Americká loď Starliner odstartovala. Vesmírný Boeing ovšem netrefil správnou oběžnou dráhu

Z floridského Mysu Canaveral odletěla v pátek odpoledne našeho času k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) nová americká pilotovaná loď společnosti Boeing CST-100 Starliner. Jde o její první testovací let bez posádky, jen s nákladem. Kvůli problémům po startu se ale ani nepokusí o původně plánované přistání u orbitálního komplexu.

Boeing vyrobil Starliner pro americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který netrpělivě čeká na to, až bude moci přestat s kupováním míst v ruských kosmických lodích Sojuz. Ty jsou nyní, po ukončení programu amerických raketoplánů v červenci 2011, jediným přepravním prostředkem schopným dostat lidi na oběžnou dráhu kolem Země.

Kolem 13:30 vydala společnost Boeing informaci, že Starliner má problémy a že tým zvažuje, co dále dělat.

Část problému se už zřejmě podařilo vyřešit, informoval na Twitteru ředitel agentury NASA Jim Bridenstine a později i oficiálně NASA. Loď je sice na stabilní oběžné dráze, ale nepodařil se zážeh motorů potřebný pro setkání s ISS. Starliner je tedy na nevhodné oběžné dráze, kde se vůbec neměl ocitnout. Chyba nastala kvůli špatně fungujícímu automatickému zařízení, které loď mylně informovalo o času vhodném k zažehnutí motorů.  

Podle Bridenstina se nyní pomocí zážehů oběžná dráha pomalu zvyšuje. Ke stanici se už nicméně loď nepřipojí, nemá na to dostatek paliva – místo toho se v NASA rozhodli, že teď napřou všechny síly na bezpečné přistání lodě, které je nyní prioritou mise. To proběhne už v neděli, tedy o týden dříve, než bylo plánováno.

Zatím není jasné, jestli se budou kvůli tomuto incidentu měnit další plány ohledně Starlineru. Původně měla být tato mise jeho jediná bez posádky a ta příští už měla dopravit na ISS lidi – je možné, že problém s automatickým zařízením přinese nutnost další mise bez posádky. 

Vesmírní dopravci

Boeing počítal s tím, že pokud bude zkušební let Starlineru k ISS i jeho návrat za týden v sobotu úspěšný, bude mít za sebou všechny klíčové prověrky k tomu, aby dostal od NASA „zelenou“ k přepravě astronautů. 

Boeing obdržel od NASA kontrakt na přepravu astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici a zpět na Zemi s využitím nosné rakety a pilotované lodě podobně jako soukromá společnost SpaceX Elona Muska. Ta se svou lodí Crew Dragon úspěšný zkušební let bez posádky na ISS a zpět na Zemi už zdárně absolvovala v březnu. Před sebou má nyní letový test záchranného systému lodi, který je předběžně stanoven na 11. ledna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 3 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 4 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 8 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 10 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 11 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 12 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
včera v 14:03

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
včera v 10:19

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.