeb chce na oběžnou dráhu umístit celkem téměř 900 satelitů, internetové připojení hodlá nabízet ještě do konce tohoto roku.