Americká loď Starliner odstartovala. Vesmírný Boeing ovšem netrefil správnou oběžnou dráhu

Z floridského Mysu Canaveral odletěla v pátek odpoledne našeho času k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) nová americká pilotovaná loď společnosti Boeing CST-100 Starliner. Jde o její první testovací let bez posádky, jen s nákladem. Kvůli problémům po startu se ale ani nepokusí o původně plánované přistání u orbitálního komplexu.

Boeing vyrobil Starliner pro americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který netrpělivě čeká na to, až bude moci přestat s kupováním míst v ruských kosmických lodích Sojuz. Ty jsou nyní, po ukončení programu amerických raketoplánů v červenci 2011, jediným přepravním prostředkem schopným dostat lidi na oběžnou dráhu kolem Země.

Kolem 13:30 vydala společnost Boeing informaci, že Starliner má problémy a že tým zvažuje, co dále dělat.

Část problému se už zřejmě podařilo vyřešit, informoval na Twitteru ředitel agentury NASA Jim Bridenstine a později i oficiálně NASA. Loď je sice na stabilní oběžné dráze, ale nepodařil se zážeh motorů potřebný pro setkání s ISS. Starliner je tedy na nevhodné oběžné dráze, kde se vůbec neměl ocitnout. Chyba nastala kvůli špatně fungujícímu automatickému zařízení, které loď mylně informovalo o času vhodném k zažehnutí motorů.  

Podle Bridenstina se nyní pomocí zážehů oběžná dráha pomalu zvyšuje. Ke stanici se už nicméně loď nepřipojí, nemá na to dostatek paliva – místo toho se v NASA rozhodli, že teď napřou všechny síly na bezpečné přistání lodě, které je nyní prioritou mise. To proběhne už v neděli, tedy o týden dříve, než bylo plánováno.

Zatím není jasné, jestli se budou kvůli tomuto incidentu měnit další plány ohledně Starlineru. Původně měla být tato mise jeho jediná bez posádky a ta příští už měla dopravit na ISS lidi – je možné, že problém s automatickým zařízením přinese nutnost další mise bez posádky. 

Vesmírní dopravci

Boeing počítal s tím, že pokud bude zkušební let Starlineru k ISS i jeho návrat za týden v sobotu úspěšný, bude mít za sebou všechny klíčové prověrky k tomu, aby dostal od NASA „zelenou“ k přepravě astronautů. 

Boeing obdržel od NASA kontrakt na přepravu astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici a zpět na Zemi s využitím nosné rakety a pilotované lodě podobně jako soukromá společnost SpaceX Elona Muska. Ta se svou lodí Crew Dragon úspěšný zkušební let bez posádky na ISS a zpět na Zemi už zdárně absolvovala v březnu. Před sebou má nyní letový test záchranného systému lodi, který je předběžně stanoven na 11. ledna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 12 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.